|
|
Služebnosti
MAREŠOVÁ, Miroslava
Vlastnictví movitých a nemovitých věcí je podobně jako všechno spojeno s určitými právy ale také s povinnostmi. V mnoha případech se tato práva mohou týkat movitých nebo nemovitých věcí, jejichž vlastníkem je někdo jiný. Takovým příkladem mohou být věcná břemena. Věcná břemena jsou všeobecně známa. Často jsou však mylně zaměňována za pojem služebnosti. Z právního hlediska je velmi důležité tyto pojmy rozlišovat. V zákonu č. 89/2012 Sb., který se stal účinným od 1. ledna 2014, se již věcná břemena rozlišují na reálná břemena a služebnosti. Služebnosti jsou zde charakterizovány jako omezení vlastníka něco trpět ve prospěch někoho jiného. Zatímco reálná břemena vyjadřují širší vymezení a to povinnost něco konat. Rozdíl mezi služebnostmi a reálnými břemeny tedy spočívá v jejich pasivitě nebo aktivitě. Počátek služebností, které jsou tématem této bakalářské práce, sahá až do poloviny 5. století př. n. l., kde byla služebnost cesty popsána v zákoníku XII desek, což je nejstarší římská kodifikace. I přesto jsou služebnosti stále aktuální a během své existence prošly značnými úpravami. V současnosti je platný nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který se služebnostem velmi věnuje. V teoretické části této práce se snažím přiblížit běžnému uživateli tento historický exkurz, ale dále také vznik, zánik a druhy služebností v současnosti. Během svého života má většina lidí nějaký vztah k nemovitostem, například jako nájemce nebo vlastník a tudíž má možnost se prakticky setkat i se služebnostmi. Mnoho lidí využívá služebnosti zejména k úpravě sousedských či rodinných poměrů. V praktické části bakalářské práce jsem se proto zaměřila na realitní kanceláře, které mají možnost se setkávat se služebnostmi, a analyzovala jsem jejich činnost spojenou s věcnými břemeny. Výsledek práce je potom formován v podobě hypotéz, které byly na základě dotazníkového šetření v realitních kancelářích buďto potvrzeny nebo vyvráceny.
|
|
|
Omezení vlastnického práva k nemovitostem v soukromém zájmu
Platil, Oldřich ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Tato práce se zabývá vymezením institutů zasahujících do nedotknutelnosti vlastnického práva. Teleologickým výkladem rozebírá věcná práva k věci cizí v rovině úpravy zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a souvisejících zákonů, jakými jsou především zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, včetně vyhlášek. Veřejnému seznamu se věnuje úvod práce, kdy autor vykládá známé či nově zavedené právní principy fungování veřejného seznamu. Hlavní část práce je věnována rozboru způsobů omezení vlastnického práva k nemovitostem v soukromém zájmu, tedy všem omezujícím institutům, jež podléhají zápisu do veřejného seznamu (intabulaci) a vznikají dvou a vícestranným konsensuálním jednáním. Kladen je důraz na staronové instituty, které se po více než padesáti letech vrátily do právního řádu, jakými jsou právo stavby, reálná břemena či problematika znovuobnovení zásady superficies solo cedit, ale také na nejvýznamnější změny v oblasti již známých zajišťovacích instrumentů, zástavního a předkupního práva včetně různorodé judikatury. Zejména pak vyhodnocení problematických otázek souvisejících s rekodifikací a jejich uvedení do praxe. Stranou pak nezůstaly ani jazykové nejasnosti či některá kolizní ustanovení, přičemž bylo nabídnuto možné řešení de lege ferenda. Zákon označován širokou veřejností za nový...
|
|
|
Právní režim pozemků v chráněných územích a ochranných pásmech
Hrazdilová, Dana ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Cílem mé práce je rozbor právního režimu, který je užit v chráněných územích a ochranných pásmech. Oba instituty lze zařadit mezi nástroje ochrany životního prostředí. Jsou ale využívány i na ochranu jiných objektů (např. vodovodů, kulturních památek, elektrických komunikacích), zejména se to týká ochranných pásem. Lze říci, že se jedná o univerzální nástroje, neboť se využívají v rámci různých právních odvětví. Jejich cílem není tedy pouze ochrana složek životního prostředí. Aby bylo možné dosáhnout cíle, který vede ke zřizování chráněných území a ochranných pásem, dochází na dotčených nemovitostech k omezování vlastnických práv. Stupeň regulace není vždy stejný. Různorodá jsou i konkrétní omezení, která jsou obsažena buď přímo v příslušném zákoně, nebo jsou uvedena v předpise, kterým je zřízeno chráněné území či ochranné pásmo, nebo jsou uvedena v obou těchto předpisech. Mohou mít formu zákazů daných činností s možností udělení výjimky (lze nalézt i absolutní zákazy, u nichž není možné učinit výjimku) nebo se stanoví činnosti, které lze provádět pouze se souhlasem příslušného orgánu. Nejčastěji dochází k omezování hospodaření a stavební činnosti. Ve své práci se zabývám i otázkou poskytnutí náhrad za omezování vlastnických práv. Podstata rozdílu mezi chráněným územím a ochranným pásmem spočívá...
|
host ::
RSS.