|
|
Změny plicních funkcí a srdeční aktivity při stimulaci reflexního otáčení dle Vojty
Charvátová, Zuzana ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Martínek, Milan (oponent)
Autor: Zuzana Charvátová Název: Změny plicních funkcí a srdeční aktivity při stimulaci reflexního otáčení dle Vojty Cíle: Cílem této práce je hodnocení doprovodných nelokomočních projevů v rámci komplexní odpovědi na stimulaci spoušťových zón z konceptu reflexní lokomoce dle profesora Vojty (VRL), jež jsou odrazem funkce autonomního nervového systému. Z těchto projevů byly vybrány změny dechových parametrů a změny srdeční aktivity. Metody: Výzkum proběhl na 26 zdravých dospělých ženách ve věku 19-25 let. Zvoleno bylo reflexní otáčení dle Vojty z polohy na zádech (RO - 1. fáze). Tlaková stimulace byla prováděna z hrudní spoušťové zóny vlevo mezi 6. a 7. žebrem 10 minut. U každé probandky byla provedena i zdánlivá (sham) stimulace ve stejné pozici (RO - 1. fáze), která trvala rovněž 10 minut, ale byla na pravé straně hrudníku mezi 2. a 3. žebrem. Z důvodu možného doznívajícího efektu tlakové stimulace při VRL byla sham stimulace vždy předřazena experimentální stimulaci. Mezi oběma cykly byla přestávka 10 minut. Data pro analýzu změn plicních funkcí byla získána spirometrickým měřením FVC, FEV1 a PEF před zdánlivou (sham) stimulací, po sham stimulaci a po experimentální stimulaci. Pro statistickou analýzu (test ANOVA pro opakovaná měření) jsme použili hodnoty vyjádřené v procentech predikovaných...
|
|
|
Využití výukového systému Vernier pro laboratorní cvičení
Kubová, Dominika ; Mézl, Martin (oponent) ; Králík, Martin (vedoucí práce)
Cílem této práce je navrhnout postup měření ve vývojovém prostředí LabVIEW pro tři laboratorní cvičení s využitím EKG senzoru, snímače krevního tlaku a spirometru od společnosti Vernier. V teoretické části je popsán fyziologický úvod, problematika daných přístrojů a metody měření. Praktická část se zaměřuje na vypracování a ověření navržených měřících protokolů, které jsou přiloženy jako přílohy práce. Dále také zahrnuje pomocné soubory pro cvičení, včetně skriptů pro základní akvizici dat a kalibraci. Tyto materiály mají sloužit jako výukové nástroje umožňující efektivní nácvik a pochopení měřících metod v lékařské diagnostice.
|
|
|
Lokalizace fibrilace síní pro vyhodnocení zatížení pacienta
Martinásková, Klára ; Ředina, Richard (oponent) ; Filipenská, Marina (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou detekce fibrilace síní ze záznamů EKG a lokalizace daných úseků fibrilace u signálů s paroxysmální fibrilací. Je vypracována rešerše týkající se fibrilace síní, vzniku této atologie a metod detekce fibrilace z EKG záznamů pomocí hlubokého učení. V jazyce Python je následně implementován model konvoluční neuronové sítě s reziduálními bloky pro klasifikaci krátkých (3 s) segmentů EKG signálu. Následně jsou výsledky klasifikace zpracovány a v signálech s paroxysmální fibrilací jsou lokalizovány úseky s fibrilací. Díky klasifikaci a lokalizaci je dále vyhodnoceno zatížení pacienta fibrilací. Implementovaný klasifikátor na testovací množině dosahuje výsledků F1 skóre 96,15 %. Při lokalizaci úseků s fibrilací algoritmem je dosaženo hodnoty MAE 0,95 s pro detekci začátků a 1,29 s pro detekci konců vůči referenčním polohám. Odhadované zatížení pacienta je porovnáno se skutečnou zátěží a dosahuje MAE 3 %.
|
|
|
Stanovení hladiny stresu na základě monitorování tepové frekvence
Hodulík, Hynek ; Strnadel, Josef (oponent) ; Bidlo, Michal (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem prototypu nositelného vestavěného zařízení, které slouží k detekci stresu na základě měření fyziologických projevů stresu pomocí EKG senzoru. Pro komunikaci zařízení využívá Bluetooth LE. Spolu se zařízením je navržen algoritmus, který na základě naměřených dat o variabilitě srdečního tepu lokálně odhaduje hladinu stresu. Na základě srovnání několika metod byl pro detekci stresu zvolen vícevrstvý perceptron. Navržené řešení dosahuje na datasetu WESAD 85% přesnosti při detekci stresu.
|
|
| |
|
|
Detekce arytmií v EKG
Pchálková, Aneta ; Filipenská, Marina (oponent) ; Novotná, Petra (vedoucí práce)
Tato práce popisuje princip EKG, fyziologii arytmií, jejich vznik a projevy v EKG se zaměřením na komorové extrasystoly a blokády Tawarových ramének. Zabývá se současnými metodami detekce těchto arytmií a získáním příznaků potřebných pro jejich realizaci. Dále je popsána práce s daty včetně jejich předzpracování, které je provedeno také prakticky. Klasifikace komorových extrasystol a blokád Tawarových ramének je realizována pomocí modelů k-nejbližších sousedů.
|
|
|
Anotace kvality záznamů EKG
Hluší, Veronika ; Smital, Lukáš (oponent) ; Vítek, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá tématem anotace kvality záznamů EKG. Teoretická část práce obsahuje popis metod zabývajících se odhadem kvality EKG signálů. Praktická část se věnuje navrhnutí a realizaci vlastní metody, která umožňuje spojitý odhad kvality EKG záznamů. Realizovaná metoda je otestována na veřejně dostupných záznamech a výsledky jsou zhodnoceny.
|
|
|
Automaticka diagnostika 12svodoveho EKG pomoci hlubokeho uceni
Blaude, Ondřej ; Smital, Lukáš (oponent) ; Provazník, Valentine (vedoucí práce)
Tato diplomová práce má za cíl prozkoumat problematiku automatické diagnostiky EKG, a to na dvanáctisvodových záznamech. V kapitole první je krátce popsán úvod k srdci a měření jeho elektrické aktivity, navíc jsou zde krátce popsány abnormality, které budou v práci klasifikovány. Ve druhé kapitole je popsáno, jak bylo EKG diagnostikováno dříve, tedy klasickými metodami, které předcházely hlubokému učení. Zde jsou i zmíněny některé nedostatky, které tyto metody mají právě oproti hlubokému učení. Část třetí již věnuje pozornost hlubokému učení samotnému, jeho přínosu a výhodám ve srovnání s metodami klasickými. Popsány jsou zde i konvoluční neuronové sítě a jejich jednotlivé bloky, později je věnována pozornost i vybraným architekturám, které byly v některých studiích použity. Kapitola čtvrtá se již zaměřuje na praktickou část, v níž jsou podrobněji popsána použitá data z databáze PhysioNet, navržený algoritmus a jeho realizace. V páté kapitole jsou výsledky diskutovány a srovnány výsledky dostupných publikací se související problematikou.
|
|
|
Interpretace učebního procesu klasifikátoru fibrilace síně
Lichtblauová, Anna ; Ředina, Richard (oponent) ; Novotná, Petra (vedoucí práce)
V rámci teoretické části bakalářské práce byla nastudována problematika detekce fibrilace síní (FS) a práce s konvolučními neuronovými sítěmi (CNN). Následně byly v praktické části vytvořeny dva klasifikátory. První byl určen pro klasifikaci sinusového rytmu, fibrilace síní a ostatních patologií, druhý dále rozlišoval kategorii "fibrilace síní" podle skutečnosti, zda se nacházela v celém záznamu nebo jen v jeho části. Výsledná přesnost byla 82.12~\% v případě prvního, resp. 85.14 \% v případě druhého klasifikátoru.
|
|
|
Automatická detekce ischemie v EKG
Noremberczyk, Adam ; Potočňák, Tomáš (oponent) ; Ronzhina, Marina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá využitím umělých neuronových sítí (UNS), pro detekci ischemické choroby srdeční (ICHS) ve frekvenční oblasti. První část této práce je zaměřena na teoretické znalosti a popisuje problematiku patologických změn na EKG, převodu EKG do frekvenční oblasti. Popisuje použité statistické metody a metody pro automatickou detekci ICHS a IM. Vysvětluje problematiku perceptronu a UNS. Druhá část práce se zabývá Neural Network Toolboxem MATLAB®. Tato část je zaměřena na výpočet parametrů a výběr vhodných parametrů. Propojování pásem v oblasti. Na konci práce je použita UNS na detekci ischemických parametrů a výsledky jsou diskutovány. Průměrné hodnoty pro nejlepší nastavení vycházeli na 100 % celkové úspěšnosti.
|
host ::
RSS.