|
|
Functional Ultrastructure of Hymenopteran Stingers: Devastating Spear or Delicate Syringe
ČERNÝ, Jan
In this study, we tested the hypothesis that a micro-serrated edge on the honey bee Apis mellifera stinger tip serves as a tool for more intensive crushing of cell membranes in the victim's tissues. This could have mechanical consequences as well as initiate metabolic pathways linked to cell membrane breakdown (e.g., production of biogenic amines). Accordingly, we found that hymenopteran species that use their stingers as an offensive or defensive weapon to do as much damage to the victim's body as possible had this cuticular microstructure. In parasitic hymenopterans, on the other hand, this structure was missing, as stingers are solely used to delicately transport venom to the victim's body in order to do little mechanical harm. We also demonstrated that the stinger lancets of the honey bee A. mellifera are living organs with sensilla innervated by sensory neurons and containing other essential tissues, rather than mere cuticular structures.
|
|
|
Reakce ptáků vůči pestřenkám (Syrphidae) a jejich modelům (Aculeata)
Truhlářová, Marie ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Batesovská mimeze je antipredační strategií, kdy neškodný druh (mimetik) napodobuje nebezpečný model svým vzhledem. Fenoménem v rámci Batesovské mimeze jsou tzv. nepřesní mimetici. Předpokládali bychom, že v evoluci Batesovští mimetici budou selektováni směrem k dokonalejšímu napodobení modelu, ale u některých druhů je napodobení velmi slabé. Cílem této práce bylo ověřit reakce přirozených predátorů na typické Batesovské mimetiky s často nedokonalou mimezí, tj. pestřenky (Syrphidae) a ověřit některé z hypotéz, které se pokouší nedokonalou mimezi osvětlit. V rámci této práce jsme provedli dva experimenty, ve kterých byla modelovým predátorem sýkora koňadra (Parus major). První experiment byl na téma vlivu diverzity modelů na kategorizaci a generalizaci pestřenek predátorem. Sýkory byly rozděleny do dvou skupin, kdy první skupina dostávala kořist s vysokou diverzitou modelů (10 druhů z řádu Hymenoptera) a druhá skupina s nízkou diverzitou modelů (2 druhy z řádu Hymenoptera). Experiment měl dvě fáze, kategorizační, kdy se sýkory učily rozeznávat jedlou a nejedlou kořist a generalizační, kdy sýkory generalizovaly zkušenost z kategorizačního učení na novou kořist. Jedlou kořist představovaly mouchy z řádu Diptera, nejedlou představovaly modely (především vosy z řádu Hymenoptera) a novou kořist...
|
|
|
Blanokřídlí parazitoidi (Hymenoptera: "Parasitica") a jejich dopad na chování hostitelských organizmů
Stiblík, Petr ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Ovlivňování hostitele parazitem či parazitoidem je v poslední době stále více středem zájmu mnohých vědců. Řada z nich se už neomezuje pouze na popsání změn v chování hostitele, ale zkoumá i jejich fyziologické pozadí. Mnoho prací se zabývá manipulací hostitelským prostředím parazitoidy ze skupiny parazitických blanokřídlých (Hymenoptera: Parasitica). Jedná se především o koinobionty, kteří jsou na své hostitele často silně adaptovaní a hostitelsky specifičtí, tudíž se u nich vyvinuly velice sofistikované způsoby, jak svého hostitele ovládat ku svému prospěchu. Tyto vosičky jsou nejen velice diverzifikovaná skupina, ale disponují i stejně rozličnými mechanismy manipulace hostitelem a jeho fyziologií. Někdy parazitoid svého hostitele ovládá téměř jako "vozidlo" se zásobami potravy, jindy pouze ovlivňuje poměry metabolitů v těle nebo potlačuje imunitní reakce hostitele. Při úspěšném životním cyklu těchto vosiček se však hostitel nerozmnoží a většinou je parazitoidem úplně zkonzumován. Má bakalářská práce je souhrnem informací o této problematice.
|
|
|
Preference hlavních skupin opylovačů k funkčním vlastnostem květů
Malá, Karolína ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hadrava, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na shrnutí preferencí hlavní funkčních skupin opylovačů vůči květním vlastnostem rostlin. Díky koevoluci a vzájemně vyvíjeným selekčním tlakům, se tyto dvě formy života na sebe začaly adaptovat a vytvářet znaky, na kterých je závislá budoucnost jejich života. Rostlina se snaží své opylovače zaujmout a zajistit tak svému druhu efektivní přenos pylu, respektive rozmnožení. K tomu, aby motivovala k návštěvě svých květů, slouží atraktanty. Pomocí těchto atraktantů poskytují opylovačům buď přímou odměnu (potrava, úkryt, plodiště), nebo odměnu v podobě smyslových vjemů (barva, vůně, morfologie). V poslední době se ukazuje, že největší vliv na výběr opylovače má barva květu, morfologie a typ potravinové odměny, kterou květ nabízí. Na základě preferencí vůči atraktantům můžeme uspořádat několik funkčních skupin, jejichž zástupci mají stejné nebo podobné volby. Klíčová slova Opylovací syndromy, opylovač, selekční tlaky, znaky rostlin, koevoluce, preference, věrnost, dvoukřídlí, blanokřídlí, motýli, brouci, ptáci, barva, morfologie, odměny
|
|
|
Rodičovská péče a socialita v čeledi Halictidae (Anthophila)
Vinická, Eliška ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Klimeš, Petr (oponent)
Halictidae je významná čeleď včel zajímavá zejména rozmanitostí sociálních uspořádání jednotlivých druhů. Socialita se zde pohybuje na škále od solitárních jedinců, kteří žijí a pečují o své potomky sami přes druhy, které staví společná hnízda, až po eusociální kolonie, ve kterých se vyvinula reprodukční dělba práce. Zkoumání takové různorodosti mezi blízce příbuznými druhy může přispět k poznání evoluce sociality. Pozorovat tak můžeme vývoj sociální organizace až k jejím vyšším úrovním, jako je eusocialita, nebo naopak postupné evoluční regrese k samotářským jedincům. Pro takový výzkum je ale potřeba znát nejen fylogenetický vývoj, ale zejména podrobný popis sociálního chování u jednotlivých druhů. Nicméně takových studií je málo. V této práci jsou shrnuty některé z nich.
|
|
|
Genome Assembly and Annotation of Biparental Bee Ceratina nigrolabiata
Fraňková, Tereza ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Kolísko, Martin (oponent)
Obourodičovská péče je u blanokřídlého hmyzu málo prozkoumaný fenomén. Tento typ péče byl objeven a popsán z etologického hlediska u včely druhu Ceratina nigrolabiata v České republice. Jelikož ale obourodičovská péče není u hmyzu častým jevem, nedostatek genomických studií tohoto chování komplikuje porozumnění vzniku obourodičovské péče a její podstaty na genomické a fyziologické úrovni. Tato diplomová práce se zabývá analýzou genomu včely C. nigrolabiata. Obsahuje shrnutí známého rodičovského chování napříč hmyzem, charakteristiku včel rodu Ceratina, popis využitých genomických metod studia genomu a vytyčuje kandidátní geny pro připravovanou transkriptomickou studii obourodičovské péče této včely. Klíčová slova: obourodičovská péče, genomika, Hymenoptera, Insecta, Ceratina, kyjorožky
|
|
|
Biosyntéza samčích feromonů čmeláků a její hormonální regulace.
Bártová, Adéla ; Valterová, Irena (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Čmeláci jsou důležití opylovači rostlin, komerčně využívaní při pěstování plodin ve sklenících. Při páření se u nich uplatňují samčí značkovací feromony, které jsou atraktivní pro mladé královny. Feromon je často bohatou směsí látek, která je produkována v samčí labiální žláze, přičemž složení feromonu je specifické pro každý druh. Regulace biosyntézy sexuálních feromonů u čmeláků je neprobádanou oblastí a tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu mechanismu posledního kroku biosyntézy feromonu čmeláků druhu Bombus terrestris, tedy stereospecifickou enzymovou redukci dvojné vazby farnesolu. Byl studován vliv potenciálních neurohormonů na expresi enzymů, které jsou zapojeny do biosyntézy feromonu, a na produkci jednotlivých složek feromonu. V projektu byly používány metody biochemické, metody z oblasti molekulární biologie i analytické metody.
|
|
| |
|
|
Vybraní opylovači našich luk a jejich didaktické využití
Huňková, Helena ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na vybrané opylovače našich luk a jejich didaktické začlenění do výuky. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou charakterizovány dva řády - blanokřídlí a dvoukřídlí, proces opylování a opylovací strategie rostlin a také pylová zrna. V praktické části je zařazen výzkum zaměřený na dvoukřídlé (zejména pestřenkovité), jehož cílem bylo zjistit, jaké rostliny jsou opylovány nejčastěji. Následný úsek je věnován analýze učebnic přírodopisu pro druhý stupeň základních škol z hlediska zastoupení vybraných opylovačů. Další úsek zahrnuje návrh laboratorního cvičení, jež se věnuje otázce, zda med obsahuje pylová zrna. V posledním úseku praktické části je uveden pracovní list, kde si žáci ověří své znalosti ohledně opylovačů. KLÍČOVÁ SLOVA blanokřídlí, dvoukřídlí, výzkum pestřenkovitých, opylovač, pyl, analýza učebnic
|
|
|
Signs of the Origin and Evolution of Eusociality in Hymenoptera on Genomic Level
Fraňková, Tereza ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Eusocialita vznikla u blanokřídlých mnohokrát nezávisle na sobě, z nichž někteří zástupci blanokřídlých se právě teď nachází na sklonku eusociality. Eusocialita je komplikovaný set genomických, ekologických a behaviorálních vlastností, které spolu úzce interagují. Aktuální studie přinesly mnoho zajímavých výsledků, které alespoň částečně osvětlují možné vztahy eusociality a genomiky. Nicméně pravý původ a evoluce eusociality stále čeká na svoje odhalení. Objasnění příčin vzniku eusociality je u tak prominentního způsobu chování více než žádoucí. Tato teze shrnuje ty nejdůležitější objevy na poli genomiky a posuzuje nejen výsledky, ale i problémy tohoto odvětví, s kterými se vědečtí pracovníci setkávají při studiu tohoto fenoménu. Teze klasifikuje druhy eusociality, krátce pojednává o životním stylu druhů, díky čemuž lze lépe porozumět významu hlavní části této teze. Tato hlavní část se zaměřuje na konkrétní genomická data ukazující možné znaky eusociality, která nám jsou doposud známá. Klíčová slova: eusocialita, genomika, evoluce, Hymenoptera, Insecta
|
host ::
RSS.