Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zadlužení statutárních měst
KUKRÁLOVÁ, Lucie
Práce se zabývá zadlužeností statutárních měst v ČR a jejím vývojem. Obsahuje charakteristiku druhů návratných příjmů, definuje pojmy související s regulací zadluženosti a popisuje rizika, které z vysokého zadlužení vyplývají. Dále jsou popsána statutární města a jejich hospodaření. Velká část práce je věnována také popisu legislativních pravidel, jejich vývojem a účinností. Praktická část se zabývá definováním dluhu statutárních měst, stanovením jeho velikosti, struktury a dynamiky. Také srovnává zadluženost vybraných statutárních měst dle dluhových nástrojů a to na základě jejich platební schopnosti a dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti. Na základě výsledků lze shrnout, že podíl statutárních měst na veřejném dluhu je v posledních letech menší než 5% a podíl obcí se také drží pod 10 %. Obecně můžeme říci, že dluh obcí, stejně jako statutárních měst se v posledních letech vyvíjí příznivě, klesá a v porovnání s celkovým veřejným dluhem se stále jeví jako zanedbatelný. Podíl veřejného dluhu na HDP se také drží nízko pod hranicí 60 %. Jako problémová se nejvíce jeví statutární města Praha, Liberec a Olomouc. Olomouc a Liberec dokonce od zavedení pravidla o rozpočtové odpovědnosti v roce 2017 překročili stanovenou hranici 60 % a došlo tak k aktivaci dluhové brzdy.
FISKÁLNÍ POLITIKA A HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS V ČESKÉ REPUBLICE
Jeřábek, Martin ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá krátkodobými vztahy mezi fiskální politikou a reálnou ekonomikou. Je rozdělena celkem na tři tematické celky. V první části za pomoci analýzy studií zkoumajících velikost fiskálních multiplikátorů dospívá k závěru, že v závislosti na zvolených předpokladech a časovém období je velikost multiplikátorů vyšší v hospodářských recesích, při nulových úrokových sazbách centrálních bank, nebo při větší uzavřenosti ekonomiky. Hodnota multiplikátorů pro Českou republiku je nízká a nepřekračuje hodnotu jedna. Dále práce analyzuje vývoj veřejných financí v letech 1997 -- 2013 a identifikuje jako jejich základní problém strukturální povahu deficitů. Jako možný nástroj ke zlepšení sklonu veřejných rozpočtů k deficitům je identifikováno fiskální pravidlo omezující veřejné výdaje. Toto pravidlo je plně kompatibilní s Paktem stability a růstu a splňuje základní požadavky -- srozumitelnost a flexibilitu.
Assessing the Impact of Fiscal Measures on the Czech Economy
Ambriško, Róbert ; Babecký, Jan ; Ryšánek, Jakub ; Valenta, Vilém
V tomto článku konstruujeme satelitní model DSGE za účelem zkoumání transmise fiskální politiky do reálné ekonomiky České republiky. Náš model sdílí prvky současného predikčního modelu g3 České národní banky (Andrle, Hlédik, Kameník a Vlček, 2009), ovšem obsahuje rozsáhlejší fiskální blok. Klíčové fiskální parametry, týkající se především fiskálního pravidla, jsou odhadnuty pomoci bayesovských technik. Následně vypočítáváme soubor fiskálních multiplikátorů pro jednotlivé výdajové a příjmové položky vládního rozpočtu. Nejvyšší fiskální multiplikátor ve vztahu k reálnému HDP v prvním roce je spojen s vládními investicemi (0,4) a sociálními příspěvky hrazenými zaměstnavateli (0,3), a následně s vládní spotřebou (0,2).
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Swiss debt brake as a tool for maintaining competitiveness (comparison to US and German fiscal rules)
Strmenský, Tomáš ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Jiránková, Martina (oponent)
Diplomová práce se zabývá fiskální politikou a fiskálními pravidly. Práce bliže pojednává o příčinách a důsledkách deficitního chování a pravidlech, které mají za úlohu toto chování zmírnit. Konkrétně jsou rozebrané případy ústavního výdajového pravidla ve Švýcarsku, deficitního pravidla USA známého z konce předchozího století, a také německého fiskálního pravidla.
Slovensko v EMÚ a ich spoločná budúcnost'
Turčáni, Peter ; Ježek, Tomáš (vedoucí práce) ; Pfeifer, Lukáš (oponent)
Úkolem práce bylo poukázat na příkladu Slovenska, které euro přijalo, ve srovnání s ostatními zeměmi V4, které si ponechali své vlastní měny, že společná měna nemusí nutně přinést krajině negativa. Současné problémy EMU neplynou z podstaty eura, ale jsou problémem veřejných financí a nezodpovědných politiků. Na základě této znalosti pak práce navrhuje alternativní postoj k řešení zadluženosti států na příkladě Řecka, a to konkrétně fiskální pronájem řeckých turistických ostrovů. Dále práce řeší otázku podoby EMU v budoucnosti, aby se předešlo těmto problémům a změnil se celý postoj k fiskální politice. Východisko vidím v měnově-fiskální unii, která stojí na novém fiskálním pravidle, odvozeném z Okunova zákona, a také na společném orgánu dozoru nad národními rozpočty vlád s pravomocí arbitrárně do nich zasáhnout, v případě potřeby.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.