|
| |
|
| |
|
|
Vnímání počátku života a vybrané kapitoly v kontextu sociální práce
Bínová, Markéta ; Stretti, Sylvie (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na různé přístupy k problematice vnímání života a personality. Téma tohoto pojmu je podrobněji rozebráno v první kapitole. Dále následuje představení biologického popisu prenatálního vývoje, přístup filozofické antropologie a katolický přístup k dané problematice. V závěru jsou popsány možnosti kontextu sociální práce, jako je očekávání postiženého dítěte, prenatální diagnostika, interrupce, či narození mrtvého dítěte. Klíčová slova Vnímání života, personalita, prenatální vývoj, filozofická antropologie, katolický přístup, sociální práce, krize, interrupce, prenatální diagnostika, syndrom mrtvého plodu.
|
|
|
Péče o oikos: dům v dějinách myšlení
Průka, Miloslav ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Dům byl odnepaměti nejdůležitějšim mistem lidského pobýváni. V domě, povětšinou jednom a témž, člověk po celé věky přicházel na svět a zde také umiral. Dům obepínal celý lidský život od jeho prvopočátku až do smrti, byl kolébkou či lůnem života člověka i jeho posledním útočištěm. Dům propojoval oblast nejniternějšiho zázemí i toho, co je za-zemi. A naopak člověk, který nepatřil "k žádnému domu", byl ne nadarmo po dlouhá staletí považován za člověka "bez existence". Dům stál vždy na počátku cesty lidského života. Bez domu, byť by to byla třeba jeskyně či jesle vyryté do skály, do něhož je, řečeno s Bachelardem, člověk ponejprv položen jako do dobrobytu a vlídnosti prvotně spjaté s bytim,1 by nebylo možné vyjit ani na "nezodpověditelnou" cestu Posledního odkud-kam, cestu vědoucího nevěděni, cestu, jež je u Patočky onou starosti, péči o duši, T % ýuxf)? ém^eXeloQai.2 U brány či na prahu domu se tak setkával a dodnes setkává člověk a svět. Dům hostil nesčetné způsoby tohoto setkáváni a v přepestrých obrazech, symbolech, prožitcích a Pojetích domu se zrcadli celé nesmírné úsili a rozpětí lidského zabydlováni, počínaje domem jako "středem světa" a místem posvátnosti par excellence, těžištěm vybaveným nezměrným potenciálem k propojeni vnitřního a vnějšího světa, a domem v jeho - zdánlivě - zcela desakralizované...
|
|
|
Volný čas jako hledání vlastní identity prostřednictvím hudby a její vliv na osobnostní rozvoj člověka
SOMMEROVÁ, Lucie
Práce se zabývá využitím volného času po duchovní stránce. Poukazuje na to, že volný čas lze aktivně využít nejen fyzickým vybitím těla. V úvodu se zabývá filozofickou antropologií i antropologií obecně, jakožto vědou o člověku, a uvádí i její historii. Dále se zaměřuje na identitu člověka v souvislosti s hudbou, konkrétně hrou na kytaru, a zkoumá vše z hlediska osobního rozvoje člověka. Práce není zaměřena na identitu národní či problematiku menšin ani se nezabývá dynamickým vývojem v rozvoji identity člověka ve smyslu vývojové psychologie. Blíže se zaciluje na mládež ve věku 15-20 let, tedy pozdní adolescence. Práce obsahuje dotazníky a rozhovor kytaristů, kteří buď učí, nebo sami na kytaru hrají.
|
|
|
Filozofický pohled na člověka a lidskou důstojnost v odkazu Dominika Pecky ve srovnání s názory studentů středních zdravotnických škol
MARKOVÁ, Marie
Cílem práce je zjistit postoj studentů Středních zdravotnických škol Českých Budějovic a Ústí nad Labem k lidské důstojnosti na základě filozofického odkazu Dominika Pecky. Autorka se snaží pohlédnout na problematiku lidské důstojnosti v širších souvislostech, prostřednictvím rozboru filozoficko-antropologického díla Dominika Pecky.Přes rychlý rozvoj společnosti, vědy a techniky je důležité nezapomenout na hodnotu člověka v běžném životě. Nezaměnitelný význam má důraz na její zachovávání zvláště v pomáhajících profesích, zejména v sociálních službách a ve zdravotnictví. Práci lze využít především k sebereflexi a podpoře etického cítění při pedagogické práci na středních zdravotnických školách.
|
host ::
RSS.