Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mezinárodní obchodní politika Španělska za vlády Francisca Franca
Sharabati, Abdel Fattah ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obchodní politikou Španělska ve vztahu k ostatním zemím za vlády španělského diktátora Francisca Franca. Analyzuje změny na pozici strategických partnerů pro Španělsko mezi léty 1936-1975 tedy za Francovy éry. Hlavní proměnnou v tomto procesu by měla být změna mezinárodní politické scény od neklidných třicátých let, přes Druhou světovou válku, až po poválečné období tj. období Studené války a rozdělení světa na "Východ" a "Západ" a období dekolonizace. Ačkoliv by se vláda generála Franca dala popsat jako totalitní, či klerofašistická a potlačující jakékoliv liberálně demokratické tendence na domácí scéně, tak zejména v oblasti mezinárodní politiky se Franco dokázal velmi obratně pohybovat a dokázal z většiny politických jednání se zahraničními partnery dostat co nejvíce pro Španělsko. Proto i samotní Španělé jsou velmi rozporuplní v hodnocení období jeho vlády. Při analýze vývoje Španělska na mezinárodní scéně se musí brát v potaz mnoho proměnných, které ovlivnily směřování Španělska jak přímo tak nepřímo. Mezi tyto proměnné můžeme zařadit například různé smlouvy, dohody, ale i sankce, či embarga.
Údolí padlých: Sporné místo ve španělských politkách paměti
Kolínová, Kristýna ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Menclová, Barbora (oponent)
Monument známý pod názvem Údolí padlých se nachází necelých padesát kilometrů od Madridu. Komplex nechal jako památník obětem občanské války vybudovat generál Franko, který byl ve zdejší bazilice vytesané do skály po své smrti také pohřben. Ostatky diktátora umístěné na tak monumentálním místě vedle tisíců obětí občanské války představují podle mnohých pro demokratické Španělsko nevyřešený problém. Debata o dalším osudu Údolí padlých se, vzhledem k mnohočetnosti významů, které toto místo nese, dotýká i mnoha dalších témat. Tato práce představuje a analyzuje politiky paměti a debatu o sporném místě paměti Údolí padlých od počátku Zapaterovy vlády v roce 2004 do konce Rajoyovi vlády v květnu 2018. Na základě typologie paměťových aktérů M. Bernharda a J. Kubika identifikuje a klasifikuje národní institucionální aktéry, které se na této debatě podílí. Kromě toho práce zmiňuje i nadnárodní aktéry a postoje španělské občanské společnosti. Práce tak spojuje tři oblasti studia kolektivní paměti: místa paměti, politiky paměti a paměťové aktéry.
Ústavněprávní vývoj frankistického Španělska
Vavrušková, Magda ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Ústavněprávní vývoj frankistického Španělska Abstrakt Účelem diplomové práce je popsat politický režim, právní řád a zvláště ústavní právo platné ve Španělsku během vlády Franciska Franka Bahamonde mezi lety 1936 a 1975. Franco se účastnil vojenského povstání proti Druhé španělské republice a brzy se stal vůdcem nacionalistických vojsk. Jako hlava státu uvedl v život koncepci "Nového státu", při jejíž tvorbě se inspiroval fašistickými, falangistickými a tradicionalistickými ideologiemi. Pod tlakem mezinárodní situace po druhé světové válce byl nucen změnit svou zahraničně politickou orientaci - Mussoliniho Itálii a Hitlerovo Německo vystřídaly Spojené státy - ovšem na jeho autoritářském způsobu vládnutí se mnoho nezměnilo. Stále disponoval neomezenou mocí a trvalé bylo i jeho výjimečné postavení. Svobodná soutěž politických stran byla znemožněna a jedinou povolenou stranou byla frankistická FET y de las JONS (později označovaná jako Národní hnutí). Během své vlády Franco inspiroval přijetí sedmi Základních zákonů, které zakotvovaly lidská práva, ideologické principy režimu a stanovovaly organizaci a fungování ústředních státních orgánů. Prvním z těchto zákonů byl Kodex práce, přijatý v roce 1938, dále Zákon ustavující kortesy z roku 1942, Kodex Španělů z roku 1945, Zákon o národním referendu z roku 1945,...
Údolí padlých: Sporné místo ve španělských politkách paměti
Kolínová, Kristýna ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Menclová, Barbora (oponent)
Monument známý pod názvem Údolí padlých se nachází necelých padesát kilometrů od Madridu. Komplex nechal jako památník obětem občanské války vybudovat generál Franko, který byl ve zdejší bazilice vytesané do skály po své smrti také pohřben. Ostatky diktátora umístěné na tak monumentálním místě vedle tisíců obětí občanské války představují podle mnohých pro demokratické Španělsko nevyřešený problém. Debata o dalším osudu Údolí padlých se, vzhledem k mnohočetnosti významů, které toto místo nese, dotýká i mnoha dalších témat. Tato práce představuje a analyzuje politiky paměti a debatu o sporném místě paměti Údolí padlých od počátku Zapaterovy vlády v roce 2004 do konce Rajoyovi vlády v květnu 2018. Na základě typologie paměťových aktérů M. Bernharda a J. Kubika identifikuje a klasifikuje národní institucionální aktéry, které se na této debatě podílí. Kromě toho práce zmiňuje i nadnárodní aktéry a postoje španělské občanské společnosti. Práce tak spojuje tři oblasti studia kolektivní paměti: místa paměti, politiky paměti a paměťové aktéry.
Význam hospodářsko-politické spolupráce frankistického Španělska s nacistickým Německem pro španělskou ekonomiku během druhé světové války
Jiroušková, Kristýna ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Obsahem této práce je analýza hospodářsko-politické spolupráce frankistického Španělska s nacistickým Německem během druhé světové války v komparaci s obdobím španělské občanské války. Teoretická část se zaměřuje na popis španělského autoritativního režimu a na socioekonomické příčiny a důsledky občanské války. Praktická část popisuje vzájemnou spolupráci zejména zahraniční obchod během obou období a následně je mezi sebou komparuje. Cílem práce je potvrzení hypotézy, že během druhé světové války se změnila struktura i objem zahraničního obchodu v porovnání s obdobím občanské války. Dále pak zodpovědět otázku jaký význam měla pro Španělsko spolupráce s Německem bezprostředně po ukončení druhé světové války. Z komparace obou období vyplývá značná změna struktury i objemu zahraničního obchodu mezi Španělskem a Německem. Odpověď na otázku významu spolupráce pro Španělsko bezprostředně po válce vychází z poválečného dění v Evropě. Zejména z faktu, že Španělsko bylo vyloučeno z Marshallova plánu a procházelo hlubokou ekonomickou krizí. Přínosem této práce je zpracování tématu, které není českými historiky ani ekonomy detailně rozpracováno. Téma by však mělo být předmětem dalšího hlubšího zkoumání i na základě jiných než doposud zpracovaných ukazatelů.
Franco years in Spain through "El Clásico": FC Barcelona vs. Real Madrid
Vakulenko, Darya ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Diplomová práce " Frankova éra ve Španělsku ze zorného úhlu El Clásica: FC Barcelona proti Realu Madrid" pojednává o rivalitě mezi kluby Real Madrid a FC Barcelona během éry Francova režimu. Fotbalový tým Real Madrid je klubem, jenž byl silně podporován frankistickou vládou Španělska, naopak klub FC Barcelona vykazuje silnou symbolickou hodnotu v Katalánsku. Má práce si klade za cíl analyzovat a zkoumat jejich vzájemnou rivalitu a hru nazývající se El Clasico, jež názorně ukazují, že se jedná o více než fotbal. Jeden z důkazů jsou jsou vášnivé politické manifestace, které neodmyslitelně provázely jejich fotbalové zápasy. Ve své práci popisuji Francovu diktaturu a zkoumám, jaký dosah může mít politická situace na sportovní utkání a kompetitivnost těchto klubů.
Ústavněprávní vývoj frankistického Španělska
Vavrušková, Magda ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Ústavněprávní vývoj frankistického Španělska Abstrakt Účelem diplomové práce je popsat politický režim, právní řád a zvláště ústavní právo platné ve Španělsku během vlády Franciska Franka Bahamonde mezi lety 1936 a 1975. Franco se účastnil vojenského povstání proti Druhé španělské republice a brzy se stal vůdcem nacionalistických vojsk. Jako hlava státu uvedl v život koncepci "Nového státu", při jejíž tvorbě se inspiroval fašistickými, falangistickými a tradicionalistickými ideologiemi. Pod tlakem mezinárodní situace po druhé světové válce byl nucen změnit svou zahraničně politickou orientaci - Mussoliniho Itálii a Hitlerovo Německo vystřídaly Spojené státy - ovšem na jeho autoritářském způsobu vládnutí se mnoho nezměnilo. Stále disponoval neomezenou mocí a trvalé bylo i jeho výjimečné postavení. Svobodná soutěž politických stran byla znemožněna a jedinou povolenou stranou byla frankistická FET y de las JONS (později označovaná jako Národní hnutí). Během své vlády Franco inspiroval přijetí sedmi Základních zákonů, které zakotvovaly lidská práva, ideologické principy režimu a stanovovaly organizaci a fungování ústředních státních orgánů. Prvním z těchto zákonů byl Kodex práce, přijatý v roce 1938, dále Zákon ustavující kortesy z roku 1942, Kodex Španělů z roku 1945, Zákon o národním referendu z roku 1945,...
Reflexe občanské války a éry frankismu v současném Španělsku
PEREZ MEDRANO, Jana
Cílem práce je zmapovat pozůstatky občanské války a éry frankismu v současném Španělsku a přiblížit kroky, které byly podniknuty ve snaze prolomit kolektivní mlčení. První tři kapitoly představují průřez Španělska v období občanské války a frankistické diktatury a popisují proces jeho transformace v demokratickou zemi. Čtvrtá kapitola se zabývá procesem otevírání hromadných hrobů, kterého se z důvodu nečinnosti státu ujaly různé asociace sdružující rodinné příslušníky obětí. Následně je věnována pozornost nejvýznamnějšímu z frankistických symbolů, Valle de los Caídos, který se stal hrobkou diktátora a zároveň místem posledního spočinutí řady obětí občanské války. Šestá a současně poslední kapitola se věnuje Zákonu o historické paměti, jehož snahou bylo odškodnit oběti frankismu a uzavřít období rozkolu španělské společnosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.