|
|
Who's Afraid of the Lurking Bear: The Resecuritization of Russia in the Post-Crimean United States National Security Discourse
Prushankin, Keith ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
This thesis presents a discourse analysis of American perceptions of Russia in their historical and contemporary context. Through the linguistic construction of security offered by the Copenhagen School of Securitization, we can trace the socio-political development of Russia as the threatening other in the American discourse. This thesis has demonstrated the consistency of linguistic devices in the American Russia discourse from the 18th century to the Crimean Crisis, and has identified specific linguistic packages which securitizing actors unpack according to their preferences and goals in a given situation. This thesis also demonstrates that the resecuritization of a previously desecuritized object may occur through the use of preexisting discursive devices that play on existing elements of the national consciousness. Keywords Resecuritization, Securitization, United States, Russia, Socio-Political Discourse, Crimean Crisis, Copenhagen School, Obama Administration, Vladimir Putin Range of thesis: 121 pages, 34,048 words, 240,229 keystrokes.
|
|
|
Mediální obraz krymské krize ve zpravodajství Russia Today, CNN a ČT24
Štěpán, Petr ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Práce zkoumá mediální obraz krymské krize ve zpravodajství českého kanálu ČT24, ruské stanice RT a americké televize CNN. Práce se zprvu zabývá teoretickými východisky a podobnými studiemi, které zkoumaly rámce mediálních pokrytí nejen válečných konfliktů. Dále představuje stručnou historii Ukrajiny a poukazuje na možné příčiny vzniku krymské krize. Práce obsahuje časovou osu vzniku krymské a ukrajinské krize na přelomu let 2013 a 2014 a jejího průběhu. V metodologické části stanovuje kritéria pro výzkum a rozsah zkoumaného materiálu. Po metodologické části následuje analýza, která se zabývá tím, jakým zdrojům sledované kanály dávaly větší důraz, jací političtí aktéři měli do zpravodajství přístup, jaká témata jednotlivé televizní stanice považovaly za důležitá, jak označovaly jednotlivé aktéry a události a jak je zobrazovaly. V závěru srovnává jednotlivé mediální obrazy a rámce krymské krize ve zpravodajství zkoumaných kanálů.
|
|
|
Modernizace ruské armády v letech 2008-2014: důsledky pro bezpečnost v postsovětském prostoru
Buchar, Jan ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Až do roku 2008, tedy téměř dvě desetiletí od konce studené války, si Rusko stále uchovávalo strukturu ozbrojených složek z dob SSSR. Vytrvalý odpor vyššího důstojnictva proti modernizaci a reformám armády byl zlomen až v souvislosti s nepřesvědčivými výkony ozbrojených složek v průběhu rusko-gruzínské války v roce 2008. Změny, které byly v následujících letech zahájeny, mají významné důsledky pro bezpečnost v postsovětském prostoru, jak je demonstrováno na příkladu obsazení Krymského poloostrova ruskými vojáky v roce 2014. Ruská armáda byla dlouhá léta považována za neefektivní instituci vybavenou zastaralou technikou, kde korupční praktiky byly spíše pravidlem, než výjimkou. Podle jejího postupu v Čečensku a později v Gruzii bylo patrné, že závisí na početní převaze a hrubé vojenské síle. V průběhu obsazování Krymu už ale vidíme profesionální postup, žádné krveprolití a vojáky vybavené moderními zbraněmi. Tato výzkumná práce vychází z teorie neorealismu, který definuje množství, efektivitu a strategii vojenských složek jako klíčové parametry pro určení aktuální síly a moci každého státu. Proto se výzkum zaměřuje na analýzu změn v ruských strategických vojenských dokumentech, kvantitativní a kvalitativní reformy v ruské armádě a nakonec praktické ukázky kombinace všech tří zkoumaných kategorií v...
|
|
| |
|
|
Role čínské diplomacie v soudobých mezinárodních vztazích
Stehnová, Jana ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Cílem této bakalářské práce je charakteristika čínské diplomacie a pozice Číny v soudobých mezinárodních vztazích. Cíli práce odpovídají zvolená teoretická východiska jednak z oblasti diplomatických studií, jednak z oblasti kulturních analýz. Práce je tematicky rozdělena na tři kapitoly, první kapitola se zabývá vymezením teoretických východisek z oblasti diplomatických studií a analýzou čínské zahraniční politiky, zde je využívána metoda literární rešerše a analýzy. Druhá kapitola je zaměřena na charakteristiku hodnotové orientace a paradigmatických principů čínské civilizace. Třetí kapitola je zaměřena na případovou studii, která ověřuje platnost závěrů vyplývajících ze syntézy teoretických východisek rozebraných v první a druhé kapitole.
|
host ::
RSS.