|
|
Kopie jako problém ontologie a hodnoty estetického objektu
RIGANOVÁ, Šárka
Tato diplomová práce se zabývá problematikou smyslově nerozlišitelné Kopie v ontologii a hodnocení estetického objektu v oblasti výtvarného umění. Za tímto účelem předkládá a porovnává vybrané teoretické přístupy - Nelsona Goodmana, Reinolda Schmückera, Günthera Patziga, Eddy Zemacha a Denise Duttona - k ontologii uměleckého díla, originálu a Kopií. Dále sleduje dosavadní přístupy a řešení v oblasti hodnocení uměleckých děl a jejich Kopií již zmíněného Nelsona Goodmana a dále Arthura Koestlera, Marka Sagoffa, Kendalla L. Waltona a Tomáše Kulky, důrazem na teorii estetického dualismu T. Kulky. Jeho teorie estetického dualismu, spolu s rozlišováním identity uměleckého díla a jeho hmotného nositele (artefaktu; předně G. Patzig, E. Zemach), je výchozí pro návrh nového přístupu skrze estetický triadismus. Estetický triadismus navrhuje řešení problému hodnocení uměleckých děl a Kopií skrze tři hodnoty: estetickou a uměleckou hodnotu (vztahující se k uměleckému dílu) a hodnotu autenticity (vztahující se k artefaktu). Tento přístup je následně konfrontován s uvedenými teoriemi hodnocení a aplikován ve vztahu k estetickému objektu, jeho konstituci a hodnocení. Estetický triadismus vede k uspokojivému řešení hlavní i dílčích otázek, které jsou v této diplomové práci kladeny - vede k závěru, že hodnocení uměleckého díla i Kopie v teorii může být srovnatelné z hlediska jejich estetické a umělecké hodnoty, odlišné hodnocení se omezuje pouze na hodnotu autenticity. Naproti tomu v konkrétních situacích recepce uměleckých děl či Kopií ovlivňuje hodnota autenticity konstituci a hodnocení estetického objektu natolik, že vede k odlišnému soudu o estetickém objektu jak v jeho estetické, tak v umělecké hodnotě.
|
|
|
Jídlo jako estetický objekt?
TOMANOVÁ, Kateřina
Cílem bakalářské práce nazvané "Jídlo jako estetický objekt?" je představit teoretické předpoklady estetických koncepcí Jana Mukařovského a následně se je pokusit aplikovat na téma jídla. Dalším krokem pak bude nastínění psychické distance a estetického prožitku, které nám pomohou jídlo jako estetický objekt lépe pochopit. Ve třetí části si představíme několik autorů, kteří se věnují filosofii a estetice jídla, a mohou posloužit jako opora v našem zkoumání, neboť Jan Mukařovský se konkrétně k jídlu nevyjadřuje. Záměrem práce je objasnit, zda může být jídlo pojímáno esteticky.
|
|
| |
|
|
Ontologie estetického objektu a otázka hodnoty uměleckého díla, reprodukce a falza
RIGANOVÁ, Šárka
Tato bakalářská práce se zaměřuje na otázku originálu a kopií uměleckých děl (reprodukce, padělku), konkrétně na konstituci estetického objektu a jeho hodnotu. Za tímto účelem zde srovnávám teorii autenticity uměleckých děl Nelsona Goodmana s teorií hodnotově založené identity uměleckých děl Eddyho Zemacha. Tyto dvě teorie následně konfrontuji s konceptem estetického objektu Romana Ingardena. Okrajově se věnuji i vlivu mimoestetických informací o artefaktu (originálu, reprodukce, padělku) na konstituci estetického objektu i výsledného soudu o hodnotě estetického objektu.
|
|
|
Role míst nedourčenosti v procesu četby literárního díla
Kadlčíková, Radka ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Práce se zaměřuje na dvě estetické teorie, které se primárně zabývají recepcí uměleckého díla literárního. Práce pojednává o fenomenologické estetice Romana Ingardena a recepční estetice Wolfganga Isera. Zkoumání je vedeno k objasnění pojmu míst nedourčenosti v literárním textu a jejich funkci v něm. Oba autoři tento pojem vysvětlují v rámci svého pojetí recepce uměleckého díla literárního. Metoda práce je vymezena popisem obou představovaných teorií, na jejímž konci se oba přístupy porovnávají. Cílem práce je charakterizovat obě teorie a vymezit v nich pojem míst nedourčenosti. Cílem práce je také popsat momenty, ve kterých se Wolfgang Iser inspiruje teorií Romana Ingardena a také místa, kde s jeho teorií nesouhlasí a reviduje ji.
|
|
|
Zahrada jako estetický objekt (a jako umělecké dílo?)
ŠPAKOVÁ, Eliška
Tato práce se bude věnovat problematice vnímání okrasných zahrad tak, jak je pojednána v díle současného filozofa Davida E. Coopera a filozofky Mary Millerové. Představí otázku zahrady jako specifického estetického objektu, jenž je odlišný od přírodního estetického objektu na jedné straně, i od uměleckého díla na straně druhé. Práce si rovněž položí otázku, z jakých důvodů nejsou již zahrady kladeny do oblasti umění, popř. zda a za jakých podmínek lze v současnosti o zahradách jako uměleckých dílech uvažovat. V závěrečné kapitole autorka práce na základě předchozích částí předloží svou úvahu o vzniku českých zahrad v japonském stylu. Tato část pracuje s charakteristikami japonských zahrad a porovnává je s evropským pojetím zahrady.
|
|
|
Problematika ekonomického využití památek industriální architektury
Bok, Jan ; Kouba, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hucková, Barbara (oponent)
Práce se věnuje fenoménu industriálního dědictví. Zabývá se socio-kulturním vlivem industrializace, především v 19. století. Vymezuje a klasifikuje hmotné doklady tohoto období. Rozvádí obecně tematiku průmyslového dědictví za pomoci relevantní literatury. Cílem práce je definování pojmu "industrial" v souvislosti s uměním a estetickým náhledem na průmyslové dědictví, prokázání možnosti čistě estetické kontemplace s industriální tematikou a následná aplikace těchto poznatků v procesu ekonomického využití opuštěných budov pro nové účely. Kromě výsledků provedeného průzkumu je práce doplněna také fotografiemi přibližujícími autorův náhled na průmyslové dědictví.
|
|
|
Distance, prožitek a estetický objekt
VÁCHOVÁ, Radka
Základním předpokladem této bakalářské práce je obhájení nutnosti nástupu distance, která je podnětem k aktivaci estetického prožitku, pomocí kterého se autorka pokouší ozřejmit zastřešující téma této práce, tedy specifický charakter estetické recepce. Primárními texty pro tuto práci jsou studie ´Psychická distance´ jako faktor v umění a estetický princip Edwarda Bullougha a § 24/ Estetický prožitek a estetický předmět Romana Ingardena.
|
|
|
Úloha estetického prožitku v estetice Romana Ingardena a Stephena Coburna Peppera
RADOSTOVÁ, Kristýna
Cílem této práce je analýza a porovnání koncepcí estetického prožitku dvou významných osobností estetiky 20. století, Romana Ingardena a Stephena Coburna Peppera. Na pozadí tohoto rozboru vyvstanou důležité otázky, na které se tato práce ve světle výše zmíněných koncepcí pokusí odpovědět. Jakou roli hraje v estetickém prožitku hmotné dílo a do jaké míry je zapojen vnímající subjekt? Co je objektem kritického hodnocení a na jakém základě posuzujeme estetické hodnoty?
|
|
|
Problematika uměleckého díla a jeho hodnoty
ROLKOVÁ, Lenka
Tématem bakalářské práce je problematika ontologického statutu uměleckého díla. K tomuto tématu je přistoupeno na základě přezkoumání vztahu mezi artefaktem a estetickým objektem. Druhou vrstvou práce pak je sledování problematiky estetické a umělecké hodnoty a určení jejich vztahu k artefaktu, respektive k estetickému objektu. Základním teoretickým materiálem je estetické dílo Romana Ingardena a Jana Mukařovského.
|
host ::
RSS.