|
|
"Wind of Change". Příspěvek k vývoji Britského impéria v posledních letech vlády Harolda Macmillana (1960-1963)
Schejbalová, Dominika ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Shrnutí Tato bakalářská práce analyzuje závěrečnou část dekolonizace britského impéria. Zaměřila jsem na vývoj za vlády premiéra Harolda Macmillana (1960 - 1963). Jeho projev o větru změn byl začátkem nového přístupu Velké Británie ke koloniím. Analyzovala jsem nejdůležitější události procesu dekolonizace britského impéria. Zaměřila jsem se na země, které získaly svou nezávislost na Velké Británii v těchto letech (1960 - 1963). Macmillanův vítr změn nevál jen skrze Afriku, ale také skrze další kontinenty. Cesta dekolonizace britského impéria nebyla snadná. Britové (ve srovnání s Francií a dalšími koloniálními mocnostmi) předvedli svou skvělou diplomacii. Po druhé světové válce nebylo impérium udržitelné a britští státníci to dobře věděli. Krvavé boje a války nebyly řešením. Toho je nejlepším důkazem povstání Mau Mau. Velká Británie se ale z tohoto politického selhání poučila. Postupná a poklidná dekolonizace byla tou nejlepší metodou politické abdikace v koloniích, kterou mohla Velká Británie zvolit. Ukazuje to na vysokou politickou, kulturní a diplomatickou úroveň této země. Díky tomu zůstaly vztahy mezi Velkou Británií a bývalými koloniem v celku dobré a obě země často pokračovali v další ekonomické spolupráci. Po zisku nezávislosti si také mnoho bývalých britských kolonií udrželo demokratický režim.
|
|
|
Britská jaderná diplomacie a "zvláštní vztah" v éře Harolda Macmillana
Weiss, Tomáš ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Práce se zabývá tématikou uplatňované jaderné diplomacie Spojeného království v období vlády premiéra Harolda Macmillana 1957-1963. Tato problematika nemůže a nesmí být oddělována od tzv. zvláštního vztahu mezi Velkou Británií a Spojenými státy americkými, jehož jádro zaujímala právě bilaterální spolupráce v nukleární oblasti. Metodou práce je chronologická analýza dílčích etap zvláštního vztahu ve vymezeném období z pohledu britské jaderné politiky. Primární cíl práce je plně konzistentní s mou výzkumnou otázkou a je definován jako identifikace britských jaderných zájmů ve vztahu k USA a jejich srovnání s konkrétními dosaženými výsledky. Závěr práce shrnuje výsledky zkoumání a hodnotí, do jaké míry byly zájmy britské jaderné politiky naplněny. Následně je identifikováno, jaký podíl na těchto úspěších lze připsat politickému pragmatismu a jakou zásluhu má vliv zvláštního vztahu. Klíčová slova: Velká Británie, Harold Macmillan, zvláštní vztah, jaderná diplomacie, jaderné zbraně, bezpečnostní politika
|
|
|
"Zvláštní vztah" Velké Británie a USA za vlády Harolda Macmillana
Šilar, Adam ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kotábová, Věra (oponent)
Bakalářská práce "Zvláštní vztah" Velké Británie a USA za vlády Harolda Macmillana se věnuje analýze vztahu obou zemí v období 1957-1963. Zaměřuje se na hlavní témata a klíčové události vzájemného vztahu. Je zkoumán vztah ministerského předsedy Macmillana s americkým prezidentem Eisenhowerem i prezidentem Kennedym. Práce se zaměřuje na spolupráci na Blízkém východě, jadernou spolupráci, na snahy o vstup Británie do Evropského hospodářského společenství a na řešení berlínské a kubánské raketové krize.
|
|
|
"Wind of Change". Příspěvek k vývoji Britského impéria v posledních letech vlády Harolda Macmillana (1960-1963)
Schejbalová, Dominika ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Shrnutí Tato bakalářská práce analyzuje závěrečnou část dekolonizace britského impéria. Zaměřila jsem na vývoj za vlády premiéra Harolda Macmillana (1960 - 1963). Jeho projev o větru změn byl začátkem nového přístupu Velké Británie ke koloniím. Analyzovala jsem nejdůležitější události procesu dekolonizace britského impéria. Zaměřila jsem se na země, které získaly svou nezávislost na Velké Británii v těchto letech (1960 - 1963). Macmillanův vítr změn nevál jen skrze Afriku, ale také skrze další kontinenty. Cesta dekolonizace britského impéria nebyla snadná. Britové (ve srovnání s Francií a dalšími koloniálními mocnostmi) předvedli svou skvělou diplomacii. Po druhé světové válce nebylo impérium udržitelné a britští státníci to dobře věděli. Krvavé boje a války nebyly řešením. Toho je nejlepším důkazem povstání Mau Mau. Velká Británie se ale z tohoto politického selhání poučila. Postupná a poklidná dekolonizace byla tou nejlepší metodou politické abdikace v koloniích, kterou mohla Velká Británie zvolit. Ukazuje to na vysokou politickou, kulturní a diplomatickou úroveň této země. Díky tomu zůstaly vztahy mezi Velkou Británií a bývalými koloniem v celku dobré a obě země často pokračovali v další ekonomické spolupráci. Po zisku nezávislosti si také mnoho bývalých britských kolonií udrželo demokratický režim.
|
|
|
"Special Relationship" v době vlády Harolda Macmillana (1957-1963)
Beranová, Monika ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Práce analyzuje klíčové momenty z období vlády Harolda Macmillana jakožto ministerského předsedy Velké Británie a vlády Johna Fitzgeralda Kennedyho, prezidenta Spojených států. Velká Británie a Spojené státy disponovaly zvláštním vztahem, který byl založen na jejich úzké spolupráci. Macmillan s Kennedym vztah prohloubili osobním přátelstvím, které hrálo roli při řešení nastalých konfliktů v době studené války, kdy hrozilo jaderné zničení. Analýza dokazuje, že "Special Relationship" v období mezi lety 1957 až 1963 prošel dynamickým vývojem, avšak nikdy zcela neztratil svůj zvláštní status. I přes počáteční nedůvěru obou zemí po Suezské krizi, dokázali oba politici najít vždy kompromisní řešení. Díky jejich přátelství a hlubokému respektu se v dobách nejvyšší hrozby dokázali sjednotit. Názornou ukázkou osobního vztahu je například Karibská krize, kdy Kennedy byl v telefonickém spojení s Macmillanem a žádal ho o radu. Tímto se Macmillan stal jedním z hlavních poradců při řešení krize. Zvláštní vztah obou zemí neskončil v roce 1963, kdy Macmillan rezignoval a Kennedy byl zastřelen. Silná politika v rámci "Special Relationship" se projevila i v období vlády Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové.
|
|
|
Ekonomický a politický vývoj Velké Británie za vlády Harolda Macmillana (1957-1963)
Myšák, Lukáš ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu politického a ekonomického vývoje Velké Británie v období 1957 -- 1964, kdy vládli britští konzervativci, nejprve H. Macmillan, a poté A. Home. Po nástupu Macmillana na post premiéra v důsledku Suezské krize je analyzována britská domácí ekonomika, jejíž dobrý stav vedl k obhájení vítězství konzervativců v roce 1959. Následně práce analyzuje příklon Británie k dekolonizaci Afriky, a rovněž rozhodnutí Británie k pokusu o vstup do EHS (a předcházející integrační pokus skrz ESVO). Dále jsou objasněny příčiny resignace H. Macmillana z postu premiéra (které byly především zdravotního rázu). Třetí část práce je věnována vládě A. Homa, jeho působením na pozici premiéra a vývojem ekonomiky v 60. letech. Práce je zakončena volbami z roku 1964, kdy Labour Party těsně zvítězila nad konzervativci, a poté sestavila vlastní vládu.
|
host ::
RSS.