|
|
Využití mikrokalorimetrie při studiu hydratace biopolymerů
Bola, Tomáš ; Smilek, Jiří (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím mikrokalorimetrie při studiu hydratace biopolymerů. K vybraným biopolymerům byla vybrána laktóza, ačkoliv není řazena mezi biopolymery, ale disacharidy. Dále pak alginát, dextran, chitosan a hyaluronan o dvou molekulových hmotnostech. Laktóza byla k těmto účelům vybrána hlavně pro to, že představuje jakýsi modelový příklad k určení toho, zda k reakci na vlhkost mezi ostatními vzorky a nasyceným roztokem soli nastane či nikoliv. Ke studii hydratace biopolymerů na rozdíl od běžně používané metody perfuzní kalorimetrie, kde se využívá možnost měření s nastavitelnou vlhkostí, byla použita metoda izotermické mikrokalorimetrie, kde se při dvou konstantních teplotách sledovala reakce vzorku na různou vlhkost uvolňovanou nasyceným roztokem soli.
|
|
|
Kinetika tvorby kyseliny mléčné v kefiru
Fajtl, Zbyněk ; Vítová, Eva (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá kinetikou tvorby kyseliny mléčné a spotřebě laktózy při fermentaci kefíru, z jednoho druhu mléka za stejných podmínek. Teoretická část obsahuje informace na téma kefíru a kefírových zrn, laktózové intolerance, antimikrobiálních vlastnostech a vysokoúčinné kapalinové chromatografie. V experimentální části jsou popsány metody/postupy práce použité pro samotnou výrobu kefíru, stanovení kyseliny mléčné a laktózy. Vzorky kefíru byly v přesně daných časových intervalech testovány na množství laktózy, kyseliny mléčné a množství laktobacilů. Data byla graficky vyhodnocena a okomentována. Výsledky této práce mohou posloužit spotřebitelům s poruchou trávení laktózy a také spotřebitelům hledajících zdroj laktobacilů vhodných pro vylepšení střevní mikroflóry bez použití komerčně dostupných suplementů.
|
|
|
Studium složení jogurtu v procesu jeho přípravy
Fajtl, Zbyněk ; Vítová, Eva (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem přípravy jogurtu a změn doprovázejících jeho skladování. Teoretická část obsahuje informace o parametrech ovlivňujících jak přípravu, tak vlastnosti výsledného produktu. V experimentální části jsou popsány metody a postupy využité pro stanovení kritických parametrů jakými jsou koncentrace kyseliny mléčné, laktózy, glukózy a galaktózy (HPLC–RI), množství streptokoků a laktobacilů. Data byla graficky vyhodnocena a okomentována. Součástí práce byla i senzorická analýza, při které byl připravený jogurt porovnáván s komerčně dostupnými výrobky. Výsledky této práce mohou posloužit jak spotřebitelům, tak menším provozům vyrábějících jogurt.
|
|
|
Imobilizace galaktosidasy a její využití v potravinářské technologii
Dobešová, Natálie
Tato diplomová práce se zabývá problematikou imobilizace galaktosidasy a jejím vyu-žitím v potravinářské technologii. β-galaktosidasa původu Kluyveromyces lactis byla imobilizována za použití dvou metod, konkrétně enkapsulace a sesíťování. Cílem en-kapsulace bylo získat hydrogelové kapsle tvořené biopolymerní matricí na bázi alginá-tu sodného, sesítěného chloridem vápenatým pro opakované katalytické využití. Dru-hou zvolenou metodou bylo sesíťování enzymu na nosiči tvořeném magnetickými čás-ticemi modifikovanými chitosanem. Aktivita enzymu byla stanovena spektrofotometricky za využití substrátu o-nitrofenyl-β-D-galaktopyranosidu a p-nitrofenolu jako standar-du. Aktivita enzymu byla vyhodnocena ve vzorcích mléka a množství vzniklé laktosy bylo stanoveno polarimetricky. Experimentální výsledky ukázaly, že imobilizovaný enzym na chitosanovém magnetickém nosiči vykazoval vyšší aktivitu ve srovnání se systé-mem na bázi alginátových kapslí, což se potvrdilo i při procesu hydrolýzy laktosy. Hydrolýza laktosy byla nejvíce účinná při použití komerčního enzymu a imobilizova-ného enzymu na magnetickém chitosanu. V obsahu laktosy u vzorků mléka bez enzy-mu a za využití alginátových vápenatých kapslí nebyl staticky významný rozdíl.
|
|
|
Tisknutelné matrice na bázi složek mléka
Němec, Jan
Cílem práce je uvést do tématu 3D tisku, mléčných komponent a jejich vzájemného propojení. Vysvětluje jednotlivé technologie od těch nejběžnějších, až po ty nepříliš známé. Dále se práce zabývá přehledem aktuálních studií na toto téma a jejich závěrů, posunů, komplikací. Zaměřuje se na jednotlivé komponenty mléka, jako je kasein, koncentrát micelárního kaseinu, koncentrát mléčné bílkoviny , izolát syrovátkových proteinů, syrovátkových proteinů a laktosy, které mají potenciál v 3D tisku potravin. Práce si klade za cíl poskytnout jednoduchý přehled informací potřebných k porozumění 3D tisku, jak je využíván v jiných průmyslových odvětvích, tak i k porozumění komplikovanosti 3D tisku potravin se zaměřením na mléko. Hlavní přínos práce spočívá v podání srozumitelného přehledu informací a ve shrnutí naznačených cest, kudy se 3D tisk mléka vydal. Případně také odhaluje mezery, kterými je možno se zabývat a posunout tak vývoj kupředu.
|
|
|
Aktuální poznatky o vlivu střevního mikrobiomu na rozvoj, průběh a následky laktózové intolerance
Černá, Pavlína ; Tomešová, Jitka (vedoucí práce) ; Kohout, Pavel (oponent)
Zadaná bakalářská práce sleduje aktuální poznatky věnované vlivu střevního mikrobiomu na rozvoj a závažnost laktózové intolerance, jako i na skutečnost, zda a jak je možné jeho změnou ovlivnit průběh již existující laktózové intolerance a její bezprostřední i dlouhodobé následky. V první části se zabývá samotnou laktózou a jejím metabolismem, který ukazuje její přímou souvislost s gastrointestinálním traktem (GI). Dále je popsána laktózová intolerance (LI), její diagnostika, projevy a stupně závažnosti. V další části pojednává bakalářská práce o vztahu laktózové intolerance, střev a střevního mikrobiomu. Nejprve se zaměřuje na možnou adaptabilitu střev a přizpůsobení se laktózové intoleranci. Není opomenuta ani souvislost mezi LI a jinými poruchami gastrointestinálního traktu, ve kterých hrají roli střevní bakterie. Samotný mikrobiom je dynamická populace čítající různé kmeny bakterií, hub a virů, a svým působením dokáže ovlivnit průběh laktózové intolerance. Toho lze využít v terapii LI pomocí probiotik, která jsou podrobněji popsány v třetí části bakalářské práce. Nejčastěji využívanými probiotickými bakteriemi jsou zástupci rodu Bifidobacterium a Lactobacillus. Probiotika nejsou jedinou možností, jak ovlivnit mikrobiom střev pro zlepšení příznaků LI. Pozitivní vliv mají také fermentované...
|
|
|
Zhodnocení vztahu kvantitativních a kvalitativních parametrů mléčné užitkovosti dojnic holštýnského plemene v konkrétním chovu
Poláčková, Pavlína
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit vztah mezi kvantitativními a kvalitativními složkami mléčné užitkovosti. Jako kvantitativní znak bylo využito množství nadojeného mléka. Z kvalitativních parametrů byl sledován tuk, bílkoviny, laktóza, somatické buňky a močovina. K dané problematice byl zpracován literární přehled. Hodnocení bylo prováděno v zemědělském podniku AGROS Vyškov-Dědice zabývajícím se chovem holštýnského plemene s průměrnou užitkovostí 35 kg mléka za den. Data k mléčné užitkovosti byla získána z kontroly užitkovosti a následně podrobena analýze v programu MS Excel. Bylo zjištěno, že s rostoucím nádojem se zvyšuje i obsah tuku a bílkovin, což v našich chovech nebývá běžné a je v rozporu s většinou literárních zdrojů. Naopak u laktózy byl zhodnocen spíše nepřímý vliv – s narůstajícím nádojem klesá obsah laktózy. U somatických buněk a močoviny nebyla zjištěna korelační závislost s množstvím nadojeného mléka.
|
|
|
Laktózová intolerance a zařazování mléčných výrobků do jídelníčku
KÁCHOVÁ, Nikola
Bakalářská práce s názvem "Laktózová intolerance a zařazování mléčných výrobků do jídelníčku" je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se zabývá problematikou laktózové intolerance, vápníkem, pojednává o významu mléka a mléčných výrobků ve stravě a také se věnuje dietnímu řešení. Praktická část je zaměřena na všeobecnou informovanost osob s diagnostikovanou laktózovou intolerancí, zařazování mléka a mléčných výrobků do jídelníčku a jejich vyhodnocení. Cílem bylo zmapovat zařazování mléka a mléčných výrobků do jídelníčku u pacientů s laktózovou intolerancí a zhodnotit, zda je jídelníček pacientů s laktózovou intolerancí adekvátní z hlediska příjmu energie, makroživin a vápníku. Výzkum byl realizován kvantitativní metodou pomocí dotazníku. Respondenty, osoby s diagnostikovanou laktózovou intolerancí, jsem získala pomocí lékařů a nutričních terapeutů, ale i mnou osobně v průběhu praxí. Dále jsem vyhodnocovala týdenní zápisy jídelníčků pomocí programu Nutriservis Professional. Ze získaných dat jsem zjistila, že pacienti s laktózovou intolerancí zařazují do stravy mléko a mléčné výrobky ojediněle. Jejich bezlaktózové varianty jsou do jídelníčku zařazovány častěji, avšak z průzkumu bylo zjištěno, že více preferují rostlinné alternativy mléka a mléčných výrobků. U vybraných respondentů nebylo dosahováno doporučeného příjmu vápníku, pokud vápník nesuplementují. Příjem vápníku ze stravy dosahuje v průměru 394 mg/den. U více než poloviny respondentů není dosaženo požadovaného příjmu energie, makronutrientů ani vápníku. Tato bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací pro pacienty s laktózovou intolerancí, případně pro studenty zajímající se o tuto problematiku, odborníky i pro širokou veřejnost. Poukazuje na nedostatky v jídelníčcích pacientů s laktózovou intolerancí.
|
|
|
Stanovení kvalitativních parametrů dojeného mléka indikující zdravotní stav dojnic
PROKOP, Daniel
V době, kdy se k dojení mléka využívají výhradně automatické systémy je důležité vyhodnocovat kvalitu mléka nejlépe v reálném čase, aby bylo možné zachovat vyso kou kvalitu produktů a zároveň včasně detekovat zdravotní problém u dojnice. Při včasné detekci zdravotního problému u dojnice, který lze detekovat změnou v kvalitě mléka, je možné také snížit náklady na její léčbu a eliminovat finanční ztráty během období, kdy mléko nemůžeme zpeněžovat. Pro efektivní zhodnocení kvality nadoje ného mléka je vhodné monitorovat následující parametry: počet somatických buněk, vodivost, obsah tuku, bílkovin, laktózy a močoviny. V bakalářské práci jsou uvedeny hladiny výše zmíněných veličin, které indikují změny v kvalitě dojeného mléka, vnitřní a vnější vlivy, které je ovlivňují a také metody pro jejich detekci a vyhodnocení.
|
|
|
Molekulární detekce vybraných genových polymorfismů související s výživou (validace nutričipu)
TURKOVÁ, Kateřina
Laktózová intolerance je nejběžnější potravinovou intolerancí, vyskytující se celosvětově. Jedinci s laktózovou intolerancí nedokáží v tenkém střevě tvořit enzym laktázu, který umožňuje štěpit laktózu obsaženou v mléčných produktech. Nedostatečná tvorba laktázy může být geneticky podmíněná. V Evropské populaci byly nalezeny dva jednonukleotidové polymorfismy odpovědné za přetrvávání laktázové aktivity v dospělosti. Celiakie patří mezi autoimunitní onemocnění, které postihuje především sliznici tenkého střeva. Onemocnění je charakterizováno nesnášenlivostí gliadinu, který je součástí lepku. Intolerance vede k chronickému zánětu na sliznici tenkého střeva a tím dochází k chronickému průjmu, tukovité stolici, zvracení a únavě. Rozvoj celiakie je podmíněn přítomností genetické predispozice. Genetická predispozice je vázána na alely HLA systému. Konkrétně se jedná o haplotypy HLA-DQ2 a HLA-DQ8.
|
host ::
RSS.