Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  začátekpředchozí17 - 26  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Jazykový management vybraných obecněčeských jevů
Benešová, Martina ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Havlík, Martin (oponent)
(česky) Jazykový management vybraných obecněčeských jevů Předmětem bakalářské práce bude zjistit, zda jevy obecné češtiny podléhají jazykovému managementu, do jaké míry a za jakých okolností. Půjde především o práci orientovanou na empirický výzkum. Hlavní teoreticko-metodologické prameny pro mě představují kniha Jamese Wilsona Moravians in Prague a článek Jiřího Neustupného Sociolingvistika a jazykový management. Cílem je propojit metodologii a poznatky teorie jazykového managementu a variační sociolingvistiky. Wilsonova kniha bude sloužit jako informační zdroj pro část sociolingvistickou. Také jsem zvolila pro analýzu stejné jazykové jevy jako Wilson a to tyto: A) fonologické: 1) protetické v; 2) použití í/ý místo é; 3) diftongizace ý (na ej) a B) gramatické: 4) sjednocování paradigmatu (u třetí, čtvrté a páté slovesné třídy); 5) vypouštění koncového l (u první a druhé slovesné třídy); 6) neutralizace rodu. Tyto vybrané jevy budou zkoumány na jazyku vyučujících nelingvistických oborů na univerzitě (FF UK) při přednáškách. Metodologický postup bude následující: z nahrávek přednášek bude nejprve zhotoven transkript. Po té bude následovat follow-up interview s nahrávanou osobou a follow-up interview s některými účastníky přednášek. Zde se budu opírat hlavně o článek Jiřího Neustupného Následné...
On the implementation of the spelling reform in Austria: A research based on Language Management Theory
Beneš, Jan ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Blahak, Boris (oponent)
Tato sociolingvistická práce se zaměřuje na implementaci pravopisné reformy v Rakousku. Praktický výzkum vychází z teorie jazykového managementu. V práci je mimo jiné popsána cesta k pravopisné reformě linoucí se celým 20. stoletím. Práce si klade za cíl osvětlit problematiku a překážky spojené se zavedením reformy pravopisu, tj. poslední fází jazykového managementu. Co se týče metodologických postupů, byl s aktéry procesu proveden kvalitativní výzkum pomocí polostrukturovaných interview. Vybráni byli zástupci sekundárního školství a denního tisku. Získaná data jsou analyzována ve srovnání s dosavadním diskursem týkajícím se pravopisné reformy v německy mluvícím prostoru. Klíčová slova jazykový management, jazykové plánování, pravopisná reforma, Rakousko, sekundární vzdělávání, tištěná média
On the Management of Multilingualism in the Multinational Companies in the Czech Republic: A case study in IT field
Svobodová, Lucie ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Šichová, Kateřina (oponent)
Tato kvalitativní případová studie se zabývá managementem mnohojazyčnosti na pracovišti v nadnárodní IT společnosti na území České republiky. Pomocí kvalitativně získaných dat (polostrukturovaná interview, zúčastněná pozorování, další písemné materiály) byla mnohojazyčnost na pracovišti důkladně popisována, bez postulování předběžných hypotéz. Především šlo o otázku, jestli a jakým způsobem probíhá její management. Tematicky se studie zaměřuje na původ zaměstnanců a jejich jazykové znalosti, na jazyky a jejich vlivy na pracovní výkony a pozice ve firemní hierarchii, interní a externí komunikaci (jazykové problémy, komunikační kanál, komunikační strategie), oficiální jazyk, překlady a tlumočení, jazykové kurzy, interkulturalitu a identitu.
Language management in the process of reception of literary texts from the perspective of a native and a non-native speaker of the Czech language
Reuter, Magdalena Antonia ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Sherman, Tamah (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá možnosti zmapování recepce literárních textů jakožto procesů jazykového managementu a následně poukazuje na hlavní rozdíly v percepci literárního textu v případě rodilého mluvčího a nerodilého mluvčího. První tři kapitoly práce se zabývají metodologií výzkumu, která se opírá o Teorii jazykového managementu, Neustupného přístup k literární kritice skrze zmíněnou teorii a formalistické a strukturalistické teorie. Samotný výzkum je popsaný ve čtvrté až sedmé kapitole. Zabývá se jednotlivými případy povšimnutí, hodnocení a strategiemi řešení problémů, jak je provádějí dva čtenáři moderní české povídky (jeden rodilý a jeden nerodilý mluvčí). Konkrétně jde o rozpoznání takových procesů a jejich analýzu pomocí následných interview. Cílem práce je sestavení komplexní metodologie pro identifikaci, bližší popis a interpretaci procesů jazykového managementu probíhajících při recepci literárního textu. Dalším cílem je zjištění hlavních rozdílů v tomto procesu, je-li příjemcem textu rodilý resp. nerodilý mluvčí.
Management bilingvismu v situaci jazykového posunu: Diskurzy, problémy a krajina Běloruska
Sloboda, Marián ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Gladkova, Hana (oponent) ; Ondrejovič, Slavo (oponent)
Práce se věnuje managementu bilingvismu v situaci jazykového posunu, tj. tomu, jak se jednotlivci a organizace chovají vůči dvojjazyčnosti, jak s ní zacházejí, a to v situaci, kdy společnost přechází od užívání jednoho jazyka k jazyku jinému. Práce se konkrétně zaměřuje na vybrané, dosud méně zkoumané aspekty současné jazykové situace v Bělorusku. Analyzované aspekty zahrnují: 1) geosémiotiku a management jazykového posunu na nápisech ve veřejném prostoru, 2) management jazykových problémů se zaměřením na školství a 3) snahy o obrácený jazykový posun k běloruštině. Pozornost se přitom věnuje korespondencím mezi jazykovým managementem občanů a státních nebo jiných veřejných organizací. Cílem práce je přispět jak k lepšímu poznání jazykové situace v Bělorusku, tak k rozpracování některých sociolingvistických konceptů, jako je zejména jazykový posun a jazykový problém. Práce aplikuje teorii jazykového managementu jako obecný model jazykového posunu a jako instrument k diagnostikaci jazykových problémů. Při aplikaci teorie v uvedených kontextech se ukázalo jako užitečné rozšířit ji o koncept diskurzu a kolektivního jednání, které pomůžou konceptualizovat propojení mezi jednoduchým a organizovaným jazykovým managementem, respektive mezi mikrosociální a makrosociální rovinou. Klíčová slova bilingvismus,...
Language manaement of Huastecan Nahuatl in Mexico
Vlková Hingarová, Vendula ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Zajícová, Pavla (oponent) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Jazykový management nahuatlu v Mexiku Disertační práce popisuje současnou situaci nahuatlu a analyzuje jeho fungování a pozici prizmatem teorie jazykového managementu v makrostrukturách národní mexické společnosti a ve vybrané lokální řečové komunitě v Chicontepecu na severovýchodě Mexika. Nahuatl patří k nejznámějším a nejrozšířenějším indiánským jazykům Mexika. Podle posledních údajů ze sčítání lidu jím hovoří 1,5 milionu obyvatel Mexika. Práce je představuje klíčové okamžiky při formování sociální reality současného nahuatlu (respektive jeho nejrozšířenější varianty Huasteca Veracruzna, kterou hovoří asi 130 tisíc obyvatel regionu Huasteca) a analyzuje jazykovou politiku a jazykové problémy spjaté s nahuatlem, potažmo s dalšími indiánskými jazyky od druhé poloviny 20. století do současnosti. Sleduje fungování a postavení nahuatlu jak z perspektivy mexické společnosti, tak z perspektivy konkrétních mluvčích nahuatlu v okrese Chicontepec na severovýchodě Veracruzu. Na základně empirických dat detailně zmapuje užívání nahuatlu a transmisi ve vybraných rodinách a obcích v bilingvním okrese Chicontec. Čtyři obce je podrobeny analýze jazykové chování obyvatel s důrazem na popis role nahuatlu v mezigeneračním přenosu. Zkoumané komunity prošly v posledních 30 letech dynamickými jazykovými změnami, které mají za...
German native speakers in the Czech Republic. Internet forums and observations as a source of discourse on intercultural and language contact
Grabowski, Pavla ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Sherman, Tamah (oponent)
V této diplomové práci je s pomocí teorie jazykového managementu zkoumán diskurz o interkulturním a jazykovém kontaktu německých rodilých mluvčích (tzv. "expatriates") v České republice. Jednotlivé interakce na úrovni promluvy (mikro úroveň) slouží jako zdroje dat pro analýzu jazykových problémů lingvistické, komunikativní a společenské povahy. Za jazykové problémy jsou považovány německými mluvčími povšimnuté a následně negativně hodnocené odchylky od jejich očekávání. Ve třech doménách, "pracovní doména", "doména volného času" a "doména každodenního života", bylo sledováno, jaké konkrétní jazykové problémy němečtí rodilí mluvčí v České republice pociťují a zda a jakým způsobem dochází k jejich řešení. Nejčastěji se v diskurzu objevuje problém znalosti českého jazyka. Analýza diskurzu ukázala, že jazykový management probíhá v jednotlivých interakcích různým způsobem vzhledem k individuálním zájmům jednotlivců a dalším faktorům, jako jsou např. situační podmínky či sociální moc. Z tohoto důvodu není možné vyvodit závěry v podobě generalizovaných doporučení pro řešení jazykových problémů. Klíčová slova: expatriates, diskurz, jazykový problém, jazykový management, teorie jazykového managementu, akční plán, kontaktní situace, doména.
Jazyková politika v českých veřejnoprávních médiích z pohledu fonetika
Štěpánová, Veronika
Příspěvek se zaměřuje na jazykovou kulturu v českých veřejnoprávních médiích (Česká televize, Český rozhlas). Je nesporné, že profesionální mluvčí, kteří v těchto médiích vystupují často, působí na posluchače jako tzv. řečové vzory. Článek se zabývá tím, zda a jak tato média sledují úroveň mluvených projevů, jaké kladou na mluvčí nároky, jaké jsou výsledky jazykových analýz a zda spolupracují s jazykovými poradci. Ukazuje také jednu z metod, která se používá k hodnocení mluvených projevů. Referát se zaměřuje především na fonetickou stránku mluvených projevů.
Language management a jeho vliv na výkonnost podniku
Doláková, Veronika ; Voráček, Jan (vedoucí práce) ; Černohorský, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá propojením problematiky řízení jazyka v organizaci a podnikové výkonnosti. Hlavním cílem práce je dokázat, že language management má pozitivní vliv na výkonnost podniku.
Uplatňuje se v mluvené češtině plurálová shoda neuter? Pozorování na základě dat z korpusu DIALOG a ČNK
Kaderka, Petr
Plurálová shoda neuter (krásná jablka) v mluvené češtině; empiricky zkoumán běžný předpoklad, podle nějž se plurálová shoda neuter v mluveném projevu neuplatňuje, a to pro svůj knižní příznak. Analýza ukázala, že plurálová shoda neuter se výrazně uplatňuje v televizních diskusních pořadech, a to jak u moderátorů, tak u hostů pořadu. V této komunikační doméně jsou rodově kongruentní tvary považovány za noremní (očekávané).

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   začátekpředchozí17 - 26  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.