|
|
Vliv USA na poválečný vývoj západního Německa v letech 1945-1950
Adamec, Matouš ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
V bakalářské práci se autor zaměří na vliv Spojených států amerických při poválečném vývoji západního Německa v letech 1945-1950. Konkrétně v období od konce druhé světové války do prvních měsíců po vyhlášení západoněmeckého státu. Cílem autora bude zjistit, jaký vliv měla americká zahraniční politika, která se začala v průběhu sledovaného období proměňovat, na řešení otázky hospodářské obnovy a poválečného uspořádání Německa. Autor vychází ze stanoviska Franklina D. Roosevelta, který odmítl zapojení USA do hospodářské obnovy Evropy a pobyt amerických jednotek v Evropě delší než dva roky. V následujících letech ale Spojené státy začaly od této politiky ustupovat a nastavovat nový kurz zahraniční politiky. Tato změna byla spojena s tím, že se USA začaly významným způsobem nejenom v Německu angažovat. Po úvodu budou nastíněny představy Spojených států o poválečném uspořádání světa, teorie izolacionismu a koncept "čtyř četníků" prezidenta Roosevelta. Hlavní pozornost bude věnována otázce Německa v letech 1945-1947 a americkému přístupu k této otázce na Postupimské konferenci a na jednáních Rady ministrů zahraničí. V další části bude sledován vývoj v západních okupačních zónách směřující ke vzniku západoněmeckého státu v květnu 1949 se zaměřením na měnovou reformu a Marshallův plán s hledáním významu...
|
|
|
Role západní Evropy v bezpečnostní politice Spojených států amerických v letech 1945-1950
Dolejší, Ondřej ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zahraniční a bezpečnostní politikou Spojených států amerických vůči západní Evropě v letech 1945-1950. Jedním ze základních cílů je analýza významu a role západní Evropy (zejména Velké Británie, Francie, zemí Beneluxu a Itálie) v bezpečnostní politice Spojených států amerických od konce druhé světové války do vzniku konfliktu v Koreji. V práci rovněž nebude opomenuto, proč se Spojené státy aktivně zapojily do otázek evropské bezpečnosti po druhé světové válce, přičemž velká pozornost bude věnována vzniku Severoatlantické aliance a problémům spojených s jejím fungováním v letech 1949-1950. Zkoumaná problematika bude navíc zasazena do širšího kontextu politického vývoje poválečné západní Evropy a začínající studené války.
|
|
|
Proměna zahraniční politiky USA v letech 1945-1948: perspektiva neoklasického realismu
Bernard, Josef ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá proměnou americké zahraniční politiky v letech 1945-1948. Spojené státy se v období po konci druhé světové války nevracejí ke zdrženlivé zahraniční politice charakteristické pro takřka celou jejich historii, a naopak zůstávají aktivním hráčem ve světové politice. Nově definují své klíčové zahraničně-politické zájmy a ve snaze je ochránit i naplňovat zůstávají zaangažované takřka po celém světě. Když se navzdory počátečním nadějím amerického vedení rozpadne americko-sovětská spolupráce a vyostřené vztahy obou zemí začnou přerůstat ve studenoválečnou konfrontaci, Spojené státy své globální angažmá jen zintenzivňují. Tato práce zkoumá právě nejdůležitější aspekty tohoto přelomového vývoje americké zahraniční politiky v období od konce druhé světové války až do předvečera první berlínské krize, při čemž využívá analytického modelu neoklasického realismu. Práce se skládá ze čtyř hlavních kapitol. První kapitola popisuje teoretické ukotvení práce a především rozebírá detaily perspektivy neoklasického realismu. Druhá kapitola poskytuje statický obraz poválečného mezinárodního systému, jeho základních parametrů i Spojených států jakožto hlavního sledovaného aktéra. Zbylé dvě kapitoly pak již mapují samotné klíčové aspekty vývoje americké zahraniční politiky ve vybraném období....
|
|
|
Vliv USA na poválečný vývoj západního Německa v letech 1945-1950
Adamec, Matouš ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
V bakalářské práci se autor zaměří na vliv Spojených států amerických při poválečném vývoji západního Německa v letech 1945-1950. Konkrétně v období od konce druhé světové války do prvních měsíců po vyhlášení západoněmeckého státu. Cílem autora bude zjistit, jaký vliv měla americká zahraniční politika, která se začala v průběhu sledovaného období proměňovat, na řešení otázky hospodářské obnovy a poválečného uspořádání Německa. Autor vychází ze stanoviska Franklina D. Roosevelta, který odmítl zapojení USA do hospodářské obnovy Evropy a pobyt amerických jednotek v Evropě delší než dva roky. V následujících letech ale Spojené státy začaly od této politiky ustupovat a nastavovat nový kurz zahraniční politiky. Tato změna byla spojena s tím, že se USA začaly významným způsobem nejenom v Německu angažovat. Po úvodu budou nastíněny představy Spojených států o poválečném uspořádání světa, teorie izolacionismu a koncept "čtyř četníků" prezidenta Roosevelta. Hlavní pozornost bude věnována otázce Německa v letech 1945-1947 a americkému přístupu k této otázce na Postupimské konferenci a na jednáních Rady ministrů zahraničí. V další části bude sledován vývoj v západních okupačních zónách směřující ke vzniku západoněmeckého státu v květnu 1949 se zaměřením na měnovou reformu a Marshallův plán s hledáním významu...
|
|
|
Role západní Evropy v bezpečnostní politice Spojených států amerických v letech 1945-1950
Dolejší, Ondřej ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zahraniční a bezpečnostní politikou Spojených států amerických vůči západní Evropě v letech 1945-1950. Jedním ze základních cílů je analýza významu a role západní Evropy (zejména Velké Británie, Francie, zemí Beneluxu a Itálie) v bezpečnostní politice Spojených států amerických od konce druhé světové války do vzniku konfliktu v Koreji. V práci rovněž nebude opomenuto, proč se Spojené státy aktivně zapojily do otázek evropské bezpečnosti po druhé světové válce, přičemž velká pozornost bude věnována vzniku Severoatlantické aliance a problémům spojených s jejím fungováním v letech 1949-1950. Zkoumaná problematika bude navíc zasazena do širšího kontextu politického vývoje poválečné západní Evropy a začínající studené války.
|
|
|
USA, Truman a vznik Izraele v předvečer studené války
Zubina, Jan ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Historie oprávněně přičítá Harry S. Trumanovi zásluhu na vzniku židovského státu v roce 1948. Přestože od amerického uznání izraelské nezávislosti uběhlo již 63 let, stále se vedou dohady ohledně skutečné motivace prezidenta Trumana. Třiatřicátý prezident se krátce po svém nástupu do Bílého domu v dubnu 1945 ocitl ve složité situaci, kdy se většina Židů, kteří přežili nacistické koncentrační tábory, nechtěla nebo nemohla vrátit do zemí svého původu. Namísto toho vyjádřili Židé přání emigrovat do Palestiny, kde se sionisté snažili o vytvoření židovské národní domoviny. Panovala však značná nejistota ohledně toho, zda se nový prezident bude od svého předchůdce Franklina D. Roosevelta lišit ve svém názoru na poválečné uspořádání v Palestině. Tato práce se soustředí na analýzu komplexního souboru příčin, které ve svém důsledku vedly prezidenta Trumana k podpoře sionismu a k uznání Izraele jako samostatného státu. Při analýze tohoto problému budou zhodnoceny vnitřní i vnější faktory, jež prezident musel brát v úvahu. Důraz je v tomto směru kladen především na vojenské a ekonomické zájmy USA na Blízkém východě, otázku veřejného mínění, problematiku zájmových skupin a rovněž na konflikt Bílého domu s ministerstvem zahraničí a obrany.
|
host ::
RSS.