|
|
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi jako inspirační zdroj pro vytvoření souboru kreseb
KADLEC, David
Bakalářská práce je ve formě teoreticko-praktické. Teoretická část poskytuje nejen vhled do historie kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi, ale také je kladen důraz na zasazení stavby do kontextu doby barokní a též je proveden rozbor kostela po stránce architektonické. Dále v rámci teoretické části nechybí zmínka o Palladiu země České, jehož historii je též věnováno několik stránek. Praktická část představuje vizuální interpretaci génia loci kostela N.P.M., který je promítnut do souboru kreseb.
|
|
|
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích
Parkánová, Anna ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Bakalářská práce Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích obsahuje stručnou historii a vývoj městečka Zlonice s přiblížením rodu Kinských, jako dlouholetých majitelů panství. Dále se zabývá již samotným barokním kostelem, jež byl pravděpodobně vystavěn podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky. Práce obsahuje architektonický popis kostela včetně jeho bohaté sochařské výzdoby od Josefa Kleina. Je zde také nastíněna problematika autorství kostela. Další část práce je věnována novodobé historii, do které spadá novobarokní úprava Friedricha Ohmanna a Josefa Fanty z přelomu 19. a 20. století. Úpravy jsou zakončeny výmalbou klenebních polí od Adolfa Liebschera. Bakalářskou práci uzavírá výběr restaurátorských prací v devadesátých letech minulého století.
|
|
|
Sloupové řády jako nositelé charakteristického významu: Příklady z české barokní architektury
Popatanasovská, Bojana ; Lunger-Štěrbová, Daniela (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Cílem této bakalářské práce je představit sloupové řády jako možné nositele určitého významu. Z toho důvodu byla zejména v barokním období pětice řádů různými způsoby modifikována. Nejběžnější z těchto modifikací ve své práci představím na několika příkladech rozdělených podle pětice známých sloupových řádů a jednoho novotvaru, jehož symbolický význam se pokusím lépe přiblížit. V případě řádu toskánského jde o příklad brány Císařského mlýna v Bubenči, úpravu řádu dórského pak demonstruji na příkladu symboliky kladí bočního průčelí kostela sv. Tomáše v Praze na Malé Straně. Řády jónský a korintský v jedné kapitole popíši na příkladu fasády trojského zámku v Praze a řád kompozitní na příkladu členění interiéru kostela sv. Jana Nepomuckého na Skalce. Poslední část práce se věnuje jistému novotvaru zavedených řádů, který se pokusím lépe přiblížit na souboru staveb v okolí cisterciáckého opatství v Plasích, konkrétně pak na samotném konventu plaského kláštera, kapli Jména Panny Marie v Mladoticích a poutním kostele Zvěstování Panny Marie v Mariánské Týnici.
|
|
|
Zámek a kostel sv. Jana Nepomuckého ve Vyklanticích za Harrachů
NEVAŘILOVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá stavbami zámku a kostela sv. Jana Nepomuckého ve Vyklanticích, které nechal postavit v letech 1722 1729 Jan Jáchym Harrach. V prvé řadě je představena historie panství Vyklantice a zároveň stavební dějiny obou objektů. Popis současného stavu zámku a kostela je konfrontován s fotografiemi ze 70. let 20. století. Posléze se práce zaměří na genealogii rodu Harrachu a další panství, která vlastnili Jan Jáchym a jeho bratr Ferdinand Markvart Harrach. Jádro diplomové práce spočívá v následujících kapitolách, ve kterých je řešena otázka autorství vyklantických staveb. Nejprve je kriticky zhodnoceno dosavadní připsání badatelů, kteří barokní objekty přisuzují K. I. Dientzenhoferovi nebo J. B. Santini-Aichlovi či J. L. von Hildebrandtovi. Průzkum ukazuje, že stavby ve Vyklanticích jsou pravděpodobně dílem místního stavitele, neboť objekty nevykazují kvalitu umělecké tvorby zmíněných architektů.
|
|
|
Kostel sv. Jana Nepomuckého na Skalce na Novém Městě v Praze
Kučerová, Mariana ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kostelem sv. Jana Nepomuckého na Skalce. První část se věnuje osobě sv. Jana Nepomuckého pro pochopení jeho kultu, který se velice rozvinul v době baroka. Dále přechází pozornost na barokní náboženská bratrstva jakožto fenomén doby se zaměřením na nejstarší svatojánskou konfraternitu, která se stala fundátorem kostela Na Skalce. Následuje kapitola pojednávající o historii jeho výstavby. Nejpodstatnější část práce se věnuje architektuře kostela s jejím detailním popisem, s cílem poukázat na její nebývalé kvality. Napomoci tomu má také stať, která se snaží zasadit kostel Na Skalce do tvorby K. I. Dientzenhofera a upozornit na významné zahraniční svatyně, u kterých se formálně inspiroval. Poslední neméně podstatná kapitola se zaměřuje na vnitřní zařízení kostela. Pozornost je věnována sochařské a malířské výzdobě jednotlivých oltářů, v čele se sochou sv. Jana Nepomuckého od Jana Brokoffa na hlavním retáblu. Opomenuty nejsou ani nástropní fresky od F. A. Müllera. Klíčová slova kostel sv. Jana Nepomuckého, Praha, baroko, K. I. Dientzenhofer, Jan Brokoff, J. A. Quitainer, F. I. Platzer, F. A. Müller
|
|
|
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích
Parkánová, Anna ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Bakalářská práce Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích obsahuje stručnou historii a vývoj městečka Zlonice s přiblížením rodu Kinských, jako dlouholetých majitelů panství. Dále se zabývá již samotným barokním kostelem, jež byl pravděpodobně vystavěn podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky. Práce obsahuje architektonický popis kostela včetně jeho bohaté sochařské výzdoby od Josefa Kleina. Je zde také nastíněna problematika autorství kostela. Další část práce je věnována novodobé historii, do které spadá novobarokní úprava Friedricha Ohmanna a Josefa Fanty z přelomu 19. a 20. století. Úpravy jsou zakončeny výmalbou klenebních polí od Adolfa Liebschera. Bakalářskou práci uzavírá výběr restaurátorských prací v devadesátých letech minulého století.
|
|
|
Pražská Invalidovna
Turková, Kateřina ; Pučalík, Marek (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce "Pražská Invalidovna" se věnuje budově pražské Invalidovny, která měla být nápodobou invalidovny pařížské. V době svého vzniku stála Invalidovna daleko za Prahou. Dnes už je Karlín součástí vnitřní Prahy, ale přesto Invalidovnu málokterý Pražan zná nebo ji dokonce navštívil. O významu stavby, které však nikdy nebyla věnována rozsáhlejší monografie, svědčí i skutečnost, že projekt byl zadán samotnému Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi. Předkládaná práce se snaží tuto špitální budovu zhodnotit zejména po stránce umělecké, ale také ji zasadit do kontextu doby. První část práce se věnuje území Špitálska - dnešního Karlína, na jehož pozemcích Invalidovna stojí. Dále práce pojednává obecně o domovech pro vysloužilé vojáky a zasazuje pražskou realizaci do kontextu podobných projektů v Evropě. Nejrozsáhlejší část práce se věnuje okolnostem stavby, která nikdy nebyla realizována v plánovaném rozsahu, jejímu stavebnímu vývoji a zejména popisu architektury. Poslední část sleduje dějiny Invalidovny a proměnu její podoby i funkce až do současnosti.
|
|
|
Poutní kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě u Českých Budějovic
ŠUTIĆOVÁ, Kristýna
Tato práce se zabývá poutním kostelem Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě u Českých Budějovic, který patří k nejvýznamnějším památkám české barokní architektury. Po stručné historii obce Dobrá Voda, v níž se poutní kostel nachází, následuje pojednání o původním kostele, který stál v obci před vznikem současné sakrální stavby. Práce se neobejde bez životopisu architekta kostela Kiliána Ignáce Dientzenhofera, spolu s popisem architektury jeho díla. Těžiště práce se zaměřuje na kostelní fresky od významného barokního malíře Václava Vavřince Reinera spolu s nastíněním jeho života. Další část práce je věnována kostelnímu mobiliáři spolu se zachycením jeho bohaté ikonografie. Následně se zmiňuje o kapličkách křížové cesty, které se nacházejí v blízkosti kostela. Závěrečná část práce se věnuje uskutečněným restaurátorským pracím z 90. let 20. století.
|
|
| |
host ::
RSS.