|
|
Básníkovo okno do času. Nuda jako zamlčený činitel uměleckého zrání Jaroslava Vrchlického
Hrdina, Martin
Příspěvek je zaměřen na okolnosti pobytu básníka a překladatele Jaroslava Vrchlického v Itálii v létě 1875. Autor na podkladu Vrchlického deníkových záznamů, korespondence i literární tvorby z té doby (zejména nevydané básně Spleen a ideál) uvažuje o zásadní roli nudy při dozrávání Vrchlického jako člověka i tvůrce, zvláště při formulaci známého programu epopejní tvorby, který byl hlavním uměleckým výtěžkem jeho pobytu v Itálii. S oporou v Simmelově interpretaci díla Arthura Schopenhauera, jehož pesimistický pohled na svět Vrchlický odmítal, se epopejní gesto Vrchlického ukazuje jako možný způsob překonávání spleenu, jemuž byl vystaven jako člověk moderní doby.
|
|
|
Oslněni helénským sluncem. Recepce antiky v české literatuře v letech 1880-1910
Čadková, Daniela ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Stehlíková, Eva (oponent) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Tématem předkládané disertační práce je recepce antiky v české literatuře a kultuře mezi léty 1880 a 1910. Práce zkoumá a analyzuje různé projevy vztahování se k antice v období, které se vyznačuje nápadným příklonem k antickým námětům, motivům a formám. První, nejrozsáhlejší část, metodologicky se inspirující demytizující perspektivou Vladimíra Macury a Jiřího Raka, se věnuje rozboru vybraných mýtů a stereotypů o antice, které se v dobovém diskurzu objevují nejčastěji: sleduje protikladný obraz starověkého Řecka a Říma a dále se zaměřuje na topos antického slunce a nebe, sochy (včetně dobových reakcí na objev polychromie antického sochařství), řecké gymnastiky s jejím využitím v tělovýchovném hnutí Sokol a nakonec na topos přirozeného antického člověka. Samostatné kapitoly jsou však v této části věnovány i významným prostředníkům recepce, tj. gymnaziálnímu školství a překladu. Druhá část se zabývá obrazem antiky v divadelních hrách Jaroslava Vrchlického, zvláště v trilogii Hippodamie, a jejich dobovou recepcí v divadelních recenzích a referátech. Ve třetí části je pak interpretována antická tematika v díle tří autorů: v básnické tvorbě Jaroslava Vrchlického, ve sbírkách Sodoma a Sexus necans Jiřího Karáska ze Lvovic a v díle Josefa Svatopluka Machara od devadesátých let do roku 1907, kdy vyšel...
|
|
|
Drobná próza Jaroslava Vrchlického
Hubáček, Jiří ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Topor, Michal (oponent)
Bakalářská práce se komplexně zabývá drobnou prózou Jaroslava Vrchlického. Postupuje chronologicky a pozornost věnuje jak jednotlivým povídkovým celkům, tak prózám tištěným samostatně nebo rukopisným; jako doplněk k povídkové tvorbě zkoumá prózy fejetonistické a vzpomínkové. Je přitom zaměřena především literárněhistoricky, zabývá se enezí textů, jejich vydáváním a kritickou recepcí, zkoumá intertextové souvislosti především s klasickými díly světové literatury. Na základě rozboru jednotlivých povídek se snaží postihnout základní směřování Vrchlického jako prozaika v jednotlivých obdobích jeho tvorby, a ukázat tak celek jeho prozaického díla jako dynamicky se měnící důležitou a neopomenutelnou součást jeho tvorby.
|
|
|
Básnická škola J. Vrchlického
SLÁMOVÁ, Kateřina
Cílem je vytvořit základní představu o básnické škole J. Vrchlického na základě vybraných literárněhistorických syntéz. Následně je mým úkolem sestavit databázi údajů o knižních publikacích, které spadají do příslušné množiny. Cílem práce je najít reprezentativní vzorek knižních publikací, které se vyjadřují k tvorbě Jaroslava Vrchlického a jeho následným epigonům. Zaměřím se tudíž na autory spadající do enklávy básnické školy Jaroslava Vrchlického. Tyto básníky a autory chronologicky seřadím a stručně charakterizuji.
|
|
|
Český literární naturalismus
USTOHALOVÁ, Soňa
Tato práce sleduje teoretickou a kritickou rozpravu, související s etablováním českého literárního naturalismu. Zdroje představují jak knižně editované prameny (eseje ze svazků Lehký harcovník, resp. O národní literaturu, zpřístupněné nakladatelstvím Melantrich), tak i produkci časopiseckou. Z osobností se budu zajímat o F. Schulze a V. Mrštíka, případně o další autory podle výsledků prvotní heuristiky. Představu o rámcové extenzi naturalismu mi poskytnou příslušné syntézy či dílčí monografie (ADČL III; Haman: Trvání v proměně; Janáčková: Česká literatura na přelomu století; Český román na sklonku 19. století).
|
|
|
Překlady Jaroslava Vrchlického z románských literatur.
VICIÁNOVÁ, Klára
V diplomové práci se zabývám překladovou tvorbou Jaroslava Vrchlického z francouzské poezie. V pěti kapitolách analyzuji Vrchlického překlady básní parnasistů José-Marii de Heredia, Sully Prudhomma, Leconta de Lisle a Françoise Coppéeho; pátým je romantický tvůrce Victor Hugo. Samotným analýzám předchází bibliograficky-deskriptivní část, přehled Vrchlického studií vztahujících se k danému básníkovi a recepce Vrchlického překladů v dobových periodikách. Ve shrnujících kapitolách je popsána Vrchlického překladatelská metoda a vztah F. X. Šaldy jakožto vůdčí osobnosti dobové literární kritiky k Jaroslavu Vrchlickému. Podstatnou částí práce je bibliografický soupis Vrchlického knižních a časopiseckých překladů z frankofonní poezie a také seznam jeho kritických statí. Jako zdroj informací nám posloužil digitalizovaný lístkový katalog Retrobi, který je přístupný na internetových stránkách Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky.
|
|
|
Prózy Jaroslava Vrchlického
JOHNOVÁ, Petra
Práce se zabývá prozaickou tvorbou Jaroslava Vrchlického. V první části se zaměřuje na extenzi recepce těchto próz (s použitím databáze Caslin sleduje jejich edice). Dále si všímá povahy dobové recepce od prvního vydání příslušných titulů až do roku 1918 (oporou je databáze Retrobi a Lexikon české literatury). Druhá část práce analyzuje prozaická díla Vrchlického prostřednictvím metod naratologie a literární tematologie. Třetí část práce se soustřeďuje na žánrovou a stylovou charakteristiku Vrchlického próz v dobovém kontextu.
|
|
|
Poezie Jana Rokyty
NEUBERGOVÁ, Daniela
Práce se týká osobnosti, která v dnešních dobách již zcela vymizela z učebnic české literatury, ačkoliv je význačná nejen svou tvorbou literární, nýbrž i pěstováním slovanských vztahů a zájmů o slovanskou kulturu. Onou osobností je Adolf Černý neboli Jan Rokyta. První část práce je věnována životu Jana Rokyty a s ním spojenou celoživotní prací a zájmy nejen v oblasti literární. Následuje přehled knižních vydání Rokytových děl. V následujícím oddílu je podán přehled dobové kritiky Rokytova díla. Následně navrhujeme periodizaci autorových tvůrčích období. Podstatnou částí práce jsou analytické partie, podávající interpretaci poezie Jana Rokyty; aby bylo možno pokusit se vnímat dobovou hodnotu sledovaného jevu, provádíme přitom porovnání s poezií tak velké osobnosti české literatury, jakou byl Jaroslav Vrchlický.
|
|
|
Klíčová motivika české dekadentní a parnasitní lyriky
ROLNÍKOVÁ, Eliška
Předmětem této diplomové práce je charakteristika klíčových parnasistních a dekadentních motivických celků v lyrice Jaroslava Vrchlického a Jiřího Karáska ze Lvovic. Zachycuje literární, estetický i myšlenkový posun autorů z pohledu využití nejrůznějších motivů. Práce je rozdělena do pěti kapitol, z nichž každá pojednává o jednom motivickém celku. Těmi jsou: 1. Motivy ženy, těla a sexuality. 2. Motivy snu, snění a úniku. 3. Motivy umírání, choroby a tlení. 4. Motivy depresivnosti, smutku, hořkosti a zmaru. 5. Motivy přírody a krajiny. V jednotlivých kapitolách motivy porovnává, sleduje, jak s nimi autoři nakládají a jak se proměňuje jejich forma a výraz. Zaměřuje se taktéž na motivy, jež se v lyrice básníků objevují nově. V závěru předkládá krátká shrnutí jednotlivých kapitol a dokládám jej využitím frekvenčního slovníku sbírek.
|
|
| |
host ::
RSS.