|
|
Trumpův předvolební plán boje proti terorismu v USA a jeho následná realizace v první polovině volebního období
Bohunická, Klára ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
V mé bakalářské práci jsem se pokusila odpovědět na hypotézu, kterou bylo, že jednotliví kandidáti na prezidenta dávají v průběhu svých kampaní velké množství slibů, kterým po zvolení nejsou schopni dostát, popř. k jejich naplnění nemají dostatečné kompetence. Tuto hypotézu jsem se pokusila aplikovat na kampaň Donalda Trumpa a to především na jeho tři sliby v oblasti boje proti terorismu v USA. K dosažení mého cíle jsem využila analýzy jednotlivých slibů a následně je komparovala s kroky, které Trump podnikl od inaugurace v lednu 2017 do poloviny jeho volebního období v lednu 2019. Prvním slibem mělo být uzavření částí internetu, kde operuje ISIS a rekrutuje tam nové členy z řad amerických občanů. Jediným krokem, který Trump v této oblasti provedl bylo podepsání prohlášení spolu s členy skupiny G7, ve kterém požadovali zintenzivnění tlaku ze strany sociálních médií vůči teroristům na internetu. Z technického hlediska byl tento slib od počátku problematický. První problémem bylo, že Trump neměl dostatečné kompetence k jeho naplnění. Druhým problémem na který tento slib narážel byl první dodatek ústavy, ve kterém je zakotvena svoboda slova a vyjadřování a uzavření částí internetu by tyto svobody narušilo. Na tomto slibu jsem potvrdila moji hypotézu, že kandidáti dávají i takové sliby, ke kterým...
|
|
|
American DREAM Act: Final Solution?
Toloch, Jan ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje legislativnímu zákonu DREAM Act, který byl projednávám na půdě amerického Kongresu v několika podobách v letech 2001-2011 a navrhuje umožnit cestu k získání amerického občanství potomkům nelegálních přistěhovalců. Práce si klade otázku, zda by tito potomci, kteří přišli do USA se svými rodiči, měli nést zodpovědnost za rozhodnutí rodičů porušit zákon a vstoupit do USA nelegálně. Následně se také snaží zjistit, jestli navržený DREAM Act je ideálním způsobem imigrační reformy a jaké alternativy řešení jsou nejvýhodnější. V první kapitole je podrobně popsán DREAM Act včetně jeho legislativního vývoje a hlasování v Kongresu a následně je srovnán s prezidentským nařízením Baracka Obamy DACA, které od roku 2012 umožňuje zažádat o povolení k dočasnému pobytu a zabraňuje tak možnosti deportace. Kapitola také srovnává hlavní výhody a nevýhody zavedení DREAM Actu. Druhá kapitola se zaměřuje na dopad zákona na imigranty. Popisuje potomky imigrantů a jejich právní vnímání sebe sama a přináší příběhy z jejich přechodu hranic a života v USA. Věnuje se také problematice integrace. Třetí kapitola nastiňuje dopad zavedení zákona na americkou společnost a zaměřuje se primárně na ekonomický potenciál a přínos zákona. Poslední kapitola zkoumá DREAM Act ve státě New York a aktivity...
|
|
|
Impact of the National Ocean Policy in the United States
Ouředníková, Petra ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje názory na nově ustanovenou politiku oceánu ve Spojených státech amerických. Pomocí obsahové analýzy potvrzuje nebo vyvrací hlavní stanovenou hypotézu, která předpokládá, že Republikáni budou danou politiku kritizovat ze zřejmých ideologických důvodů, a naopak Demokraté danou politiku podpoří, neboť politika pramení z jejich administrativy a navazuje na jejich pozitivní přístup k environmentálním otázkám. Oceán je nejen pro USA, ale rovněž pro celý svět výrazným zdrojem potravin a potřebných minerálů, ovlivňuje klima, produkuje výrazné množství kyslíku a pohlcuje velké množství škodlivin z ovzduší. Jeho ekonomický potenciál je v USA velmi zřejmý a zhoršující se stav oceánu by mohl mít významný dopad na prosperitu státu v budoucnu. Nejen z toho důvodu prezident Barack Obama podpořil novou politiku oceánu, která by měla reagovat na zhoršující se stav oceánu, zaměřit se na zlepšení jeho využití a současně utužit ochranu jeho ekosystémů. Tato politika začala vznikat v roce 2010 a její teorie byla dokončena v roce 2013. Její implementace je záležitostí dlouhých let, během kterých by tento politický rámec měl směřovat ke zlepšení managementu oceánu a současně podpořit ekonomické aktivity, které s oceánem souvisí. Na adresu této politiky se ozvalo množství názorů od...
|
|
|
Trumpův předvolební plán boje proti terorismu v USA a jeho následná realizace v první polovině volebního období
Bohunická, Klára ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
V mé bakalářské práci jsem se pokusila odpovědět na hypotézu, kterou bylo, že jednotliví kandidáti na prezidenta dávají v průběhu svých kampaní velké množství slibů, kterým po zvolení nejsou schopni dostát, popř. k jejich naplnění nemají dostatečné kompetence. Tuto hypotézu jsem se pokusila aplikovat na kampaň Donalda Trumpa a to především na jeho tři sliby v oblasti boje proti terorismu v USA. K dosažení mého cíle jsem využila analýzy jednotlivých slibů a následně je komparovala s kroky, které Trump podnikl od inaugurace v lednu 2017 do poloviny jeho volebního období v lednu 2019. Prvním slibem mělo být uzavření částí internetu, kde operuje ISIS a rekrutuje tam nové členy z řad amerických občanů. Jediným krokem, který Trump v této oblasti provedl bylo podepsání prohlášení spolu s členy skupiny G7, ve kterém požadovali zintenzivnění tlaku ze strany sociálních médií vůči teroristům na internetu. Z technického hlediska byl tento slib od počátku problematický. První problémem bylo, že Trump neměl dostatečné kompetence k jeho naplnění. Druhým problémem na který tento slib narážel byl první dodatek ústavy, ve kterém je zakotvena svoboda slova a vyjadřování a uzavření částí internetu by tyto svobody narušilo. Na tomto slibu jsem potvrdila moji hypotézu, že kandidáti dávají i takové sliby, ke kterým...
|
|
|
Impact of the National Ocean Policy in the United States
Ouředníková, Petra ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje názory na nově ustanovenou politiku oceánu ve Spojených státech amerických. Pomocí obsahové analýzy potvrzuje nebo vyvrací hlavní stanovenou hypotézu, která předpokládá, že Republikáni budou danou politiku kritizovat ze zřejmých ideologických důvodů, a naopak Demokraté danou politiku podpoří, neboť politika pramení z jejich administrativy a navazuje na jejich pozitivní přístup k environmentálním otázkám. Oceán je nejen pro USA, ale rovněž pro celý svět výrazným zdrojem potravin a potřebných minerálů, ovlivňuje klima, produkuje výrazné množství kyslíku a pohlcuje velké množství škodlivin z ovzduší. Jeho ekonomický potenciál je v USA velmi zřejmý a zhoršující se stav oceánu by mohl mít významný dopad na prosperitu státu v budoucnu. Nejen z toho důvodu prezident Barack Obama podpořil novou politiku oceánu, která by měla reagovat na zhoršující se stav oceánu, zaměřit se na zlepšení jeho využití a současně utužit ochranu jeho ekosystémů. Tato politika začala vznikat v roce 2010 a její teorie byla dokončena v roce 2013. Její implementace je záležitostí dlouhých let, během kterých by tento politický rámec měl směřovat ke zlepšení managementu oceánu a současně podpořit ekonomické aktivity, které s oceánem souvisí. Na adresu této politiky se ozvalo množství názorů od...
|
|
|
American DREAM Act: Final Solution?
Toloch, Jan ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje legislativnímu zákonu DREAM Act, který byl projednávám na půdě amerického Kongresu v několika podobách v letech 2001-2011 a navrhuje umožnit cestu k získání amerického občanství potomkům nelegálních přistěhovalců. Práce si klade otázku, zda by tito potomci, kteří přišli do USA se svými rodiči, měli nést zodpovědnost za rozhodnutí rodičů porušit zákon a vstoupit do USA nelegálně. Následně se také snaží zjistit, jestli navržený DREAM Act je ideálním způsobem imigrační reformy a jaké alternativy řešení jsou nejvýhodnější. V první kapitole je podrobně popsán DREAM Act včetně jeho legislativního vývoje a hlasování v Kongresu a následně je srovnán s prezidentským nařízením Baracka Obamy DACA, které od roku 2012 umožňuje zažádat o povolení k dočasnému pobytu a zabraňuje tak možnosti deportace. Kapitola také srovnává hlavní výhody a nevýhody zavedení DREAM Actu. Druhá kapitola se zaměřuje na dopad zákona na imigranty. Popisuje potomky imigrantů a jejich právní vnímání sebe sama a přináší příběhy z jejich přechodu hranic a života v USA. Věnuje se také problematice integrace. Třetí kapitola nastiňuje dopad zavedení zákona na americkou společnost a zaměřuje se primárně na ekonomický potenciál a přínos zákona. Poslední kapitola zkoumá DREAM Act ve státě New York a aktivity...
|
host ::
RSS.