|
|
Multilaterální řešení malijské krize v diskurzu francouzských prezidentů v letech 2012 - 2022
Holotová, Olga ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá postojem dvou francouzských prezidentů vůči multilateralizaci řešení malijské krize mezi lety 2012 a 2022. Konkrétně se jedná o volební období Françoise Hollanda a první volební období Emmanuela Macrona. Toto časové určení odpovídá vyvrcholení malijské krize, jíž následovalo zahájení operace Serval, a rozhodnutí o stažení francouzských vojenských jednotek z Mali. Hlavním předmětem výzkumu je prezidentský diskurz v podobě 46 vybraných prezidentských projevů vztahujících se k africké politice vůči Mali. Francouzský prezident je na základě charakteristiky tamního politického systému klíčovým aktérem zahraniční politiky, jeho diskurz tedy představuje vhodný nástroj k výzkumu francouzského postoje vůči multilaterální spolupráci při řešení malijské krize a francouzské pozice v jejím rámci. Z metodologického hlediska je práce případovou studií obsahující dva případy dvou uvedených prezidentských období. Oba prezidentské diskurzy jsou analyzovány pomocí metody kritické diskurzivní analýzy. Práce na základě identifikace klíčových diskurzivních prvků odkazujících k unilaterálnímu či multilaterálnímu rámci vnímání francouzské přítomnosti v Mali určuje převažující rovinu diskurzu obou prezidentů, a odpovídá tak i na otázky, jak se multilateralizace africké politiky vůči Mali...
|
|
|
Postavení francouzského prezidenta v kontextu V. republiky
Kajtman, Jakub ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Současný francouzský prezident má v rámci politického systému V. republiky více možností pro posílení svého postavení než jeho předchůdci před rokem 2000. Takový závěr přináší tato studie. Díky tomu, že Francouzi na přelomu tisíciletí schválili v referendu zkrácení prezidentského mandátu z pěti na sedm let a také díky tehdejší úpravě volebního kalendáře se totiž výrazně snížila pravděpodobnost, že nastane období kohabitace - tedy situace, kdy prezident pochází z jiného politického tábora než většina v Národním shromáždění zastoupená premiérem. Tato studie proto zkoumá, do jaké míry se role hlavy státu díky této změně posílila a jak s upraveným rozložením sil zacházeli tři poslední francouzští prezidenti - Chirac, Sarkozy a Hollande. Z výsledků vyplývá, že prezident získal širší možnosti zejména pro praktický výkon svého mandátu. Má totiž mnohem větší jistotu v tom, že za ním po celé volební období bude stát parlamentní většina. Ústavní reforma z roku 2000 (a následné revize v letech 2007 a 2008) tak systém zpřehlednila a oproti předchozímu vývoji stabilizovala volební kalendář. Pokud se navíc do čela Francie dostane ambiciózní politik s cílem koncentrovat velkou část moci výhradně do své osoby, potom může prezidentský úřad zejména svým neformálním vlivem několikanásobně předčít ostatní politické aktéry....
|
|
|
The Impact of Fukushima Accident on Energy Policy in France
Slepčan, Matej ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Táto diplomová práca skúma, ako havária vo Fukušime ovplyvnila francúzsku energetickú politiku a či spôsobila zmenu vnímania jadrovej energie politickými predstaviteľmi, verejnosťou a energetickými spoločnosťami. Jadrová energia totiž pokrýva tri- štvrtiny celkovej produkcie elektrickej energie v krajine a tvorí tak chrbticu energetickej štruktúry Francúzska. K výskumu je použitá komparatívna analýza, ktorá porovnáva verejný diškurz štátnych aktérov - najmä prezidentov, ministerstva energetiky a kontrolný úrad jadrovej bezpečnosti, a francúzskych energetických spoločností pred, a po havárií ktorá sa udiala 11. marca 2011. Na začiatku práca stručne približuje postavenie jadrovej energie vo svete, energetickú politiku EÚ, historický vývoj jadrovej energie vo Francúzsku a jej význam pre energetickú bezpečnosť krajiny. Ďalej je opísaná havária vo Fukušime a jej bezprostredné následky na jadrovú energetiku. Vo výskumnej časti je zhrnutá energetická politika Francúzska pred haváriou vo Fukušime, v rámci ktorej bol kladený dôraz na udržanie vysokého podielu jadrovej energie v energetickom mixe krajiny. V ďalšej časti výskumu je opísaná francúzska energetická politika po havárií a následne je vyhodnotená jej prípadná zmena.
|
|
|
Postavení francouzského prezidenta v kontextu V. republiky
Kajtman, Jakub ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Současný francouzský prezident má v rámci politického systému V. republiky více možností pro posílení svého postavení než jeho předchůdci před rokem 2000. Takový závěr přináší tato studie. Díky tomu, že Francouzi na přelomu tisíciletí schválili v referendu zkrácení prezidentského mandátu z pěti na sedm let a také díky tehdejší úpravě volebního kalendáře se totiž výrazně snížila pravděpodobnost, že nastane období kohabitace - tedy situace, kdy prezident pochází z jiného politického tábora než většina v Národním shromáždění zastoupená premiérem. Tato studie proto zkoumá, do jaké míry se role hlavy státu díky této změně posílila a jak s upraveným rozložením sil zacházeli tři poslední francouzští prezidenti - Chirac, Sarkozy a Hollande. Z výsledků vyplývá, že prezident získal širší možnosti zejména pro praktický výkon svého mandátu. Má totiž mnohem větší jistotu v tom, že za ním po celé volební období bude stát parlamentní většina. Ústavní reforma z roku 2000 (a následné revize v letech 2007 a 2008) tak systém zpřehlednila a oproti předchozímu vývoji stabilizovala volební kalendář. Pokud se navíc do čela Francie dostane ambiciózní politik s cílem koncentrovat velkou část moci výhradně do své osoby, potom může prezidentský úřad zejména svým neformálním vlivem několikanásobně předčít ostatní politické aktéry....
|
host ::
RSS.