Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Understanding Space and Landscape in Jack Kerouac's Novels
HANISCHOVÁ, Sandra
Práce v úvodu představí hlavní autory beatnické generace a jejich myšlenkový odkaz. Práce se dále soustředí na pojetí prostoru a popis krajiny v románech Jacka Kerouaca (On the Road, Big Sur) v souvislosti s tematikou tvorby beatnické generace (hledání smyslu lidské existence, motiv cesty, spiritualismus a vztah k náboženství). Jedna z kapitol práce porovná životopisná fakta představitelů beatnické generace (Kerouac, Ferlinghetti) a autobiografické rysy tvorby Jacka Kerouaca, především v románu Big Sur. Závěr práce shrne Kerouacův obraz literární Kalifornie a jeho prostorové vnímání Ameriky jako celku.
Jan Zábrana - překladatel a básník. Inspirace beatnckou poezií a její překlady
Eliáš, Petr ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce) ; Josek, Jiří (oponent)
Diplomová práce Jan Zábrana, překladatel a básník - inspirace beatnickou poezií a její překlady zkoumá vztah mezi původní a překladovou tvorbou Jana Zábrany. Bere přitom v úvahu podobné tematické a formální zaměření jednotlivých autorů a sociokulturní kontext, který Janu Zábranovi nedovoloval publikovat vlastní poezii. Cílem je najít tendence a modely, které se ukazují v Zábranově původní a překladové tvorbě. Základem pro toto zkoumání je analýza tří verzí Zábranových sbírek Utkvělé černé ikony, Stránky z deníku a Lynč (Samosoud) a překladů poezie Allena Ginsberga, Lawrence Ferlinghettiho, Gregoryho Corsa a Kennetha Patchena.
Lawrence Ferlinghetti: Images of a city
Vlková, Jana ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit tři základní pohledy, jimiž je nahlíženo město v poezii Lawrence Ferlinghettiho. Tyto perspektivy se vzájemně liší básnickým stylem, použitými literárními prostředky i tématy, které zpracovávají. Sdílejí ovšem jeden zásadní aspekt: obrazy města slouží k úvahám, které přesahují rámec témat specifických pro městský diskurz a zasahují do obecnějších rovin. Otázky, jimiž se Ferlinghetti takto zaobírá, byly rozčleněny do tří skupin: intertextualita, paměť a kritický diskurz. První pohled chápe město jako text a intertext, jenž je složen z mnoha různých druhů textů. Pojetí textu se zde neomezuje na text literární, nýbrž jsou jím myšleny i texty architektury, výtvarného umění, sochařství, nebo hudby. Jsou-li takové texty "čteny" v kontextu určitého místa ve městě (a tedy skrze takové místo), dochází k určitému setkání, které může dát vzniknout novým významům skrze paralely a kontrasty mezi odlišnými kódy těchto textů. Taková setkání se podílí na procesu kontinuální tvorby významů skrze intertextuální tok. Výsledkem je změna ve vnímání jednoho nebo obou textů, jeden je kontaminován druhým, a naopak. Příklady takové intertextuality hojně se vyskytující ve Ferlinghettiho básních jsou analyzovány na pozadí recepční a kritické teorie. Druhá perspektiva pojímá město jako...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.