|
|
Vliv druhého vatikánského koncilu na postoj církve ke světu. Ilustrace na teologii dějin církve v českých zemích v době komunismu
OTÝPKOVÁ, Petra
Cílem disertační práce je najít odpověď na otázku, zda Druhý vatikánský koncil ovlivnil postoj církve ke světu, což konkrétně ilustrujeme na životě církve v českých zemích během komunismu, kdy rozdíly mezi církví a světem byly nejvíce patrné. Vycházíme ze základních pojmů Druhého vatikánského koncilu, jimiž jsou čtení znamení času a aggiornamento. Jako hlavní zdroje nám slouží především dokumenty Druhého vatikánského koncilu, jejich komentáře, které tvoří jeho ucelený výstup, a práce věnované přímo koncilu. Situaci církve českých zemí nahlížíme z hlediska postoje státu k církvi a reakce církve na ně, což ovlivnilo i vnímání a recepci samotného Druhého vatikánského koncilu. Ilustrujeme je především na základě tematických prací a svědectví pamětníků. Vliv Druhého vatikánského koncilu obecně spatřujeme zejména v cílené reflexi situace církve a společnosti i cest, které církev pro šíření evangelia volí. V českých zemích Druhý vatikánský koncil katolíky povzbudil především k aktivnímu jednání v oblasti občanské angažovanosti jako odpovědnosti za společnost, k níž koncil také ve svých dokumentech vybízí.
|
|
|
Changes of canon law from the Second Vatican Council to the present
Drábiková, Nina ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Zmeny kánonického práva od Druhého vatikánskeho koncilu do súčasnosti Abstrakt Táto diplomová práca sa zaoberá vývojom kánonického práva Katolíckej cirkvi od započatia Druhého vatikánskeho koncilu do súčasnosti, čiže od roku 1962. Cieľom diplomovej práce bolo prehľadne spracovať najpodstatnejšie novely v oblasti kánonického práva v stanovenom období. Počas tohto obdobia sa v čele Katolíckej cirkvi vystriedali šiesti pápeži (vrátane Jána Pavla I., ktorého pontifikát trval iba tridsaťtri dní). Prvá kapitola diplomovej práce skúma kánonické právo ako právnu disciplínu v kontexte práva svetského. Druhá kapitola sa zaoberá obdobím Druhého vatikánskeho koncilu, jeho zvolaním a postupne štyrmi zasadacími obdobiami. V priebehu koncilu došlo k úmrtiu pápeža Jána XXIII. Na jeho miesto nastúpil pápež Pavol VI., ktorý okamžite vyjadril vôľu pokračovať v koncile a od druhého zasadacieho obdobia koncilu predsedal. Jednotlivé podkapitoly analyzujú najmä šestnásť dokumentov, ktoré koncil vydal počas zasadacích období, a ktoré sa stali ideologickým podkladom pre následné zmeny kánonického práva. Tretia kapitola skúma legislatívne zmeny v kánonickom práve v období od skončenia Druhého vatikánskeho koncilu až do vydania nového Kódexu kánonického práva. Toto obdobie je nazývané aj prechodným obdobím. Jednotlivé podkapitoly...
|
|
|
Katolické noviny v letech 1949-1968
Dušková, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Zamazal, Ondřej (oponent)
Diplomová práce Katolické noviny v letech 1949 - 1968 přináší historickou analýzu tohoto církevního periodika, které vzniklo za účelem naplnění proticírkevních cílů komunistické strany po roce 1948. Práce si také klade za cíl popsat podmínky, ve kterých katolická církev existovala po převzetí moci komunistickou stranou v roce 1948. Katolické noviny vznikly v roce 1949 a ve své době byly jediným oficiálním periodikem katolické církve, které mohlo posilovat víru věřících a vzdělávat je. Ostatní katolické časopisy byly zastaveny krátce po únoru 1948. Římskokatolická církev se v této době stala jedním z hlavních nepřátel nového režimu. Část práce popisuje jednání čelních představitelů státu a církve o podobě jejich vztahu, po jejichž ztroskotání začal stát uplatňovat novou církevní politiku. Její součástí byla administrativní opatření namířená proti církvi, církevní procesy s duchovními a omezení ve vzdělávacím systému bohoslovců a další. Práce přináší pohled na vznik Katolických novin a první roky jejich existence, detailněji si všímá rubrik určených pro vzdělávání dětí. Věnuje se též Druhému vatikánskému koncilu, který probíhal v letech 1962 - 1965. Koncil znamenal v dějinách katolické církve 20. století velice důležitou událost, která ovlivnila nejen podobu církve, ale i obsah Katolických novin v...
|
|
|
Vatikán a Československo v roce 1968
Nedvěd, René ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem Československa a Vatikánu v 60. letech 20. století, s důrazem na období Pražského jara roku 1968. Shrnuje význam II. vatikánského koncilu a ukazuje proměnu papežství v období od počátku 60. let. Vlastním jádrem práce je analýza politických vazeb mezi Československem a Vatikánem v roce 1968 a vztahů papeže Pavla VI. (1963-1978) k událostem v Československu s hlubším důrazem na osobnosti českých a slovenských biskupů, jednání mezi církví a státem i proměny československo- vatikánských diplomatických styků. Zajímavým obohacením diplomatických jednání je především archiv rozhlasového vysílání Radio Vaticana, jenž je v digitalizované podobě přístupný na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů. Klíčová slova Komunismus; Druhý vatikánský koncil; papež Pavel VI.; katolická církev; Vatikán.
|
|
|
Druhý vatikánský koncil a jeho následovníci
Poslední, Petra ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Ve své práci jsem se dopracovala k několika závěrům. Svatí otcové Jan XXIII., Pavel IV. a František, kteří následovali odkaz II. vatikánského koncilu a hlásí se k němu, jsou ve společnosti mnohem oblíbenější než papeži, kteří mají odlišný názor a k zatím poslednímu ekumenickému koncilu se nehlásí. Pro veřejnost je zcela klíčová otevřenost osobnosti a přístup papeže k modernizaci církve. Dalším zásadním aspektem pro dnešní církev je bezpochyby mediální svět.
|
|
|
Projevy antifeminismu v současném učení římskokatolické církve
Langhammerová, Gabriela ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Diplomová práce Antifeminismus v současném učení římskokatolické církve zkoumá mechanismy, které utvářejí identitu ženy v římskokatolickém učení. Ta je výchozím bodem pro následné vytvoření genderového řádu, tedy způsobu vztahu muže a ženy, ve kterém je žena muži podřízena. Pro podporu podřízeného postavení ženy implementovala římskokatolická teologie do svého učení teorii komplementarity. Tato nerovnost je základem pro genderově podmíněné násilí. Feministické hnutí a feministická teologie s Mary Daly v čele přinesly v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století nové analytické nástroje k pochopení fungování společenských mechanismů, které vedou k podřízenosti ženy. Těmito nástroji jsou zejména feministická kritika a perspektiva, kritika mocenských vztahů a androcentrismu a principy vzniku ženské identity, tedy analýza toho, "kdo je žena." Istanbulská úmluva se svojí perspektivou, která odmítá nerovnost, prosazuje kritiku mocenských vztahů a označuje násilí na ženách jako genderově podmíněné, se tematicky i myšlenkově shoduje s metodami i cíli jak feministického hnutí tak demokratických principů. Zejména se s nimi shoduje v otázce genderově podmíněného násilí, které jsou Istanbulskou úmluvou shodně formulovány jako strukturální problém. Římskokatolická církev přijetí Istanbulské úmluvy odmítá a...
|
|
|
Vývoj české křesťanské hudby po 2. vatikánském koncilu
Viktorinová, Barbora ; Saláková, Magdalena (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem české křesťanské hudby po Druhém vatikánském koncilu. Zaměřuje se na rozlišení pojmů duchovní a liturgická hudba. Srovnává, jak se proměňovalo vnímání liturgické hudby od židovského náboženství, přes rané křesťanství, středověk a novověk, až po začátek Druhého vatikánského koncilu. Věnuje se také samotnému Druhému vatikánskému koncilu, jeho přínosu, a jakými změnami přispěl v oblasti liturgické hudby. Zaměřuje se na používání liturgické hudby v českých zemích a seznamuje s pravidly pro používání liturgické hudby, která se týkají především mší svatých za doprovodu kytary či jiných nástrojů než varhan. Zároveň práce zmiňuje mše svaté s dětmi. Dále se práce zaměřuje na reakci na Druhý vatikánský koncil ze strany Petra Ebena a jeho Truvérské mše. Na to navazuje popis křesťanských kapel těsně po Druhém vatikánském koncilu - Ztracené kapely a skupiny Učedníci. Práce se také věnuje současnému vývoji české křesťanské hudební scény. Zahrnuje popis některých křesťanských schol od počátku nového tisíciletí, mezi něž patří Kapela Příchovice, Schola brněnské mládeže a skupina Adorare. V práci jsou popsány materiály pro výběr písní pro liturgii i jiné příležitosti. Práce zahrnuje výčet dostupných zpěvníků, obsahuje příklady výběru písní, a databázi českých křesťanských písní...
|
|
|
Prorocký model katecheze jako reakce na otázky naší doby
Krbec, Jan ; Zimmermannová, Marie (vedoucí práce) ; Dřímal, Ludvík (oponent)
Diplomová práce "Prorocký model katecheze jako reakce na otázky naší doby" zpracovává téma dějinně-prorockého modelu katecheze. Ve studijní části práce je model uchopen v kontextu biblického pojetí proroctví dovršeného v osobě Ježíše z Nazareta a jako jeden z projevů účasti pokřtěných na Kristově prorockém úřadu, realizovaném v celku evangelizačního poslání církve. Jeho vnímavost vůči sociálním podnětům, důraz kladený na malá křesťanská společenství a nárok na křesťanskou angažovanost jsou nahlédnuty v rozsahu sociální nauky církve a jejího vývoje po 2. vatikánském koncilu. Autorská část práce představuje původní katechezi na aktuální společenské téma, čtené prizmatem evangelia a křesťanské víry. Předložením tématu členům dvou malých společenství a vyhodnocením výsledků setkání má být dosaženo cíle práce, kterým je ukázat, jak může dějinně-prorocký model katecheze pomoci dospělým věřícím porozumět "znamením doby" a přispět k růstu společenství křesťanů.
|
|
|
Kněžské bratrstvo sv. Pia X. v současné české diskusi o odkazu Druhého vatikánského koncilu
Milata, Jan ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
FSSPX je společenstvím neřeholních kněží se strukturou podobnou mnohým řeholním řádům. Bylo založeno roku 1970 arcibiskupem Marcelem Lefebvrem. Jeho programem je ob- rana tradičních katolických hodnot před nebezpečím, které údajně představují reformy zahájené Druhým vatikánským koncilem. Okolo FSSPX se zformovalo širší společenství katolíků ne- souhlasících s vývojem v církvi. Po rozchodu FSSPX s vedením církve roku 1988 se toto spo- lečenství více utužilo a získalo ráz jakési denominace. Druhý vatikánský koncil (1962-1965) provedl mnoho změn, z nichž mnohé dosud nebyly uvedeny plně do praxe. Týkají se liturgie, pastorace, výkladu Písma, studia teologie a dalších otázek. Společným jmenovatelem koncilních reforem bylo učinit Kristovu zvěst srozumitel- nější modernímu člověku a srovnat mnohé věci v církvi s duchem evangelia a prvokřesťanské tradice. Nejvýznamnějšími posuny, vyvolanými koncilem, byly nové postoje k ekumenismu, principu náboženské svobody a mezináboženskému dialogu. Mnohým kruhům v církvi se ovšem tyto změny zdály být rozmělňováním pravd víry. Těmto katolíkům se začalo souhrnně říkat tradicionalisté. Překonání příkopů mezi křesťanskými konfesemi a srovnání struktury církve více s duchem dneška, jakož i prvokřesťanské tradice patří mezi další úkoly vyplývající ze závěrů koncilu, které...
|
|
|
Kněžské bratrstvo svatého Pia X.
Milata, Jan ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
Resumé FSSPX je společenstvím neřeholních kněží, i když jeho organizace má obdobnou strukturu jako mnohé řeholní řády. Za své poslání si FSSPX stanovilo obranu katolického kněžství, tridentské mše a pravověrného učení církve před údajným nebezpečím, které po Druhém vatikánském koncilu prý církev zachvátilo. FSSPX bylo založeno roku 1970, jeho centrem se stal kněžský seminář ve švýcarském Ècône. Okolo FSSPX se utvořilo širší neformální společenství katolických věřících nespokojených s vývojem církve a navštěvujících proto mše sloužené kněžími Bratrstva. Toto společenství se ještě více utužilo po rozchodu FSSPX s vedením katolické církve, který nastal po nedovolených svěceních a následné exkomunikaci zakladatele Bratrstva arcibiskupa Marcela Lefebvra a jeho nejbližších spolupracovníků roku 1988. Od té doby tvoří tito věřící jakési kongregace připomínající farnosti, avšak neoficiální a improvizované. Z hlediska kanonického práva katolické církve jsou tyto aktivity nedovolené, stejně tak jako svátosti vysluhované kněžími FSSPX (i přestože jsou to svátosti platné!). Ráz tohoto společenství je konzervativní a to jak z hlediska věrouky a zbožnosti, tak přístupem k mnohým společenským otázkám. Nejedná se však o uzavřené sektářské uskupení vedené nějakou mimořádnou osobní autoritou. Příslušníci společenství mají...
|
host ::
RSS.