|
|
Charakterizace nových českých odrůd chmele
Faruzel, Vojtěch ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
V této diplomové práci byla řešena problematika charakterizace nový českých odrůd chmele. Zvolenými novými odrůdami byla Mimosa, Jazz a Blues, jejichž složení bylo porovnáváno se současně hojně používanými odrůdami Žatecký poloraný červeňák a Kazbek. Metodou UV-VIS spektroskopie byl u všech odrůd chmele stanovován obsah -hořkých kyselin a -hořkých kyselin, celkový obsah fenolických látek, obsah flavonoidů a antioxidační aktivita. Složení chmelových silic bylo stanoveno metodou SPME-GC-MS. Z naměřených dat byla pomocí statistické analýzy potvrzena diverzita jednotlivých odrůd chmele. Nové odrůdy vykazovaly statisticky významné rozdíly ve všech sledovaných parametrech, zejména v porovnání s odrůdami Žatecký poloraný červeňák a Kazbek. Kvantitativně odlišné zastoupení -hořkých kyselin a -hořkých kyselin má vliv na charakter a intenzitu hořkosti těchto odrůd chmele. Složení chmelových silic, obsah fenolických látek, flavonoidů a antioxidační aktivita se projevuje odlišnými organoleptickými vlastnostmi analyzovaných chmelů, případně piva.
|
|
|
Charakterizace nových českých odrůd chmele
Faruzel, Vojtěch ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
V této diplomové práci byla řešena problematika charakterizace nový českých odrůd chmele. Zvolenými novými odrůdami byla Mimosa, Jazz a Blues, jejichž složení bylo porovnáváno se současně hojně používanými odrůdami Žatecký poloraný červeňák a Kazbek. Metodou UV-VIS spektroskopie byl u všech odrůd chmele stanovován obsah -hořkých kyselin a -hořkých kyselin, celkový obsah fenolických látek, obsah flavonoidů a antioxidační aktivita. Složení chmelových silic bylo stanoveno metodou SPME-GC-MS. Z naměřených dat byla pomocí statistické analýzy potvrzena diverzita jednotlivých odrůd chmele. Nové odrůdy vykazovaly statisticky významné rozdíly ve všech sledovaných parametrech, zejména v porovnání s odrůdami Žatecký poloraný červeňák a Kazbek. Kvantitativně odlišné zastoupení -hořkých kyselin a -hořkých kyselin má vliv na charakter a intenzitu hořkosti těchto odrůd chmele. Složení chmelových silic, obsah fenolických látek, flavonoidů a antioxidační aktivita se projevuje odlišnými organoleptickými vlastnostmi analyzovaných chmelů, případně piva.
|
|
|
Farmakologicky aktivní účinné látky chmele
Pýchová, Kateřina ; Cvrčková, Fatima (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
Chmel otáčivý (Humulus lupulus) se využívá mimo pivovarnictví i ve fytofarmakologii a fytoterapii. Mezi látky, které se za účelem léčby izolují nebo i chemicky vyrábějí, patří xanthohumol, 8-prenylnaringenin a α a β-hořké kyseliny. Mnoho pozornosti se věnuje jejich účinkům na lidský organismus - v dnešní době hlavně protirakovinným účinkům -, ale málo se toho ví o jejich významu pro produkující rostlinu. Většina sekundárních metabolitů rostlin je produkována za účelem ochrany rostliny samé proti patogenům a herbivorům, tyto vybrané sekundární metabolity chmele nejsou výjimkou. Cílem této práce bylo shrnout publikované údaje o biologickém významu vybraných chmelových sekundárních metabolitů a jejich účincích na nerostlinné organismy, především člověka.
|
|
|
Vliv technologie zpracováni na senzorickou jakost chmelových výhonků
Komárková, Natálie
Diplomová práce „Vliv technologie zpracování na senzorickou jakost chmelových výhonků“ vznikla na základě požadavků firmy Chuť Moravy s. r. o., která zpracovává mladé chmelové výhonky. Vzhledem k nevyhovujícím senzorickým vlastnostem produktu z mladých chmelových výhonků byla předmětem zkoumání technologie výroby. Bylo navrženo 18 variant technologických postupů, které se lišily v době sběru, v klonu odrůdy chmele Žateckého poloraného červeňáku, namáčení (přes noc) a nenamáčení rostliny, zalití teplým či studeným nálevem a pomalým či rychlým ochlazováním. Tyto postupy byly v druhé polovině dubna roku 2018 realizovány a v listopadu roku 2018 byly vzorky senzoricky hodnoceny. Z výsledků senzorické analýzy pasterovaných chmelových výhonků vyplývá, že mezi jednotlivými technologickými postupy byl zaznamenán statisticky významný rozdíl (p < 0,05). Nejlépe hodnocený byl postup: pasterace 18. 4. 2018, rostlina před řezem, Osvaldův klon č. 72, výsaz 2014, namáčení, studený lák, ochlazení rychlé (postup 1) a ochlazení pomalé (postup 2).
|
|
|
Farmakologicky aktivní účinné látky chmele
Pýchová, Kateřina ; Cvrčková, Fatima (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
Chmel otáčivý (Humulus lupulus) se využívá mimo pivovarnictví i ve fytofarmakologii a fytoterapii. Mezi látky, které se za účelem léčby izolují nebo i chemicky vyrábějí, patří xanthohumol, 8-prenylnaringenin a α a β-hořké kyseliny. Mnoho pozornosti se věnuje jejich účinkům na lidský organismus - v dnešní době hlavně protirakovinným účinkům -, ale málo se toho ví o jejich významu pro produkující rostlinu. Většina sekundárních metabolitů rostlin je produkována za účelem ochrany rostliny samé proti patogenům a herbivorům, tyto vybrané sekundární metabolity chmele nejsou výjimkou. Cílem této práce bylo shrnout publikované údaje o biologickém významu vybraných chmelových sekundárních metabolitů a jejich účincích na nerostlinné organismy, především člověka.
|
|
|
Antimikrobiální aktivita extraktů rostlinných druhů GRAS proti ústním patogenním mikroorganismům
Pilná, Jindřiška ; Kokoška, Ladislav (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Onemocnění dutiny ústní způsobené mikrobiální infekcí, například zubní kazy a parodontóza, se řadí mezi nejčastější lidské infekce. Chemické antiseptické přípravky běžně využívané pro jejich léčbu a prevenci jsou však často spojeny s negativními vedlejšími účinky, což omezuje především jejich dlouhodobou aplikaci. Třebaže rostliny považujeme za perspektivní zdroj nových antimikrobiálních látek, víme stále jen málo o jejich inhibičních vlastnostech proti ústním patogenům, stejně tak jako o jejich bezpečnosti z hlediska každodenního používání. Cílem této práce bylo prozkoumat in vitro antimikrobiální aktivitu etanolových extraktů rostlin ze seznamu "Všeobecně považované za bezpečné" (GRAS) a superkritických CO2 chmelových extraktů proti planktonickým kulturám patogenů způsobujících zubní kaz, parodontózu a kandidózu, jmenovitě proti Aggregatibacter actinomycetemcomitans, Bifidobacterium dentium, B. longum, Candida albicans, Eikenella corrodens, Fusobacterium nucleatum subsp. vincentii, Lactobacillus salivarius subsp. salivarius, Porphyromonas gingivalis, Streptococcus mutans, S. salivarius subsp. salivarius a S. sobrinus, za použití bujónové mikrodiluční metody. Výsledky ukázaly, že všechny etanolové extrakty 109 GRAS rostlinných druhů inhibovaly růst alespoň jednoho z testovaných mikroorganismů na minimální inhibiční koncetraci (MIK) rovné nebo nižší než 4096 ug/mL. Pouze 6 z nich ale vykazovalo velmi zajímavé antiseptické účinky proti ústním patogenům na MIK < 100 ug/mL. Tři další druhy pak prokázaly dobrou inhibiční aktivitu na MIK = 128 ug/mL. Co se týká konkrétních výsledků, nejlepší antiseptický efekt byl pozorován u CO2 superkritického a etanolového extraktu druhu Humulus lupulus, které inhibovaly růst všech mikroorganismů na MIK větší nebo rovno 8 ug/mL a MIK větší nebo rovno 16 ug/mL. Metoda CO2 superkritické extrakce tak byla stanovena jako účinnější pro extrakci účinných složek H. lupulus. Etanolové extrakty druhů Capsicum annuum a C. frutescens ukázaly významný antiseptický účinek proti S. sobrinus a S. salivarius (MIK 64 až 128 ug/mL). Orální streptokoky byly také inhibovány Zanthoxylum clava-herculis (MIK větší nebo rovno 64 ug/mL), Helichrysum angustifolium a druhem Myristica fragrans (MIK větší nebo rovno 128 ug/mL), který dále prokázal antimikrobiální aktivitu vůči F. nucleatum (MIK = 64 ug/mL). Zajímavý inhibiční efekt vykázal také extrakt druhu Punica granatum proti C. albicans (MIK = 128 ug/mL) a F. nucleatum (MIK = 64 ug/mL). Růst F. nucleatum byl dále inhibován extrakty druhů Pimenta officinalis a Thea sinensis (MIK = 128 ug/mL). Chemická analýza CO2 superkritických H. lupulus extraktů ukázala, že alfa a beta hořké kyseliny představují 2 hlavní skupiny látek. Převládající alfa hořkou kyselinou byl kohumulon, zatímco kolupulon byl hlavní složkou beta hořkých kyselin. Naše výsledky prokázaly, že 6 rostlinných druhů GRAS, jmenovitě C. annuum, C. frutescens, H. lupulus, M. fragrans, P. granatum a Z. clava-herculis, má dobrý potenciál stát se novými bezpečnými antiseptickými prostředky, které by mohly být používány při výrobě přípravků ústní hygieny, jako jsou například zubní pasty a ústní vody.
|
|
|
Variabilita obsahu silic ve chmelových šišticích
Křížová, Alena
Tato diplomová práce se zabývá variabilitou obsahu chmelových silic ve chmelových šišticích. Chmel je nejdůležitější surovinou pro výrobu piva a chmelové silice jsou nejdůležitější skupinou látek odpovědnou za aroma chmele a tedy i piva. Chmelové silice se uplatňují při obchodním posouzení kvality chmelových hlávek pro výrobu piva. Silice chmele mají ale také tlumivé a antibakteriální účinky a ve farmakologii se používají pro potlačení rozrušenosti, neklidu a nespavosti. Chmelové silice jsou složitou směsí několika set přírodních látek různého chemického složení. Představují směs uhlíkatých sloučenin, kyslíkatých sloučenin a sirných sloučenin. Obsah chmelových silic ve chmelových hlávkách závisí na genetických vlastnostech odrůdy, pěstební lokalitě, průměrné teplotě, množství srážek a jiných podmínkách pěstování. V této práci bylo provedeno pomocí destilace s vodní parou stanovení obsahu chmelových silic. Stanovení proběhlo u vzorků z roku 2012 a 2013, pro obsah silic byl výnosnější rok 2012. Nejvyšší hodnota chmelových silic byla naměřena u odrůdy Premiant z Tršické chmelařské oblasti (837 micro litrů.100g-1). Nejnižší hodnota pak u odrůdy Žatecký poloraný červeňák klasická forma z Žatecké chmelařské oblasti (220 micro litrů.100g-1 ).
|
|
|
Structure-function analysis of selected hop (Humulus lupulus L.) regulatory factors
FÜSSY, Zoltán
Práce byla soustředěna na izolaci nových transkripčních faktorů (TF) chmelu z rodin bHLH, bZIP, MYB a WRKY, které se účastní regulace metabolických drah flavonoidů lupulinových žlázek. Následně byla provedena strukturní a funkční analýza těchto faktorů. Strukturní analýza zahrnovala metody bioinformatiky pro predikci genové organizace, doménové struktury předpokládaných proteinových produktů a potencionální post-translační modifikace. Provedl jsem mutagenezi pro odhalení funkce fosforylačních míst pro stabilitu HlbZIP1A. Dále tato práce zjistila protein-DNA interakce získaných TF a podpořila vazbu komplexů MYB-bHLH-WDR na promotor chalkonsyntázy H1, klíčového enzymu syntézy flavonoidů lupulinu. Použitím bioinformatických metod, kvantitativní RT-PCR a tranzientní koexprese jsem ukázal, že chalkonsyntáza H1 je regulačním bodem při metabolické odpovědi chmelu v průběhu patogeneze viroidu zakrslosti chmelu.
|
host ::
RSS.