|
|
Naučné stezky v CHKO Jizerské hory a interpretace prostředí, ve kterém se nacházejí
Svárovská, Eliška ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Moje diplomová práce se pohybuje v oboru sociální a kulturní ekologie, která zkoumá vzájemný vztah přírody a společnosti. Zabývám se právě zprostředkováním tohoto vztahu formou výzkumu vybraných naučných stezek, které najdeme v CHKO Jizerské hory. V teoretické části popisuji ochranu přírody a krajiny, poté se zaměřuji na Jizerské hory, v nichž výzkum probíhal. Zmiňuji třífázový model učení, který se ke stezkám váže, jelikož nás mají vzdělávat, a neopomenu interpretaci. Nakonec popisuji fenomén naučných stezek obecně. V empirické části zmiňuji podkapitolu o mobilní technologii QR kód a představuji aplikaci Stezkou nestezkou pro návštěvníky naučných stezek. V dalších podkapitolách se už zaměřuji na hodnocení naučných stezek metodikou, jež jsem vymyslela. Hodnotím jak verbální prvky, tak nonverbální prvky, a zaměřuji se zejména na komplexní hodnocení, do kterého zahrnuji přehlednost interpretačních panelů a tématické zasazení do prostředí, kde se věnuji tomu, jak naučné stezky uchopují pojmy přírody a její ochrany jako takové. Naučné stezky poté vztáhnu na model učení a do hodnocení zahrnuji také pět zásad k dodržení správné interpretace stanovené Metodikou o zásadách a metodách interpretace. Na závěr zmíním též můj subjektivní názor na jednotlivé stezky. Při tvorbě mé práce jsem čerpala z expertních...
|
|
| |
|
|
Formy hliníku v acidifikovaných povrchových vodách - toxicita a trendy
Šimková, Petra ; Hruška, Jakub (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá formami hliníku, které se vyskytují v acidifikovaných povrchových vodách. Velká pozornost je věnována především zastoupení anorganického monomerického hliníku, tedy frakci, která na některé druhy vodní i suchozemské bioty působí toxickými účinky. Hlavní náplní práce je analýza chemismu povrchové, podzemní a půdní vody v rámci celoročního i dlouhodobého monitoringu. Práce probíhaly na experimentálním horském povodí Uhlířská, jehož území je odvodňováno tokem Černé Nisy. Povodí Uhlířská se nachází na území CHKO Jizerské hory a reprezentuje oblast, která byla ve 2. polovině 20. století významně zatížena kyselou atmosférickou depozicí. Dlouhodobá expozice vůči kyselým srážkám vyústila v rozsáhlou antropogenní acidifikaci, došlo ke značnému okyselení půd a vodních toků, k devastaci lesních porostů a k odlesnění velké části povodí. Pokles pH a vzestup koncentrace toxického hliníku zapříčinil i druhové ochuzení vodních ekosystémů. Stanovení monomerických forem hliníku bylo provedeno spektrofotometricky, koncentrace celkového hliníku byla stanovena metodou plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS), v případě nízkých koncentrací elektrotermickou atomovou absorpční spektrometrií (ETAAS). Ve výsledku bylo získáno 5 forem hliníku - Altot, AlAS, Alm, Alo a potenciálně...
|
|
|
Přírodovědná a historická charakteristika Jizerský hor
Procházková, Michaela ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Rešeršní bakalářská práce souhrnným způsobem zaznamenává přírodní poměry a historii Jizerských hor. První část se zabývá geologickými a geomorfologickými procesy utvářejícími zdejší krajinu až do její nynější podoby a také klimatickými a hydrologickými poměry. V další části se práce věnuje flóře, která je vzhledem k minerálně chudému podloží, málo bohatá. Výjimku představují rašeliniště, nejcennější a nejvýznamnější biotopy Jizerských hor, kde nalezneme řadu unikátních a chráněných druhů rostlin i živočichů. Podrobně rozepsána je i historie Jizerských hor mapující osídlení od pravěkých dob až do novověku. Neopomínám zmínit ani vývoj textilního a sklářského průmyslu ekonomicky významného pro zdejší oblast. Podstatným milníkem byl odsun Němců po 2. světové válce, v jehož důsledku bylo téměř celé pohraničí vysídleno. Lidé se do hor vrátili až díky turismu a rozmachu chalupaření v 60. a 70. letech 20 století. Se vzrůstajícím počtem návštěvníků vyvstala otázka ochrany nejcennějších lokalit jizerskohorské přírody. Poslední část práce se věnuje právě tomuto tématu. Práce je koncipována jako souborný materiál důležitých aspektů Jizerských hor, které mají zejména edukativní charakter. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Konektivita habitatů tetřívka obecného v Jizerských horách a Krkonoších
Pánek, Michal ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením habitatových nároků s následnou analýzou konektivity habitatů tetřívka obecného (Tetrao tetrix) v zájmovém území Jizerských hor a Krkonoš. Tento druh patří v České republice v posledních letech mezi ohrožené druhy živočichů. Poslední populace tetřívka zaznamenávají neustálé klesající trendy a proto se hodnocení habitatů a konektivity může uplatnit do budoucích opatření na záchranu tohoto druhu a následného rozšiřování populací. Úvodní část práce se zabývá rešerší dosavadních poznatků a výzkumů týkajících se hodnocení konektivity, rezistence krajiny a habitatových modelů. Součástí je také popis a rozdělení jednotlivých přístupů hodnocení konektivity, které jsou v současné době používány při těchto analýzách. Další část práce obsahuje důležité poznatky ohledně zkoumaného druhu, o aktuálním stavu populací v České republice a jaké jsou habitatové nároky tetřívka. Následně je podrobně popsána charakteristika zájmového území, kde je zahrnuta jak česká, tak polská část Jizerských hor a Krkonoš. Výzkumná část práce se nejdříve zabývá metodikou a postupem tvorby habitatových modelů, modelů konektivity a poté je pomocí výsledků vyhodnocena míra fragmentace struktur v krajině a konektivita vhodných habitatů. V závěrečné části jsou tyto výsledky podrobně porovnány a...
|
|
| |
|
| |
|
|
Rybí společenstvo vybraných toků Jizerských hor
DOLEŽAL, Tomáš
Rybí společenstvo vybraných toků Jizerských hor Vodní toky Jizerských hor mají charakter pstruhového a lipanového pásma. Vyskytují se v nich původní populace pstruha obecného (Salmo truta morpha fario) a chráněných druhů ryb. Rybí společenstva byla v minulém století narušena zvýšenou mírou acidifikace prostředí, kdy došlo k vymizení původních druhů ryb z některých lokalit. Následně byl do těchto lokalit vysazen siven americký (Salvelinus fontinalis), jenž na některých lokalitách vytvořil populace schopné se udržovat přirozeným výtěrem. V současné době je vhledem ke zlepšení stavu životního prostředí na mnoha lokalitách snaha o nahrazení těchto populací sivena původně zde se vyskytujícími druhy ryb, pstruhem obecným a střevlí potoční (Phoxinus phoxinus). Na rybích populacích se negativně projevuje i fragmentace vodních toků a odběry vody spojené s provozem vodních elektráren. V současné době je snaha o umožnění migrace ryb zprůchodněním migračních překážek výstavbou rybích přechodů. Cílem této práce byl ichtyologický průzkum řeky Smědé. Elektrickým agregátem bylo proloveno 10 lokalit na řece Smědé, na kterých bylo celkem zaznamenáno14 druhů ryb, z toho tři patřily mezi druhy ohrožené (mník jednovousý (Lota lota), vranka obecná (Cottus gobio), střevle potoční) a jeden druh mezi nepůvodní (siven americký). Na základě průzkumů byly určeny základní charakteristiky společenstva (abundance, dominance biodiverzita a ekvitabilita) Na lokalitách ležících pod Frýdlantem byla zjištěna vysoká druhová pestrost (13 druhů) a biodiverzita (H´ 2,38-2,97), v lokalitách nad Frýdlantem byla nižší druhová pestrost (5 druhů) a biodiverzita (H´ 0-1,65), což je dáno hlavně charakterem toku, ale i znemožněním migrací ryb způsobeným nepřekonatelnými migračními překážkami.
|
|
|
Štíty domů v oblasti Jizerských hor
Bernardová, Anna ; Procházka, Lubomír (vedoucí práce) ; Křížek, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tématikou lidové architektury v Jizerských horách se zaměřením na štíty domů. První část práce seznamuje čtenáře s tématem a dosavadním výzkumem v dané oblasti. V dalších kapitolách je představena architektura severních Čech a konkrétně pak Jizerských hor. Toto téma je obsaženo včetně popisu vývoje osídlení. Další část práce se věnuje štítu domu a typům jeho výzdoby v severních Čechách, v Jizerských horách a zaměřuje se na lomenice a dřevěné bedněné štíty včetně menších zdobných prvků, dále na břidlicové a eternitové skládané štíty a také na okna a jejich úpravu. Závěrečná část práce pak předkládá zpracovaný terénní výzkum, který probíhal v jizerskohorských lokalitách Karlov a Bílý Potok. Obsažen je popis obou obcí včetně jejich historie a dále popis zachovaných hodnotných objektů. Na přiloženém CD je zpracovaný fotografický katalog. Následuje zhodnocení terénního výzkumu a jeho zasazení do předcházející teoretické části.
|
|
|
Občanská společnost Jizerských hor a biosférická rezervace. Potenciál nestátních neziskových organizací v Jizerských horách pro biosférickou rezervaci.
Chudobová, Andrea ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Kutáček, Stanislav (oponent)
Práce vychází z návrhu na rozšíření přeshraniční biosférické rezervace Krkonoše/Karkonosze o území Jizerských hor. Biosférické rezervace vznikají v rámci programu UNESCO Člověk a biosféra. Podle Madridského akčního plánu je pro správné fungování biosférické rezervace nezbytné zapojení všech stakeholderů, mezi něž patří také nestátní neziskové organizace. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se zástupci neziskových organizací v Jizerských horách jsem proto zjišťovala jejich názor na rozšíření biosférické rezervace Krkonoše/Karkonosze o toto území a jejich ochotu zapojit se do spolupráce v rámci biosférické rezervace. Zkoumala jsem jejich potenciál z hlediska udržitelného rozvoje, jenž zároveň představuje eventuální přínos pro biosférickou rezervaci. Výzkum ukázal, že neziskové organizace přijímají myšlenku rozšíření biosférické rezervace Krkonoše/Karkonosze o území Jizerských hor. Zároveň byl prokázán jejich potenciál pro podporu správného fungování biosférické rezervaci na tomto území. Klíčová slova Program UNESCO Člověk a biosféra, biosférická rezervace, udržitelný rozvoj, nestátní neziskové organizace, Jizerské hory
|
host ::
RSS.