|
|
Vliv hospitalizace dítěte na celou rodinu
Lejnarová, Andrea ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hospitalizací dítěte a všemi faktory, které v souvislosti s příjmem dítěte do zdravotnického zařízení ovlivňují i další členy rodiny. Teoretická část práce se zaměřuje na dítě, vnímání nemoci, vliv hospitalizace na dítě, dále na rodinu, sourozence a spolupráci se zdravotnickým personálem. Empirická část je založena na kvantitativním výzkumném šetření a analýze získaných dat. Cílem empirické části bylo zjistit, zda hospitalizace dítěte ovlivňuje rodinu, rodinný život a sourozence. Byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření za pomoci nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce, který byl určený pro rodiče hospitalizovaných dětí na předem vybraných odděleních Fakultní nemocnice Motol. Do vlastního šetření bylo zahrnuto 123 vyplněných dotazníků. Z výsledků výzkumného šetření je patrné, že rodiče hospitalizovaných dětí nemají dostatečnou podporu zdravotnického personálu. Největší podpora jim je poskytována rodinou, která také poskytuje pomoc v domácnosti a s dalšími dětmi. Ze závěru, po vyhodnocení získaných dat, se domnívám, že je důležité a mohlo by být přínosné podrobněji prozkoumat tuto problematiku. Výsledky šetření budou předány vedení daných oddělení FN Motol, aby bylo možné zajistit nápravy.
|
|
|
Úloha sestry při příjmu pacienta na oddělení
HOUFOVÁ, Tereza
Běžná každodenní praxe ve zdravotnickém zařízení spočívá právě v příjmu pacienta k následné hospitalizaci. Příjem podléhá řadě podstatných kroků, které musí být ze strany sestry zabezpečeny. Sestra by měla disponovat celou škálou schopností, dokázat si práci uspořádat, být trpělivá a volit klidný přístup. Teoretická část této bakalářské práce popisuje odborné, administrativní a ostatní kroky sestry při příjmu nemocného k hospitalizaci. Výzkumná část práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření pomocí polostrukturovaného rozhovoru. První stanovený cíl představoval zmapování úlohy sestry při příjmu pacienta na ambulanci. Druhým cílem bylo zmapování komunikačních dovedností sestry s pacientem na příjmové ambulanci. K cílům byly stanoveny dvě výzkumné otázky. Jaké jsou role sestry při příjmu pacienta na ambulanci? Jakým způsobem mohou komunikační dovednosti sestry ovlivnit následnou spolupráci s pacientem? Výzkumné šetření ukázalo, že ačkoliv probíhalo na dvou odlišných odděleních jedné vybrané nemocnice, výsledky se v podstatných věcech nelišily. Respondenti se v jednotlivých úlohách ztotožnily až na pár specifických odlišností obou pracovišť. Výsledky ukázaly, že úloha sestry spočívá v široké škále úkolů, kdy zajištuje odběr krve, potřebná vyšetření atd. Zabezpečena je rovněž administrativní stránka, ověření údajů a informace do anamnézy. Šetření dále ukázalo, že správné komunikační dovednosti sestry vychází z trpělivého přístupu se schopností dokázat odhadnout chování jedince. Sestry poukázaly na skutečnost, že tato schopnost je úzce spjatá s délkou praxe. Výsledky práce mohou být přínosné pro sestry působící na příjmových ambulancích, rovněž pak pro sestry nově příchozí a studenty zdravotnických škol. Zajímavé by mohlo být prezentování zjištěných výsledků v odborných časopisech, jelikož existuje malé množství publikaci, které by komplexně jednotlivé kroky popisovaly.
|
|
|
Potřeby osob se zdravotním postižením a jejich blízkých v době hospitalizace
Andersová, Věra ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Mrkosová, Eva (oponent)
Zkušenosti pacientů se zdravotním postižením a jejich blízkých v době hospitalizace vypovídají o nedostatečném pochopení potřeb těchto lidí. Tento problém se řeší i v zahraniční literatuře a zdůrazňuje se nutnost zavést pozici specializovaného pracovníka, který dobře zná podmínky zdravotnického zařízení i potřeby lidí se zdravotním postižením. Cílem této práce je poukázat na složitou problematiku potřeb lidí s mentálním postižením a jejich blízkých v době hospitalizace. Hospitalizace jako taková představuje složitou a náročnou životní situaci pro každého člověka. U osoby s mentálním postižením je o to závažnější. Práce si klade za cíl popsat zkušenosti lidí s mentálním postižením tak, aby se staly východiskem pro zlepšování jejich zdravotní péče.
|
|
|
Podpora vzdělávání hospitalizovaného dítěte předškolního věku s diagnózou Morbus Perthes
Sibřinová, Irena ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá hospitalizací dítěte předškolního věku a významem vzdělávání v tomto náročném období. Cílem práce je zjistit, zda si rodiče význam mateřské školy při nemocnici uvědomují. Pedagogům a rodičům dát náměty činností k rozvoji a podpoře nemocného dítěte. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část je zpracována na základě odborných pramenů. Uvedena je zde charakteristika dítěte předškolního věku, vymezeny jsou jeho potřeby a zájmy v době hospitalizace. Popsána je rodina, její funkce a spolupráce s nemocniční školou. Závěr první části práce je věnován onemocnění Morbus Perthes. Druhá část diplomové práce je zaměřena na rodinu nemocného dítěte. Tato část byla zpracována na základě výsledků kvalitativního průzkumu, který zjišťoval postoj rodiny k předškolnímu vzdělávání hospitalizovaného dítěte a význam rodiny v této náročné životní situaci. Na základě analytického zpracování získaných odpovědí byl vypracován návrh konkrétních aktivizačních činností jako program na podporu vzdělávání nemocného dítěte. Ten je uveden v samém závěru této části.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí se zlomeninami v předškolním věku.
KUBÍNOVÁ, Magda
Bakalářská práce s názvem: "Ošetřovatelská péče u dětí se zlomeninami v předškolním věku" se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o děti v předškolním věku se zlomeninami dlouhých kostí a zvládáním hospitalizace na dětském lůžkovém oddělení. Problematika dětských zlomenin je stále aktuálním tématem. Ošetřovatelská péče u těchto dětí má svá specifika oproti jiným hospitalizovaným dětem. Tato bakalářská práce je především o specifikách ošetřovatelské péče, možných komplikacích a zvládání hospitalizace na dětském oddělení. První cíl byl zaměřen na specifika ošetřovatelské péče u dětí se zlomeninami dlouhých kostí v předškolním věku. Druhým cílem bylo zjistit, jak dítě se zlomeninami dlouhých kostí zvládá hospitalizaci na dětském oddělení. K těmto cílům jsme si stanovili tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývá specifiky ošetřovatelské péče u těchto dětí. Druhá výzkumná otázka je zaměřena na možné komplikace, které mohou nastat z ošetřovatelského hlediska. Třetí otázka zjišťuje, jaký přínos má hospitalizace dítěte se zlomeninami v předškolním věku s rodiči. K vypracování bakalářské práce bylo využito kvalitativního výzkumného šetření za pomoci polostrukturovaných rozhovorů s všeobecnými sestrami a rodiči hospitalizovaných dětí na dětském lůžkovém oddělení. Výzkumný soubor tvořilo devět sester a osm rodičů. Tato práce by měla sloužit k seznámení s problematikou dětských zlomenin a k následnému odstranění komplikací, které mohou v péči o tyto děti nastat. Zjistili jsme, že mezi nejčastější komplikace u těchto dětí patří kožní defekty a zhojení kostí v nesprávném postavení. Dále jsme zjistili, že rozdíl v ošetřovatelské péči u těchto dětí je oproti jiným hospitalizovaným dětem především v oblasti imobilizace bolesti a délce hospitalizace.
|
|
|
Význam zdraví pro hospitalizovaného pacienta jako životní hodnota
VACKOVÁ, Veronika
Zdraví představuje z pohledu ošetřovatelství jeden z nejzákladnějších pojmů. Řada autorů pokládá za prioritní, že sestra disponuje znalostmi ohledně zdraví, nemoci, o hodnotách pacienta i svých vlastních hodnot za předpokladu efektivního ovládání dovedností z oblasti systematického pozorování, účinné komunikace, uměním projevit ochotu pomoci a soustavného zaznamenávání zdravotního stavu pacienta. Stejně jako mnoho teoretiků, tak i každý z nás si pod pojmem zdraví vybaví něco jiného. Proto je nutné vycházet z definice zdraví, které napomáhá k pochopení jednání člověka a k jeho vlastnímu zdraví. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké specifické intervence mohou sestry využít v oblasti zdraví hospitalizovaného pacienta v základě narušení této hodnoty. K dosažení cíle bylo zapotřebí si jej pomocí výzkumných otázek rozdělit do několika oblastí a to, jak vnímají hodnotu zdraví hospitalizovaní pacienti, jaký je jejich řebříček hodnot při hospitalizaci, jaké hodnoty byly pro pacienta významné před jeho hospitalizací a jakým způsobem zasahuje hospitalizace do hodnot pacienta s ohledem na jeho budoucí život po propuštění. Z pohledu pacienta bylo klíčové rozpoznat, jaké aspekty v rámci ošetřovatelské činnosti sestry jsou pro něj nejpodstatnější v souvislosti s hospitalizací a jeho zdravotním stavem a také jaké jsou možnosti sestry pro saturování hodnoty zdraví. Druhá skupina respondentů byla zaměřena na ošetřovatelský personál. Klíčovým záměrem bylo shledat, jak vnímají sestry případné ovlivnění životních hodnot pacienta v souvislosti s hospitalizací a jak vnímají svoje možnosti pro saturování této hodnoty. Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda sběru a analýzy dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů. První část rozhovorů byla zaměřena na pacienty, kteří byli přijati na oddělení chirurgické, rehabilitační a traumatologické bez specifičtějšího určení. Součástí druhé části byly rozhovory se sestrami na totožných odděleních. Sběr dat probíhal v lednu a únoru 2018 přímo v nemocničním zařízení. Po dostatečném nasycení dat byla provedena kategorizace pomocí otevřeného kódování, metodou "tužka a papír". Výsledky: Na základě výzkumného šetření vyvstalo několik zajímavých zjištění. Pouze jeden respondent vnímá své zdraví z holistického pohledu, jak se uvádí ve světově uznávané definici zdraví dle WHO. Také se potvrdilo se, že ne pro každého pacienta je hodnota zdraví prioritní hodnotou ve srovnání s ostatními hodnotami. S tím souvisí i vnímání hodnoty zdraví z časového hlediska. Prokázalo se, že samotná hospitalizace, popřípadě vznik obtíží vedoucí k hospitalizaci, zapříčinilo změnu v pozitivním slova smyslu ve vnímání hodnoty zdraví u téměř poloviny dotazovaných. Mezi respondenty se našli i tací, kteří dosud nepociťují žádnou změnu a ani to nepředpokládají. Dotazovaní pacienti také prokázali, že hospitalizace je pro ně rozhodující událost, přinášející uvědomění si okolností, které zapříčinily samotnou hospitalizaci. Následkem prožívaných emocí jsou pak různá očekávání od sebe samého i od ošetřujících sester. Dále bylo zjištěno, že pacienti vyžadují individuální přístup a zájem sestry k tomu, aby bylo dosaženo co nejefektivnější saturace hodnoty zdraví. Sestry sice uznaly hodnotu zdraví jako prioritní, nedokázaly však najít schůdné řešení, jak se této hodnotě náležitě věnovat i v praxi. I přesto, že vnímají hodnotu zdraví jako cíl a záměr ošetřovatelství, v praxi se potýkají s nedostatkem času a ošetřovatelského personálu nebo jsou pohlceny množstvím administrativní práce. Závěr: Není snadné stanovit jednoznačný verdikt na námi položené otázky, jak se může zdát. Předmětem práce, zdraví a péče o něj, představuje velice obsáhlý výčet aspektů. Z tohoto důvodu doporučujeme navazující prohloubení a rozšíření poznatků k docílení zobecnění výsledků. Péče o lidské zdraví má obrovský význam pro naši budoucnost a je nutné neustále prohlubovat vědomosti ohledně této problematiky.
|
|
|
Potřeby osob se zdravotním postižením a jejich blízkých v době hospitalizace
Andersová, Věra ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Mrkosová, Eva (oponent)
Zkušenosti pacientů se zdravotním postižením a jejich blízkých v době hospitalizace vypovídají o nedostatečném pochopení potřeb těchto lidí. Tento problém se řeší i v zahraniční literatuře a zdůrazňuje se nutnost zavést pozici specializovaného pracovníka, který dobře zná podmínky zdravotnického zařízení i potřeby lidí se zdravotním postižením. Cílem této práce je poukázat na složitou problematiku potřeb lidí s mentálním postižením a jejich blízkých v době hospitalizace. Hospitalizace jako taková představuje složitou a náročnou životní situaci pro každého člověka. U osoby s mentálním postižením je o to závažnější. Práce si klade za cíl popsat zkušenosti lidí s mentálním postižením tak, aby se staly východiskem pro zlepšování jejich zdravotní péče.
|
host ::
RSS.