|
| |
|
|
Poloprezidentské systémy
Drápelová, Hana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o tématu poloprezidentských systémů. Jak už napovídá samotný název modelu, poloprezidentské režimy oscilují někde na pomezí mezi parlamentarismem a prezidencialismem. Vzhledem k tomu, že ani ve vědecké obci nepanuje všeobecná shoda, jak tento pojem definovat, celá studie je pojatá jako komparace názorů předních českých a světových ústavních právníků a politologů. Potřeba jednoznačně definovat poloprezidentský model nabývá v dnešní době na důležitosti, neboť po zavedení nového ústavního fenoménu, přímé volby hlavy státu, se v České republice rozpoutala bouřlivá diskuse, jak tento jev ovlivnil ústavní zřízení státu. Nejen široká veřejnost, ale i mnozí významní odborníci jsou toho názoru, že je to právě přímá volba prezidenta, která změnila ústavní systém České republiky z čistě parlamentního na poloprezidentský či k němu alespoň významně směřující model. Cíle této práce jsou skromné. Vzhledem k obrovskému počtu vzájemně velmi odlišných definic systému z pohledu mnoha ústavních právníků a politologů nebylo možné pojmout takto širokou matérii zcela komplexně, proto se práce věnuje pouze výseči těch nejdůležitějších. První kapitola se zaobírá především vymezením pojmu systému parlamentního a prezidentského, na jejichž částečné syntéze je poloprezidentský režim založen. Druhá...
|
|
|
Zákon o volbě prezidenta republiky a jeho komparace s úpravou ve státech EU
Šutka, Pavel ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
Práce se zabývá novelizaci právní úpravy volby prezidenta České republiky z roku 2012. Tato novelizace zavedla přímou volbu prezidenta, což pro české právo představuje historický milník. Nová úprava však byla přijímána ve spěchu a trpí mnoha nedostatky, což se projevilo i při první přímé volbě prezidenta v roce 2013. Hlavním cílem práce je tak popis problematických míst nové zákonné úpravy a hledání jejich řešení. Práce se přitom zabývá čtyřmi hlavními tématy. Jde o 1) základní úpravu voleb, 2) proces navrhování kandidátů, 3) financování kampaně a 4) etické aspekty kampaně. Za účelem hledání vhodných řešení byla v práci provedena komparace právních úprav 14 zemí Evropské unie s přímou volbou prezidenta. Konkrétně jde o následující země: Česká republika, Bulharsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Kypr, Litva, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Vedle výsledků komparace vychází práce také ze zpráv skupiny GRECO, OBSE a příslušné judikatury českých soudů. Závěry mé práce jsou, že česká úprava volby prezidenta splňuje všechny demokratické standardy. Zároveň však obsahuje mnoho chyb. Zejména otázka financování a etických aspektů kampaně je řešena zcela nedostatečně. Mám obavu, že stávající úprava povede ke kampaním, jako byla ta v roce 2013. Tedy kampaním, které budou díky své...
|
|
| |
|
|
Srovnání českých televizních debat po prvním kole přímé volby prezidenta a jejich vliv na proměnu mediálního obrazu prezidentských kandidátů
Némethová, Eva ; Šmíd, Milan (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Tato práce se zabývá čtyřmi televizními debatami České televize, televize Nova a Prima family, které byly odvysílány ve dnech 17., 18., 23. a 24. ledna 2013. Jde o jediné televizní debaty, které se uskutečnily v období mezi prvním a druhým kolem přímé prezidentské volby. Práce nejprve shrnuje zavedení přímé volby prezidenta v České republice spolu s vývojem volebních kampaní všech jedenácti kandidátů, popisuje průběh prvního kola a mezidobí před druhým kolem volby. Dále práce zmíněné čtyři debaty podrobuje hloubkové analýze, konkrétně analýze kvantitativní v kombinaci s obsahovou analýzou obrazu. Výsledky zkoumání jsou doplněny hodnotovými poznatky z příspěvků Lidových novin, Hospodářských novin a Blesku (s datací od 13. do 25. ledna 2013), kde jsou reflektovány sledované debaty.
|
|
|
Poloprezidentské systémy
Drápelová, Hana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o tématu poloprezidentských systémů. Jak už napovídá samotný název modelu, poloprezidentské režimy oscilují někde na pomezí mezi parlamentarismem a prezidencialismem. Vzhledem k tomu, že ani ve vědecké obci nepanuje všeobecná shoda, jak tento pojem definovat, celá studie je pojatá jako komparace názorů předních českých a světových ústavních právníků a politologů. Potřeba jednoznačně definovat poloprezidentský model nabývá v dnešní době na důležitosti, neboť po zavedení nového ústavního fenoménu, přímé volby hlavy státu, se v České republice rozpoutala bouřlivá diskuse, jak tento jev ovlivnil ústavní zřízení státu. Nejen široká veřejnost, ale i mnozí významní odborníci jsou toho názoru, že je to právě přímá volba prezidenta, která změnila ústavní systém České republiky z čistě parlamentního na poloprezidentský či k němu alespoň významně směřující model. Cíle této práce jsou skromné. Vzhledem k obrovskému počtu vzájemně velmi odlišných definic systému z pohledu mnoha ústavních právníků a politologů nebylo možné pojmout takto širokou matérii zcela komplexně, proto se práce věnuje pouze výseči těch nejdůležitějších. První kapitola se zaobírá především vymezením pojmu systému parlamentního a prezidentského, na jejichž částečné syntéze je poloprezidentský režim založen. Druhá...
|
|
|
Zákon o volbě prezidenta republiky a jeho komparace s úpravou ve státech EU
Šutka, Pavel ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
Práce se zabývá novelizaci právní úpravy volby prezidenta České republiky z roku 2012. Tato novelizace zavedla přímou volbu prezidenta, což pro české právo představuje historický milník. Nová úprava však byla přijímána ve spěchu a trpí mnoha nedostatky, což se projevilo i při první přímé volbě prezidenta v roce 2013. Hlavním cílem práce je tak popis problematických míst nové zákonné úpravy a hledání jejich řešení. Práce se přitom zabývá čtyřmi hlavními tématy. Jde o 1) základní úpravu voleb, 2) proces navrhování kandidátů, 3) financování kampaně a 4) etické aspekty kampaně. Za účelem hledání vhodných řešení byla v práci provedena komparace právních úprav 14 zemí Evropské unie s přímou volbou prezidenta. Konkrétně jde o následující země: Česká republika, Bulharsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Kypr, Litva, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Vedle výsledků komparace vychází práce také ze zpráv skupiny GRECO, OBSE a příslušné judikatury českých soudů. Závěry mé práce jsou, že česká úprava volby prezidenta splňuje všechny demokratické standardy. Zároveň však obsahuje mnoho chyb. Zejména otázka financování a etických aspektů kampaně je řešena zcela nedostatečně. Mám obavu, že stávající úprava povede ke kampaním, jako byla ta v roce 2013. Tedy kampaním, které budou díky své...
|
|
|
Přímá volba hlavy státu a její dopad na ústavní vztahy
Tylová, Tereza ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Téma diplomové práce "Přímá volba hlavu státu a její dopad na ústavní vztahy" bylo vybráno autorem z důvodu jeho aktuálnosti. Cílem práce je poskytnou co nejkomplexnější pohled na právní úpravu volby prezidenta republiky, shrnout teoretická východiska, analyzovat legislativní postup a pokusit se přiblížit takovou to změnu ústavního zákona občanům, kteří nejsou dostatečně informováni. Dále snaha přiblížit čtenářům vznik a zavedení přímé volby prezidenta spolu se způsobem jeho volby podle nové právní úpravy, zejména ústavního zákona č. 71/2012 Sb. a zákona č. 275/2012 Sb. Práce se skládá z devíti kapitol. První kapitola seznamuje čtenáře v šesti podkapitolách od ČSR, přes totalitu k České republice, stručně s historickými prezidenty. Druhá kapitola obsahuje argumenty pro a proti zavedení přímé volby prezidenta republiky, které nejsou jen názory momentálními, ale poukazují na dlouhodobé diskuze na toto téma. Třetí kapitola se zabývá vývojem vzniku přímé volby. Jsou zde popsány stručně dokumenty, které navrhovaly změnu volby prezidenta, ale žádný nebyl přijat. Čtvrtá kapitola práce je zaměřená na legislativní proces schválení přímé volby. První podkapitola poukazuje na jednání před vznikem návrhu zákona a na diskuze mezi koaliční vládou a opozicí o správném návrhu. Ve druhé podkapitole je obsažen celý...
|
|
|
Přímá volba prezidenta ČR
Vyšínová, Barbora ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Téma diplomové práce "P ímá volba prezidenta eské republiky" autor zvolil s ohledem na aktuálnost tohoto tématu. Dalo se o ekávat, že b hem zpracování práce dojde jak k p ijetí provád cího zákona, tak i k samotné první p ímé volb prezidenta republiky. Cílem práce je poskytnout co nejkomplexn jší pohled na právní úpravu volby hlavy státu, shrnout teoretická východiska, provést analýzu pr hu legislativního procesu a pokusit se o navržení možných zm n. Práce je rozd lena do p ti kapitol. Kapitola první popisuje obecn pojem "hlava státu" a zam uje se na zp sob její volby v republikách. Ve druhé kapitole se autor rámcov v nuje postavení a pravomocím prezidenta dle Ústavy R. T etí kapitola se zabývá historickým vývojem právní úpravy volby prezidenta republiky. V našich podmínkách m la historickou tradici volba parlamentní, z tohoto d vodu autor provádí analýzu volby prezidenta v jednotlivých ústavách od roku 1918. tvrtá kapitola je rozd lena do t í ástí a obsahuje jednotlivé návrhy ústavních zákon zavád jících p ímou volbu. V první podkapitole jsou uvedeny návrhy ústavních zákon , které byly p edloženy p ed vznikem Ústavy R. Druhá podkapitola se zabývá návrhy ústavních zákon vyskytujících se po roce 2001 a v záv ru této kapitoly autor p edstavuje všechny argumenty pro a proti zavedení p ímé volby...
|
|
|
Diskuse o zavedení přímé volby starostů v ČR
Fořtová, Šárka ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou diskuse týkající se zavedení přímé volby starostů v České republice. Východiskem práce je komparace vývoje a průběhu diskusí předcházejících zakotvení přímé volby starostů v pěti evropských zemích - Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Spolková republika Německo, Itálie, Chorvatsko a Belgie-Valonsko, se zaměřením především na ústřední motivy vedoucí k iniciaci diskuse, hlavní argumenty v ní obsažené, klíčové aktéry diskuse a úrovně, na kterých je diskuse vedena. Hlavní část práce je věnována analýze diskuse o případném zavedení přímé volby starostů v České republice. Důraz je kladen na identifikaci jednotlivých platforem české politické scény, které do diskuse zasahují. Práce je soustředěna na postoj klíčových politických stran, zájmových skupin a starostů k otázce přímé volby. Zásadní postavení zaujímá Ministerstvo vnitra České republiky, které zastává roli hlavního moderátora probíhající diskuse. Cílem práce je zodpovězení těchto otázek: Na jakých platformách je diskuse o případném zavedení přímé volby starostů v České republice vedena? Jaké jsou veřejně deklarované a skutečné postoje jednotlivých aktérů k otázce přímé volby starostů? Práce usiluje o zhodnocení konkrétních postojů jednotlivých politických aktérů, které určují směr průběhu samotné...
|
host ::
RSS.