|
|
Problematika výměny permanentního močového katetru u mužů - ambulantní péče vs. domácí zdravotní péče
CAHOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá problematikou výměny permanentního močového katetru u mužů - ambulantní péče vs. domácí zdravotní péče. Tato práce se v teoretické části zaměřuje na postup katetrizace, na správnou ošetřovatelskou péči o močový katetr, zmiňuje také nejčastější komplikace vzniklé z důsledku zavedení katetru. Dále se velká část zaměřuje na domácí péči a edukaci. Cílem bylo zmapovat výměnu permanentního močového katetru, dále také zjistit rozdíly při výměně v urologické ambulanci a v domácí péči, v neposlední řadě bylo cílem porovnat zkušenosti pacientů s oběma formami výměny. Byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Dotazovány byly čtyři sestry z domácí péče a čtyři sestry z urologické ambulance. Stejně tak čtyři pacienti z domácí péče a čtyři pacienti z urologické ambulance. Byly stanoveny tři cíle, ke každému byla zvolena jedna výzkumná otázka. Výzkumné otázky zjišťovali specifika při výměně katetru a ošetřovatelskou péči o močový katetr v urologické ambulanci i v domácí péči. Poslední výzkumná otázka zjišťovala role sester při tomto výkonu. Výsledky výzkumu ukazují rozdíl v pečlivosti sester. Sestry z urologické ambulance nedodržují dané zásady při katetrizaci močového měchýře. Edukace pacientů probíhá v urologické ambulanci i v domácí péči, ale sestry z domácí péče, edukují pacienty lépe a častěji než sestry z urologii. Edukace by se měla více zaměřit na pohyb s katetrem, aby se předcházelo komplikacím. Pacienti jsou spokojení z oběma formami výměny, ale je jasně vidět, že domácí péče je nejen pro pacienty, ale i pro nemocnice mnohem výhodnější a snazší. Výstupem práce je podklad pro zlepšení nedostatků při výkonu, ale také může sloužit jako motivace pro rozšiřování spolupráce mezi nemocnicí a domácí péči.
|
|
|
Sociální práce s lidmi s Alzheimerovou chorobou
ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá zmapováním a zanalyzováním domácí péče s lidmi s Alzheimerovou chorobou, především zvládání role pečujícího. Alzheimerova choroba představuje závažné sociální a zdravotní téma, které je stále aktuální, jelikož počet lidí trpící touto chorobou stále roste a naše společnost není schopna jednoznačně identifikovat její původ. Práce je rozdělena do dvou úseků. Teoretická část popisuje onemocnění, péči o lidi s Alzheimerovou chorobou a sociální práci s lidmi s Alzheimerovou chorobou a jejich rodinami. Pro praktickou část jsem zvolila výzkumné šetření prováděné prostřednictvím rozhovorů s domácími pečujícími.
|
|
|
Aplikace principu autonomie v oblasti smrti a umírání u seniorů v České republice
D´mello, Petra ; Fošum, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Diplomová práce "Aplikace principu autonomie v oblasti smrti a umírání u seniorů v České republice" se primárně zabývá problematikou spojenou s právem na sebeurčení, důstojností člověka a přáními spojenými s koncem života. Je snahou zodpovědět otázku, do jaké míry lze respektovat autonomii jedince a podílet se na rozhodování o zdravotní péči na konci života pomocí právního konceptu "Dříve vysloveného přání", a to i v případě, když je člověk v postavení, které mu neumožní svou vůli projevit.Ačkoliv má tento institut pevné ukotvení v právním řádu České republiky, povědomí tohoto právního konceptu je mezi veřejností nedostatečné a zřídka využívané, na rozdíl od Spolkové republiky Německo, kde je daný institut seniory běžně aplikován. Cílem práce je reflektovat aktuální problematiku umírání a smrti z etického hlediska a poskytnout ucelené informace o současných možnostech uplatnění práva na sebeurčení, které mohou významně podpořit kvalitu péče člověka v terminální fázi života.
|
|
|
Podnikatelský záměr – založení agentury domácí péče
Buďová, Radka ; Rašticová, Martina (oponent) ; Chlebovský, Vít (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá nezbytnými kroky, které jsou nutné pro založení agentury domácí péče. Cílem práce je zjistit, zda je v současné době lukrativní podnikat v oblasti poskytování zdravotní a sociální péče touto formou. Z hlediska specifičnosti poskytování zdravotní péče, práce obsahuje jak detailní analýzu současného stavu na trhu zdravotní péče, tak teoretické poznatky týkající se legislativních a právních úprav spojených se založením agentury domácí péče.
|
|
|
Dystanázie
Johnová, Eliška ; Gallus, Petr (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Bakalářská práce s názvem Dystanázie: domácí péče jako jedna z prevencí dystanázie, se zabývá problematikou prodlužované smrti a návrhem řešení, jak této problematice předcházet. Teoretická část seznamuje čtenáře se základními pojmy souvisejícími s konečností života. Zabývá se smrtí z pohledu jak lékařského, tak teologického hlediska a dále podrobněji popisuje pojem dystanázie jako jednu z forem zacházení se smrtí. Definuje problematiku spojenou s dystanázií a v návaznosti navrhuje paliativní péči jako nejlepší východisko v předcházení této problematiky. Taktéž zmiňuje organizační formy specializované paliativní péče, aby mohla navázat na kapitolu popisující domácí péči o umírajícího, která je nejen nejlepším řešením v předcházení špatného přístupu ke smrti a umírání, ale také splňuje přání velké většiny populace, která si přeje umírat ve známém prostředí v blízkosti své rodiny či přátel. Poslední kapitola zmiňuje podpůrné služby, které pomáhají pečujícím v péči o umírajícího. Praktická část se zaměřuje na přiblížení domácí péče o umírajícího a její fungování v praxi. Tato část vychází z kvalitativního šetření a z informací získaných formou polostrukturovaných rozhovorů. Klíčová slova Konečnost života, smrt, umírání, dystanázie, paliativní péče, domácí péče, domácí hospicová péče.
|
|
| |
|
|
Nízkomikrobiální strava po transplantaci kostní dřeně
PALOUDOVÁ, Karolína
Transplantace kostní dřeně představuje komplikovaný zásah do lidského organismu, který vyžaduje řadu před i pooperačních režimových opatření. Mezi režimová opatření patří i nízkomikrobiální strava, která je pacientovi indikovaná na dobu 3-6 měsíců. Jedná se o striktní dietní opatření, o kterém by měl být pacient informován nutričním terapeutem či ošetřujícím lékařem. Dodržování nízkomikrobiální diety zahrnuje přísné hygienické a technologické požadavky pro přípravu stravy, ale také velmi omezený výběr potravin. Teoretická část pojednává o samotné transplantaci kostní dřeně, jednotlivých typech transplantace, průběhu léčby a možných komplikací. V návaznosti na nejběžnější komplikace je další část věnována infekcím pocházející z potravin a dalším gastrointestinálním potížím. Poslední část je zaměřena na nízkomikrobiální dietu. Jsou zde rozepsány jednotlivé živiny, postupy při technologické přípravě pokrmů a další možnosti nutriční podpory. Praktická část, která je prováděna formou kvalitativního výzkumu je rozdělena na dvě části. První část je věnována kazuistikám, ve kterých jsou zapsané základní informace o pacientech a jejich stravovací návyky, získané na základě rozhovoru. V druhé části jsou vyhodnoceny odpovědi respondentů a jejich týdenní jídelní zápisy. Z výzkumu plyne, že všech sedm respondentů dodržovalo nízkomikrobiální dietu po dobu minimálně 100 dní od transplantace. Z analýzy jídelníčků vychází, že u většiny není naplněna jejich denní energetická potřeba. Velkým problémem je jednotvárnost jídelníčku, což může být způsobeno dietou, omezeným výběrem potravin, samotným onemocněním, či nechutenstvím. Práce může sloužit i jako edukační materiál, zvýšit povědomí o této dietě a na základě vytvořené brožurky pomoct lidem, kterým byla indikována nízkomikrobiální strava.
|
|
|
Péče o dítě s Kochleárním implantátem v domácím prostředí.
LOVĚTÍNSKÁ, Michala
Kochleární implantát se v České republice operuje od roku 1993. Kochleární implantát dává možnost neslyšícím jedincům čerpat sluchové vjemy. Implantace kochleárního implantátu je zákrok, kdy je implantát vložen pod kůži a připojen k řadě elektrod, jež jsou zavedeny do hlemýždě. Tento zákrok provádí specializovaný chirurg na ušní, nosní a krční. Po dlouhodobé rehabilitaci má jedinec možnost správně rozumět mluvené řeči. Dokonce může i telefonovat, aniž by odezíral ze rtů. S pomocí kochleárního implantátu se většina uživatelů může začlenit do společnosti, mezi zdravě slyšící populaci. Děti chodí do běžné školy, sportují a dorozumívají se s ostatními, a to vše bez používání znakového jazyka. Kochleární implantát je v současné době v ČR operován pouze v pražské FN Motol, v brněnské FN u sv. Anny a ve FN Ostrava. Prvním cílem práce bylo zjistit a popsat, jak dítě prožívá nastavování kochleárního implantátu, druhým cílem bylo zjistit, jaké problémy spatřují rodiče po nastavení kochleárního implantátu u dítěte a třetím cílem bylo zjistit, jaké překážky vnímají rodiče v péči o dítě s kochleárním implantátem. Výzkumné šetření bylo provedené kvalitativním výzkumem, pomocí metody polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor byl tvořen z deseti dospělých informantů, konktrétně rodiči a z pěti dětských informantů. Rodiče a děti pochází z různých krajů České republiky. Rozhovory probíhaly od února do března roku 2023. Následně byly vypsané všechny odpovědi z rozhovorů s rodiči dětí s kochleárním implantátem a z rozhovorů s dětskými pacienty mající kochleární implantát. Výsledky odpovědí jsou rozdělené do kategorií a jejich podkategorií. Z analýzy výsledků vyplývá, že vnímání nastavovaného kochleárního implantátu je u dětí rozdílné. Z výzkumu se zjistila čtvrtá skupina dětí, které na první programování reagují pláčem. Zjistilo se, že prožívání dítěte při programovaní CI mohou ovlivnit rodiče. Jako takové překážky v péči o dítě s kochleárním implantátem nebyly zjištěné. Rodiče spíše vnímali nedostatky kochleárního implantátu, jako je například sklouzávání řečového procesoru z hlavy dítěte, problémy při pořizování helmy a vnímaný pot jako výrazný nedostatek u CI. Z výsledků vyplývá, že vnímání nastavování kochleárního implantátu je u dětí velmi individuální, záleží na mnoha faktorech. Rodiče mohou prožívání dítěte ovlivnit pomocí trénování jednotlivých zvuků v domácím prostředí. Problémy po programování kochleárního implantátu u dítěte by měly být minimální, a to pomocí kontroly, kterou provádí klinický inženýr. Potíže vnímané rodiči při péči o dítě s kochleárním implantátem nevyšly tak napovrch jako specifické nedostatky kochleárního implantátu. Velmi důležité je k dítěti přistupovat především individuálně, protože každé dítě má jiné osobnostní vlastnosti a psychomotorické schopnosti. Z výsledků výzkumného šetření chceme předat ucelené informace pro rodiče dětí, kteří se potkají s nedoslýchavostí či hluchotou u dítěte, a jejich možným řešením je kochleární implantát. Výsledky z bakalářské práce byly prezentovány před odbornou porotou na studentské soutěži ZSF JČU v Českých Budějovicích. Dále budou výsledky publikovány v odborném časopise pro sestry.
|
|
|
Možnosti domácí péče z pohledu sester a laické veřejnosti
PEŇÁSOVÁ, Petra
Bakalářská práce je zaměřena na povědomí sester a laické veřejnosti o službách agentur domácí zdravotní péče. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje problematiku domácí péče a charakteristiku role sester v domácí péči. V praktické části jsou zpracovány a vyhodnoceny výsledky získané ve výzkumném šetření. Pro bakalářskou práci byly zvoleny čtyři cíle, které jsou zaměřeny na informovanost sester a laické veřejnosti o možnostech domácí péče. Výzkumná část byla rozdělena do čtyř skupin. První dvě skupiny byly zaměřeny na sestry, kdy první skupinou oslovených byly sestry z lůžkových částí a druhou skupinou, sestry z ambulantních sektorů. Další dvě skupiny byly zaměřeny na laickou veřejnost, kdy třetí skupinou oslovených byla široká laická veřejnost a čtvrtou skupinu tvořili klienti aktuálně ošetřovaní agenturou domácí péče. Pro naplnění cílů byl zvolen polostrukturovaný rozhovor, který obsahoval osmnáct otázek pro sestry a dvanáct otázek pro pacienty. Z výsledků zaměřených na skupinu sester je patrné, že podrobnější informace o možnostech domácí péče mají pouze sestry, které jsou v tomto procesu přímo zapojeny. Dále pak na lůžkových odděleních vnímají sestry, jako zásadní bariéry v procesu předávání klientů agentuře domácí péče, nedostatek času a nedořešené smluvní vztahy s pojišťovnami. Z výsledků zaměřených na skupinu laické veřejnosti, která se osobně s touto službou nikdy nesetkala, je povědomí velmi všeobecné. Oproti tomu, klienti ošetřovaní agenturou domácí péče mají díky vlastní zkušenosti přehled o možnostech domácí péče. Předkládaná bakalářská práce umožňuje lépe porozumět problematice domácí péče, shledává nedostatky v informovanosti všeobecných sester i laické veřejnosti a poukazuje na problémy vzniklé během spolupráce mezi agenturou domácí péče a indikujícího zařízení.
|
|
|
Fyzická manipulace s pacientem s poruchou soběstačnosti v domácí péči
ZAVADILOVÁ, Leona
Bakalářská práce se zabývá fyzickou manipulací s pacientem s poruchou soběstačnosti v domácí péči. Definuje fyzickou manipulaci jako součást každodenní ošetřovatelské péče v domácím prostředí. Přibližuje péči o pacienta s poruchou soběstačnosti v rámci rehabilitačního ošetřování s využitím manipulačních pomůcek a kinestetického konceptu. Neodborný úkon manipulace s sebou nese rizika, která mohou negativně ovlivnit tělesnou i psychickou stránku všech zúčastněných. Cíl práce byl zjistit využití manipulačních pomůcek v domácí péči při fyzické manipulaci s pacientem s poruchou soběstačnosti. Výzkumné otázky byly zaměřeny na manipulační pomůcky, které jsou k dispozici pečujícím v domácí péči a na komplikace fyzické manipulace. Realizace kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaného rozhovoru s osmi sestrami z domácí péče poskytla informace o využívaných manipulačních pomůckách i komplikacích fyzické manipulace v domácím prostředí. Kategorizací dat metodou tužka - papír bylo vytvořeno pět kategorií. Z výzkumu vyplývá, že informace k bezpečné manipulaci poskytuje rodině pacienta sestra. Pečující využívají při péči polohovací podložku. Velmi důležité, ale někdy nedostupné, je v domácí péči polohovatelné lůžko. Fyzická manipulace se pak stává rizikovou. Sestry nepoužívají slide sheet. Dvě z nich pomůcku vůbec neznají. Mezi komplikace fyzické manipulace, ke kterým dochází u sester i pacientů patří poškození pohybového aparátu nebo kožní poranění. Z výsledků výzkumu vyplývá nutnost popularizovat téma bezpečné fyzické manipulace. Pro agentury zúčastněné na výzkumu fyzické manipulace vznikl leták. Další možnost, jak předcházet rizikovým faktorům fyzické manipulace v domácí péči a učinit jí bezpečnou pro pacienta i pečující, jsou kurzy a konference s teoretickým i praktickým obsahem o bezpečné fyzické manipulaci pro profesionály i laiky.
|
host ::
RSS.