|
|
Čerstvé a měkké sýry jako potenciální zdroj \kur{Encephalitozoon cuniculi}
VECKOVÁ, Tereza
Cílem této práce bylo zjistit výskyt a prevalenci Encephalitozoon cuniculi v kozím mléce a trusu, a vyhodnotit účinek pasterizace a sýření při výrobě kozích sýrů na infekčnost spór E. cuniculi pro imunodeficitní (SCID, CD4-/- a CD8-/-) a imunokompetentní (BALB/c a C57BL/6) myši. Za experimentálních podmínek, spóry E. cuniculi genotyp II (557 000 spór v 1 g sýra) zůstávají životaschopné v čerstvých sýrech ošetřených pasterizací při teplotě 72 °C po dobu 20 sekund a jsou schopné vyvolat infekci u laboratorních zvířat. Pomocí nested PCR byla detekována specifická DNA E. cuniculi genotyp I a genotyp II v osmi z devíti zakoupených kozích sýrů od různých producentů/chovatelů v České republice v množství od 1 do 202 spór na 1 g sýra. Tyto sýry byly v dávce 60 g/myš zkrmovány po dobu 24 dnů imunodeficitním i imunokompetentním myším. Výsledky experimentu prokázaly, že spóry E. cuniculi genotyp I a II zůstávají životaschopné jak v čerstvých, tak měkkých sýrech a jsou schopné vyvolat infekci u laboratorních zvířat. Na základě zjištěných výsledků, by měly být čerstvé a měkké sýry považovány za potenciální zdroj infekce E. cuniculi pro člověka.
|
|
| |
|
| |
|
|
Fermentované masné výrobky jako potenciální zdroj Encephalitozoon cuniculi
VECKOVÁ, Tereza
Cílem této práce bylo zjistit výskyt a prevalenci Encephalitozoon cuniculi ve vepřovém mase a vyhodnotit účinek fermentace při výrobě salámů na infekčnost E. cuniculi pro imunodeficitní (SCID) a imunokompetentní (BALB/c a C57BL/6) myši. Pomocí nested PCR byla detekovaná DNA E. cuniculi genotyp II ve vzorcích masa dvou poražených prasat z 50 testovaných jatečních těl v množství od 60 do 250 spór na 1 g masa. Za experimentálních podmínek, spóry E. cuniculi genotyp II (3000 spór v 1 g) zůstávají životaschopné v salámech ošetřených fermentací při teplotě 24 °C po dobu 48 hodin a jsou schopné vyvolat infekci u laboratorních zvířat minimálně dva týdny po fermentaci Na základě zjištěných výsledků, by měly být fermentované masné výrobky považovány za potenciální zdroj infekce E. cuniculi u lidí.
|
|
|
Mléko jako potenciální zdroj Encephalitozoon cuniculi
TOMANOVÁ, Vendula
Cílem této práce bylo zjistit výskyt a prevalenci mikrosporidiových infekcí v syrovém kravském mléce. Bylo vyšetřeno 147 dojnic ze vzorku mléka, trusu či moči, z nichž jedna byla pozitivní na Encephalitozoon cuniculi a to opakovaně ve vzorku mléka i trusu. Teoretická část práce zahrnuje informace o mikrosporidiích, jako je například jejich vývojový cyklus, přenos a průběh onemocnění nebo terapie a prevence. V této části je popsáno i tepelné ošetření mléka. V praktické části je popsán metodický postup detekce mikrosporidiové DNA ze vzorků mléka, trusu či moči. Tato práce byla zaměřena na experimentální ověření devitalizační schopnosti různých pasterizačních metod. Mléko bylo inokulované spórami Encephalitozoon cuniculi a následně tepelně ošetřeno podle metod používaných v praxi. Toto mléko bylo perorálně vpraveno laboratorním SCID myším. Pro zjištění zda bylo tepelné ošetření účinné nebo zda propukla infekce, byly myši po třech týdnech usmrceny a jejich orgány vyšetřeny na přítomnost mikrosporidiové DNA v orgánech pomocí molekulárních metod.
|
|
|
Průběh mikrosporidiózy způsobené novým genotypem Encephalitozoon cuniculi na experimentálním modelu
VOTOČKOVÁ, Tereza
Mikrosporidie jsou obligátní intracelulární paraziti způsobující onemocnění zvané mikrosporidióza. Infekční strategií je spóra vysoce organizovaná buňka, díky níž dochází infikování hostitele. Má práce zaznamenává průběh mikrosporidiózy, která je vyvolaná infikováním experimentálního modelu druhem mikrosporidií Encephalitozoon cuniculi a to konkrétně genotypem ECIII. V teoretické části práce je zahrnuto seznámení s mikrosporidiemi. Jsou v ní obsaženy první záznamy, které započaly zvýšenou pozornost k jejich podrobnějšímu zkoumání. V této části jsou popsány biologické vlastnosti a systematické zařazení mikrosporidií, popis jejich infekčního materiálu, kterým je spóra. Popisu spór a jejich životnímu cyklu, díky kterému se mikrosporidie dostávají do hostitelského těla, kde se rozmnožují a způsobují onemocnění, se práce zabývá podrobněji. Jsou zmíněny zdroje, způsoby přenosů mikrosporidií a nejčastěji detekované mikrosporidie u lidí, jejichž pozornost je nejvíce věnována právě Encephalitozoon cuniculi jeho historii, vývoji, infekčnímu průběhu u hostitelů, detekci a léčbě. V praktické části je popsán metodický postup způsobu sledování mikrosporidiózy na experimentálních modelech, kterými byly laboratorní myši imbredního imunokompetentního kmene BALB/c a myši s těžkou kombinovanou deficiencí SCID. Myši byly per orálně nainfikovány spórami druhu Encephalitozoon cuniculi kmene ECIII vyizolovaným z pestrušky písečné (Lagurus lagurus). Průběh infekce byl sledován na základě koprologického vyšetření trusu myší a na základě vyšetření vzorků orgánů. Zpracování jednotlivých vzorků probíhalo za pomoci molekulární diagnostiky v parazitologické laboratoři AV ČR v Českých Budějovicích. DNA z jednotlivých tkání, orgánů a tělních tekutin byla vyizolována pomocí komerčního kitu QIAamp DNeasy Blood & Tissue Kit (QIAGEN), trus byl zpracováván pomocí komerčně dodávaného kitu QIAamp DNA Stool Mini Kit (QIAGEN). Principem bylo rozbití jednotlivých spór a získání čisté DNA, která byla vhodná k dalšímu zpracování. Následně byla provedena dvoukroková polymerázová řetězcová reakce. Díky této metodě dojde k rychlému zmnožení DNA založenému na principu replikace nukleových kyselin. Následujícím krokem byla gelová elektroforéza, při níž dochází k rozdělení DNA na jednotlivé fragmenty na základě rozdílných molekulových hmotností působením jednosměrného elektrického proudu. Výsledky byly vizualizovány UV transluminátorem při vlnové délce 312 nm, propojeným s počítačem, na kterém byly jednotlivé výsledky pozorovány. Součástí výzkumu byla léčba albendazolem BALB/c myší. Lék byl perorálně podáván v rozmezí od 28. do 42. dne po infekci. Získané výsledky o průběhu mikrosporidiózy jednotlivými orgány a tkáněmi, včetně zahrnuté léčby, byly zaznamenány do přehledných tabulek. V závěru práce je sepsáno shrnutí výzkumu a jeho porovnání s předchozími studiemi. Výsledky poukázaly na to, že mikrosporidie mohou být hrozbou nejenom pro lidi trpící imunodeficiencí, ale díky jejich úspěšnému přežití v orgánech imunokompetentních hostitelů a jejich schopnosti aktivace z nedetekovatelné hladiny, zdůrazňují nebezpečí latentní mikrosporidiózy jako rizikový faktor život ohrožující skupiny osob podstupující chemoterapii nebo transplantaci orgánů, kdy pacienti mohou získat infikovaný štěp od dárce.
|
|
|
Endoparazitární infekce koní
WAGNEROVÁ, Pavla
V letech 2009 až 2011 bylo odebráno celkem 587 vzorků trusu od 98 koní různého věku. Vzorky pocházely ze tří chovů lišících se způsobem chovu, technologií ustájení a managementem chovaných koní. K diagnostice parazitů byly využívány klasické parazitologické metody zahrnující flotaci, sedimentaci a metody barvení. Možný výskyt Encephalitozoon spp. byl detekován využitím genově specifické nested PCR. Ve všech sledovaných chovech se na celkové prevalenci nejvíce podíleli malí strongylidi. Věk byl zhodnocen jako významný faktor při výskytu Eimeria leuckarti, Strongyloides westeri a Parascaris equorum u hříbat. Rezistence malých strongylidů na benzimidazoly byla zaznamenána v jednom chovu. Monoinfekce převládaly nad smíšenými infekcemi. Jako nejméně rizikový z hlediska parazitárních infekcí byl označen stájový způsob chovu koní ve sportovní stáji. Ve sledovaných chovech byl u koní molekulárními analýzami prokázán výskyt mikrosporidie Encephalitozoon cuniculi genotyp I.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.