|
|
Vnitřní struktura eurostran po roce 2004
Kuznická, Anna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá závislost a vztah mezi eurostranami a frakcemi Evropského parlamentu a eurostranami a národními stranami. Výzkum konkrétně probíhá na pěti eurostranách: Evropské lidové straně (EPP), Evropské sociálnědemokratické straně (PES), Alianci liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), Evropské straně zelených (EGP) a Straně evropské levice (PEL) v období 2004-2013 a soustředí se na tři oblasti: financování eurostran, vedení eurostran a autonomii při rozhodování. Práce dochází k několika závěrům. V otázce financování dochází po roce 2004, kdy vešlo v platnost Nařízení č.2004/2003 upravující financování eurostran, k osamostatnění eurostran na frakcích Evropského parlamentu a částečně i národních stranách, zároveň eurostrany disponují stále většími prostředky. Na druhou stranu jak je ukázáno na příkladu nominace a následné volby takzvaných Spitzenkandidátů, tedy kandidátů na předsedu Evropské komise, do rozhodovacího procesu jsou stále zapojeny všechny tři zmíněné složky, míra hierarchizace je přitom podobná hierarchizací členských stran eurostran. Práce také upozorňuje na značné personální propojení frakcí Evropského parlamentu a nejvyšších pozic v eurostranách a poukazuje na vztah mezi stářím a tedy i mírou institucionalizace eurostran a postavení frakcí v jejich orgánech.
|
|
|
European integration through sceptical prism in the European Parliament
Kruhmalova, Irina ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent)
The current rise of Euroscepticism has been observed in all EU Members States and has become the central concern in the European Union for governing bodies to deal with. Therefore, continued French dissatisfaction with the European Union, the British exit from the European Union and a rise of both left and right radical wings throughout the Union have appeared at the center of European debate. Regarding the fact that the only directed body at the supranational level is the European Parliament, it is necessary to understand how national demands for sovereignty can be projected on supranational level. With the ratification of Lisbon Treaty, the European Parliament was established as a significant co-decision body. As an additional outcome, political groups inside the EP got an opportunity to introduce their nominees to the Commission presidency through the lead candidate (Spitzenkandidaten) system, where appointed politicians were expected to present their programmes in all EU countries and become familiar to European citizens. The conducted study pays attention to the phenomenon of Euroscepticism and its place in the European Parliament.
|
|
|
Analýza úspěchu strany UKIP v komunálních a evropských volbách v roce 2014
Slabyhoudek, Václav ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce "Analýza úspěchu strany UKIP v komunálních a evropských volbách v roce 2014" pojednává o výsledcích Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) ve volbách v roce 2014. Konkrétně srovnává výsledky voleb do místní samosprávy a Evropského parlamentu, které proběhly souběžně. Práce se snaží potvrdit hypotézu, že na výsledek strany UKIP v komunálních volbách nelze pohlížet jako na vedlejší produkt triumfu v evropských volbách. Postupně pak charakterizuje jednotlivé faktory, které toto tvrzení potvrzují. Nejdříve se zaobírá postupným etablováním Strany nezávislosti na britské politické scéně. Poté se zabývá teorií voleb druhého řádu s přihlédnutím ke specifikům britských komunálních a evropských voleb. Monitoruje též kampaň strany UKIP k oběma typům voleb a jejich následné výsledky. Práce se v souladu s tvrzením hypotézy věnuje snaze Strany nezávislosti o co největší prosazení v místní samosprávě. Z tohoto důvodu mapuje kopírování tzv. Ashdownovy strategie. Zaměřuje se tedy na cílenou strategii strany UKIP do míst, v nichž se nachází vysoká koncentrace jejich potenciálních voličů. Pro názorné dokreslení této strategie je práce doplněna případovou studií z místa Rotherham, v níž je mapován vývoj Strany nezávislosti. Posléze je zde srovnávána kampaň Strany nezávislosti ke komunálním a...
|
|
|
Vnitřní struktura eurostran po roce 2004
Kuznická, Anna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá závislost a vztah mezi eurostranami a frakcemi Evropského parlamentu a eurostranami a národními stranami. Výzkum konkrétně probíhá na pěti eurostranách: Evropské lidové straně (EPP), Evropské sociálnědemokratické straně (PES), Alianci liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), Evropské straně zelených (EGP) a Straně evropské levice (PEL) v období 2004-2013 a soustředí se na tři oblasti: financování eurostran, vedení eurostran a autonomii při rozhodování. Práce dochází k několika závěrům. V otázce financování dochází po roce 2004, kdy vešlo v platnost Nařízení č.2004/2003 upravující financování eurostran, k osamostatnění eurostran na frakcích Evropského parlamentu a částečně i národních stranách, zároveň eurostrany disponují stále většími prostředky. Na druhou stranu jak je ukázáno na příkladu nominace a následné volby takzvaných Spitzenkandidátů, tedy kandidátů na předsedu Evropské komise, do rozhodovacího procesu jsou stále zapojeny všechny tři zmíněné složky, míra hierarchizace je přitom podobná hierarchizací členských stran eurostran. Práce také upozorňuje na značné personální propojení frakcí Evropského parlamentu a nejvyšších pozic v eurostranách a poukazuje na vztah mezi stářím a tedy i mírou institucionalizace eurostran a postavení frakcí v jejich orgánech.
|
|
|
Volební systém do Evropského parlamentu
Svobodová, Tereza ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Poslanci Evropského parlamentu jsou vybíráni pomocí 28 různých volebních systémů. Evropská unie stanovuje pouze několik základních pravidel, která konkretizují členské státy ve svých právních řádech. Diplomová práce "Volební systém do Evropského parlamentu" se zabývá podobnostmi i rozdíly v právních úpravách za účelem poukázání na nerovnost evropských voleb. Ve druhé části práce je komparován dílčí aspekt volebního systému, uzavírací klauzule, v Německu a České republice. Zatímco německý Spolkový ústavní soud uzavírací klauzuli zrušil nejprve v pětiprocentní, a poté i tříprocentní podobě pro rozpor se Základním zákonem, Ústavní soud České republiky ji potvrdil jako slučitelnou s ústavou. Oba soudy sice shodně judikovaly, že se jedná o zásah do principu rovnosti voleb, český soud je však názoru, že roztříštěnost orgánu by ohrožovala jeho funkceschopnost do takové míry, že je uzavírací klauzule zamezující této fragmetarizaci ospravedlnitelná. Rozhodnutí jsou komparována a jejich jednotlivé argumenty vyhodnocovány z pohledu své důvodnosti. Práce dochází k závěru, že vzhledem k současnému stavu i očekávanému vývoji má uzavírací klauzule ve volbách do Evropského parlamentu své opodstatnění. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Evropský parlament
Novotná, Eva ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Šťastný, Tomáš (oponent)
Evropský parlament je jediným orgánem v institucionální struktuře Evropské unie, který je přímo volený občany Unie. A od konání přímých voleb se odvíjí i vývoj postavení Parlamentu. Před rokem 1979 (rok konání prvních přímých voleb) se jednalo pouze o poradní instituci, která se na legislativním procesu podílela jen v rámci konzultační procedury, která představuje pro Parlament nejnižší možnou účast. Po volbách se postupně rozšiřovala agenda Společenství a tím se rozšiřovala i účast Parlamentu. Velkým krokem vpřed bylo zavedení dalších procedur, zejména pak procedury spolurozhodování, která v posledních letech vytlačuje ty zbývající. Parlamentní postavení bylo posíleno přidělením kontrolních pravomocí -- např. jmenování evropského veřejného ochránce práv, vyslovení nedůvěry Komisi, prozkoumávání zpráv od ostatních institucí Unie, interpelace a mnoho dalšího. Dnes se jedná o instituci, která je plnohodnotným partnerem ve struktuře orgánů Unie.
|
|
| |
|
|
Proces rozhodování voličů v prvních evropských volbách
Seidlová, Adéla
Tisková zpráva analyzuje deklarovaný počet voličů pro první volby do Evropského parlamentu na konci května 2004 a důvody, pro které se lidé rozhodují, kterou stranu v těchto volbách budou volit. Tyto důvody jsou respondentům předkládany jak komparativně s rozhodováním v národních volbách, tak i specificky právě pro evropské volby. Na závěr je analyzováno volební rozhodování nad volebními lístky.
|
host ::
RSS.