|
| |
|
|
Císař Karel I. Rakouský - umění spjaté s jeho osobou a jeho vztah k zemím Koruny české
Adamec, Petr ; Buben, Milan (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Tématem této bakalářské práce je náš zatím poslední panovník, blahoslavený císař a král Karel I. z Arcidomu rakouského. Práce mapuje umělecké počiny spjaté s císařovou osobou. Zabývá se řády a vyznamenáními, které založil, popisují se v ní poštovní známky a mince, na nichž je zobrazen. Rovněž se zaměřuje na Karlovy portréty, korunovační ražby a pamětní medaile spjaté s jeho osobou a srovnává je s korunovačními a jubilejními ražbami spjatými s osobami císaře Františka Josefa I., císaře Německé říše Viléma II. a krále anglického Jiřího V. Práce je doplněna stručným Karlovým životopisem.
|
|
|
Anglický královský dvůr a jeho proměny v kontextu první poloviny 17. století (1603-1640)
Vodička, Pavel ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Cílem disertační práce je komparativní analýza anglického královského dvora v první polovině 17. století. Analytická část disertační práce je zaměřena na zkoumání procesů, které ovlivňovaly strukturu a úlohu panovnického dvora v kontextu politického, náboženského, hospodářského, sociálního a kulturního vývoje země. Srovnávací kritéria tvoří osobnost panovníka, institucionální struktura a personální skladba dvora, jeho financování a dvorská kultura. Komparace je časově vymezena obdobím mezi počátkem vlády Jakuba I. (1603) a koncem osobní vlády Karla I. (1640). Disertační práce je založena na kritické analýze pramenů a studiu sekundární literatury. V období vlády Jakuba I. bylo jedním z charakteristických rysů královského dvora soupeření různých zájmových frakcí. V zájmu zachování mocenské rovnováhy panovník svěřil vybrané úřady pouze členům své skotské družiny. Účelové posilování vlivu vybraných dvorských institucí, zejména Bedchamber, nakonec přispělo k výraznému oslabení unitárního systému vlády, v němž klíčovou roli hrála doposud Tajná rada. V letech 1603-1625 navíc docházelo k silné koncentraci moci v rukou královských oblíbenců, jednalo se především o George Villierse, pozdějšího vévodu z Buckinghamu. Následkem tohoto vývoje však bylo oslabení mocenské pozice krále. Karel I. se pokusil o...
|
|
| |
|
|
Císař Karel I. a Brandýs nad Labem
Režová, Lenka ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Předkládaná práce pojednává o Habsbursko-Lotrinském arcivévodovi Karlu Františku Josefovi v souvislosti s městem Brandýs nad Labem a zaměřuje se na stěžejní okamžiky Karlova zdejšího působení. Cílem je blíže pojednat o letech 1908-1912 kdy arcivévoda Karel v Brandýse pobýval, dále objasnit okolnosti koupě brandýského panství císařem Karlem roku 1917 a jeho následné konfiskace po pádu monarchie a definovat vztah císaře Karla k městu Brandýs nad Labem. Zejména koupě panství a jeho prvorepubliková konfiskace nebyly dosud blíže prozkoumány a zpracovány. Práce čerpá jednak z odborné literatury a jednak z nevydaných pramenů Státního oblastního archivu v Praze. Arcivévoda Karel pobýval v Brandýse od roku 1908 a sloužil zde u 7. dragounského pluku. Byl velmi zde velmi oblíben a mluvil s brandýskými obyvateli jen česky. Roku 1911 se oženil se Zitou Bourbonsko-Parmskou, která ho do Brandýsa následovala. Roku 1912 arcivévodský pár město opustil, sedmí dragouni byli totiž převeleni do Haliče. Po smrti Františka Josefa I. roku 1916 se Karel stal rakouským císařem. Roku 1917 koupil brandýské panství. Po rozpadu Rakousko-uherska však ani Velkostatek Brandýs, stejně jako všechen ostatní majetek Habsburků v Československé republice, neušel konfiskaci ze strany státu. Na brandýském zámku pak bylo zřízeno ředitelství...
|
host ::
RSS.