|
|
Russian Eurasianism: Geopolitical plan to conquer the world?
Rédrová, Natálie ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kazharski, Aliaksei (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o Eurasii jako projektu Ruské geopolitiky. Eurasijství vzniklo před více než sto lety jako hnutí intelektuálů žijících v exilu po První Světové Válce, prvotně jako národní teorie hodnot a tradicí. V mé tezi pojednávám o této politicko-filozofické ideologii, která se po devadesátých letech opět dostává do popředí jako Neo-Eurasijské hnutí, populární v dnešním Rusku pod taktovkou V. Putina. Většina originálních textů nebyla nikdy přeložena z Ruštiny do jiných jazyků, a ty které jsou dostupné v angličtině jsou většinou kritické a často vytržené z kontextu. V mém bakalářském projektu srovnávám hlavní geopolitické práce minulého století západních autorů s texty Eurasijců. Snažím se chronologicky přiblížit historické milníky Ruska. V mé bakalářské práci zkoumám jak je Kreml svázán s touto ideologií po pádu Sovětského Svazu. Také, jak Ruská Federace inklinuje k Východu po konfliktech a nedorozumění se západními státy. Informace pramení z oficiálních dokumentů, Ruských ale i zahraničních autorů historických textů a geopolitických predikcí posledního století. Tato práce může být přínosná pro západní výzkumníky bez znalostí ruského jazyka a historie Eurasie.
|
|
|
Rusko-čínské ekonomické vztahy a jejich vliv na Rusko
Lapenko, Aleksei ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Jedlinský, Jakub (oponent)
Diplomatické a ekonomické vztahy mezi Ruskem a Čínou mají navzdory geografické blízkosti těchto zemí relativně krátkou historii. Avšak v moderních dobách, především po pádu Sovětské unie se těší vzájemný obchod a investice značnému růstu. Vyšší produkce ropy a plynu spolu s růstem jejich cen a rapidním rozvojem čínské ekonomiky usnadnili vzájemnou ekonomickou interakci během posledního desetiletí. Rusko čelilo v posledních letech vnějším výzvám způsobeným prudkým propadem cen ropy a geopolitickou a ekonomickou izolací od západních zemí po zabrání Krymského poloostrova. Tudíž se ruská vláda rozhodla obrátit směrem k Asii, konkrétně k největší ekonomice světa Číně a nadále prohloubit již započaté ekonomické vazby. Další vývoj rusko-čínského partnerství bude záležet na implementaci plánových strategických kroků a různých vnějších politických a ekonomických faktorech.
|
|
|
Shrnutí fylogenetických hypotéz nadčeledi Cobitoidea
Dvořák, Tomáš ; Ráb, Petr (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Fylogenetika je jedním z oborů systematické biologie, který se na základě konceptu společného předka všech organismů snaží najít vývojové vztahy mezi jednotlivými organismy. Ve fylogenetice se využívá mnoho různých znaků, nejčastěji ale jsou to znaky morfologické nebo genetické, případně jejich kombinace. Fylogenetická data mohou také mít využití v mnoha dalších oborech. Můžeme ji například využít při objasňování geologických procesů (u sladkovodních ryb nejčastěji při změnách toků řek). Taxon Cobitoidea je dnes považován za nadčeleď ryb patřících do řádu máloostní (Cypriniformes), který je jedním z největších řádů sladkovodních ryb. Do této nadčeledi řadíme celkem 10 nebo 11 čeledí - Gyrinocheilidae (přísavkovití), Cobitidae (sekavcovití), Balitoridae (mřenkovití), Botiidae (sekavkovití), Vaillantellidae, Ellopostomatidae, Barbuccidae, Serpenticobitidae, Nemacheilidae , Gastromyzontidae a čeleď Catostomidae (pakaprovcovití), jejíž postavení je dosud předmětem diskuse. Zástupci této skupiny jsou rozšířeni v celé Palearktické, Orientální a části Etiopské zoogeografické oblasti, a pokud bychom mezi ně řadili také Catostomidae, tak také v Severní Americe, tedy v Nearktické oblasti. V celé Eurasii nenajdeme vodní těleso, ve které by se nevyskytovali tyto ryby v jednom až desítkách druhů a proto je lze...
|
|
|
Geopolitická příslušnost Ruska v současném ruském diskurzu
Kalinová, Olga ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Otázka geopolitické příslušnosti Ruska se ve své podstatě dotýká odvěkého ruského sporu o tom, zda Rusko patří do Evropy nebo do Asie. Z geografického hlediska se Rusko převážně nachází na asijském kontinentě. Z kulturně-civilizačního hlediska však ruský národ tíhne k Evropě, i když v sobě obsahuje prvky obou sousedních civilizací. Na základě zkoumání nejvýznačnějších ruských myšlenkových směrů, převážně geopolitického rázu (slavjanofilství, západnictví, atlantismus, eurasijství atd.) se práce snaží o systematizaci odpovědí na tuto otázku. Zároveň, jejím cílem je zjistit pomocí analýzy současné ruské zahraniční politiky, který z těchto ideových směrů má dominantní roli v zahraničněpolitickém diskurzu v Rusku od roku 2000. Pomocí identifikace tohoto prioritního směru a pomocí stanovení primární orientace ruské zahraniční politiky na konkrétní region se práce snaží získat odpověď na otázku, co je Rusko: Evropa, Asie, nebo samostatný kontinent Eurasie?
|
host ::
RSS.