|
| |
|
|
Historie poutního místa Římov od doby jeho založení až do konce sedmnáctého století
ŠRUBAŘ, Štěpán
Práce se zabývá popisem vzniku a výstavby poutního místa v Římově v jižních Čechách, které vzniklo v 17. století a bylo vybudováno na základě daru tamního statku jezuitské koleji v Českém Krumlově snahou laického bratra Tovaryšstva Ježíšova Jana Gurreho a kapucína P. Alexe ve formě loretánské kaple spojené s pašijovou cestou po vzoru křížové cesty v Jeruzalémě. Ukazuje roli posvátných staveb v životě tehdejších křesťanů. Zmiňuje roli zbožných bratrstev a mariánské zbožnosti ve spiritualitě katolíků doby baroka. Na základě informací z pravidelných dopisů v rámci jezuitského řádu jsou popisovány neobvyklé události během založení a prvních desetiletí provozu poutního místa, ale i hospodářské záležitosti římovské rezidence v závislosti na krumlovskou koleji. Rozhodující roli při zajištění kněží působících v Římově rovněž hrál význam finanční dar jezuity z rytířského řádu Malovců.
|
|
|
Literární tvorba na jezuitské akademii v Olomouci v letech 1597-1598 a její odraz v tiskařské produkci
Vaculínová, Marta
V letech 1597-1598 pozorujeme v olomoucké tiskařské produkci velký nárůst jazykově latinských tisků. Jejich autoři jsou většinou spojeni s jezuitskou akademií v Olomouci. Už v minulosti si vědci tohoto zvláštního fenoménu povšimli, ale dosud nebyl dostatečně prozkoumán. Úkolem článku je najít příčiny této nezvyklé tvůrčí vlny. Velmi pravděpodobně je za ní u nás dosud spíše neznámá osobnost, kterou známe lépe díky výzkumům polských badatelů – jezuitský profesor poesie Johann Clingerius z Durynska (1557?–1610), který učil v té době na olomoucké jezuitské akademii. Z jeho iniciativy a s finanční podporou biskupa Stanislava Pavlovského bylo vydáno více než třicet básnických tisků u Jiřího Handla a dědiců Fridricha Milichthalera. Sám Clingerius publikoval své básně anonymně, pod pseudonymy nebo pod jmény jiných. Neprofiloval se jen jako básník, ale ovládal grafické techniky a ovlivnil tak výzdobu olomouckých tisků té doby. V příloze článků je bibliografie latinské poezie vydané v Olomouci v letech 1597-1598.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Působení Alessandra Valignana v Japonsku
Rohlová, Kateřina Jenny ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Tato práce pojednává o osobě jezuity Alessandra Valignana a jeho misijní činnosti na Dálném východě s důrazem na misii v Japonsku v letech 1579 až 1603. Cílem je ozřejmit jeho přístup k japonské kultuře i Japoncům a metody vedení jezuitů, které vedly k největšímu rozvoji misie v Japonsku během tzv. "křesťanského století" překrývajícího se s dynamickou historií tří období - válčících knížectví, sjednocování a počátků tokugawského šógunátu. Rovněž je zde rozebrán vliv cizinců na japonskou kulturu a vědu a celkově kladen důraz na univerzalitu Valignanových myšlenek platných dodnes.
|
|
|
Jezuitská architektura v Jižní Americe
Vopálková, Martina ; Binková, Simona (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Jezuitská architektura v Jižní Americe se zaměřením na andskou oblast se snaží o přiblížení této fascinující části koloniálních dějin umění Latinské Ameriky. Téma této práce je ještě blíže specifikováno a je zaměřeno pouze na městskou jezuitskou architekturu v andské oblasti, to znamená na architekturu států Peru, Bolívie, Ekvádoru a Kolumbie. Mapuje období od příchodu prvních jezuitů do oblasti od konce XVI. století do jejich vypuzení z Nového světa v roce 1767. Má práce si klade za cíl přiblížit a prezentovat jezuitskou architekturu a její charakteristiky a dále se snaží ukázat odlišnosti od evropské barokní architektury a vyzdvihnout prvky, které jsou typické latinskoamerické. Jednotlivé stavby jsou mezi sebou porovnávány a je na nich ukazována podoba s římským vzorem jezuitské architektury, tedy s kostelem Il Gesù. Nakonec je v textu zahrnut i současný stav těchto andských městských staveb.
|
|
| |
host ::
RSS.