|
|
Problematika trestu odnětí svobody na doživotí
Hanušková, Marta ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je provést rozbor trestu odnětí svobody na doživotí a zodpovědět základní otázky související s problematikou této trestní sankce. Doživotní trest je nutno zkoumat nejen z hlediska norem trestního práva, ale také s ohledem na psychologické a sociální dopady, které s sebou dlouhodobé odnětí svobody přináší. Diplomová práce se skládá ze šesti hlavních kapitol, které se dále dělí na podkapitoly. Každá kapitola je věnována různým aspektům doživotního trestu a práce se tak snaží podat komplexní pohled na doživotní trest. Po úvodním výkladu následuje první kapitola, která vymezuje pojem a účel trestu. Podává historický exkurz do vývoje chápání a pojetí trestu. Práce popisuje proces chápání trestu od pomsty a odplaty, od pojetí zastrašení až po moderní chápání trestu respektující základní lidská práva a svobody. Snaží se, na příkladu významného italského myslitele Cesare Beccarii, ukázat osvícenské pojetí trestu, přesto že takovéto vnímání sankcí převládlo až během 19. století. Dále pak je v první kapitole obsažen výklad o systému trestních sankcí. V druhé kapitole je obsažen výklad o trestu smrti. Jedná se o sankci, kterou je nutno s doživotním trestem srovnat, aby bylo možné zodpovědět tradiční otázku, a to zda patří trest smrti do právního řádu demokratického státu, nebo zda...
|
|
|
Problematika trestu odnětí svobody na doživotí
Polívková, Michaela ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tématem této diplomové práce je problematika trestu odnětí svobody na doživotí a jejím hlavním cílem pak tento trest analyzovat v českém právním prostředí a poukázat na možné legislativní změny, které mohou být v této oblasti přijaty. Vzhledem k tomu, že tento trest je součástí platné právní úpravy pouze 24 let, naskýtá se zde dostatek prostoru pro jeho stadium a rozbor a proto jsem si jej zvolila jako téma své diplomové práce. Tato práce se skládá z šesti hlavních kapitol. V první kapitole bylo mým záměrem osvětlit význam základních pojmů, jímž je nezbytné porozumět, aby bylo možno plně pochopit problematiku trestání. Druhá část této kapitoly je pak věnována vývoji chápání samotného pojmu "trest" jako takového a základní myšlenky známých filozofů jako C. Beccaria, Ch. L. Motesquieu, J. Locke a dalších. Druhá kapitola pojednává obecně o dějinách nejvyššího trestu a vývoji trestního práva v Československu a České republice v letech 1918 - 2009. V tomto období bylo české právo ovlivněno významnými událostmi, zejména vytvořením samostatného Československa, druhou světovou válkou a následným nástupem proletariátu k moci a jeho pádu o vice než 50 let poději. Všechny tyto události měly zásadní vliv na zrušení trestu smrti v roce 1990 a jeho nahrazení doživotním trestem na pozici nejpřísnějšího trestu....
|
|
|
Problematika výjimečného trestu
Hanák, Radim ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Ve své diplomové práci se věnuji institutu výjimečného trestu tak, jak jej pojímá český právní řád. Zatímco trest odnětí svobody na doživotí může být uložen téměř ve všech zemích Evropy a tento trest není nijak dál vyčleněn ze systematiky trestních zákonů, české pojetí je odlišné. V českém právním řádu je nejenom stanoveno, za jaké trestné činy lze trest odnětí svobody na doživotí uložit, ale takový trestný čin musí naplnit zákonné podmínky charakterizující motivaci pachatele, způsob provedení či následek trestným činem způsobený. Ve své diplomové práci se věnuji zejména těmto zákonným podmínkám, které jsou součástí českého právního řádu již od roku 1961, byť výjimečný trest byl tehdy představován dnes již nepřípustným trestem smrti. Zmíněny jsou rovněž ostatní možnosti uložení trestu odnětí svobody nad zákonem stanovenou výměru, a dále pak nejpřísnější trestněprávní postihy, jakými lze postihnou osoby mladší osmnácti let či právnické osoby. Tato diplomová práce se dále věnuje historii výjimečného trestu (ve smyslu trestu smrti i trestu odnětí svobody), vývojem předmětné právní úpravy od roku 1961 a komparací se současnou právní úpravou. Vnitrostátní právní úpravu hodnotím z pohledu mezinárodního a ústavního práva, jelikož za porušení podmínek, stanovených zejména Úmluvou o ochraně lidských práv a...
|
|
|
Problematika trestu odnětí svobody na doživotí
Polívková, Michaela ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tématem této diplomové práce je problematika trestu odnětí svobody na doživotí a jejím hlavním cílem pak tento trest analyzovat v českém právním prostředí a poukázat na možné legislativní změny, které mohou být v této oblasti přijaty. Vzhledem k tomu, že tento trest je součástí platné právní úpravy pouze 24 let, naskýtá se zde dostatek prostoru pro jeho stadium a rozbor a proto jsem si jej zvolila jako téma své diplomové práce. Tato práce se skládá z šesti hlavních kapitol. V první kapitole bylo mým záměrem osvětlit význam základních pojmů, jímž je nezbytné porozumět, aby bylo možno plně pochopit problematiku trestání. Druhá část této kapitoly je pak věnována vývoji chápání samotného pojmu "trest" jako takového a základní myšlenky známých filozofů jako C. Beccaria, Ch. L. Motesquieu, J. Locke a dalších. Druhá kapitola pojednává obecně o dějinách nejvyššího trestu a vývoji trestního práva v Československu a České republice v letech 1918 - 2009. V tomto období bylo české právo ovlivněno významnými událostmi, zejména vytvořením samostatného Československa, druhou světovou válkou a následným nástupem proletariátu k moci a jeho pádu o vice než 50 let poději. Všechny tyto události měly zásadní vliv na zrušení trestu smrti v roce 1990 a jeho nahrazení doživotním trestem na pozici nejpřísnějšího trestu....
|
|
|
Problematika trestu odnětí svobody na doživotí
Březinová, Kristýna ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Nejzávažnější trestné činy by měly být v každé společnosti velmi přísně postihovány. Jejich trestání by tak nemělo probíhat pomocí obvyklých druhů trestů, ale naopak by měl být zvolen výjimečný právní nástroj, který by bezpečně ochránil společnost před pácháním takovýchto deliktů. V našem právním řádu je za nejtěžší zločiny udělován trest odnětí svobody na doživotí, který je vůbec nejpřísnější možnou sankcí, jež může být soudem vyřčena. Jelikož mne problematika trestu odnětí svobody na doživotí velmi zajímá, rozhodla jsem se, že si ji zvolím jako téma své diplomové práce. Navíc z důvodu, že je tento trest v našem právním řádu poměrně nový, je zde stále prostor pro jeho zkoumání a navrhování možných změn, o což bych se ráda v této práci pokusila. Pro mne samotnou jsou nejzajímavějšími aspekty tohoto tématu srovnání trestu odnětí svobody na doživotí s tresty jemu nejbližšími, exkurz do zahraničních úprav a také dopad doživotního trestu na samotné odsouzené. Touto diplomovou prací bych tedy chtěla důkladně analyzovat nejpřísnější trestní sankci českého právního řádu, trest odnětí svobody na doživotí, která slouží k potrestání nejzávažnějších zločinů páchaných v naší společnosti. Tento trest byl u nás zaveden novelou trestního zákona ze dne 2. května 1990, která nabyla účinnosti 1. července téhož roku,...
|
|
|
Problematika trestu odnětí svobody na doživotí
Hanušková, Marta ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je provést rozbor trestu odnětí svobody na doživotí a zodpovědět základní otázky související s problematikou této trestní sankce. Doživotní trest je nutno zkoumat nejen z hlediska norem trestního práva, ale také s ohledem na psychologické a sociální dopady, které s sebou dlouhodobé odnětí svobody přináší. Diplomová práce se skládá ze šesti hlavních kapitol, které se dále dělí na podkapitoly. Každá kapitola je věnována různým aspektům doživotního trestu a práce se tak snaží podat komplexní pohled na doživotní trest. Po úvodním výkladu následuje první kapitola, která vymezuje pojem a účel trestu. Podává historický exkurz do vývoje chápání a pojetí trestu. Práce popisuje proces chápání trestu od pomsty a odplaty, od pojetí zastrašení až po moderní chápání trestu respektující základní lidská práva a svobody. Snaží se, na příkladu významného italského myslitele Cesare Beccarii, ukázat osvícenské pojetí trestu, přesto že takovéto vnímání sankcí převládlo až během 19. století. Dále pak je v první kapitole obsažen výklad o systému trestních sankcí. V druhé kapitole je obsažen výklad o trestu smrti. Jedná se o sankci, kterou je nutno s doživotním trestem srovnat, aby bylo možné zodpovědět tradiční otázku, a to zda patří trest smrti do právního řádu demokratického státu, nebo zda...
|
|
|
Kriminální recidiva
Vejběrová, Andrea ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent) ; Kalvodová, Věra (oponent)
Práce, jak již vyplývá z jejího názvu, svou pozornost zaměřuje na kriminální recidivu jakožto celospolečenský fenomén, který je považován za jeden ze základních problémů kriminální politiky. Vzhledem k tomu, že v posledních letech byla recidiva v odborné literatuře spíše opomíjena, pokouší se tato práce o celkové shrnutí problematiky kriminální recidivy, přičemž se snaží zmínit nejvýznamnější aspekty s recidivou úzce související. Cílem této práce je seznámit čtenáře s některými aspekty kriminální recidivy, zejména z pohledu kriminologického a trestněprávního. Má býti jakýmsi exkurzem a širším seznámením s danou problematikou, a to zejména se zaměřením na aktuální právní úpravu. Vzhledem k tomu, že od 80. let minulého století nebyla zpracována samostatná práce na kriminální recidivu se zaměřující, pokusila se autorka o její zpracování tak, aby zahrnovala co možná nejvíce kritických aspektů s touto problematikou související. Ve své práci autorka upozorňuje na možná úskalí jednotného zacházení s recidivisty, analýzou platné právní úpravy se pokusila o zevrubný popis a zhodnocení přístupu k recidivě, jak jej nastavil nový trestní zákoník. Zároveň se však autorka snaží zhodnotit efektivitu nejčastějších postupů užívaných v souvislosti s kriminálními recidivisty, a to především s ohledem na současnou...
|
host ::
RSS.