|
|
Dohoda o vině a trestu a další alternativní trestní procedury
Hás, Petr ; Montag, Josef (vedoucí práce) ; Drápal, Jakub (oponent)
Dohoda o vině a trestu a další alternativní trestní procedury Abstrakt Téma této práce se týká alternativních trestních procedur, přičemž na první místo řadí dohodu o vině a trestu. Jde o institut, který v českém právní řádu nemá žádnou tradici, byl do něj zařazen pod vlivem angloamerického práva a představuje alternativu ke klasickému průběhu trestního řízení, které bude při využití dohody zkráceno, přičemž za klíčovou lze považovat právě dobu sjednání dohody, zda se tak děje po zahájení trestního stíhání nebo později ale ještě před podáním obžaloby či až v rámci soudního stádia řízení, respektive v rámci řízení odvolacího. Dohoda představuje možnost, jak se vyhnout hlavnímu líčení a s tím souvisejícímu dokazování, podání obžaloby a také zdlouhavému opatřování důkazních prostředků, a to prohlášením osoby, proti níž se řízení vede, že spáchala skutek, pro který je stíhána. Práce je rozdělena do dvou kapitol, první z nich se zabývá charakteristikou dohody, jejím teoreticko-právním vymezením a její zákonnou úpravou v České republice. Následuje výčet přístupů k ní pohledem zahraničních právníků a ekonomů a pohled na dohodu ze strany základních zásad trestního procesu. Druhá kapitola pak je členěna do řady podkapitol, které se nejprve zabývají ekonomickým pohledem na trestní právo - na páchání trestných činů,...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu jako nástroj ochrany práv obviněného
Podliska, Vojtěch ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Velká většina všech trestních věcí je řešena pomocí tzv. odklonů v trestním řízení, jakožto alternativní způsob řešení trestních věcí. Tato diplomová práce se zabývá dohodou o vině a trestu, která právě může být řazena mezi tento zvláštní způsob trestního řízení. Ačkoliv dohoda o vině a trestu je v českém právním řádu vcelku novým právním institutem, je často diskutována v rámci odborné veřejnosti. V této práci popíšu dohodu o vině a trestu ve vztahu jejímu vlivu na práva obviněného. Diplomová práce je rozdělena do 10 kapitol. Na začátku (kapitola 1 a 2) se zaměřím na popis odklonů v trestním řízení a dohody o vině a trestu obecně. V kapitole 3 popíšu právní úpravu dohody o vině a trestu v českém trestním řádu. Poté se zaměřím na specifické oblasti dohodovacího řízení, které mají největší vliv na práva obviněného. Zejména se jedná o roli soudu v dohodovacím řízení, aplikace dohody o vině a trestu ve skupinových věcech a zaručení dobrovolnosti jejího sjednání (kapitoly 4-9). Poslední část obsahuje návrhy de lege ferenda a závěrečné shrnutí (kapitoly 9 a 10). Výsledek této práce potvrzuje závěr, že sjednáním dohody o vině a trestu dochází ke značnému omezení práv obviněného. Na druhou stranu, pomocí tohoto může obviněný obdržet mírnější trest. Platí, že čím dříve je dohoda sjednána, tím mírnější...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Koblasová, Jana ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Dohoda o vině a trestu Abstrakt Předmětem práce je institut dohody o vině a trestu jakožto zvláštní způsob vyřizování trestních věcí. Podstatou dohody o vině a trestu je dohoda státního zástupce a obviněného, ve které se obviněný přiznává ke spáchání skutku, pro který je stíhán, výměnou za uložení mírnějšího trestu, než který by mu hrozil ve standartním trestním řízení. Jde o formu odklonu trestním řízení, která má trestní řízení zrychlit a zjednodušit. českém právním řádu je dohoda o vině a trestu zakotvena poměrně krátkou dobu. jejímu zavedení došlo v tomu, že se v vině a trestu v praxi příliš neuchytila, bylo nutné přijmout určité změny. K těmto došlo v 2020 když se například umožnilo dohodu o vině a trestu sjednat i u zvlášť závažných zločinů. Práce je strukturovaná do šesti kapitol. V možné dohodu o vině a trestu zařadit mezi odklony v trestním řízení. K zodpovězení této otázky nutné objasnit samotný pojem odklonu. Stručně se práce věnuje i historickému vývoji odklonů v českém právním řádu. Druhá kapitola nastiňuje historický kontext dohody o vině a trestu, včetně snah zákonodárce zavést dohadovací řízení již před rokem 2012. Zároveň kapitola pojednává o změnách, které byly zavedeny zákonem č. 333/2020 Sb. Ve třetí kapitole práce zkoumá soulad dohody o vině a trestu se základními zásadami trestního...
|
|
|
Konsensuální způsoby vyřízení trestních věcí
Tesnerová, Tereza ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tématem diplomové práce jsou konsensuální způsoby vyřízení trestních věcí. V úvodu jsou rozebrány základní modely trestního soudnictví, a to adversární řízení pocházející z angloamerické právní kultury a inkviziční řízení původem z kontinentálního právního systému. Text se zaobírá jejich historickým vývojem, základními charakteristikami a odlišujícími znaky. Podstatou kapitoly je vliv prolínání prvků těchto systémů na základní zásady kontinentálního trestního řízení s důrazem na nedávnou novelu trestního řádu č. 333/2020 Sb. Druhá část této práce se věnuje dohodě o vině a trestu, prohlášení viny, nesporným skutečnostem a okrajově i trestnímu příkazu. Jedná se o konsensuální způsoby vyřízení trestních věcí, jež se nedají řadit do podmnožiny odklonů. To je dáno zejména jejich odsuzující meritorní povahou a účelem, kterým je především snaha o racionalizaci trestní justice, tedy její zrychlení a zefektivnění. Třetí část se věnuje odklonům v užším smyslu neboli tradičním odklonům, což je podmíněné zastavení trestního stíhání, podmíněné odložení návrhu na potrestání, schválení narovnání a odstoupení od trestního stíhání mladistvého. Odklony jsou projevem tzv. restorativní justice, jejíž hlavní funkcí je obnova narušených mezilidských vztahů, uspokojení nároku poškozeného a náprava pachatele. Jednotlivé...
|
|
|
Zásada nemo tenetur se ipsum accusare
Machovský, Vojtěch ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Zásada nemo tenetur se ipsum accusare v trestním právu Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o zásadě nemo tenetur se ipsum accusare v trestním právu. Jednom z vůdčích principů trestního procesu v moderním demokratickém státě, který je úzce spjat s právem na spravedlivý proces a jednom z pilířů na kterém staví obhajoba v trestním řízení. Práce se věnuje historickému vývoji této zásady u nás i v zahraničí, jak se postupně měnil soudobý pohled na tuto zásadu v trestním řízení, a to jak v rámci kontinentálního práva, tak práva common law. Dále práce pojednává o užití zásady nemo tenetur v současném trestním procesu v českém právu i ve světě, se zaměřením na instituty prohlášení viny a dohody o vině a trestu. První kapitola obsahuje historický vývoj zásady v kontinentálním systému práva a v zemích common law s vypíchnutím několika důležitých případů ze Spojených států amerických a jeich právní úpravy, která ve své podstatě byla předobrazem současného pojetí této zásady. Druhá kapitola obsahuje zakotvení v jednotlivých právních řádech vnitrostátních i mezinárodních. Kdy část této kapitoly je zvláště věnována rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva a jeho měnícímu se pohledu na uplatnění zásady nemo tenetur v mezinárodním právu. Třetí kapitola je krátkým vhledem do toho, jak je tato zásada reálně užívána...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Bolek, Tobiáš ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Tématem této práce je institut dohody o vině a trestu, který byl zaveden do českého právního řádu v roce 2012. Jedná se o jeden z dalších nástrojů, který má docílit především rychlejšího a efektivnějšího trestního řízení. Dohoda o vině a tresu je inspirována obdobným institutem plea bargain pocházejícím z anglo-amerického právního systému. Podstatou dohody o vině a trestu je, uzavření dohody státního zástupce a obviněného, kdy státní zástupce může nabídnout mírnější trest pro obviněného výměnou za prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán. Jedná se o alternativní formu řízení, neboť se obviněný může uzavřením této dohody zcela vyhnout hlavnímu líčení. V první kapitole se věnuji historii legislativního procesu, neboť institut dohody o vině a trestu v České republice prošel poměrně komplikovaným procesem. Zabývám se podrobněji i staršími legislativními pokusy, protože mnoho akademických prací se stejným nebo obdobným tématem se starším návrhům příliš nevěnují. Ve druhé kapitole analyticky popisuji a komentuji platnou právní úpravu dohody o vině a trestu v českém právním řádu, přičemž nejprve hovořím obecně o subjektech dohody a poté podrobněji popisuji její jednotlivé procesní fáze. Ve třetí kapitole se krátce zabývám vztahem dohody o vině a trestu a Evropské úmluvy o lidských...
|
|
|
Odklony v trestním řízení se zvláštním zaměřením na dohodu o vině a trestu
Chudobová, Anna ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
131 Odklony v trestním řízení se zvláštním zaměřením na dohodu o vině a trestu Abstrakt Tématem předkládané rigorózní práce jsou odklony v trestním řízení, a to se zvláštním zaměřením na institut dohody o vině a trestu. V obecné rovině lze říci, že tyto procesní alternativy ke klasickému průběhu řízení v současné době představují velmi aktuální a dynamicky se rozvíjející problematiku, jenž sice častokrát budí kontroverze, zároveň však jejím prostřednictvím dochází k modernizace tuzemského trestního procesu. Odklony totiž neslouží pouze jako prostředek racionalizace trestního řízení, nýbrž v sobě taktéž odráží zásady a ideje restorativní justice, jenž je stále častěji zmiňována jako směr, kterým by se česká trestní politika mohla do budoucna ubírat. Cíl rigorózní práce spočívá v komplexním náhledu na tyto alternativní způsoby vedení trestního procesu, a to s detailním zaměřením na institut dohody o vině a trestu včetně jeho kritického zhodnocení, uvedení problematických aspektů v teorii i praxi a navržení možných změn de lege ferenda. První část rigorózní práce se soustředí na představení konceptu restorativní justice, tj. jeho vývoje, základních principů i forem, v jakých je využíván v zahraničních právních úpravách a zejména pak v tuzemské trestněprávní praxi. Jedná se o nedílnou součást probíraného...
|
|
|
Spolupracující obviněný
Jech, Kryštof ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Richter, Martin (oponent)
Spolupracující obviněný ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá tématem spolupracujícího obviněného s bližším zaměřením na českou právní úpravu. Cílem autora je nicméně podat kritický obraz o tomto právním institutu v celé jeho komplexnosti. Začátek práce je proto věnován historickému vývoji dané koncepce jak ve světě, tak následně i v rámci České republiky. Přitom se autor pokouší vymezit vztah mezi příbuznými pojmy "korunní svědek" a "spolupracující obviněný". Zahrnuta je též stručná komparace nejvýznamnějších zahraničních úprav obou typů právní kultury. Dále se práce povrchově dotýká i kriminologických aspektů organizovaného zločinu a charakteristiky jeho členů. Shrnuje zachycení uvedené problematiky v českém právním řádu a popisuje roli spolupracujícího obviněného při boji s touto hrozbou i ve srovnání s ostatními zákonnými prostředky a instituty. Těžiště zájmu poté leží v představení co nejpodrobnějšího výkladu stávající platné úpravy, a to z hlediska trestního práva procesního i hmotného. Autor se současně pokouší odpovědět na předem vytyčené otázky zaměřené na zjištění mezí aplikace, zejména zdali je přípustné označit spolupracujícího obviněného v dohodě o vině a trestu sjednané až po podání obžaloby anebo zda je vůbec možné tento status udělit i mladistvému nebo právnické osobě. Práce tedy reflektuje i...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Bicek, Rudolf ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent) ; Fryšták, Marek (oponent)
Tématem této disertační práce je původem anglosaský trestně-procesní institut dohody o vině a trestu, který se v posledních desetiletích stal fenoménem trestního řízení v mnoha zemích s kontinentálním typem právní kultury. Tento alternativní způsob řešení trestních věcí zjednodušeně spočívá v možnosti státního zástupce uzavřít dohodu o vině a trestu s obviněným, pokud obviněný za určitých podmínek přizná spáchání skutku a souhlasí s navrženým trestem. Při pohledu na zahraniční, ale i tuzemskou odbornou literaturu je možné bez nadsázky konstatovat, že dohoda o vině a trestu je kontroverzním institutem. Na jedné straně stojí její zastánci, jejichž nejsilnějším argumentem ve prospěch dohod je zrychlení a zjednodušení trestního řízení. Na druhé straně stojí její odpůrci, kteří se odvolávají především na flagrantní nesoulad tohoto institutu se základními zásadami kontinentálního trestního řízení. Tato práce zkoumá dohody v trestním řízení jednak v obecné rovině, přičemž se soustředí na jejich vznik, historický vývoj a jednotlivé formy, ve kterých se dohody v trestním řízení ve světě vyskytují. Zvláštní část je věnována právní úpravě institutu dohody o vině a trestu ve všech 27 evropských státech, kde byla dohoda o vině a trestu zavedena, a to včetně České republiky, kde byl tento institut zaveden...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Skolil, Ondřej ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Dohoda o vině a trestu - Abstrakt Tématem této rigorózní práce je institut dohody o vině a trestu, což je jeden z odklonů v trestním řízení, který naše trestní právo upravuje. Vzhledem k tomu, že institut dohody o vině a trestu je pojmově podřazen pod právě zmíněný pojem odklonů v trestním řízení, nepojednává tato práce pouze o institutu dohody o vině a trestu, nýbrž i všech dalších odklonech v trestním řízení, které jsou naším trestním právem upraveny. Hlavním cílem využívání institutu dohody o vině a trestu je pak především zjednodušení a zrychlení celého trestního řízení, kdy díky uzavření dohody o vině a trestu může celé trestní řízení poměrně rychle dojít ke svému zdárnému konci. Tato práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola pojednává o samotném pojmu odklonu v trestním řízení, principu tzv. restorativní justice, jakož i o všech jednotlivých odklonech v trestním řízení (s výjimkou institutu dohody o vině a trestu). Součástí této kapitoly jsou i statistiky, díky kterým může čtenář této práce zjistit, v jaké míře je ten který odklon v trestním řízení v praxi využíván. Na tuto kapitolu pak navazuje kapitola druhá, jež je věnována samotnému institutu dohody o vině a trestu, jeho podstatě, účelu, okolností, které vedly zákonodárce k jeho zavedení do našeho právního řádu, jakož i největším změnám...
|
host ::
RSS.