|
|
Hudební činnosti a adaptace dětí s OMJ na 1. stupni ZŠ
Nehilčová, Nikola ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Kubátová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním adaptace žáků s odlišným mateřským jazykem (dále žák s OMJ). Jedná se o aktuální téma, které je vhodné pro dosažení školního a sociálního úspěchu žáků s OMJ. Teoretická část popisuje situaci žáků s OMJ v České republice, dále rozlišuje pojmy žák s OMJ a žák cizinec. Zařazení hudebních činností je popsáno jako účinný prostředek pro učení nového jazyka a opírá se o RVP Z Předmětem praktické části je zařazení hudebních činností do speciálních hodin určených pro žáky první třídy odlišným mateřským jazykem. Cílem práce je vytvořit funkční, didakticky a obsahově zaměřenou pomůcku pro učitele žáků s na prvním stupni ZŠ v návaznosti na knihu Třída zpívá ÍÁÍÁ: Hudební hry v rozvoji fonematického uvědomování od Mileny Kmentové. Pomůcka je ověřena pomocí akčního výzkumu se žáky s OMJ na státní základní škole KLÍČOVÁ žáků hudební činnosti odlišný mateřský jazyk výuka českého jazyka
|
|
|
Rozvoj rytmického cítění dětí předškolního věku v heterogenní skupině
Šumpíková, Magdaléna ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Hons, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozvojem rytmického cítění dětí předškolního věku ve věkově heterogenní skupině. V rámci práce byl realizován terénní výzkum v mateřské škole, při kterém byl zkoumán rozvoj rytmického cítění jednotlivých dětí během tříměsíčního období. Práce je rozdělena na dvě hlavní části: teoretickou a praktickou. V teoretické části je práce zaměřena na hudební rytmus a jeho složky, smysl pro rytmus a jak rozvíjet rytmické cítění a problematiku diagnostiky rytmického cítění. Praktická část popisuje charakteristiku zkoumané skupiny, průběh a výsledky terénního výzkumu orámovaného individuální diagnostikou rytmického cítění dětí v mateřské škole. Cílem výzkumu je ověřit validitu existujícího testu rytmického cítění podle Miloše Kodejšky s použitím nové hudební složky (písně) u dětí ve věku 3-5 let, u nichž stávající test dosud nebyl použit. Tento test se ukázal při výzkumu téměř funkční, mimo jednoho úkolu a části nekontinuální bodové hodnotící škály. Během výzkumného období se téměř u všech dětí zlepšilo rytmické cítění prokázané pretestem a posttestem.
|
|
| |
|
|
Využití hudebních prvků a činností na letním dětském táboře
MAŠKOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá představením hudby a s ní spojených aktivit v kontextu volnočasové pedagogiky, s hlavním zaměřením na návrh vhodných aktivit pro letní dětské tábory. První část je zaměřena na teoretické představení volnočasové pedagogiky, základních hudebních pojmů a letních táborů. Druhá část se zabývá navržením konkrétních aktivit spojených s hudbou při přímé práci s dětmi na pobytovém táboře. Všechny aktivity byly aplikované na táboře organizovaném Spolkovým Domem ve Vlašimi. Hlavním cílem je představení vhodných her, aktivit a činností, které se dají aplikovat nejen na táboře, ale i v dalších volnočasových zařízeních.
|
|
|
"Když předškolní pedagog nehraje na hudební nástroj"
SCHWINGEROVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce je předložit náměty hudebních aktivit pro mateřskou školu, které nevyžadují u předškolního pedagoga dovednost hry na nástroj. Teoretická část obsahuje vymezení významu hudebních činností v mateřské škole a jejich rozdělení - hudební činnosti v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a jejich metodické vedení v mateřské škole. Dále charakterizuje hudební schopnosti dětí v předškolním období podle jejich věku. Praktická část popisuje realizace hudebních aktivit v mateřské škole a evaluace aktivit metodou pozorování a rozhovoru.
|
|
|
Rozvoj grafomotoriky u dětí předškolního věku hudebními činnostmi.
ŽOFKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá rozvojem grafomotoriky od jednodušších po složitější grafomotorické prvky. Cílem mé bakalářské práce je vytvořit program pro děti předškolního věku podporující rozvoj grafomotoriky hudebními činnostmi. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část se v jednotlivých kapitolách zaměřuje na objasnění klíčových pojmů spojených s předškolním vzděláváním. Je zde zmíněn psychomotorický vývoj zaměřující se na vymezení a charakteristiku schopností a dovedností dítěte v předškolním období. Samostatná kapitola je věnována grafomotorickému vývoji, v níž jsou popsány jednotlivé grafomotorické prvky. Další kapitoly jsou věnovány hudebním činnostem a jejich rozdělení, vývoji dětské kresby a roli hry a pohádky v předškolním období. V praktické části bude ověřen vytvořený program. Jednotky programu jsou motivované na konkrétní grafomotorické prvky a v praktické části budou blíže popsány. Funkčnost jednotky bude vždy ověřena ve dvou věkově odlišných třídách. Jednotky budou následně evaluovány za pomoci metod pozorování a rozhovoru. V závěru práce je reflektována myšlenka, zdali má pohyb ve spojení s hudbou kladný vliv na rozvoj dítěte v oblasti grafomotoriky.
|
|
| |
|
|
Dětský muzikál a jeho využití v hudebně výchovném procesu
Dudlová, Nikola
Diplomová práce představuje dětský muzikál jako didaktický prostředek na prvním stupni základního studia. Práce mapuje vliv tvořivé dramatiky na rozvoj hudebních schopností, dovedností a tvořivosti. Teoretická část diplomové práce vymezuje pojem muzikál. Krátce popisuje vznik muzikálu jako hudebního žánru. Praktická část přináší možnosti aplikace muzikálu do výchovně vzdělávacího procesu. Poskytuje konkrétní modelové situace, které vedou u žáků k rozvoji klíčových kompetencí. Tvůrkyní muzikálu je samotná autorka práce. Předkládá notový záznam, scénář a metodický materiál. Zvolenou metodou pro terénní výzkum je plánovité pozorování rozvržené do deseti lekcí, a to formou projektového vyučování. Práce mapuje, zda muzikál umožňuje aktivní zapojení všech žáků do hudebně výchovného procesu. Stanovené hypotézy jsou verifikovány prostřednictvím kolektivní reflexe, ze které vyplývá vyšší motivace žáků pro hudební činnosti. Realizace muzikálu pozitivně rozvíjí vztah žáků k hudbě a umožňuje reagovat na současné trendy hudební výchovy. KLÍČOVÁ SLOVA dětský muzikál divadlo, mladší školní věk, hudební výchova, projektová výuka, hudební činnosti
|
|
|
Rok v mateřské škole s lidovou písní
VENHODOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se v teoretické části se zabývá především lidovou písní obecně, její charakteristikou a využitím v mateřské škole. Zaměřuje se na propojení lidových písní s ostatními hudebními činnostmi: pěveckými, hudebně - pohybovými, poslechovými a instrumentálními. Věnuje se také možnostem využití lidových písní ve všech oblastech vzdělávacího obsahu rámcového vzdělávacího programu. Dále pojednávám o plánování ve třídě mateřské školy a evaluaci tematických celků. Praktická části obsahuje týdenní vzdělávací programy, které vycházejí z lidových písní. Programy pro jaro a léto jsou následně zrealizovány a vyhodnoceny na základě reakcí dětí.
|
|
|
Rozvoj hudebních dovedností dětí mladšího věku v hudebním kroužku
Studničková, Marie ; Jiřičková, Jiřina (vedoucí práce) ; Selčanová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky hudebního rozvoje dětí mladšího věku a didaktickou aplikací hudebních činností v rámci hudebně výchovného kroužku. Dítě mladšího věku je definováno jako dítě ve věku od 5 do 8 let. Cílem práce je nabídnout námět pro pedagogickou praxi, shrnout a ověřit vybrané podmínky pro hudební vyučování. Teoretická část shrnuje současné poznatky o psychickém i hudebním rozvoji dětí mladšího věku. V hudební rozvoji se zaměřuje na předškolní a mladší školní věk. Dále se jsou zde shrnuté vědomosti o hudebních dovednostech a o hudebních činnostech, tedy o pěveckých, poslechových, instrumentálních a hudebně-pohybových. Součástí je také seznam vybraných metodických materiálů pro hudební pedagogy. Nakonec je zde představeno devět vzorových scénářů pro hudební vyučování, které obsahují různé náměty aktivit a výukové materiály pro práci v hudebním kroužku. Scénáře vycházejí z vlastní pedagogické praxe autorky. V praktické části práce jsou scénáře ověřeny v praxi na FZŠ prof. Otokara Chlupa v Praze a doloženy shrnutím reflektivního rozhovoru od žáků, sebereflexí a komentářem provázející paní učitelky. Součástí této části je také rozhovor se zkušenou hudební pedagožkou a skupinový rozhovor se žáky. Na začátku si autorka stanovuje hypotézy, které v závěru verifikuje. Následně jsou...
|
host ::
RSS.