Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Komunikace v krizových situacích s médii a veřejností
Brzobohatý, Jan ; Kopecký,, Zdeněk (oponent) ; Rosická, Zdena (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o komunikaci při krizových situacích s médii a veřejností. Základními tématy jsou mimořádné události, jejich definice, klasifikace a poukázání na to, že jsou stále četnější a těší se stále většímu zájmu médií a veřejnosti. Dalším hlavním bodem práce je komunikace. Definice komunikace, její rozdělení, funkce a možné překážky zabraňující efektivní komunikaci. Dále v práci následuje obecný popis médií, jejich funkce v moderní společnosti a vlivu médií na společnost. Část práce je věnována také etice chování médií. Následuje část práce, ve které jsou popsány způsoby varování obyvatelstva při mimořádných událostech v působnosti státu a způsoby informování médií o mimořádných událostech. S tím souvisí potřeba institucí mít vyškolené pracovníky, kteří budou znalí problematiky mimořádných událostí, komunikace obecně a komunikace s médii, mediálního prostředí a kteří budou problematiku před médii a veřejností prezentovat.
Mediální analýza pokrytí události českými a slovenskými hlavními zpravodajskými televizními relacemi: Střelecký útok v Bratislavě ze dne 12.10.2022
Hruška, Ondřej ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Schneiderová, Soňa (oponent)
Diplomová práce s názvem Mediální analýza pokrytí události českými a slovenskými hlavními zpravodajskými televizními relacemi: Střelecký útok v Bratislavě ze dne 12. 10. 2022 zkoumá mediální pokrytí teroristického útoku, který se odehrál v říjnu roku 2022 na Slovensku. Teoretická část vymezuje pojmy jako je realita, objektivita a agenda setting. Velkou část tvoří pojednání o specificích televizního zpravodajství, které je předmětem naší práce. Informování médii o události, kterou tato práce zkoumá, v sobě nese řadu etických otázek, proto se v teoretické části zabýváme v neposlední řadě také novinářskou etikou. Praktická část zprvu detailněji představuje střelecký útok v Bratislavě a cíle této mediální analýzy. Dále se zaměřuje na metodiku jednotlivých výzkumů, představuje zkoumaná média a následně uvádí výsledky na každou z výzkumných otázek. Hlavním cílem práce je zjistit, jak rozdílné bylo informování médií o této události, a to jak na jednotlivých televizních stanicích, tak mezi státy navzájem. Přičemž se kladl důraz na zmapování vývoje mediálního diskurzu tohoto tématu, na analýzu nabízených rámců události nebo postavení tématu vzhledem k ostatním příspěvkům v hlavních zpravodajských relacích. Zvláštní pozornost jsme věnovali umělému přidávání prvků emocionality, respektování soukromí aktérů...
Etické principy českých novinářů při referování o teroristických činech
Navrátilová, Barbora ; Hanzal, Jaromír (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Mimořádná událost, jakou je terorismus, přináší do mediální etiky mnoho dilemat. Diplomová práce se zaměřuje na otázku, jak vybraní čeští novináři eticky pokrývají téma terorismu, a to i přesto, že se v Česku neodehrál tak zásadní teroristický útok, jaký můžeme spatřovat v západní Evropě po roce 2015. Zprvu je popsán koncept terorismu a jeho podoby a trendy, následně je představen vztah terorismu a médií. Pro ilustraci, jak etické kodexy myslí na takové události, jsou komparovány tři české kodexy audiovizuálních médií a tři zahraniční, které jsou dostupné v angličtině. V empirické části se práce věnuje datům z kvalitativního zkoumání a řídí se principy zakotvené teorie. Rozhovory s osmi novináři přináší vhled, jak o etice při referování o terorismu smýšlí, jaká pravidla si vytvořili a z jakých jiných etických oblastí pravidla čerpají. Mezi principy, které jmenují, patří ověřování informací, nezveřejňování explicitních záběrů samoúčelně, nebo snaha potlačit informace o teroristovi. Dalším ze zjištění je, že vybraní novináři vnímají, že se teroristé chtějí skrze média zviditelnit a referováním o činech jim novináři pomáhají. Výsledkem diplomové práce není ucelená teorie, nýbrž vhled do etických principů v konkrétních situacích, kterými se respondenti řídí.
Preferovaná rodová zájmena z pohledu novinářské etiky na příkladu českých zpravodajských serverů
Netíková, Magdaléna ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Schneiderová, Soňa (oponent)
Tato bakalářská práce sleduje, jak české zpravodajské servery informují o lidech preferujících jiné zájmeno než on nebo ona. Jejím cílem je zkoumat, jaké jsou v češtině možnosti genderově neutrálního jazyka a jakými způsoby je lze aplikovat v novinářské praxi. Prostřednictvím kvalitativních rozhovorů s editory českých zpravodajských serverů jsem zjišťovala, jaké jsou jejich případné zkušenosti s editováním textů, které mluví například o transgender nebo nebinární osobě. Zajímala jsem se mimo jiné o to, zda by bylo respektováno přání respondenta psát o něm pomocí preferovaného zájmena, zda ohledně vhodných jazykových prostředků probíhá mezi autorem a editorem diskuse a kdo má v redakci v tomto ohledu poslední slovo. Na základě rozhovorů byly představeny faktory ovlivňující přístup novinářů k referování o transgender a nebinárních lidech a bylo konstatováno, že téma různých genderových identit lze v současné podobě považovat za problém etický, stejně jako problém jazykový.
Komunikace v krizových situacích s médii a veřejností
Brzobohatý, Jan ; Kopecký,, Zdeněk (oponent) ; Rosická, Zdena (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o komunikaci při krizových situacích s médii a veřejností. Základními tématy jsou mimořádné události, jejich definice, klasifikace a poukázání na to, že jsou stále četnější a těší se stále většímu zájmu médií a veřejnosti. Dalším hlavním bodem práce je komunikace. Definice komunikace, její rozdělení, funkce a možné překážky zabraňující efektivní komunikaci. Dále v práci následuje obecný popis médií, jejich funkce v moderní společnosti a vlivu médií na společnost. Část práce je věnována také etice chování médií. Následuje část práce, ve které jsou popsány způsoby varování obyvatelstva při mimořádných událostech v působnosti státu a způsoby informování médií o mimořádných událostech. S tím souvisí potřeba institucí mít vyškolené pracovníky, kteří budou znalí problematiky mimořádných událostí, komunikace obecně a komunikace s médii, mediálního prostředí a kteří budou problematiku před médii a veřejností prezentovat.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.