|
|
Náhrada při újmě na přirozených právech člověka ( § 2956-2968 OZ)
Rybová, Diana ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Zvára, Michael (oponent)
67 Náhrada při újmě na přirozených právech člověka (§ 2956-2968 OZ) Abstrakt Tato diplomová práce přibližuje koncepci institutu náhrady nemajetkové újmy na přirozených právech člověka v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Hlavním cílem této práce je podat základní, ucelený pohled na problematiku náhrady újmy na přirozených právech člověka a prezentovat názory a myšlenky členů právní obce i mé vlastní na některé z hojně diskutovaných dílčích témat. V práci jsou dále rozebrány nejdůležitější změny, kterými se současná úprava liší od úpravy obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. V práci je pracováno s komentářovou literaturou, odbornými publikace a recentní i starší judikaturou českých soudů. V první kapitole je rozebrána úprava přirozených práv, a to nejprve krátce na ústavní úrovni, což je důležité pro pochopení pevného zakotvení přirozených práv v právním řádu. Navázáno je úpravou na občanskoprávní úrovni, která je obsažená v části první občanského zákoníku. Dále se diplomová práce věnuje institutu odpovědnosti za způsobenou újmu, prevence vzniku újmy a základním předpokladům, které jsou pro vznik újmy zapotřebí. Instituty se spojí v kapitole třetí, kde je pojednáno o obecné koncepci náhrady za újmu na přirozených právech člověka. Nejdůležitější a nejrozsáhlejší část práce se věnuje...
|
|
|
Peněžité zadostiučinění jako právní prostředek ochrany osobnosti v občanském právu
Kameníková, Hana ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
1 Abstrakt: Tématem této práce je "Peněžité zadostiučinění jako právní prostředek ochrany osobnosti v občanském právu". Tato práce se tedy pokouší vypořádat zejména s otázkou práva na ochranu osobnosti, které je jako jedno ze základních subjektivních lidských práv ukotveno již v ústavním pořádku ČR. Předmětem zkoumání by se měly stát zejména jeho jednotlivé složky, tj. ochrana života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, jména a projevů osobní povahy, které se tradičně řadí mezi klíčové hodnoty chráněné zákonem v jakémkoliv právním státě. Klíčovým tématem tohoto textu je podat informace o prostředích ochrany osobnosti. Práce se zaměřuje zejména na satisfakční funkci v případě, kdy se morální zadostiučinění nejeví jako dostatečné a subsidiárně se uplatní ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb. o relutární satisfakci. Úvaha je pak zaměřena zejména na problematiku výše a promlčení jednotlivých nároků, otázky vztahu vymáhání škody na zdraví a souběžného plnění peněžitého zadostiučinění za zásah do fyzické integrity, jakož i na úvahy de lege ferenda o postavení v deliktním právu soukromém ve spojitosti s návrhem nového občanského zákoníku a principy PETL.
|
|
|
Náhrada při újmě na přirozených právech člověka
Malý, Petr ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice újmy na přirozených právech člověka a jejího odškodnění. Práce se zaměřuje na stávající úpravu tohoto institutu obsaženou v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dále je v této práci stávající úprava srovnána s úpravou předešlou, a to s občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb. Hlavním cílem této práce je poskytnout základní a ucelený vhled do problematiky újmy na přirozených právech člověka se zaměřením na popis změn vyvolaných na základě přijetí nového občanského zákoníku. Dalším cílem práce je nastínění důsledků těchto změn. Na začátku se diplomová práce zaměřuje na všechny ustanoveními z první části občanského zákoníku, které se věnují úpravě přirozených práv. V další části práce poskytuje obecný vhled do problematiky vzniku odpovědnosti za způsobenou újmu na přirozených právech. Tento obecný základ je nutný pro další část práce, která se zabývá nároky na odškodnění nemajetkové újmy a rozhodování o její výši nového občanského zákoníku. Nejrozsáhlejší třetí část práce se tedy zabývá již konkrétními náhradami, a to náhradou při ublížení na zdraví a při usmrcení a odškodňování sekundárních obětí. Na konci se diplomová práce zmiňuje o dalším souvisejícím institutu, a to o promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy. Podrobněji se práce věnuje oblasti přiznávání...
|
|
|
Imateriální újma v občanském právu
Vojáčková, Barbora ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá imateriální (nemajetkovou) újmou v občanském právu. Imateriální újma je aktuálním tématem, protože vzniká především zásahy do osobnostních práv osob a dotčené osoby tak její dopady pociťují intenzivněji než v případě materiální škody. Práce se snaží podat komplexní přehled všech aspektů problematiky nemateriální újmy. Vychází z účinné právní úpravy, především ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. V první části se práce zabývá teoretickým popisem nemateriální újmy a vymezením základních pojmů, které s ní souvisí. Je zde rozvedena aktuální příslušná právní úprava a přehled historického vývoje právní úpravy imateriální újmy s důrazem na území České republiky. Součástí teoretické části je rovněž přehled změn, které nastaly v právní úpravě imateriální újmy v roce 2014 po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku. Následuje rozbor předpokladů, které jsou podmínkou vzniku nároku na odškodnění za utrpěnou imateriální újmu, včetně výjimek a souvisejících institutů. Druhá část práce se zabývá jednotlivými složkami ochrany osobnosti. Mimo konkrétní osobnostní práva práce obsahuje rovněž zvláštní instituty a oblasti, kterých se nemateriální újma týká (ztráta radosti z dovolené, nemateriální újma vzniklá právnickým osobám, nemateriální újma vzniklá při nekalé soutěži)....
|
|
|
Náhrada při újmě na přirozených právech člověka
Havlíčková, Jana ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Rigorózní práce se zabývá újmou na přirozených právech člověka a jejím odškodněním po rekodifikaci soukromého práva. Hlavním cílem této práce je v rámci nastolené problematiky poskytnout pokud možno ucelený přehled nároků na odškodnění nemajetkové újmy, kterých se poškození a tzv. sekundární oběti mohou při neoprávněném zásahu do jejich přirozeného práva po účinnosti nového občanského zákoníku (tj. po 1. 1. 2014) po škůdci domáhat. Úvod do problematiky a nástin souvisejících aktuálních legislativních změn obsahuje kapitola první. Druhá kapitola práce pojednává o tom, co lze rozumět obecně pod pojmem přirozené právo člověka a přináší přehled jednotlivých ustanovení z první části nového občanského zákoníku, která se k přirozeným právům otevřeně hlásí a stanovují jejich ochranu. Třetí kapitola je teoretická a odpovídá na otázku, za splnění jakých předpokladů vzniká škůdci povinnost nahradit újmu na přirozených právech člověka. Tato kapitola představuje obecný vstupní základ pro podrobnější analýzu nového systému odškodňování. Vymezení těchto klíčových pojmů a zodpovězení výše uvedených otázek je nezbytné pro stěžejní část této práce, která je věnována nárokům na odškodnění nemajetkové újmy a určování jejich výše po účinnosti nového občanského zákoníku. Zvýšenou pozornost věnuji nemajetkovým nárokům...
|
|
|
Peněžité zadostiučinění jako právní prostředek ochrany osobnosti v občanském právu
Kameníková, Hana ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
1 Abstrakt: Tématem této práce je "Peněžité zadostiučinění jako právní prostředek ochrany osobnosti v občanském právu". Tato práce se tedy pokouší vypořádat zejména s otázkou práva na ochranu osobnosti, které je jako jedno ze základních subjektivních lidských práv ukotveno již v ústavním pořádku ČR. Předmětem zkoumání by se měly stát zejména jeho jednotlivé složky, tj. ochrana života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, jména a projevů osobní povahy, které se tradičně řadí mezi klíčové hodnoty chráněné zákonem v jakémkoliv právním státě. Klíčovým tématem tohoto textu je podat informace o prostředích ochrany osobnosti. Práce se zaměřuje zejména na satisfakční funkci v případě, kdy se morální zadostiučinění nejeví jako dostatečné a subsidiárně se uplatní ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb. o relutární satisfakci. Úvaha je pak zaměřena zejména na problematiku výše a promlčení jednotlivých nároků, otázky vztahu vymáhání škody na zdraví a souběžného plnění peněžitého zadostiučinění za zásah do fyzické integrity, jakož i na úvahy de lege ferenda o postavení v deliktním právu soukromém ve spojitosti s návrhem nového občanského zákoníku a principy PETL.
|
host ::
RSS.