|
|
Levicový terorismus: případ Rudých Brigád v Itálii a Frakce Rudé armády v Německu
Budilová, Michaela ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Hájek, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem levicového terorismu v Itálii a Západním Německu, dvou západních demokracií, kde se terorismus rozvinul více než kdekoli jinde v Evropě. V prostředí politických, sociálních konfliktů a radikalizace protestů proti vládnímu establishmentu vznikly teroristické organizace, včetně Rudých brigád (RB) v Itálii a Frakce Rudé armády (RAF) v Západním Německu. Pro tuto diplomovou práci byly tyto organizace zvoleny z důvodu svého význačného postavení, dlouhodobého trvání a vlivu, který v oblasti levicového terorismu získaly. Ve srovnávací analýze se práce pokouší současně prolínat tři různé analytické úrovně: socio-politické kontexty Itálie a Západního Německa (makro - úroveň), zaměření se na obě teroristické skupiny a jejich organizační dynamiku (mezo - úroveň) a ideologii a motivace teroristů (mikro - úroveň). Cílem této práce je prozkoumání a vhled do organizací RB a RAF z hlediska ideologie a popsání faktorů, které stály za vzestupem a pádem těchto teroristických organizací.
|
|
|
Německý levicový terorismus 70. a 80. let v mezinárodním kontextu
Vizi, Štěpán ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Renner, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mezinárodním kontextem německého levicového terorismu 70. a 80. let. Jejím hlavním cílem je analýza vlivu mezinárodních aspektů na fungování teroristických skupin v Západním Německu v tomto období. Pozornost je věnována zejména Frakci Rudé armády coby nejvýznamnějšímu představiteli zkoumaného hnutí, opomenuty ale nejsou ani další, z mezinárodního hlediska taktéž důležitá uskupení, Revoluční buňky a Hnutí 2. června. Teoretickým východiskem práce je teorie vln moderního terorismu Davida C. Rapoporta a akademická konsenzuální definice terorismu Alexe Schmida. Mezinárodní aspekty jsou rozděleny do tří podkapitol: ideologie, mezinárodní spolupráce a strategie a taktika. V podkapitolách jsou jednotlivé aspekty analyzovány v chronologickém pořadí. Práce se zabývá mimo jiné mezinárodní spoluprací německých teroristických hnutí, a to jak se státními, tak s nestátními aktéry. Výzkumná otázka vychází z teze Davida C. Rapoporta, že nespolehlivé mezinárodní vazby přispěly k selhání vlny levicového terorismu a způsobily její kratší trvání. Analýza vlivu mezinárodních aspektů na fungování německých teroristických skupin má tedy ukázat, zda byl tento vliv pozitivní či negativní a zda k selhání zkoumaných uskupení skutečně přispěl.
|
|
| |
|
|
Srovnání současného terorismu s terorismem 70. a 80. let minulého století
Knytlová, Petra ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Resumé Diplomová práce je věnována problematice terorismu a vývoji tohoto fenoménu od 70. let po současnost. Terorismus se pod vlivem měnící se mezinárodní situace a dostupnosti nových technologií v posledních desetiletích radikalizoval a globalizoval. Národní terorismus byl vystřídán terorismem globálním a revoluční ideologie, kterými byly inspirovány skupiny 70. a 80. let, nahradily radikální podoby náboženství, zejména tedy islamismus, který má kořeny ve stále vzrůstající nespokojenosti panující v muslimském světě. Ačkoli mezi tzv. "starým" a "novým" terorismem neexistuje jasná hranice, liší se od sebe tyto jevy v několika ohledech. Druhé polovině 20. století dominovaly levicově orientované teroristické skupiny, jejichž cílem se stala změna režimu a boj proti kapitalismu a imperialismu. Jejich struktura byla hierarchicky uspořádaná a skupina operovala s nízkým počtem členů. Naopak na přelomu 20. a 21. století přichází na scénu islamistické skupiny, kterým vévodí celosvětová teroristická síť al-Káida. Organizace funguje bez přímého vedení a je schopna udeřit kdekoli na světě, což dokazují útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku z 11. září 2001. Specifickou metodou boje se pro islamistické skupiny po celém světě staly sebevražedné atentáty, jejichž využívání je výrazně odlišuje od revolučních skupin...
|
|
|
The Impact of the Fall of the Berlin Wall on RAF
Matějková, Nikola ; Renner, Tomáš (vedoucí práce) ; Daňková, Šárka (oponent)
Teroristická skupina Frakce Rudé armády ("RAF"), která od 70. let svými útoky ohrožovala západoněmecké obyvatelstvo a zabila více jak tři desítky lidí, vydala 20. 4. 1998, tedy po 28 letech jejího působení, prohlášení o oficiálním ukončení činnosti. Tato práce se snaží zodpovědět otázku, zda pád Berlínské zdi způsobil definitivní rozpuštění skupiny. Vedle geopolitických změn je třeba zohlednit také státní prostředky bezpečností politiky a názorový rozkol uvnitř skupiny. Geopolitický zvrat v roce 1989 měl na RAF dva negativní dopady. Zaprvé to pro ně znamenalo zničující ideologickou porážku a to i přesto, že tehdejší NDR ani jiný stát východního bloku neodpovídal zcela jejich představám. Druhou ranou pro ně bylo zatčení deseti bývalých členů, kteří se v NDR ukrývali pod falešnou identitou. Ti nakonec podali rozsáhlé výpovědi, aby tak jejich trest mohl být zmírněn. Spolková republika Německo, která doposud úspěchy v boji proti terorismu příliš neoplývala, využila vnitřního oslabení RAF způsobené politickými okolnostmi a zavedla nakonec takové prostředky, které skupinu ještě více destabilizovaly a vedly k rozepři mezi uvězněnými a členy na svobodě. Zatímco jedno názorové uskupení prosazovalo pokračování v násilném boji proti státu, druzí zastávali myšlenku vytvoření jakési "sociální opozice zdola"...
|
host ::
RSS.