|
| |
|
|
Vztah mezi antropometrickými parametry trupu a bolestmi páteře
Švejdová, Monika ; Kobesová, Alena (vedoucí práce) ; Stříbrný, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce bylo porovnání antropometrických parametrů trupu u pacientů s chronickou bolestí bederní oblasti páteře a kontrolní skupinou. Studie se zúčastnilo 50 pacientů s bolestmi bederní páteře a 50 probandů kontrolní skupiny odpovídajících věkem a pohlavím. Nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi vzdáleností fossa jugularis-processus xiphoideus a vzdáleností processus xiphoideus-symphysis pubica u pacientů s LBP oproti probandům kontrolní skupiny. U skupiny pacientů s LBP byl zaznamenán větší obvod pasu a poměr mezi obvodem pasu a výškou, menší respirační amplituda a častější výskyt diastázy oproti kontrolní skupině. Rozdíl ve výskytu diastázy ale nebyl statisticky významný. Výsledky studie nepodporují hypotézu, že pacienti s chronickými bolestmi v zádech mají abnormální antropometrické parametry trupu, které by mohly vznikat v důsledku neideální posturální ontogeneze v prvních letech života. Byla potvrzena souvislost s chronickým LBP, zvýšeným obvodem pasu a změnou respiračního stereotypu.
|
|
|
Korelace hodnocení funkčních posturálních testů se schopností expanze břišní stěny u pacientů s bolestmi zad
Krausová, Eliška ; Jačisko, Jakub (vedoucí práce) ; Kobesová, Alena (oponent)
Teoretická část práce: V teoretické části práce je stručně popsána anatomie a kineziologie bederní páteře. Druhá kapitola se věnuje diferenciální rozvaze týkající se bolestí bederní části páteře a upozorňuje na tzv. red flags. Následně jsou popsány komponenty podílející se na stabilizaci páteře, zejména je kladen důraz na svalovou koaktivaci a nitrobřišní tlak. V závěru jsou v krátkosti zmíněny možnosti objektivizace nitrobřišního tlaku a různé dotazníky kvality života. Metodika: Změřeno bylo 36 pacientů (22 žen, průměrný věk = 41,86, 16 mužů, průměrný věk = 40,07) s bolestmi bederní části páteře. Výjimkou byli dva pacienti, u kterých bylo měření provedeno na konci léčby pro LBP a již byli bez obtíží. Každý pacient před zahájením měření vyplnil dotazník disability (Oswestry Disability Index). Následovalo vyšetření pomocí trupové ortézy DNS Brace, která 8 sekund zaznamenávala hodnoty tlaku břišní stěny při provádění 3 DNS testů - testu dechového stereotypu, bráničního testu a testu flexe v kyčli. Druhé vyšetření provedl DNS instruktor, který aspekčně i palpačně hodnotil stejné testy. Jedna polovina pacientů byla nejprve hodnocena přístrojem DNS Brace, druhá začínala hodnocením DNS instruktorem. Výsledky: Byla prokázána statisticky signifikantní silná korelace (r=0,479, p=0,003) mezi hodnotami DNS...
|
|
|
Překlad a pilotní validace tří zdravotnických dotazníků
Pecka, Václav ; Kavka, Tomáš (vedoucí práce) ; Jevič, Filip (oponent)
Sebehodnotící dotazníky jsou metodou volby hodnocení relevantních parametrů u populace osob s bolestmi bederní páteře. Existuje nepřeberné množství dotazníků pro značné množství potenciálně významných domén. Rozhodnutí, které dotazníky používat, by mělo být založeno na analýze klinimetrických vlastností v dostupné literatuře. Větší pozornost by také měla být věnována překládání již existujících nástrojů. Tato práce se skládá z rešerše metod a parametrů používaných k hodnocení kvality měřících metod, příkladu analýzy klinimetrických vlastností dotazníků. V praktické části popisujeme proces překladu a pilotního testování tří zdravotnických dotazníků měřících disabilitu (Patient Specific Functional Scale), self-efficacy (Pain Self-efficacy Questionnaire) a celkový vnímaný efekt terapie (Global Perceived Effect Scale). Dotazníky jsou srozumitelné a připravené ke klinickému použití. Pro vědecké účely je zapotřebí provést studii prokazující mezikulturní ekvivalenci, aby bylo možné skóry českých verzí dotazníků spolehlivě porovnávat s výsledky cizojazyčných verzí. V předběžné analýze dotazníky vykázaly vlastnosti odpovídající zahraničním pozorováním.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u bolesti bederní páteře u lidí se sedavým zaměstnáním
ŠIMKOVÁ, Vendula
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi fyzioterapie u bolesti bederní páteře u lidí se sedavým zaměstnáním. Bederní oblast se řadí mezi nejvíce zatěžovaný úsek páteře, jelikož se zde odehrává přenesení pohybu z dolních končetin na trup. Sedavé zaměstnání a nedostatek pohybu patří k velmi aktuálním problémům postihující současnou dobu a přináší sebou mnohá rizika, která mají negativní dopad na lidský organismus. Cílem této práce bylo zmapovat negativní faktory způsobující bolest v oblasti bederní páteře při sedavém zaměstnání, popsat zkrácené a oslabené svalové skupiny související s bolestí bederní páteře a sestavit cvičební jednotku, která zmírní bolest v oblasti bederní páteře při sedavém zaměstnání. Praktická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor se skládal ze 4 osob se sedavým zaměstnáním, které mají současně bolesti v oblasti bederní páteře. Při první návštěvě jsem probandy seznámila s průběhem terapií a poté jsem odebrala anamnézu a provedla vstupní kineziologický rozbor. Cvičební jednotka zahrnovala cviky na aktivaci správného dechového stereotypu, zapojení hlubokého stabilizačního systému, cviky z dynamické neuromuskulární stabilizace, prvky z metody dle Mojžíšové, metodu McKenzie a relaxační techniky. Terapie byla prováděna po dobu 3 měsíců. Na závěr jsem provedla výstupní kineziologický rozbor. Z výsledků výzkumu vyplývá, že k největším změnám došlo při vyšetření zkrácených svalů, zejména flexorů kyčelního kloubu a zmírnily se bolesti v oblasti bederní páteře.
|
|
|
Objektivní hodnocení posturální funkce břišních svalů a nitrobřišního tlaku
Novák, Jakub ; Kobesová, Alena (vedoucí práce) ; Mezian, Kamal (oponent) ; Janoušek, David (oponent)
Objektivní hodnocení posturální funkce břišních svalů a nitrobřišního tlaku Hlavním tématem této disertační práce je posturální funkce nitrobřišního tlaku, která je důležitým mechanismem při stabilizaci páteře a celého trupu. Nitrobřišní tlak je vytvořen koordinovanou aktivitou mezi bránicí, svaly pánevního dna a svaly břišní stěn expanduje do všech stran, stabilizuje a odlehčuje páteř. Jeho zvýšení je důležité zejména během posturálně náročných aktivit, které vyžadují stabilizaci trupu. Nitrobřišní tlak lze hodnotit neinvazivně i invazivně pomocích různých způsobů měření. V rehabilitaci se využívá nejčastěji anorektálních nebo gastroezofageálních sond často v kombinaci s měřením svalové aktivity pomocí elektromyografie. Tyto postupy jsou však pro pacienty nepříjemné, finančně nákladné a náročné na čas. V rehabilitační klinické praxi se běžně hodnotí kvalita trupové stabilizace pomocí palpačního vyšetření aktivity břišní stěny, což je ale vyšetření značně subjektivní. výše uvedených důvodu sestrojeny nové tlakové senzory umožňující neinvazivní měření tenze břišní stěny a tím i trupové stabilizace. Výzkumná část práce se zaměř rámci pilotního výzkumu na hodnocení posturální aktivity trupového svalstva pomocí dvou typů nových senzorů (přístroje Ohmbelt a DNS Brace) za různých posturálních situací. Hlavním...
|
|
|
Využití Pressure Biofeedback Unit k hodnocení aktivity m. transversus abdominis - pilotní šetření
Blektová, Veronika ; Vomáčková, Helena (vedoucí práce) ; Stupková, Michaela (oponent)
Název: Využití Pressure Biofeedback Unit k hodnocení aktivity m. transversus abdominis - pilotní šetření Cíle: Cílem této diplomové práce je vytvořit návrh rozšíření původní hodnotící škály určené k hodnocení stabilizační schopnosti m. transversus abdominis měřené pomocí tonometrické jednotky Pressure Biofeedback Unit v rámci testu PRONE. Dalším cílem této práce je zjistit, zda rozšíření původní hodnotící škály určené k hodnocení stabilizační schopnosti m. transversus abdominis měřené pomocí tonometrické jednotky Pressure Biofeedback Unit v rámci testu PRONE povede ke zvýšení senzitivity tohoto hodnocení. Metody: Tato práce se řadí mezi kvantitativní studie, jedná se o kvaziexperimentální studii. Pro výzkum byla využita záměrně vybraná skupina mladých aktivních mužů n = 40 s průměrným věkem 25,63 2,61, kteří trpí chronickými bolestmi dolní části zad bez neurologického nálezu po dobu minimálně 3 měsíců. Počet výzkumného vzorku byl stanoven pomocí softwaru k výpočtu statistické síly G*Power. Pro vytvoření návrhu rozšíření hodnotící škály bylo využito dotazníku pro odborníky z oboru fyzioterapie. Ke zhodnocení míry shody hodnotitelů a obsahové validity u jednotlivých položek v dotazníku bylo využito výpočtu Fleissova K a aritmetického průměru. Samotné měření probíhalo v prostorách Posádkového...
|
|
|
Vliv protrakce ramenních kloubů na intenzitu bolesti v bederní oblasti
Vaverková, Eva ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Vliv protrakce ramenních kloubů na intenzitu bolesti v bederní oblasti. Cíl: Cílem této práce je zjistit, zda u běžné populace existuje souvislost mezi bolestmi v bederní oblasti a protrakčním postavením ramenních kloubů. Metody: Pro tuto studii bylo vybráno 23 probandů, kteří byli dle předem daných kritérií rozděleni do dvou skupin, do skupiny experimentální a kontrolní. Experimentální skupinu tvořilo 13 probandů s protrakčním držením ramenních kloubů a s bolestmi v bederní oblasti minimálně tři měsíce. Tato skupina se zúčastnila čtyřtýdenního terapeutického programu, který byl zaměřený na korekci protrakčního držení ramenních kloubů. Tento program zahrnoval terapii využívanou dr. Raševem, tj. detonizační techniky v podobě horké role na funkčně zkrácené staticky významné svaly v oblasti ramenního pletence a cvičení s elastickým odporem, ke kterému byl využit Thera-Band. Kontrolní skupinu tvořilo 10 probandů bez protrakčního držení ramenních kloubů a bez bolestí v bederní oblasti. Postavení ramenních kloubů bylo hodnoceno aspekcí a pomocí digitálního posuvného měřidla. To, zda se zmírněním protrakce ramenních kloubů změnila i bolest v bederní oblasti, bylo zjišťováno pomocí numerické škály. Aktivita svalů v oblasti bederní páteře byla monitorována povrchovou elektromyografií. Výsledky: Na...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s vertebrogenním algickýcm syndromem bederní páteře
Kadlec, Jan ; Jalovcová, Miroslava (vedoucí práce) ; Dušánek, Tomáš (oponent)
Název bakalářské práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou vertebrogenní algický syndrom bederní páteře Shrnutí: Tato bakalářská práce byla zpracována na základě souvislé praxe na Klinice rehabilitačního lékařství FNKV v Praze v období od 24. 1. do 18. 2. 2011. Jejím obsahem je zpracování tématu Vertebrogenní algický syndrom bederní páteře. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. Část obecná se zabývá teoretickými podklady k tomuto typu obtíží. Část speciální obsahuje detailně zpracovanou kazuistiku pacienta s diagnózou M54.5 - Vertebrogenní algický syndrom bederní páteře. Klíčová slova: vertebrogenní algický syndrom, bederní páteř, stabilizační systém trupu, dorsalgie, bolest v bedrech Autor: Jan Kadlec Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Miroslava Jalovcová Rok obhajoby: 2011
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s vertebrogenním algickým syndromem
Flasarová, Klára ; Křížková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kozáková, Alena (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s VAS bederní páteře Anglický název: Case Study of physiotherapy treatment of a patient with the diagnosis of Low back pain Autor: Klára Flasarová Cíle práce: Shrnutí teoretických poznatků, provedení studie metodiky fyzioterapeutické péče, navržení terapie a sledovaní jejího průběhu u pacienta s VAS bederní páteře. Metodika: Tato práce vznikla jako rešerše s případovou studií během odborné praxe konané od 23. 1. 2012 do 19. 2. 2012 v Oblastní nemocnici Kladno. Práce je rozdělena do dvou častí - obecné a speciální. První (obecná) část práce se zabývá teoretickými poznatky o axiálním systému z hlediska anatomie, biomechaniky a kineziologie, zahrnuje informace o možnostech fyzioterapeutických postupů a vyšetření v období, kdy operace ještě není indikovaná a je možná konzervativní léčba. Druhá (speciální) část popisuje kazuistiku pacienta s VAS, průběh navržené terapie a zhodnocení jejího efektu. Vstupní kineziologický rozbor a první terapie byly provedeny během hospitalizace na neurologickém oddělení, další terapie a výstupní kineziologický rozbor byly prováděny ambulantně. Výsledky: Klinický stav pacienta se výrazně lišil před zahájením terapie a po ukončení terapie. Hlavním ukazatelem pro nás byla hladina bolesti, která se v průběhu terapie výrazně...
|
host ::
RSS.