|
|
Názory české veřejnosti na přítomnost cizinců v ČR – únor - březen 2023
Kyselá, Monika
V únoru a březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci svého pravidelného šetření zabývalo postojem české společnosti k otázce, zda by se cizinci žijící v České republice měli nebo neměli přizpůsobit našim životním zvyklostem. Vedle toho byla také pokládána otázka na hodnocení důležitosti okolností, které ovlivňují přijetí cizinců.\nPřesně polovina (50 %) české veřejnosti považuje nově příchozí občany jiných národností za problém pro Českou republiku jako celek. Více než třetina (35 %) dotázaných naopak uvádí, že podle jejich názoru cizinci, kteří v posledních letech přišli do naší země, problém nepředstavují.\nPokud ovšem mají lidé hodnotit problematiku příchozích cizinců v místě jejich bydliště, je podíl těchto lidí značně nižší. Jen necelá čtvrtina dotázaných (24 %) deklaruje, že tito lidé představují problém.\nZ dlouhodobého pohledu poklesl podíl lidí, kteří považují přítomnost cizinců za problém v rámci České republiky, na hodnotu 50 %, což je zatím nejnižší výsledek od počátku měření, tedy od roku 2003.\nCelkově převládá souhlas s negativními výroky o vlivu cizinců dlouhodobě žijících v ČR, zatímco pozitivní náhledy jsou spíše v menšině.\nV porovnání s výsledky z minulých šetření vidíme částečné zlepšení obrazu cizinců z pohledu české veřejnosti. V aktuálním šetření dosud nejvyšší podíl lidí nesouhlasil s výroky, že by cizinci představovali zdravotní riziko, že mohou za nárůst kriminality nebo ohrožují náš způsob života.
|
|
|
Zdravotní pojištění cizinců v České republice
Žabka, Jan ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Zdravotní pojištění cizinců v České republice Abstrakt Ústředním tématem této diplomové práce je problematika zdravotního pojištění cizinců v České republice. Jejím cílem není pouze analýza stávající právní regulace tohoto pojištění, ale taktéž návrhy jeho možného vývoje v budoucnu. Práce je zaměřena na cizince především z toho důvodu, že zatímco přístup českých občanů ke zdravotnímu pojištění je poměrně bezproblémový, tak v případě cizinců skýtá mnoho komplikací a překážek. V úvodní kapitole se autor nejprve zabývá cizinci, kteří jsou účastni systému veřejného zdravotního pojištění. V této části především upozorňuje na nevhodnou právní úpravu, jež se týká se přístupu osob k veřejnému zdravotnímu pojištění, a taktéž na nedokonalou formulaci podmínek aplikace jednoho z koordinačních zařízení. Ve druhé kapitole se naopak zaměřuje na cizince, jež nejsou účastni veřejného zdravotního pojištění a musí tedy uzavírat komerční zdravotní pojištění cizinců. Kapitola týkající se komerčního zdravotního pojištění cizinců je rozdělena na dvě podkapitoly. První se věnuje základnímu zdravotnímu pojištění cizinců a ta druhá komplexnímu zdravotnímu pojištění cizinců. Největší důraz je kladen právě na komplexní zdravotní pojištění cizinců, protože na základě autorovy rešerše se toto pojištění jeví jako vůbec...
|
|
|
Poskytování ošetřovatelské péče cizincům pohledem studentů ošetřovatelských oborů
KAVANOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zaměřuje na poskytování ošetřovatelské péče cizincům pohledem studentů ošetřovatelských oborů. Studenti ošetřovatelských oborů jsou během své praxe součástí běžného chodu oddělení. Je tedy nutností, aby jim bylo poskytnuto dostatečné množství informací v transkulturním ošetřovatelství. Cílem této práce je zmapovat zkušenosti studentů při poskytování ošetřovatelské péče cizincům a dovědět se tak informace, které by mohly pomoc dalším studentům k poskytování kvalitní transkulturní ošetřovatelské péče. Bakalářská práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část se zabývá migrací, multikulturalismem a transkulturním ošetřovatelstvím. Dále se též zabývá vzděláním v oblasti multikulturní výchovy. Neopomenutelnými kapitolami jsou i charakteristiky a specifika ošetřovatelské péče u vybraných minorit a náboženství. Pro empirickou část bakalářské práce byla zvolena kvalitativní metoda sběru dat. Sběr dat byl uskutečněn pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které byly odebrány od 12 studentů ošetřovatelských oborů. Výsledky rozhovorů byly zpracovány do 4 kategorií, které se týkají komunikace studentů s cizinci, současným studiem v multikulturním ošetřovatelství, vědomostmi a zkušenostmi studentů v transkulturním ošetřovatelství. Z výzkumného šetření je zřetelné, že všichni studenti se setkali s ošetřovatelskou péčí o pacienta odlišné minority. Největší problém dělala studentům jazyková bariéra, dále také zdlouhavá ošetřovatelská péče o tohoto pacienta či nespolupráce ze strany pacienta. Ta se dle odpovědí nejčastěji vyskytovala u pacientů romského původu. Romové pro studenty nepředstavovali pouze nespolupracujícího pacienta, ale i pacienta, u kterého se vyskytovalo nejvíce specifik během ošetřovatelské péče. Výsledky této bakalářské práce mohou využít studenti ošetřovatelských oborů při vzdělávání v této oblasti.
|
|
|
Sestra z minoritní společnosti v českém zdravotnictví
KARTÁKOVÁ, Nikola
V této bakalářské práci se budeme zabývat problematikou sester z minoritních skupin. Teoretická část se věnuje obecně transkulturnímu ošetřovatelství, ale také dalším důležitým tématům, která souvisí přímo se sestrami z minoritních skupin. V empirické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, s jakými problémy se potýkají sestry z minoritní společnosti v českém zdravotnictví. Druhým cílem bylo zjistit, jaký postoj zaujímají pacienti k sestře z minoritní společnosti. Na základě stanovených cílů pak byly zvoleny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka zjišťuje, jaké problémy vnímá sestra z minoritní společnosti v rámci svého pracoviště? Jako druhá byla zvolena otázka, jaké problémy v komunikaci vnímá sestra z minoritní společnosti ve vztahu k pacientům? Třetí výzkumná otázka se ptá, jak pacient vnímá skutečnost, že ho ošetřuje sestra z minoritní společnosti? Poslední otázkou bylo zjišťováno, jaké problémy v komunikaci vnímá pacient ve spolupráci se sestrou z minoritní společnosti? Pro zpracování empirické části byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu, konkrétně prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, které byly prováděny se sestrami z minoritních skupin. To jsou osoby odlišné národnosti či náboženského vyznání, pracující v českém zdravotnictví. Dále byly rozhovory realizovány s pacienty, kteří se setkali s péčí sester z minoritních skupin. Informantů bylo v případě sester šest, pacientů pak pět. U sester byla tedy kritériem výběru odlišná národnost či náboženské vyznání. U pacientů se muselo jednat o osoby, které se alespoň jednou v životě setkaly s péčí sestry z minoritní společnosti. Na základě provedených rozhovorů pak proběhla analýza dat a výsledky byly dále rozpracovány na jednotlivé kategorie. Ze získaných výsledků vyplynulo, že hlavním problémem ve spolupráci sester odlišné národnosti a českých pacientů, je špatná komunikace. Dále jsme zjistili, že sestry cizinky jsou v českém zdravotnictví velice spokojeny, a kromě jazykové bariéry žádné výrazné problémy nevnímají. Jako menší potíže uvedly pouze dokumentaci či přístroje, na které nejsou zvyklé. Dále bylo také zjištěno, že pacienti mají na sestry z minoritních skupin spíše pozitivní názor a opět kromě špatné komunikace nevnímají žádné výrazné potíže. Komunikace je však ve zdravotnictví absolutním základem a naším výzkumem bylo zjištěno, že pokud sestra nedokáže efektivně komunikovat, pacient je nespokojen, sestře dostatečně nedůvěřuje a její péči může i odmítnout.
|
|
|
Transkulturní přístup v ošetřovatelství pohledem cizinců
MAHURSKA, Iryna
V této bakalářské práci se budeme zabývat problematikou transkulturní péče o cizince, kteří vyhledali zdravotnickou péči v ČR. Současná problematika migrace a potřebě cizinců vycestovat do zahraničí za lepšími podmínkami pro život. Stále častěji se tak zdravotnický personál bude setkávat s poskytováním zdravotnické péče cizincům v českém zdravotnickém zařízení. Klade se tak daleko větší důraz na transkulturní ošetřovatelství a jeho aplikaci v českém zdravotnickém systému. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a empirické. Kdy první část je zaměřená na teorii, definici transkulturní péče, rozdíly transkulturní a multikulturní péče, a také problematiku komunikace s cizinci při poskytování transkulturní péče. V empirické části budeme zkoumat zkušenosti cizinců s ošetřovatelskou péčí, která jim byla v ČR poskytnuta. Pro zpracování empirické části byl zvolen kvalitativní výzkum, společně s metodou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor je tvořen 6 cizinci, kteří se setkali se zdravotnickou péčí v ČR. Na základě provedených rozhovorů byly výsledky zpracovány do 2 kategorií a 2 podkategorií. Ze získaných výsledků vyplynulo, že cizinci jsou s péčí poskytovanou v ČR spokojeni, ale upozorňují na nedostatky ve sféře komunikace a aplikace transkulturních postupů v praxi. Dále jsme zjistili, že cizincům, kteří měli specifické požadavky, se snaží zdravotnický personál vyhovět. Bohužel se ale setkali i s nevyhověním nebo ignorací svých požadavků. Na základě získaných informací můžeme soudit, že jsou cizinci s péčí spokojeni, ale doporučují zdravotnickým pracovníkům další vzdělání v teorii transkulturního ošetřovatelství.
|
|
|
Zkušenosti sociálních pracovníků se sociální prací s cizinci v Jihočeském kraji ve vybraných organizacích
JEŽKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na zkušenosti sociálních pracovníků se sociální prací s cizinci ve vybraných organizacích v Jihočeském kraji. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsán systém ochrany cizinců v ČR, kategorie cizinců a pobyt cizinců na území ČR a také cizinecká legislativa platná v České republice. Podstatnou část teorie tvoří také specifika sociální práce s cizinci. Patří mezi ně například kompetence sociálního pracovníka pro sociální práci s cizinci, sociokulturní specifika v sociální práci s cizinci nebo vybrané metody a techniky sociální práce určené pro cizince. Praktická část bakalářské práce se zabývá výzkumem, pro jehož uskutečnění byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování, realizovaná formou rozhovoru. Rozhovory byly uskutečněny se sociálními pracovníky, potažmo s pracovníky v sociálních službách ve vybraných organizacích v Jihočeském kraji, které poskytují sociální služby cizincům dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Pro účely výzkumu byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké mají sociální pracovníci zkušenosti s cizinci s ohledem na vykonávání své profese, a druhým cílem bylo identifikovat, jak jsou dle subjektivního hodnocení pro tuto práci připraveni (a to v následujících oblastech: metody a techniky sociální práce, právní znalosti, socio-kulturní specifika menšin, imigrantů a azylantů, aj.). V návaznosti na cíle byla stanovena jedna výzkumná otázka, a to ve znění: Jak jsou sociální pracovníci vybaveni metodami a technikami sociální práce určené pro cizince? Data získaná z výzkumu byla analyzována ručně pomocí "tužky a papíru" a výsledky analýzy byly zaneseny do několika diagramů vytvořených v programu Draw.io. Z analýzy výsledků vyplynulo, že sociální pracovníci mají se sociální prací s cizinci pozitivní i negativní zkušenosti, přičemž pozitivní zkušenosti se týkají hodnocení sociální práce s cizinci jako takové. Největší potíže při práci s cizinci činí sociálním pracovníkům jazyková bariéra nebo nedostatečná orientace v cizinecké legislativě. V těchto oblastech se musejí často obracet na pomoc jiných odborníků. Samotnou připravenost v metodách a technikách sociální práce určených pro cizince vnímali sociální pracovníci jako dostačující. Ve většině případů ovšem nezmínili žádné z konkrétních metod a technik této sociální práce (jako je např. interkulturní komunikace, empowerment, networking, koučování, boj s diskriminací, sociální práce s traumatizovanými uprchlíky aj.), ale spíše hovořili o obecných metodách a technikách nebo o některých teoretických přístupech sociální práce, které aplikují i při práci s cizinci. Výsledky této bakalářské práce mohou sloužit jako motiv k podnícení úvah státního i nestátního sektoru nad potřebou zdokonalování odborné i profesní připravenosti sociálních pracovníků v sociální práci s cizinci, ale také jako cenný podklad pro realizaci návazného podrobnějšího výzkumu zaměřeného na danou problematiku.
|
|
|
Komunikační dovednosti zdravotnických záchranářů s cizincem
HLÁVKOVÁ, Petra
Bakalářská práce je na téma komunikační dovednosti zdravotnických záchranářů s cizincem. V teoretické části je popsána komunikace a její formy. Dále se také tato práce zabývá cizinci, kteří se nacházejí na území České republiky a v samotném závěru jsou obecné informace o zdravotnické záchranné službě a zdravotnických záchranářích. V praktické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit komunikační dovednosti zdravotnického záchranáře s cizincem. Druhým cílem bylo zmapovat jaké problémy řeší zdravotnický záchranář při komunikaci s cizinci. V této práci bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a s cizinci, kteří neumějí hovořit českým jazykem. Výsledky byly následně kategorizovány do 5 a 9 kategorií, pomocí kterých se povedlo oba cíle splnit. Výsledky práce vedly k tomu, že bylo zjištěno, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři zvládají komunikovat s cizinci, dokážou si pomoc buď různými pomůckami nebo využijí ke snadnější komunikaci kolegu, svědky či rodinné příslušníky na místě události. Dále průzkum výzkumu ukázal, že mezi nejčastější problém, který řeší při komunikaci zdravotnický záchranář s cizincem patří jazyková bariéra. Hlavním přínosem bakalářské práce by mělo být uvědomění si dané problematiky, která může nastat při komunikaci s cizincem na výjezdu a možné využití různých pomůcek pro snadnější komunikaci.
|
|
|
Začleňování dětí cizinců do mateřských škol
NOVÁKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá začleňováním dětí cizinců do mateřských škol. Toto téma je z důvodu stále se zvyšujícího množství cizinců u nás, velmi aktuální. Teoretická část je rozdělena do tří oblastí. Jsou zde vysvětleny důležité pojmy související s mým tématem. Například definice slova cizinec, xenofobie, adaptace, integrace atd. Prostor je věnovaný také legislativě upravující postavení dítěte cizince v České republice. A dále také zvláštnostem dítěte v předškolním věku a roli mateřské školy. Z poznatků teoretické části vychází část praktická, která se věnuje konkrétním zkušenostem učitelů/ učitelek mateřských škol. V rámci kvantitativního výzkumného šetření byl vytvořen dotazník, na který odpovídali především učitelky z jihočeského kraje. Díky datům vyplývajícím z výzkumného šetření byly zmapovány hlavní problémy, s jakými se učitelky během své praxe, v souvislosti s dětmi cizinci, setkávají. Dotazník se také zaměřil na metody usnadňující adaptaci dětem odlišné národnosti. Ze získaných informací byla vytvořena doporučení pro praxi.
|
|
|
Participace hráček na týmovém herním výkonu v utkáních ŽBL
Novotný, Petr ; Velenský, Michael (vedoucí práce) ; Kaplan, Aleš (oponent)
Název: Participace hráček na týmovém herním výkonu v utkáních ŽBL Cíle: Cílem naší práce je analýza, jak se hráčky v basketbalových družstvech v ženské nejvyšší basketbalové soutěži - ŽBL podílí na týmovém herním výkonu. Naším záměrem je zmapovat tyto trendy od sezony 1998/1999 do ročníku 2019/2020. Soubor sledovaných hráček nejvyšší ženské basketbalové soutěže byl rozdělen do tří kategorií (české hráčky do 20 let, zahraniční hráčky, české hráčky nad 20 let) a zároveň byly stanoveny sledované charakteristiky (počet utkání, počet hráček, počet odehraných minut, počet vstřelených bodů, koeficient užitečnosti), které nám k tomu pomohou. Údaje z Ženské basketbalové ligy nalezneme na internetových stránkách České basketbalové federace, kde jsou od sezony 1998/1999 k dispozici. Prací navazujeme, aktualizujeme a rozšiřujeme autorovu diplomovou práci z roku 2014. Metody: Práce se opírá o sekundární analýzu dat, která byla sbírána kvantitativní metodou statistických zdrojů od sezony 1998/1999 do sezony 2019/2020, u všech družstev, která hrála Ženskou basketbalovou ligu. Jednotlivé zpracované sezony jsou rozděleny na několik letitých cyklů, a ke zpracování těchto dat využíváme základních statistických metod a srovnávací metody, a pro zjištění, zda mezi cykly (sezónami) existují závislosti (souvislosti) ve...
|
|
|
Využití zahraničních hráčů v první české lize amerického fotbalu
Krs, Jan ; Crossan, William Morea (vedoucí práce) ; Ruda, Tomáš (oponent)
Název: Využití zahraničních hráčů v první české lize amerického fotbalu Cíle: Cílem této diplomové práce je zjistit herní a klubový přínos zahraničních hráčů (dle definice ČAAF), kteří hráli první ligu amerického fotbalu v České republice v letech 2013-2019. Porovnat jejich herní efektivitu s ostatními hráči a zjistit zda měli zahraniční hráči vliv na vývoj členské základny, diváckou návštěvnost a vyrovnanost ligy. Metody: V diplomové práci jsou analyzována sekundární data získaná z webového rozhraní České asociace amerického fotbalu a interní data poskytnutá od samotné asociace. Dále byly provedeny polostrukturované rozhovory s osmi zástupci prvoligových klubů amerického fotbalu v České republice. Byl zkoumán počet a pozice zahraničních hráčů v letech 2013-2019, kteří byli asociací klasifikování jako Cizinci či Importi. Stěžejní informací pro diplomovou práci byly vybrané fotbalové statistiky. Také byl zkoumán vliv těchto zahraničních hráčů na vývoj členské základny, průměrnou diváckou návštěvnost a vyrovnanost ligy. Výsledky: Zahraniční hráči jsou pro české kluby herně rozdíloví, klíčoví a nejčastěji jsou nasazováni na stěžejní pozici quarterback. Z provedených rozhovorů je patrný i klubový přínos zahraničních hráčů. Zahraniční hráči mají skrytý vliv na růst členské základny v ČR. Při správné...
|
host ::
RSS.