|
|
Na čí straně stojíš? Radikální levice v poválečném Finsku - fenomén marxismu-leninismu v zemi mimo východní blok
Skálová, Barbora ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Masař, Tomáš (oponent) ; LARMOLA, Heikki Markku (oponent)
Barbora Skálová Na čí straně stojíš? Radikální levice v poválečném Finsku - fenomén marxismu- leninismu v zemi mimo východní blok Abstrakt Předložená práce zkoumá fenomén radikálně-levicového prosovětského hnutí taistovců, které na přelomu 60. a 70. let po několik let dominovalo studentským a kulturním kruhům ve Finsku. Dizertace si klade za cíl osvětlit důvody vzniku, vzestupu a pádu - v evropském kontextu unikátního - marxisticko-leninského "anti-anti-establishmentového" hnutí a popsat jeho vliv na finskou domácí i zahraniční politiku v rámci tzv. finlandizace. Práce rovněž uvádí fenomén taistovců do kontextu československých dějin, a to zejména ve vztahu k invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Práce dále zevrubně zkoumá teoretické antikapitalistické pozadí hnutí a na teoreitické i praktické rovině jej srovnává s tzv. novou levicí. Orálně-historická kapitola založená na osobních rozhovorech s bývalými taistovci obsahuje reflexe členů hnutí a nabízí díky pohledu přímých účastníků širší perspektivu v pohledu na celý fenomén taistoveckého hnutí.
|
|
|
Paasikivi a Kekkonen - silné postavení finských prezidentů pod vlivem SSSR
Placák, Václav ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Diplomová práce "Passikivi a Kekkonen - silné postavení finských prezidentů pod vlivem SSSR" zkoumá předpoklady významného postavení těchto prezidentů ve finské politice. Základním zkoumaným aspektem je vliv Sovětského svazu na politiku Paasikiviho a Kekkonena. Teoretickým východiskem práce je zařazení Finska mezi tzv. poloprezidentské systémy. Finská ústava z roku 1919 vybavila prezidenta značnými pravomocemi, například z něj učinila hlavní postavu zahraniční politiky státu. Nicméně až nástup Paasikiviho a po něm Kekkonena do prezidentského úřadu vedl k posílení prezidentského úřadu. Značný vliv na tento fakt měla také osobnost těchto prezidentů a jejich politické vize, zkušenost a praktiky. Paasikiviho i Kekkonenova politika byla však úzce spjata s přátelstvím se Sověty, proto lze vysledovat sovětský vliv na postavení finských prezidentů uvnitř finského politického systému.
|
|
|
Finsko-ruské vztahy po skončení studené války
Janegová, Zuzana ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Finsko-ruské vztahy po skončení studené války jsou z bezpečnostního hlediska považovány za zcela ojedinělou formu možné spolupráce mezi zeměmi rozdílných ideologií. Obsahem této práce proto bude analýza vzájemných historických vztahů Finska a Ruska, které mají přesah do doby po skončení studené války a které jsou zakotveny v primární snaze Finska zachovat svůj neutrální status. Cílem práce je zhodnocení finské postneutrality jakožto účinného nástroje zahraniční politiky vůči Rusku právě s ohledem na historickou reflexi těchto zemí a zejména s ohledem na sociální a kulturní rozdíly ve společnosti. Výchozí teorií pro určení vzájemných sociokulturních rozdílů je sociální konstruktivismus, z nějž jsou následně definovány národní identity, které jsou zásadní při ustanovení obrazu nepřítele a zejména pak při hodnocení finské zahraniční politiky a chování země vůči Rusku. V práci jsou dále sledovány proměny v konceptu postneutrality v kontextu integračního procesu na území Evropy a důraz je také kladen na možnosti zajištění bezpečnosti Finska v souvislosti s přístupem země k NATO.
|
|
|
Ovlivnil vstup Finska do EU finsko-ruské vztahy?
Pajskr, David ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Finsko muselo vzhledem ke komplikované poloze mezi Východem a Západem ve své historii čelit řadě komplikovaných situací. Po získání své nezávislosti v roce 1917 se Finsko rozhodlo zavázat k politice neutrality, aby předešlo možným komplikacím. Po druhé světové válce se Finsko ocitlo de facto v pozici poraženého státu. Finsko bylo spojencem Německa, a proto se se (mimo jiné) stalo poraženým státem. Finsko tedy bylo de facto donuceno podepsat Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci se SSSR. Pro Finsko nastalo období tzv. finlandizace, kdy SSSR intervenoval především do finské zahraniční politiky, a to ve velké míře uzavřelo Finsku spolupráci se Západem. Finsko se v tomto období snažilo fungovat jako "prostředník" mezi Východem a Západem. Po pádu Sovětského svazu a následném vstupu Finska do EU nastala zcela nová situace. Finsko bylo až do roku 2004 jediným státem EU, který měl společné hranice s Ruskem. Práce si klade za cíl zjistit, zda se vstupem Finska do EU vzhledem k výše zmiňovaným skutečnostem změnil charakter finsko-ruských vztahů.
|
host ::
RSS.