|
|
Parental leave in Dresden and Leipzig with the focus of fathers involvement as an example for successful family politic
Jus, Denise ; Barth, Boris (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Německo se v posledních letech potýká s demografickými proměnami na svém území, který poukazuje na čím dál tím více stárnoucí populace a naopak na nízkou porodnost, která by tento trend mohla zvrátit a znormalizovat. Rodinná politika se právě těmito tématy zabývá, neboť jejím úkolem je rodinám a jejím potomkům zajistit budoucnost. V posledních letech je její aktuální cíl zvednout porodnost a zajistit a posílit pozici žen v pracovním trhu. Jako možné řešení vidí práve v mužích a jejich podílení se na rodičovské dovolené. Tato diplomová práce se bude proto zabývat hlavně těmito muži. Přelomový rok pro Německo a hlavně pro otce byl rok 2007, kdy došlo k zavedení tzv. Elterngeld, který měl muže povzbudit k podílení se výchovy dítěte a podporovat tím ženu, že taky vstoupí na rodičovskou dovolenou. Neboť díky tomuto faktu, že by muž pomáhal ženě s výchou dítěte a domácími činnosti, je i ženám takto umožněno se vrátit dříve do pracovního prostředí (min. na poloviční úvazek). Tato partnerská spolupráce by měla zajistit větší stabilitu ve vztahu a tím možno i dalšího potomka, který německý stát nutně potřebuje. Od roku 2007 lze pozorovat počet mužů, jež vstupují na rodičovskou. Pozorohudné je, že jedny z nejvyšších čísel vykazuje spolková země Sasko s Drážďany a Lipskem. Jelikož je muž nyní vnímám jako...
|
|
|
Liberecké krematorium a osobnost architekta Rudolfa Bitzana
Zamazalová, Michaela ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Schmelzová, Radoslava (oponent)
Bakalářská práce "Liberecké krematorium a osobnost architekta Rudolfa Bitzana" se zabývá budovou krematoria v Liberci i osobou jejího tvůrce, architekta Rudolfa Bitzana. Cílem práce je představit realizaci projektu této stavby v kontextu doby jejího vzniku. Zaměřuje se také na kulturně-historické pozadí stavby libereckého krematoria, které je první stavbou krematoria na našem území. Hlavní část práce se soustředí kromě architektury stavby, na umělecko-historický pohled i na uměleckou výzdobu krematoria. Součástí práce je také podrobný popis interiéru včetně porovnáním původní a současné podoby stavby, která utrpěla mnohými rekonstrukcemi. Jedna z kapitol je věnována samotné osobnosti, u nás stále málo známého německého architekta, Rudolfa Bitzana. Kapitola se zaměřuje především na jeho dílo, stručně shrnuje i architektův život a studia. Popisuje Bitzanovy významné architektonické návrhy a realizace nejen v Německu, ale především v oblasti českého pohraničí, kterými jsou například Krušnohorské divadlo v Teplicích, kancelářská budova v Podmoklech či vily v Liberci. Práce nabízí také srovnání s drážďanským krematoriem a dalšími německými stavbami tohoto druhu. Poukazuje na vzájemné ovlivnění těchto staveb a snaží se nalézt architektovu možnou inspiraci.
|
|
| |
|
|
Joseph Aloys Tichatschek (1807-1886) "Z tenorů největší rek"
Kajzar, Martin
Joseph Aloys Tichatscheck patřil mezi výrazné pěvecké osobnosti nejen díky originální interpretaci oper a hudebních dramat Richarda Wagnera, ale především pro svoji uměleckou komplexnost. Za svůj život absolvoval bohatou pěveckou kariéru v Německu, ale i v řadě dalších zemí Evropy. Byl takřka pěveckým symbolem Wagnerova hudebního dramatu a ryzím archetypem oboru Heldentenor. Již za Wagnerova života se navíc stal významným propagátorem skladatelova díla. Práce vznikala na základě pramenného výzkumu v tuzemsku (Praha, Teplice nad Metují) i v zahraničí (Bayreuth, Berlín, Drážďany, Frankfurt, Lipsko, Moskva, Neuruppin, Vídeň), ale také díky celosvětovým digitalizovaným archivům a národním knihovnám, rukopisným materiálům, novinovým a časopiseckým kritikám, fotografiím a vzpomínkám potomků. Dnes je to více než dvě století od umělcova narození a tato práce usiluje o první ucelený umělecký i osobnostní profil Josepha Tichatschecka jako výsledek původní badatelské činnosti.
|
|
|
Joseph Aloys Tichatschek (1807-1886) "Z tenorů největší rek"
Kajzar, Martin
Joseph Aloys Tichatscheck patřil mezi výrazné pěvecké osobnosti nejen díky originální interpretaci oper a hudebních dramat Richarda Wagnera, ale především pro svoji uměleckou komplexnost. Za svůj život absolvoval bohatou pěveckou kariéru v Německu, ale i v řadě dalších zemí Evropy. Byl takřka pěveckým symbolem Wagnerova hudebního dramatu a ryzím archetypem oboru Heldentenor. Již za Wagnerova života se navíc stal významným propagátorem skladatelova díla. Práce vznikala na základě pramenného výzkumu v tuzemsku (Praha, Teplice nad Metují) i v zahraničí (Bayreuth, Berlín, Drážďany, Frankfurt, Lipsko, Moskva, Neuruppin, Vídeň), ale také díky celosvětovým digitalizovaným archivům a národním knihovnám, rukopisným materiálům, novinovým a časopiseckým kritikám, fotografiím a vzpomínkám potomků. Dnes je to více než dvě století od umělcova narození a tato práce usiluje o první ucelený umělecký i osobnostní profil Josepha Tichatschecka jako výsledek původní badatelské činnosti.
|
|
|
Parental leave in Dresden and Leipzig with the focus of fathers involvement as an example for successful family politic
Jus, Denise ; Barth, Boris (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Německo se v posledních letech potýká s demografickými proměnami na svém území, který poukazuje na čím dál tím více stárnoucí populace a naopak na nízkou porodnost, která by tento trend mohla zvrátit a znormalizovat. Rodinná politika se právě těmito tématy zabývá, neboť jejím úkolem je rodinám a jejím potomkům zajistit budoucnost. V posledních letech je její aktuální cíl zvednout porodnost a zajistit a posílit pozici žen v pracovním trhu. Jako možné řešení vidí práve v mužích a jejich podílení se na rodičovské dovolené. Tato diplomová práce se bude proto zabývat hlavně těmito muži. Přelomový rok pro Německo a hlavně pro otce byl rok 2007, kdy došlo k zavedení tzv. Elterngeld, který měl muže povzbudit k podílení se výchovy dítěte a podporovat tím ženu, že taky vstoupí na rodičovskou dovolenou. Neboť díky tomuto faktu, že by muž pomáhal ženě s výchou dítěte a domácími činnosti, je i ženám takto umožněno se vrátit dříve do pracovního prostředí (min. na poloviční úvazek). Tato partnerská spolupráce by měla zajistit větší stabilitu ve vztahu a tím možno i dalšího potomka, který německý stát nutně potřebuje. Od roku 2007 lze pozorovat počet mužů, jež vstupují na rodičovskou. Pozorohudné je, že jedny z nejvyšších čísel vykazuje spolková země Sasko s Drážďany a Lipskem. Jelikož je muž nyní vnímám jako...
|
|
|
Reflexe a vnímání útoku na Drážďany
Majerová, Tereza ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Práce se zaměřuje na proměny vnímání bombového útoku na Drážďany v průběhu 2. poloviny 20. století, s důrazem na reflexi v médiích i veřejném mínění od války po současnost. Zachycuje problematiku notoricky známé vojenské operace a především nuance mezi Německem a Velkou Británií s ohledem na postavení států ve válce a po ní. Práce pomáhá lépe uchopit válečnou realitu i její důsledky, seřadit jednotlivé proměny a vyložit příčiny daných změn. Klíčová slova bombardování, Drážďany, reflexe, druhá světová válka, válečné operace, válečné zločiny, kontroverze
|
|
|
Liberecké krematorium a osobnost architekta Rudolfa Bitzana
Zamazalová, Michaela ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Schmelzová, Radoslava (oponent)
Bakalářská práce "Liberecké krematorium a osobnost architekta Rudolfa Bitzana" se zabývá budovou krematoria v Liberci i osobou jejího tvůrce, architekta Rudolfa Bitzana. Cílem práce je představit realizaci projektu této stavby v kontextu doby jejího vzniku. Zaměřuje se také na kulturně-historické pozadí stavby libereckého krematoria, které je první stavbou krematoria na našem území. Hlavní část práce se soustředí kromě architektury stavby, na umělecko-historický pohled i na uměleckou výzdobu krematoria. Součástí práce je také podrobný popis interiéru včetně porovnáním původní a současné podoby stavby, která utrpěla mnohými rekonstrukcemi. Jedna z kapitol je věnována samotné osobnosti, u nás stále málo známého německého architekta, Rudolfa Bitzana. Kapitola se zaměřuje především na jeho dílo, stručně shrnuje i architektův život a studia. Popisuje Bitzanovy významné architektonické návrhy a realizace nejen v Německu, ale především v oblasti českého pohraničí, kterými jsou například Krušnohorské divadlo v Teplicích, kancelářská budova v Podmoklech či vily v Liberci. Práce nabízí také srovnání s drážďanským krematoriem a dalšími německými stavbami tohoto druhu. Poukazuje na vzájemné ovlivnění těchto staveb a snaží se nalézt architektovu možnou inspiraci.
|
host ::
RSS.