|
|
Hledání svobody v románech Cesta Jacka Londona a Na cestě Jacka Kerouaca
ROSSMANN, Michal
Diplomová práce se zabývá srovnávací analýzou dvou známých děl americké literatury 20. století: románů The Road (1907) od Jacka Londona a On the Road od Jacka Kerouaca (1957). Východiskem práce je přiblížení osobností obou autorů, prožívajících podobné pocity na pozadí odlišných dobových situací, a také vliv Londonova díla na Kerouaca. Teoretická část se zabývá významem tématu cesty v epické tradici (Bachtin). Praktická část se soustředí na porovnání konkrétních témat a motivů, přičemž se zabývá různými aspekty cesty (dobrodružství, únik, setkání, hledání vlastní identity a smyslu života). Dále si všímá obrazu tuláctví jako specifického životního stylu. V samostatné kapitole je posouzeno téma mezilidských vztahů, přičemž inspirací je Jaspersova úvaha o dialogu jako existenciálně důležité zkušenosti. V závěru se práce zamyslí nad otázkou, v čem Kerouac na Londona přímo navazuje, v čem téma cesty doplňuje, transformuje a posouvá dál.
|
|
|
The Influence of Jack Kerouac on Jacques Poulin : Identity Search in On the road and Volkswagen blues
Töröková, Sára ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Šuman, Záviš (oponent)
Na konci 50. let americký spisovatel Jack Kerouac vydal svůj román Na cestě, který zásadně proměnil moderní pohled na literární tvorbu: Jeden 75-metrový odstavec, zapsaný během pouhých 3 týdnů formou volného proudu vědomí a vyprávějící o cestách Sala Paradise a Deana Moriartyho po USA, byl inspirován vlastními Kerouakovými zážitky. Román měl okamžitý úspěch a brzy sehrál klíčovou roli ve zformování skupiny spisovatelů označovaných za "beatniky". O necelých 30 let později vydal Jacques Poulin svůj šestý román Volkswagen blues, příběh frankofonního kanadského spisovatele a mladé Indiánky projíždějící severoamerický kontinent za účelem nalezení ztraceného bratra. Bakalářská práce si klade za cíl srovnat tato dvě díla, osvětlit vliv Kerouakova autobiografického vyprávění na Poulinovu tvorbu a hlouběji se zamyslet nad rolí tohoto amerického vzoru v kanadské frankofonní literatuře. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Understanding Space and Landscape in Jack Kerouac's Novels
HANISCHOVÁ, Sandra
Práce v úvodu představí hlavní autory beatnické generace a jejich myšlenkový odkaz. Práce se dále soustředí na pojetí prostoru a popis krajiny v románech Jacka Kerouaca (On the Road, Big Sur) v souvislosti s tematikou tvorby beatnické generace (hledání smyslu lidské existence, motiv cesty, spiritualismus a vztah k náboženství). Jedna z kapitol práce porovná životopisná fakta představitelů beatnické generace (Kerouac, Ferlinghetti) a autobiografické rysy tvorby Jacka Kerouaca, především v románu Big Sur. Závěr práce shrne Kerouacův obraz literární Kalifornie a jeho prostorové vnímání Ameriky jako celku.
|
|
|
The Influence of Jack Kerouac on Jacques Poulin : Identity Search in On the road and Volkswagen blues
Töröková, Sára ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Šuman, Záviš (oponent)
Na konci 50. let americký spisovatel Jack Kerouac vydal svůj román Na cestě, který zásadně proměnil moderní pohled na literární tvorbu: Jeden 75-metrový odstavec, zapsaný během pouhých 3 týdnů formou volného proudu vědomí a vyprávějící o cestách Sala Paradise a Deana Moriartyho po USA, byl inspirován vlastními Kerouakovými zážitky. Román měl okamžitý úspěch a brzy sehrál klíčovou roli ve zformování skupiny spisovatelů označovaných za "beatniky". O necelých 30 let později vydal Jacques Poulin svůj šestý román Volkswagen blues, příběh frankofonního kanadského spisovatele a mladé Indiánky projíždějící severoamerický kontinent za účelem nalezení ztraceného bratra. Bakalářská práce si klade za cíl srovnat tato dvě díla, osvětlit vliv Kerouakova autobiografického vyprávění na Poulinovu tvorbu a hlouběji se zamyslet nad rolí tohoto amerického vzoru v kanadské frankofonní literatuře. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mediální ohlas děl Jacka Kerouaca v českých periodicích
Šafářová, Andrea ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Bakalářská práce na téma Mediální ohlas děl Jacka Kerouaca v českých periodicích se snaží zmapovat zájem tuzemských médií o dílo Jacka Kerouaca a analyzovat kritický ohlas jeho tvorby. K rozboru dobových reakcí na jeho knižní publikace byly vybrány zejména recenze a doslovy. Cíle práce je dosaženo pomocí kvalitativní analýzy s využitím sémiotické analýzy. Vlastní komparaci dobových reakcí odborníků předchází kapitola zachycující spisovatelův život a dobový historický a literární kontext - seznámení se s autorovou osobou napomůže pochopení souvislostí mediálního ohlasu. K analýze bylo vybráno pět děl Jacka Kerouaca tak, aby ohlasy novinářů postihly všechna tři aktivní desetiletí spisovatele; proměny kritiky na jeho tvorbu od počátků po uměleckou krizi jsou v textu patrné. Tato bakalářská práce se opírá především o texty jednotlivých kritiků, významně rovněž čerpá z kritické biografie Memory Babe literárního kritika Geralda Nicosiy a rozhovoru básníka Teda Berrigana s pětačtyřicetiletým Jackem Kerouacem, publikovaným pod názvem Interview s Jackem Kerouakem pro Paris Review.
|
|
|
The New America in Beat Literature:Spontaneous, Far Out, and All That Jazz
Novická, Tereza ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
1 Abstrakt práce Tato bakalářská práce etabluje Beat generaci jako součást amerického literárního kánonu i přes její odmítavý postoj k tehdejšímu literárnímu establishmentu a akademické kritice. Je to právě inovativní literární technika Jacka Kerouaca založená na vlastnostech jazzu, která vykresluje americký poválečný duch doby v Beat literatuře. Oživení básnické i narativní formy lze zkoumat v rané publikované poezii Allena Ginsberga, zejména v básni "Howl; for Carl Solomon" ("Kvílení," Howl and Other Poems, 1956), v románech Kerouaca On the Road (Na cestě) a Visions of Cody (Vize Codyho) a jeho básni Mexico City Blues. Zrod a vrcholné období zpočátku přehlíženého literárního hnutí Beat, které dalo vzniku přidružené beatnické subkultury, dokládá opakující se tradici postupného začlenění avantgardního umění do masové kultury. První kapitola se zaměřuje na politickou a kulturní hegemonii konzervativních padesátých let v Americe a předkládá relevantní kulturní a historický přehled jako pozadí ke vzniku a vývoji Beat/beatnické alternativní kultury, především politiku studené války, Mccarthismus, souběžná básnická hnutí, a inovace moderního jazzu. Druhá kapitola se zabývá podrobnou analýzou Beat literatury v souvislosti s jazzem jako námětem i jeho vlivem na narativní strukturu a básnickou formu. Motivy "nové...
|
host ::
RSS.