|
| |
|
| |
|
|
Svědek zašlých časů: Starý židovský hřbitov v Libni
Janáčová, Eva
Starý židovský hřbitov v Libni byl založen v 16. století, první zdokumentované náhrobky pocházejí až ze 17. století. Z hygienických důvodů byl hřbitov uzavřen v roce 1892, kdy se začalo pohřbívat na novém židovském hřbitově v Davídkově ulici. Z průzkumu provedeného v roce 1940, který zaznamenal 626 existujících náhrobků, plyne, že se zde ve výjimečných případech pohřbívalo ještě v roce 1895. \nZmíněný výzkum i bohatá fotografická dokumentace zachytily tradiční ikonografickou výzdobu náhrobků. Vedle geometrických a florálních ornamentů se zde objevoval známý motiv lvů, kohenských rukou i levitské nádoby. \nStarý židovský hřbitov v Libni byl několikrát zmenšen: poprvé před rokem 1875, kdy byla na jeho jižním cípu postavena budova železničního nádraží Dolní Libeň, podruhé během výstavby Libeňského mostu v roce 1929. V rámci akce Za Prahu krásnější byl pak hřbitov v roce 1965 zasypán kamením a zavezen zeminou. \n
|
|
|
Vznik a vývoj kongregace Bejt Simcha
Madarová, Sara ; Kohout, Ivan (vedoucí práce) ; Damohorská, Pavla (oponent)
7 Anotace Má práce má za úkol zmapovat všechny důležité aspekty činnosti kongregace Bejt Simcha. První část mé práce zahrnuje popis reformního judaismu, nastínění jeho vzniku v Evropě a Spojených státech amerických a uvedení důležitých dokumentů týkajících se formování tohoto hnutí. Dále se snažím popsat na základě poskytnutých informací vznik, vývoj a formování Bejt Simcha. V několika kapitolách, které následují, píšu o fungování kongregace společně s jejím obsáhlým programem, a to nejen edukativním, ale i vydavatelským. Závěrem popisuji náboženské praktikování a získávání finančních prostředků, které napomáhají Bejt Simcha ke komunitní činnosti.
|
|
|
Nazi Anti-Semitism Remembered: Jewish Memorials in the SBZ and GDR between the Years 1945-1987
McQuiggan, Sean ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá židovské památníky postavené v zóně vlivu Sovětského svazu a v Německé demokratické republice (NDR) mezi lety 1945 až 1987. Hlavním cílem práce je poskytnout soubor židovských památníků ve východním Německu ve výše uvedeném časovém období. Práce vychází z teorií francouzského historika Pierra Nory stejně jako mnoha dalších autorů, a vysvětluje tak důležitost těchto pamětních míst. Autor zde nabízí typologii, jež prostřednictvím souboru památníků reflektuje odpověď na výzkumnou otázku: Jak bylo v Německé demokratické republice (NDR) vzpomínáno na nacistický antisemitismus skrze památníky postavené v letech 1945 až 1987? Tato práce je však více než jen souborem dat. Zabývá se rovněž zkoumáním trendů a vzorů ve stavbě židovských památníků, přičemž užívá metody představené Ahenkem Yilmazem pro zkoumání individuálních charakteristik takovýchto míst. Autor v práci dochází k závěru, že připomínka židovské památky vycházela v NDR především zdola - což je fakt, který mnozí výzkumníci v tomto oboru přehlížejí. Klíčová slova Památníky, východní Německo, SED, památka, židovství
|
|
| |
|
|
Existuje skutečně v historii zpracovcání tématu holocaustu mezera, v níž se o tom, co se stalo, veřejně v USA nemluvilo?
Rejtmajerová, Alžběta ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Většina historiků přijala za své, že se holocaust ve veřejném diskursu v období od konce 2. světové války až do 60. let neobjevoval a tato premisa přetrvala až do konce 20. století. Na začátku 21. století se začali o slovo hlásit historici, kteří jsou přesvědčení, že žádné vakuum neexistovalo, a snaží se svoje přesvědčení obhájit. Bakalářská práce Existuje skutečně v historii zpracování tématu holocaustu mezera, v níž se o tom, co se stalo, veřejně v USA nemluvilo? se věnuje dilematu historiků, zda se o holocaustu v USA po určitou dobu veřejně nemluvilo, či je to jen mýtus. Dále se zabývá důvody, jak k takovému dilematu mohlo dojít. A pokud se skutečně jedná pouze o mýtus, jak mohl přetrvat až do dnešní doby. Rozborem zdrojů a argumentů obou stran dilematu autorka došla k závěru, že každá strana sporu má svou část pravdy. Holocaust byl spíše marginálním tématem veřejných debat v 50. letech. Důvodů bylo více, jednalo se především o politickou situaci v USA, přeživší nechtěli o traumatech hovořit či společnost nechtěla naslouchat. Důvody se vzájemně doplňovaly. Přesto vznikaly práce týkající se židovského utrpení za 2. světové války. Převažují důvody klonit se k soudu, že ticho nebylo, neboť nemálo vzniklých prací bylo oceněno již v době svého vzniku a rozšířilo se do celé společnosti.
|
|
| |
|
|
Židovská figurální ikonografie v českých zemích
Janáčová, Eva ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent) ; Pařík, Arno (oponent)
Hlavním cílem této dizertační práce je zmapovat židovskou figurální ikonografii v českých zemích a to převážně v poemancipačním období, tedy od konce 18. až do 20. století. Hlavní badatelský důraz je přitom položen na zobrazení soudobých židovských postav v české vizuální kultuře. Ikonograficky jsou tematizovány postavy jak nábožensky založených, tak postupně se sekularizujících Židů. V případě religiózně vlažných či dokonce sekulárních židovských postav je přitom sledováno, jakými ikonografickými prvky se odlišují od majoritní společnosti. V úvodu práce jsou analyzovány nejdůležitější aspekty rozvoje židovské ikonografie. Mezi ně především patří liberální interpretace starozákonního zákazu figurálního zobrazování, židovská emancipace spolu s postupnou asimilací a touha Židů po vlastní vizuální reprezentaci, která pravděpodobně sehrála nejdůležitější roli při rozvoji židovské ikonografie. Vedle středověkých a novověkých židovských figurálních zpodobení je zvláštní pozornost věnována znázornění pražských Židů a námětům objevujících se v hebrejských rukopisech a tiscích, ve kterých překvapivě nacházíme daleko menší počet dehonestujících židovských znamení. Dále je představena portrétní galerie českých Židů, která zahrnuje jak portréty rabínů, učenců a významných představitelů židovských obcí, tak...
|
|
|
Židovské osídlení v Chrudimi a okolních obcích
Vaněk, Daniel ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Chrudim 1 Abstrakt Ačkoli se Židé vyskytovali v Chrudimi již od doby Přemysla Otakara II., byli zde, alespoň podle dostupných pramenů elementem spíše výjimečným, až do poloviny 19. století, kdy se vlivem legislativních změn otvírají nové možnosti a stěhují se sem Židé ponejvíce z okolních venkovských obcí. Tím začíná období největší prosperity chrudimské židovské pospolitosti, které trvalo až do druhé světové války. Tehdy byli zdejší Židé plnohodnotnými členy české společnosti a podíleli se všestranně na prosperitě města Chrudimi a diplomová práce nyní sleduje stopy, které v historii Chrudimi zanechali, a zmiňuje se i o okolních obcích, ze kterých část chrudimských židovských rodin pocházela.
|
host ::
RSS.