|
|
Poměry pohlaví u plazů v závislosti na typu určení pohlaví
Palata, Tomáš ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují poměry pohlaví v populacích plazů a tyto faktory se mohou lišit na každé úrovni poměru pohlaví. Pozorovaný poměr pohlaví je tak výsledkem komplexních procesů. Jedním ze základních faktorů, který v tomto ohledu hraje roli, je způsob určení pohlaví. U plazů jsou rozlišovány dva typy určení pohlaví. Jedná se o genotypové určení pohlaví (GSD), kdy je pohlaví určeno během splynutí gamet na základě přítomnosti pohlavních chromozomů. Druhy s GSD mají vyrovnanější poměry pohlaví po narození, či vylíhnutí a v dospělosti se vyskytuje častější mortalita heterogametického pohlaví. Dále existují druhy s environmentálním určením pohlaví (ESD), jejichž pohlaví je určeno teplotou během termosenzitivní fáze inkubace vejce. Tyto druhy mají naopak poměry pohlaví po vylíhnutí mnohem variabilnější a tato variabilita může být zachována až do dospělosti. Tato práce se zaměřuje na rozdíly v poměrech pohlaví u druhů s GSD a ESD. Zabývá se i otázkou ohroženosti populací plazů s ESD z hlediska vychýlených poměrů pohlaví v důsledku současné změny klimatu. Klíčová slova: poměr pohlaví, plazi, určení pohlaví, GSD, ESD, změna klimatu
|
|
|
Evoluce pohlavních chromozomů a karyotypů u leguánů (Squamata: Iguanidae sensu lato)
Altmanová, Marie ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Symonová, Radka (oponent)
Leguáni jsou značně diverzifikovanou skupinou šupinatých plazů (Reptilia, Squamata). Ačkoliv existuje dostatek fylogenetických studií, vztahy mezi hlavními liniemi jsou stále nejasné. Z cytogenetického hlediska je skupina poměrně konzervativní a vysoká karyotypová diverzita se vyskytuje pouze u tří druhově bohatých rodů: Anolis, Liolaemus a Sceloporus. Diploidní počet se pohybuje mezi 19 a 48 chromozomy. Za ancestrální je považován karyotyp 2n=36, s 12 makrochromozomy a 24 mikrochromozomy. Tvar makrochromozomů je převážně metacentrický, vzácněji se vyskytují akrocentrické či telocentrické chromozomy. Při přestavbách patrně dominují Robertsonovské přestavby, kdy počet ramének zůstává zachován. Byla zaznamenána nejen mezidruhová, ale i mezipopulační variabilita. Určení pohlaví se zdá být pro celou skupinu genotypické (GSD). Napříč skupinou pravděpodobně došlo několikrát nezávisle k diferenciaci pohlavních chromozomů. U 75 druhů z 219 karyotypovaných byly detekovány pohlavní chromozomy typu XX/XY nebo odvozený neopohlavní typ X 1X 1X 2X 2/X 1X 2Y. U jednoho druhu se vyskytl přechod z neopohlavních chromozomů zpět k typu XX/XY. Chromozom Y vykazuje morfologickou variabilitu ve velikosti i tvaru, od mikrochromozomu až po velký metacentrický makrochromozom. Homologii pohlavních chromozomů by bylo potřeba...
|
|
|
Mechanismy determinace a diferenciace gonády plazů
Ehl, Jan ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent)
Plazi jsou, co se týče určení pohlaví, velice rozmanitou skupinou. Evoluce determinace pohlaví probíhala v různých odvětvích nezávisle na sobě a dospěla tak k různým typů určení pohlaví. Mnoho prací se zabývá studiem sítě genů zodpovědné za diferenciaci gonády plazů, za účelem odhalení principů, které umožňují tuto rozmanitost. Díky této různorodosti je velice obtížené u plazů odhalit a popsat spínač zodpovědný za diferenciaci gonády jedním nebo druhým směrem. Zajímavým fenoménem je reverze pohlaví, která je umožněna mechanismem uplatňujícím se jen za určitých neobvyklých okolností. V této práci jsou shrnuty základní informace o určení pohlaví mezi plazy a některé pohledy na jeho třídění. Dále jsou zde uvedeny vybrané geny účastnící se diferenciace pohlaví napříč obratlovci, a jejich exprese u~modelových druhů plazů. Posledním čím tato práce disponuje je shrnutí poznatků o pohlavních revertantech z řad plazů a krátké pojednání na téma jejich významu v evoluci.
|
|
|
Role of steroid hormones in control of sexually dimorphic traits in eyelid geckos (Eublepharidae)
Tóthová, Lucia ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Dôležitosť roly pohlavných hormónov pri vzniku, vývine a regulácii pohlavne dimorfného chovania nie je potrebné zdôrazňovať. Ich konkrétne aktivačné a organizačné účinky a vzájomné interakcie v pohlavnej diferenciácii a determinácii však stále nie sú úplne známe. Cieľom našej práce bolo preskúmať efekt hormonálnej manipulácie u jašterov z čeľade gekončíkovitých (Eublepharidae) a objasniť úlohu steroidných hormónov pri vzniku a formovaní pohlavných rozdielov. V prvej časti sme sa pokúsili o hormonálne indukovanú pohlavnú reverziu u gekončíka mexického (Coleonyx elegans), ktorý má genotypicky určené pohlavie (GSD) s pohlavnými chromozómami typu X1X2Y. U revertovaných jedincov sme chceli skúmať vplyv steroidných hormónov podaných v rannej embryogenéze na pohlavne dimorfné znaky a v prípade ich úplnej reverzie a fertility, ďalej pátrať po géne určujúcom pohlavie u tohto druhu. V druhej časti našej práce sme skúmali maskulinizačné účinky testosterónu u samíc gekončíka nočného (Eublepharis macularius), ktorý má naopak teplotné určenie pohlavia (TSD) a zároveň je blízko príbuzný vyššie spomenutému druhu Coleonyx elegans. U pokusných samíc sme pomocou podkožných implantátov dlhodobo zvýšili hladiny testosterónu a potvrdili sme, že sa u takto manipulovaných jedincov objavia samčie gonády a prekloakálne póry....
|
|
|
Evoluce pohlavních chromozomů a karyotypů u leguánů (Squamata: Iguanidae sensu lato)
Altmanová, Marie ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Symonová, Radka (oponent)
Leguáni jsou značně diverzifikovanou skupinou šupinatých plazů (Reptilia, Squamata). Ačkoliv existuje dostatek fylogenetických studií, vztahy mezi hlavními liniemi jsou stále nejasné. Z cytogenetického hlediska je skupina poměrně konzervativní a vysoká karyotypová diverzita se vyskytuje pouze u tří druhově bohatých rodů: Anolis, Liolaemus a Sceloporus. Diploidní počet se pohybuje mezi 19 a 48 chromozomy. Za ancestrální je považován karyotyp 2n=36, s 12 makrochromozomy a 24 mikrochromozomy. Tvar makrochromozomů je převážně metacentrický, vzácněji se vyskytují akrocentrické či telocentrické chromozomy. Při přestavbách patrně dominují Robertsonovské přestavby, kdy počet ramének zůstává zachován. Byla zaznamenána nejen mezidruhová, ale i mezipopulační variabilita. Určení pohlaví se zdá být pro celou skupinu genotypické (GSD). Napříč skupinou pravděpodobně došlo několikrát nezávisle k diferenciaci pohlavních chromozomů. U 75 druhů z 219 karyotypovaných byly detekovány pohlavní chromozomy typu XX/XY nebo odvozený neopohlavní typ X 1X 1X 2X 2/X 1X 2Y. U jednoho druhu se vyskytl přechod z neopohlavních chromozomů zpět k typu XX/XY. Chromozom Y vykazuje morfologickou variabilitu ve velikosti i tvaru, od mikrochromozomu až po velký metacentrický makrochromozom. Homologii pohlavních chromozomů by bylo potřeba...
|
|
|
Evoluce způsobů určování pohlaví a genomů u šupinatých plazů (Reptilia: Squamata)
Pokorná, Martina ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Marec, František (oponent) ; Vyskot, Boris (oponent)
Evoluce způsobů určování pohlaví a genomů u šupinatých plazů (Reptilia: Squamata) Martina Pokorná disertační práce Abstrakt Disertační práce se zabývá evolucí způsobů určování pohlaví a genomů u šupinatých plazů. Jejím základem jsou tři publikované práce a dva rukopisy. Evoluce pohlavně determinačních mechanismů, pohlavních chromosomů a genomů a jejich uspořádání byla studována na širší fylogenetické úrovni všech šupinatých plazů se začleněním dalších linií plazů a také na menší škále jako podrobné srovnání uvnitř vybraných linií. Problematika byla studována klasickými cytogenetickými metodami a metodami molekulární cytogenetiky, zejména s použitím fluorescenční in situ hybridizace na různých úrovních. Výsledky byly interpretovány v rámci fylogenetických postupů. Práce přispívá k hlubšímu porozumění principů určování pohlaví a evoluce tohoto fenoménu nejen u šupinatých plazů, ale i u amniotických obratlovců. Na základě výsledků získaných při řešení problematiky je možné konstatovat, že pohlavní chromosomy vznikaly v evoluci v jednotlivých skupinách amniotických obratlovců nezávisle. Tento vznik je v některých případech následován akumulací mikrosatelitových sekvencí na pohlavních chromosomech, jejichž charakter však není společný pro pohlavní chromosomy u různých fylogenetických linií. Uspořádání genomů...
|
host ::
RSS.