|
|
Jaderné havárie
Mik, Martin ; Suk, Ladislav (oponent) ; Vojáčková, Jitka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je rešerše zabývající se jadernými haváriemi a nehodami ve světě i u nás. Práce je rozdělena do několika částí. První část se zabývá dozorem nad jadernou bezpečností v České republice. Ve druhé části je popsána mezinárodní stupnice INES. Poslední a největší část se zabývá samotnými haváriemi a nehodami.
|
|
|
Stav a limity výstavby jaderných elektráren ve světě
Novák, Martin ; Šťastný, Ondřej (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá rozborem výstavby jaderných elektráren od počátku jaderné energetiky až po současnou výstavbu. V úvodu této práce jsou uvedeny historické události, které přispěly ke vzniku současné jaderné energetiky. Dále je zde shrnut současný stav jaderné energetiky ve světě a její podíl na celkové výrobě elektrické energie. V úvodu je také provedeno obecné rozdělení jaderných elektráren do generačních stupňů. V rámci výstavby dnes již trvale odstavených, ale také v současnosti provozovaných jaderných elektráren je provedeno rozdělení do dvou generačních stupňů s podrobnějším pohledem na vývoj a výstavbu jednotlivých typů jaderných reaktorů. V práci je charakterizován pojem první jaderná éra s vyhodnocením faktorů ovlivňujících vývoj a výstavbu v různých zemích. Dále je uveden celosvětový stav výstavby jaderných elektráren v současnosti se srovnáním s výstavbou v minulosti. V další části práce je zhodnoceno stáří trvale odstavených a provozovaných jaderných reaktorů s ohledem na jejich obměnu. Jsou zde uvedeny možnosti zvyšování kapacity a délky provozu u jaderných elektráren v provozu. Dále jsou zde uvedeny všechny projekty, které jsou v současné době ve výstavbě. V této práci jsou podrobně rozebrány příčiny zdržení výstavby dvou evropských jaderných elektráren Olkiluoto 3 ve Finsku a Flamanville 3 ve Francii. Vývoj událostí v jednotlivých projektech je zde chronologicky uveden až do současného stavu a je poukázáno na příčiny jejich zpoždění. Součástí podrobného rozboru je i charakterizace jednotlivých aktérů v projektu a jejich rolí. V závěrečné části práce autor popisuje výstavbu některých dalších projektů jaderných elektráren ve světě.
|
|
|
Přehled a analýza opatření provedených na základě výsledků zátěžových testů na jaderných elektrárnách u nás a ve světě
Ludvík, Lubomír ; bezpečnost, Ondřej Šťastný, Státní úřad pro jadernou (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou zátěžových testů, jakožto reakcí na události v jaderné elektrárně Fukušima. V první části se práce zabývá bezpečností na jaderných elektrárnách a způsobem řízení v různých režimech. Další kapitola rozebírá problematiku havárie v JE Fukušima a to během celého průběhu této události. Důležitost je upřena především na závěrečná poučení, na kterých jsou zátěžové testy stavěny. Hlavní částí této práce jsou samotné zátěžové testy, které byly provedeny na všech JE v Evropské unii. Rozsah testování byl soustředěn na odolnost vůči extrémním přírodním vlivům, úplné ztrátě bezpečnostních systémů a postupu při řešení těžkých havárií, včetně tavení AZ a následných efektů. Podrobněji jsou rozebrány pro české jaderné elektrárny, pro ty evropské jen okrajově. Nakonec jsou shrnuta doporučení, které budou v rámci několika let uskutečněny a tím posíleno zvládání nadprojektových událostí.
|
|
|
Návrh schématu zajištěného napájení jaderného bloku pro řešení projektových i nadprojektových havárií
Žák, Tomáš ; Šťastný, Jiří (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce si dává za cíl navržení evolučního schématu zajištěného napájení u jaderných elektráren s reaktory typu VVER 440 při projektových i nadprojektových haváriích. V úvodních kapitolách se tato práce zaměřuje zejména na vymezení pojmů v oblasti hloubkové ochrany jaderného reaktoru, provozních režimů bloku, stejně jako i typy a možnosti elektrického napájení, elektrická schémata bloku. I když je práce zaměřena obecně na VVER 440, je v ní kladen zvláštní důraz na lokalitu Dukovan, kde jsou tyto reaktory v provozu a na možnosti zvýšení hloubkové ochrany právě v této lokalitě. Samotnou rozdílnou definicí station blackoutů před a po Fukushimě se věnuje druhá část této práce, ve které je kromě hledisek rozdílného hodnocení situací i navržen způsob řešení, resp. koncepce řešení při projektových i nadprojektových haváriích. Do koncepce byly vybrány prostředky z několika uvedených možností na základě hodnocení jak spolehlivosti, dostupnosti tak i ekonomičnosti celé úpravy.
|
|
|
Nuclear Power Plants Security
Štěpán, Jakub ; Smutný, Milan (oponent) ; Ellederová, Eva (vedoucí práce)
The concept of nuclear power plant safety and security is a complex one. The safe operation of nuclear power plants is crucial for reliable and harmless power generation. An accident linked with this type of facility could have a negative impact on the health of the public, wildlife, and it could cause pollution of the environment. The aim of this bachelor’s thesis is to frame the concept of safety and security of nuclear power plants and discuss the means of preventing a nuclear catastrophe. The theoretical part of the thesis deals with defining the basic operational principles of nuclear power plants. Furthermore, the safety and security measures are discussed and illustrated. Moreover, the impact of the safe operation of nuclear power plants on the environment is examined. Lastly, the consequences of the failure of safety and security systems are described with historical examples. The practical part of the thesis realised by means of an online questionnaire survey is concerned with the level of awareness of nuclear power plant safety and their environmental impact among the general public.
|
|
|
Havárie jaderných elektráren a jejich dopady
BOROVKA, Petr
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou havárii Jaderných elektráren. Nejprve jsou vysvětleny základní pojmy pro jadernou energetiku. Následně je popsán reaktor a typy používaných reaktorů. Dále jsou rozebrány bezpečnostní systémy pro jadernou energetiku a jsou uvedeny příklady využívaných systémů. Byla popsána i jaderná elek-trárna Temelín, z důvodu následného porovnání. Poté se problematika ubírá k popisu třech závažných havárii. Konkrétně se jedná o havárie v Černobylské jaderné elektrárně, Fukušimské jaderné elektrárně a jaderné elektrárně na ostrově Three Mile Island. V následujících kapitolách byla provedena komparace jednotlivých popisovaných havárii s jadernou elektrárnou Temelín. Pro Černobylskou havárii komparace spočívá v porovnání biologického štítu s kontejnmentem, xenonové otravy a kladného dutinové-ho koeficientu, regulačních tyčí, záložních typů napájení a závěrem je zanalyzován vý-buch při havárii. Pro komparaci s Fukušimskou havárii je poukázáno na riziko živelných pohrom na území, kde se nachází jaderná elektrárna Temelín, byla provedena analýza vodních ploch v blízkosti jaderné elektrárny. S Fukušimskou havárii jsou popsány rozdí-ly v stavbách kontejnmentu a rizika spojená s havárii. Dále byla provedena komparace havárie na ostrově Three Mile Island s havárii v jaderné elektrárně Rovno, jelikož se jed-nalo o stejný druh havárie s jinými výsledky. Poté bylo provedeno porovnání v měření hladiny vody v reaktoru a popsán postup, jakým způsobem se měří hladina vody pro reaktor typu VVER-1000/V320.
|
|
|
Německá energetická politika vůči Rusku po anexi Krymu
Etrych Goldscheidová, Jana ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá důvody, proč Německo nevidělo, respektive nechtělo vidět, Rusko jako diktátorský režim, s nímž desítky let budovalo závislé vztahy v oblasti energetiky ohrožující energetickou bezpečnost Německa. Cílem práce je odhalit motivy demokratického Německa vedoucí k energetické závislosti na autoritativní zemi. Práce analyzuje německo-ruské vztahy, jež byly odstartovány za studené války v rámci Brandtovy Ostpolitik a utužovaly se bez ohledu na politické strany a války vyprovokované Rusy v Čečensku, Gruzii i na Ukrajině i vydíráním odběratelských zemích při nesouhlasu s ruskou mezinárodní politikou. První kapitola nahlíží na Německo z pozice mezinárodního aktéra, jelikož nezdravost vztahů vede k omezení demokratického rozhodování v domácí i zahraniční politice, což se projevilo rezervovaným postojem Německa k válce na Ukrajině 2022. Další kapitola zkoumá délku a hloubku německo-ruských vztahů. Za silného lobbingu Schröder prosazoval úzké vazby mezi německou a ruskou energetikou za účelem ekonomické prosperity Německa i jeho samého. Ačkoliv rétorika Německa po anexi Krymu v roce 2014 vůči Rusku byla ostrá a Německo deklarovalo změnu, v roce 2015 zahájilo druhý přímý plynovod Nord Stream 2. Politika Merkelové ovlivněná Energiewende, Fukušimou a Climate Action Plan 2050 vztahy s Ruskem...
|
|
|
Úroveň znalostí obyvatelstva Jihočeského kraje o vybraných radiačních mimořádných událostech
TŘEŠNIČKOVÁ, Tereza
Tato diplomová práce je zpracována na téma Úroveň znalostí obyvatelstva Jihočeského kraje o vybraných radiačních mimořádných událostech. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí obyvatelstva o vybraných radiačních mimořádných událostech a následně porovnat znalosti obyvatelstva o havárii v Černobylu, Fukušimě a ostatních vybraných radiačních mimořádných událostech. V rámci práce byly stanoveny dvě hypotézy: H1: Úroveň znalostí obyvatelstva Jihočeského kraje o vybraných radiačních mimořádných událostech budou dosahovat alespoň 70 % a H2: Znalosti obyvatelstva o haváriích v jaderných elektrárnách Černobyl a Fukušima budou statisticky významně vyšší než informovanost o ostatních vybraných radiačních mimořádných událostech. K dosažení vymezených cílů a ověření hypotéz byl sestaven dotazník, proveden dotazníkový průzkum a následně pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky vyhodnoceny výsledky. Dotazník obsahoval 16 otázek, první část se týkala havárií v Černobylu a Fukušimě, druhá část ostatních vybraných radiačních mimořádných událostí. Výzkumný soubor tvořilo 126 obyvatel žijících v Jihočeském kraji. Z výsledku šetření vyplývá, že celková úspěšnost zodpovězených otázek byla 55 %, což může být považováno za průměrný výsledek. První část dotazníku dosáhla úspěšnosti 72 %, druhá část měla 37% úspěšnost. Stanovených cílů bylo dosaženo. První hypotéza byla vyvrácena, druhá potvrzena. Přínosem této diplomové práce je především získaný přehled o stavu úrovně znalostí obyvatelstva Jihočeského kraje o vybraných radiačních mimořádných událostech. Získané výsledky mohou být použity jako informační materiál.
|
|
|
Zhodnocení zavedení ochranného opatření - evakuace, při havárii JE Fukušima
SLÁMA, Filip
Cílem této bakalářské práce je zhodnotit ochranná opatření, především pak evakuaci obyvatelstva, její vývoj a průběh. K dosažení cíle bakalářské práce byla stanovena výzkumná otázka: Byla dostatečná ochranná opatření a následný postup při evakuaci osob z evakuačních zón? Teoretická část je věnována především problematice jaderných elektráren, radiační ochraně a evakuace. Jsou zde popsány děje, které se odehrály přímo na jaderné elektrárně Fukušima I Daiči, od úderu zemětřesení a tsunami, až po vyvrcholení událostí na jednotlivých reaktorech. Ve výzkumné části se práce zabývá vývojem evakuace v evakuačních zónách a v samotné jaderné elektrárně. Dále jsou popsána následná ochranná opatření, následky a situace po havárii až po současnost. Metodikou této práce bylo shromažďování dostupných informací z oficiálních zahraničních zdrojů, legislativních dokumentů, ale také i z publikací odborníků. Zpracování dostupných informací a zhodnocení následků evakuace přineslo nepříjemné zjištění. Ztráty na životech, které člověka určitým způsobem donutí zamyslet se nad výběrem osob vhodných k evakuaci. V této práci byly mimo jiné zjištěny a zmíněny technické nedostatky elektrárny, informační pochybení v komunikaci obyvatelstva a v poslední řadě i pochybení lidského faktoru. Práce může být využita ve všeobecné problematice jaderných elektráren a evakuací pro studijní účely nebo jako informační zdroj ve školství, energetice nebo státní správě.
|
|
|
Informovanost obyvatelstva Jihočeského kraje o havárii v jaderné elektrárně Fukušima
TŘEŠNIČKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce je zpracována na téma informovanosti obyvatelstva Jihočeského kraje o havárii v jaderné elektrárně Fukušima. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí obyvatelstva o jaderné havárii a následně porovnat znalosti obyvatel žijících ve městech a obyvatel žijících v menších obcích. V rámci práce byly stanoveny dvě hypotézy: H1: Znalosti obyvatelstva Jihočeského kraje o havárii v jaderné elektrárně Fukušima budou dosahovat alespoň 70 % a H2: Informovanost obyvatelstva o havárii v jaderné elektrárně Fukušima žijícího ve městech bude statisticky významně vyšší než informovanost obyvatelstva žijícího v menších obcích. K dosažení vymezených cílů a ověření hypotéz byl sestaven dotazník, proveden dotazníkový průzkum a následně pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky vyhodnoceny výsledky. Předložený dotazník obsahoval 10 otázek. Výzkumný soubor tvořilo 55 obyvatel žijících ve městech a 54 obyvatel žijících v menších obcích. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že celková úspěšnost zodpovězených otázek byla 50 %, což lze považovat za průměrný výsledek. Obyvatelé žijící ve městech odpověděli na všechny otázky v 54 % správně a obyvatelé z menších obcí ve 46 % správně. Stanovených cílů bylo dosaženo. Obě hypotézy byly vyvráceny. Přínosem bakalářské práce je především získaný přehled o stavu informovanosti obyvatel Jihočeského kraje o havárii v jaderné elektrárně Fukušima. Získané výsledky mohou být využity jako informační materiál.
|
host ::
RSS.