|
|
Presentation, Dialog or "Verflechtung"? Communication forms in the Praxis of Goethe-Institut at the Case of Beispiel des Themenraum-Concept
Svobodová, Marie ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu německé zahraniční kulturní práce Goethe-Institutu a klade si otázku, zda se v souladu s poslední koncepcí ministerstva zahraničí z roku 2011 a obecným trendem "normalizace" v německé zahraniční politice více soustředí na sledování národního zájmu a jednostrannou prezentaci, spíše než na rovnocenný dialog. Práce tuto otázku zkoumá nejprve na základě dostupných sekundárních i primárních zdrojů k zahraniční kulturní politice a následně popisuje nejnovější trendy v komunikaci Goethe- Institutu. Druhá část práce je případovou studií, kde je použití tří forem komunikace (prezentace, dialog a propojení) v práci Goethe-Institutu ilustrováno na příkladu implementace konceptu Themenraum (tematický prostor) od roku 2016 do současnosti v pěti Goethe-Institutech (v Praze, Varšavě, Bratislavě, New Yorku a Rize). Analyzovány byly rozhovory se zaměstnanci těchto institutů, jejich webové stránky i některé interní materiály k Themenraum. Na tomto příkladě je ukázáno, že v práci Goethe-Institutu můžeme najít zpravidla všechny tyto formáty, které se navzájem doplňují a společně tvoří funkční celek.
|
|
|
Role Goethe Institutu v německé zahraniční politice po roce 1990
Vysloužil, Jan ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato práce se věnuje programové činnosti Goethe-Institutu v širším rámci německé zahraniční politiky mezi lety 1990-2020. Teoretická část se věnuje Goethe-Institutu z hlediska soft power, veřejné a kulturní diplomacie. Dále je nastíněn vývoj Goethe-institutu ve zkoumaném období a změna jeho priorit. Analyzována je také nezávislost Goethe-Institutu na německé vládě. Na případové studii pražského Goethe-Institutu je následně demonstrován posun v prioritách této instituce od bilaterálních k celoevropským tématům. Tento posun je představen na konkrétních akcích pořádaných pražským Goethe-Institutem od jeho založení roce 1991 až po rok 2020.
|
|
|
Německá zahraniční kulturní politika v České Republice po roce 1989: Podpora německého jazyka
Boťová, Kateřina ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Baštová, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá německou zahraniční kulturní politikou vůči ČR po roce 1989 na příkladu podpory německého jazyka. V práci je popsán jak celkový koncepční vývoj německé zahraniční kulturní politiky, tak podpora němčiny v ČR od roku 1989 do roku 2014 na základě činnosti tří německých institucí: Centrály pro zahraniční školství (ZfA), Goethe-Institutu a Německé akademické výměnné služby (DAAD). Zkoumané období je rozděleno na dvě části - do roku 1999 a od roku 2000, protože práce vychází z předpokladu, že přibližně od roku 2000 dochází v německé politice podpory jazyka ke kvalitatitvním a kvantitativním proměnám. Vedle toho hledá práce dopady proměn koncepcí německé politiky na reálná opatření v ČR. Po 90. letech, kdy byla němčina v ČR a celé střední a východní Evropě masivně podporována, dochází od roku 2000 spíše k útlumu. Dáno je to klesajícím zájmem o tento region i poklesem významu, který byl podpoře němčiny přičítán. Zároveň ovšem dochází i k rapidnímu poklesu lidí, kteří se v ČR učí německy. V posledních letech se tak němečtí aktéři snaží proti tomuto trendu působit a znovu více podporovat a především propagovat německý jazyk. V závěru se práce pokusí interpretovat jedntotlivá odbobí a některá opatření na podporu němčiny pomocí teoretického konceptu soft power nebo konceptu transakcionismu.
|
|
|
Německá zahraniční kulturní politika v České Republice po roce 1989: Podpora německého jazyka
Boťová, Kateřina ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Baštová, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá německou zahraniční kulturní politikou vůči ČR po roce 1989 na příkladu podpory německého jazyka. V práci je popsán jak celkový koncepční vývoj německé zahraniční kulturní politiky, tak podpora němčiny v ČR od roku 1989 do roku 2014 na základě činnosti tří německých institucí: Centrály pro zahraniční školství (ZfA), Goethe-Institutu a Německé akademické výměnné služby (DAAD). Zkoumané období je rozděleno na dvě části - do roku 1999 a od roku 2000, protože práce vychází z předpokladu, že přibližně od roku 2000 dochází v německé politice podpory jazyka ke kvalitatitvním a kvantitativním proměnám. Vedle toho hledá práce dopady proměn koncepcí německé politiky na reálná opatření v ČR. Po 90. letech, kdy byla němčina v ČR a celé střední a východní Evropě masivně podporována, dochází od roku 2000 spíše k útlumu. Dáno je to klesajícím zájmem o tento region i poklesem významu, který byl podpoře němčiny přičítán. Zároveň ovšem dochází i k rapidnímu poklesu lidí, kteří se v ČR učí německy. V posledních letech se tak němečtí aktéři snaží proti tomuto trendu působit a znovu více podporovat a především propagovat německý jazyk. V závěru se práce pokusí interpretovat jedntotlivá odbobí a některá opatření na podporu němčiny pomocí teoretického konceptu soft power nebo konceptu transakcionismu.
|
|
|
Kulturní diplomacie - komparace přístupu Francie a Německa v České republice
Hlobilová, Lucie ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Kulturní diplomacie představuje tu část veřejné diplomacie, která se dotýká téměř každého. Vybrané země-Francie a SRN, patří k zemím s nejintenzivněji prováděnou zahraniční kulturní politikou, která se však v zásadních principech značně odlišuje. První dvě kapitoly nabízejí ucelený přehled jednotlivých modelů obou kulturních diplomacií. Závěrečná kapitola podrobněji zkoumá vybrané kulturní diplomacie na příkladu České republiky, jak z historického hlediska, tak z hlediska současného, v podobě komparace institucionální i programové složky.
|
host ::
RSS.