|
|
"Hudební scéna" - koncertní sál pro město Brno
Zatloukalová, Veronika ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh konceptu architektonické studie koncertního sálu, konkrétně se jedná o návrh „HUDEBNÍ SCÉNY“ – koncertní sál pro město Brno. V rámci této studie je tedy navržen sál pro 591 návštěvníků. Sál umožňuje účinkování až 90 ti členného orchestru nebo pěveckého sboru. Součástí řešení jsou také provozní a servisní prostory nutné jako zázemí sálu. Hlavní důraz byl však kladen na akustické řešení, dále pak na celkovou přehlednost provozu v budově a návaznost objektu na okolní zástavbu a hlavně na stávající komunikační systém, který se snaží respektovat.
|
|
|
Prostor cyklické změny
Pavlíčková, Tereza ; Jakšík, Petr (oponent) ; Rozwalka, Szymon (vedoucí práce)
Hledání ideální funkce a formy jako reakce na cyklickou proměnlivost místa nabízí několik možností, každý se však k této problematice postaví jinak. Během mé práce jsem vycházela z analýz místa a studování divadelních a koncertních sálů. V neposlední řade jsem se zabývala studování literatury od Rema KoolhaaseJunkspace a textů od Maxim Gorky díky, kterým jsem dostala k vytvoření polootevřené rastrové struktury a získala tak nový pohled na hmotu a její proměnlivost.
|
|
|
Hudba jako veřejný prostor – Nový koncept brněnské Filharmonie
Macurová, Lenka ; Čapák, Bořivoj (oponent) ; Rusín, Tomáš (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce bylo navrhnout koncertní sál pro Filharmonii Brno. Před deseti lety proběhla na toto téma architektonická soutěž na pozemku mezi ulicemi Veselá a Besední. Vítězný projekt se zjednodušil a rozdělil na dvě etapy (podzemní parkování a koncertní sál). Při svém návrhu jsem vycházela z plánovaného parkování, které se v roce 2015 začíná konečně realizovat. Tvarově budovou navazuji a respektuji okolní charakter zástavby. Mým cílem bylo navrhnout budovu, která by byla funkční, městská, hezká a ekonomičtější než vítězný projekt
|
|
|
Alternativní návrh koncertního sálu v Brně - Janáčkovo kulturní centrum
Fikejs, Oldřich ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Filharmonie Brno sklízí úspěchy po celém světě od Londýna po Tokio, ale ve svém domovském městě má k dispozici pouze malý sál s nevyhovující akustikou pro plnohodnotné symfonické koncerty. Snahy o vystavění důstojného kulturního stánku odpovídajícího potřebám Brna sahají až do meziválečného období a jejich naplnění je stále v nedohlednu. Jádrem projektu je koncertní sál pro 1812 diváků. Jeho uspořádání kombinuje výhody klasických sálů, které mají tvar krabice od bot, a těch, kde je hlediště uspořádáno terasovitě kolem pódia, protože nejlepší hudební zážitek má dle výzkumů ten divák, který je poměrně blízko orchestru. Mezi slabé stránky prvního typu patří horší viditelnost v zadních místech hlediště, druhý typ v podobných místech naopak trpí horší kvalitou akustiky. Objekt je složen ze tří funkčně odlišných částí: části pro diváky, zázemí hudebníků a technického zázemí. Provoz každé z nich je umístěn do horizontální části hranolu o průřezu tvaru písmene L. Tyto hranoly jsou vertikální hmotou obráceny k sobě a vytváří centrální vyvýšený kubus, ve kterém je umístěn koncertní sál.
|
|
|
ZUŠ Zábřeh
Kolářová, Veronika ; Pobořil, Lukáš (oponent) ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je projektová dokumentace k třípodlažnímu částečně podsklepenému objektu základní umělecké školy, jejíž součástí je koncertní sál. Objekt se nachází ve městě Zábřeh a bude postaven ve stávající zástavbě ve středu města. Budova bude sloužit pro výuku a vzdělání celkem 500 žáků, koncertní sál je navržen pro 100 návštěvníků a 30 účinkujících. V suterénu budovy se nachází technické zázemí – kotelna a technická místnost, taneční oddělení a několik učeben. V 1 NP se nachází místnost pro vzduchotechniku, zázemí pro žáky a jejich rodiče, šatna, zkušebna orchestrální hry, jejíž součástí je nahrávací studio, zkušebna hry na bicí nástroje a několik učeben pro sólový nástroj. Koncertní sál se nachází také v 1 NP a je členěn na dvě části. Část pro návštěvníky, ve které se nachází pokladna, foyer, šatna a koncertní sál. V části pro účinkující jsou oddělené šatny a kuchyňka. 2 NP je z části vymezeno pro vedení školy – nachází se zde kancelář ředitele, sekretariát, sborovna, denní místnost pro učitele a učebny. 3 NP bude sloužit zejména dramatickému a výtvarnému oddělení, zde bude šest učeben pro sólový nástroj či zpěv. Základní umělecká škola má tři hlavní vstupy – vstup do školy, vstup do koncertního sálu pro návštěvníky a oddělený pro účinkující. Zázemí pro účinkující je propojeno se zkušebnou orchestrální hry. Pozemek je mírně svažitý, směrem k jihovýchodu. Na všech částech školy budou pultové střechy s mírným sklonem.
|
|
| |
|
|
Hudba jako veřejný prostor – Nový koncept brněnské Filharmonie
Truhlářová, Jana ; Čapák, Bořivoj (oponent) ; Wahla, Ivan (vedoucí práce)
Řešená lokalita se nachází na ulici Veselá v historickém jádru města Brna v blízkosti Besedního domu – současného sídla Filharmonie Brno. Parcela přiléhající k nedokončené blokové zástavbě byla vybrána zadavatelem v soutěži z roku 2003 především díky poloze sousedícího Besedního domu, jehož prostory lze do návrhu zahrnout. Důvodem pro vypracování této studie bylo vytvoření variantního řešení, které by mohlo nabídnout další pohled na danou problematiku. Snahou bylo navrhnout funkční, provozně a ekonomicky méně náročný objekt, jehož těžištěm je sál s vynikající akustikou pro klasickou orchestrální hudbu o kapacitě okolo 1000 návštěvníků.
|
|
|
Hudba jako veřejný prostor – Nový koncept brněnské Filharmonie
Veselý, Adam ; Vágner, Lukáš (oponent) ; Rusín, Tomáš (vedoucí práce)
Zadání diplomové práce bylo navrhnout budovu pro brněnskou filharmonii. Brněnská filharmonie doposud sídlí v Besedním domě, který pro tento účel nevyhovuje. Místo pro návrh nové budovy brněnské filharmonie byla zvolena parcela, kde je aktuálně parkoviště, která je v těsné blízkosti besedního domu. V roce 1992 byl založen Spolek pro výstavbu koncertního sálu, který od té doby usiluje o vybudování Janáčkova kulturního centra. Koncertní sál s vynikající akustikou, který v Brně chybí. První snaha byla v roce 1989, kdy byla vypsána architektonická soutěž a projekt nové budovy byl těsně před započetím stavebních prací zrušen. V roce 2003 Statutární město Brno vyhlásilo urbanisticko-architektonickou soutěž na řešení stavby Janáčkova kulturního centra, jejímž předmětem byl urbanistický návrh celého prostoru mezi ulicemi Besední, Veselou a hotelem International. Zadáním soutěže byl rovněž návrh přístavby hotelu International. Důvody pro volbu tohoto pozemku byla těsná vazba na Besední dům., pozice v městském centru v sousedství s dalšími významnými institucemi, dobré napojení na MHD, možnost realizovat kapacitní podzemní garáže. Letošním rokem byly započaty stavební práce na tomhle místě, kde má stát nová budova. Celková realizace se odehrává ve dvou etapách. V první etapě se realizují podzemní tři podzemní patra sloužící pro parkování. Ve druhé etapě se postaví budova Janáčkova kulturního centra. Tuto soutěž na JKC vyhrál ateliér M1. V prvním kole soutěže se počítalo s bouráním trafostanice u hotelu International a rozšířením parcely. V druhém kole soutěže už parcela byla jen na místě parkoviště bez zásadních zásahů do okolního prostoru. Tato verze je platná do dnešního dne.
|
|
|
"Hudební scéna" - koncertní sál pro město Brno
Láníková, Jaroslava ; Žalmanová,, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Předmětem zadání diplomové práce je návrh architektonické studie koncertního sálu pro město Brno v městské části Brno-střed. Ústřední částí objektu je sál o kapacitě 540 diváků. Cílem bylo vytvořit reprezentativní objekt splňující veškeré provozní požadavky, kde se pojí krása s funkčností. Do návrhu byla snaha vetknout a tak i celkově propojit architekturu s hudbou. To se podařilo použitím bílé barvy na fasádě a dále vytvořením rytmicko-dynamické plastiky pomocí lamel s lehkým pootočením. Celkový ráz dynamiky pak dotváří umístění díla od Alexandera Caldera nad hlavním vstupem. Při návrhu byla snaha o jednotlivé propojení prvků stavby a jejich ideový význam.
|
|
|
Kulturní centrum v Brně
Ašenbrenner, Jan ; Ležatka,, Lukáš (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce dále rozvíjí nově vypracovanou architektonickou a konstrukční studii do stupně Dokumentace pro stavební povolení a Dokumentace pro provedení stavby. Zadáním práce bylo "Kulturní centrum v Brně" s umístěním na parcele p.č. 723 při ulici Údolní naproti Obilnému trhu. Jedná se o proluku v historické zástavbě z 19. století, která vznikla při bombardování Brna za 2. světové války. jedná se o svažitý pozemek stoupající k hradu Špilberk. Navržená novostavba kulturního centra vyplňuje celou proluku mezi jedním stávajícím samostatně stojícím domem a řadou domů pokračujících směrem k historickému centru, přičemž respektuje uliční čáru, což bylo jedním z cílů mé práce. Dalšími cíli bylo vytvořit relativně klidný a příjemný prostor v blízkosti rušné ulice, přes tento prostor pak propojit přilehlý park Obilný trh s hradem Špilberk a poměrně nedávno vzniklou Otevřenou zahradu, což je veřejný venkovní prostor vybudovaný sousedícím ekologickým centrem. Vzniklo tedy venkovní nekryté atrium, které je obklopováno novostavbou a zakončeno pobytovým schodištěm v návaznosti na stoupající svah. Stavba má tři nadzemní podlaží, přičemž 1.NP se rozprostírá dál do parcely a zařezává se do svahu, kdy úroveň jeho střechy navazuje na přilehlý svah. Vstup do atria je tvořen otevřeným průchodem, který je jakoby prolomen do hmoty objektu a výškově se zužuje ve směru od ulice k atriu. Cílem bylo v neposlední řadě i udržení zeleně v místě, veškeré střechy byly navrženy jako intenzivní vegetační, kdy bylo záměrem docílit kontrastu mezi touto zelení a "drsnou" kortenovou fasádou, která svou nahodilou perforací naznačuje volnou abstrakci umění odehrávajícího se uvnitř.
|
host ::
RSS.