|
|
Dietní systém v nemocnicích ČR: realita a objektivní potřeby
Pokorná, Daniela ; Kohout, Pavel (vedoucí práce) ; Humlová, Renata (oponent)
Příjmení a jméno autora: Pokorná Daniela Instituce: Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Název práce: Dietní systém v nemocnicích ČR: realitaaobjektivnípotřeby Vedoucípráce: Doc.MUDr.PavelKohout,PhD. Početstran: 88 Početpříloh: 6 Rok obhajoby: 2011 Klíčováslova: dieta, dietní systém, dietologie, dietoterapie, nutriční terapeut, realita, objektivní potřeby Tato práce pojednává o dietním systému v zařízeních České republiky, speciálně v nemocnicích, se zaměřením na realitu a objektivní potřeby. Je rozdělena na dvě části, část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část popisuje pojmy, jako je dietologie, dieta, nutriční terapeut a také následně historii, současnost a případnou budoucnost dietního systému na území České republiky. Ve výzkumné části je zkoumána realita a objektivní potřeby zařízení v této oblasti. Pozornost je věnována objektivním závěrům pramenícím z výzkumného šetření a taktéž podnětům a připomínkám k dané problematice obdrženým od odborníků z jednotlivých zařízení. Byly stanoveny tři hypotézy, které byly zkoumány. Uvedená data byla získána ze zařízení typu nemocnice, lázně, domovy důchodců. Jednalo se o základní výzkum kvantitativní, technika výzkumu byla formou dotazníku. Na základě námětů a připomínek jednotlivých zařízení, zkušeností a poznatků byl vytvořen návrh pro...
|
|
|
Stravovací návyky klientů po srdečně cévních příhodách
Šatrová, Jiřina ; Zlatohlávek, Lukáš (vedoucí práce) ; Goláň, Lubor (oponent)
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část pojednává o problematice dyslipoproteinémií a jejich klasifikace. Obecně popisuje složení jednotlivých druhů lipidů a jejich metabolismus. Zaobírá se rizikovými faktory aterosklerózy a původcem vzniku kardiovaskulárního onemocnění. V neposlední řadě podrobně rozebírá léčbu dyslipidémií, tj. farmakoterapii, shrnuté zásady dietoterapie, dodržování správné životosprávy a poukazuje na preventivní opatření. Ve výzkumné části je cílem reálně ověřit informovanost a úroveň stravovacích návyků klientů po stavech srdeční a cévní nedostatečnosti.
|
|
|
Redukce hmotnosti u dospělých osob
Musilová, Andrea ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Coufalová, Klára (oponent)
Název: Redukce tělesné hmotnosti u dospělých osob Cíle: Hlavním cílem této práce je zjistit, kolik dotazovaných se uchyluje k redukci své hmotnosti, co je jejím důvodem a zda jsou jejich pokusy úspěšné. Metody: V této práci bylo dotazováno 246 náhodně vybraných respondentů. Dotazování proběhlo formou aknety. Respondenti byli vybírání v rámci mého okolí a rodiny. Podmínkou pro vyplnění dotazníku byl věk starší 18 let a přístup k internetovému připojení. Anketní formulář byl rozesílán elektronicky. Výsledky: Pomocí dotazování bylo zjištěno, že 38% procent respondentů není se svou váhou spokojeno, a proto se uchylují k dodržování různých forem diet. 82% respondentů se k dietám uchyluje opakovaně. Důvodem je návrat k původnímu stylu stravování a nedostatek pohybu mimo dietní režim. Pozitivně hodnotím vysokou pohybovou aktivitu v rámci redukčního režimu dotazovaných, která činí 73%. Klíčová slova: Dietoterapie, pohybový režim, pitný režim, základní složky stravy.
|
|
| |
|
|
Dietní systém v nemocnicích ČR: realita a objektivní potřeby
Pokorná, Daniela ; Kohout, Pavel (vedoucí práce) ; Humlová, Renata (oponent)
Příjmení a jméno autora: Pokorná Daniela Instituce: Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Název práce: Dietní systém v nemocnicích ČR: realitaaobjektivnípotřeby Vedoucípráce: Doc.MUDr.PavelKohout,PhD. Početstran: 88 Početpříloh: 6 Rok obhajoby: 2011 Klíčováslova: dieta, dietní systém, dietologie, dietoterapie, nutriční terapeut, realita, objektivní potřeby Tato práce pojednává o dietním systému v zařízeních České republiky, speciálně v nemocnicích, se zaměřením na realitu a objektivní potřeby. Je rozdělena na dvě části, část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část popisuje pojmy, jako je dietologie, dieta, nutriční terapeut a také následně historii, současnost a případnou budoucnost dietního systému na území České republiky. Ve výzkumné části je zkoumána realita a objektivní potřeby zařízení v této oblasti. Pozornost je věnována objektivním závěrům pramenícím z výzkumného šetření a taktéž podnětům a připomínkám k dané problematice obdrženým od odborníků z jednotlivých zařízení. Byly stanoveny tři hypotézy, které byly zkoumány. Uvedená data byla získána ze zařízení typu nemocnice, lázně, domovy důchodců. Jednalo se o základní výzkum kvantitativní, technika výzkumu byla formou dotazníku. Na základě námětů a připomínek jednotlivých zařízení, zkušeností a poznatků byl vytvořen návrh pro...
|
|
|
Problematika mentální anorexie v dětském věku
ROUBÍKOVÁ, Alice
Mentální anorexie je popisována jako extrémní hladovění. Podle Mezinárodní klasifikace nemocí jde o onemocnění vyvolané úmyslným snižováním váhy, které si způsobuje postižený sám tím, že se vyhýbá většině jídel a využívá další způsoby snižování váhy jako vyprovokované zvracení, užívání laxativ, diuretik, nadměrné cvičení. Není to pouze onemocnění, jde z větší části a poruchu psychiatrické podstaty. Mentální anorexie začíná nejčastěji v dětském věku, a to mezi 14-18 lety života, ale může se objevit dříve i později. Často se její počátky objeví při nové životní situaci či události, se kterou se daný jedinec nedokáže vypořádat. Co se týče prevence mentální anorexie, je ze zdrojů zřejmé, že je velká propojenost mezi programy proti mentální anorexii a základními i mateřskými školami, ale překvapivě je realita ve většině případů odlišná. Stejně tak kolik terapií je zpracováno pro léčbu mentální anorexie ve srovnání s tím, kolik druhů terapií se v realitě k léčbě opravdu využívá. V práci je zmapována literatura česká i zahraniční, bylo čerpáno z časopisových a novinových článků, brožur, videí a televizních pořadů, dále z internetových zdrojů odborných i laických pro jejich autentičnost a samozřejmě nejvíce ze zdrojů v knižní podobě. Bakalářská práce s názvem Problematika mentální anorexie v dětském věku je zpracována teoretickou formou. Tato práce se zabývá problematikou mentální anorexie v dětském věku. Sama mentální anorexie, jako porucha příjmu potravy, je přes vysokou úmrtnost stále ještě opomínaným problémem hýbajícím lidskou společností. A přitom právě společnost posledních let mohla sama zapříčinit nárůst procent postižených mentální anorexií u stále mladších jedinců. S rychlostí, jakou dnes svět nabývá pokroku, se zdá, že všeho lze dosáhnout téměř hned, a tak se nejvíce dívky toužící po extrémně štíhlé postavě stávají oběťmi této poruchy, aniž by tušily, že je drastické metody, jak svého ?cíle? dosáhnout co nejrychleji, vedou stále častěji k tomu nejhoršímu - smrti. Ovšem pokud zavčasu nezasáhne jejich okolí a není jim poskytnuta lékařská péče a dohled, anebo se samy nerozhodnou vyhledat pomoc, což se stále ještě stává až příliš vzácně. Příčiny vzniku mentální anorexie rozhodně nejsou u všech jednotné. Záleží na prostředí, z kterého dítě pochází, na genetických předpokladech, co se obezity týče, a dále pak na psychickém stavu. V dnešní době je mnoho studií vypracovaných právě na prevenci mentální anorexie, ale přesto nikdo nemůže říci na 100 procent, který z vlivů dnešní společnosti má největší podíl na vzniku tohoto onemocnění. Domnívám se, že je to jeden z ukazatelů zákeřnosti této poruchy. Hlavní pozornost je v práci ovšem směřována na samotnou ošetřovatelskou péči a léčbu postižených mentální anorexií. Po hospitalizaci pacientek je přední souhrn cílů nadcházející léčby, mezi něž patří dosažení a akceptace zdravé tělesné váhy, změna sebehodnocení pacientek, změna jejich postoje k jídlu a stavování vůbec, úprava jejich problematických postojů a chování v dalším životě a zaujmutí zodpovědného přístupu k řešení vlastních problémů. Dále je důležité podle psychických problémů pacientek, zajistit přísun medikamentů, ať už antidepresiv, neuroleptik, či anxiolytik. A to i přesto, že určité zdroje uvádějí absolutní neúčinnost farmak při léčbě mentální anorexie.
|
|
|
Výživa dialyzovaného pacienta
ŠIKOLOVÁ, Nela
Bakalářskou práci na téma ,,Výživa dialyzovaného pacienta" rozděluji na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se skládá z osmi kapitol. Prví kapitolu věnuji anatomii ledvin. Stručně popisuji tvar, velikost, uložení a cévní zásobení ledvin. Také zde uvádím základní a funkční jednotku ledvin nefron a s ním spojenou tvorbu primární a definitivní moči. Druhou kapitolu zaměřuji na tři hlavní funkce ledvin. První funkce je exkreční, při které jsou odstraňovány odpadní láky a látky tělu cizích. Druhá funkce je metabolická, kdy se ledviny v organismu účastní hospodaření s ionty a vodou a tím udržují homeostázu vnitřního prostředí. Třetí funkce je endokrinní, při níž ledviny vylučují renin, kalikrein, prostaglandiny, erytropoetin a podílejí se na metabolismu vitamínu D a odbourávání inzulinu. Ve třetí kapitole charakterizuji ledvinné choroby a snažím se vystihnout jejich hlavní příčiny vzniku. Konkrétně se zabývám primární a sekundární glomerulopatií, akutní, subakutní a chronickou glomerulonefritidou. Závěr této kapitoly věnuji akutním a chronickým tubulointersticiálním nefritidám a zmiňuji nejčastější dědičné choroby ledvin. Ve čtvrté kapitole popisuji renální insuficienci a selhání ledvin, které se dělí na akutní a chronické selhání ledvin. Akutní selhání ledvin je rozděleno dle základní příčiny na prerenální (funkční), renální (postižení renálního parenchymu) a postrenální (urologické). Chronické selhání ledvin je rozděleno dle KDOQI klasifikace na pět stádií. Kapitolu pátou věnuji metabolickým důsledkům onemocnění ledvin, kdy dochází k narušení exkreční, metabolické a endokrinní funkci ledvin, která ovlivňuje celý náš organismus. Zaměřuji se na poruchy acidobazické rovnováhy, vodního a elektrolytového metabolismu, kalciumfosfátového metabolismu, hormonálních funkcí, metabolismu bílkovin, tuků, sacharidů, vitaminů a stopových prvků. V šesté kapitole vyobrazuji rozdílnost hemodialýzy, hemofiltrace, hemodiafiltrace a peritoneální dialýzy. V sedmé kapitole se zmiňuji o transplantaci ledvin, která je možná od žijícího dárce nebo z kadaverózního programu. Kapitola osmá je prioritou mé bakalářské práce. Zabývám se v ní dietními a režimovými opatřeními u nemocných, před zahájením dialyzační terapie, během dialyzační terapie a po transplantaci ledvin. Pro praktickou část jsem zvolila kvantitativní výzkum. Cílem bylo zmapovat informovanost o dietním režimu a jeho dodržování respondenty, tedy pacienty v chronickém dialyzačním programu v Nemocnici České Budějovice, a.s. Stanovila jsem výzkumnou otázku ,,Jak dialyzovaní pacienti dodržují dietní režim". Použila jsem metodu sběru dat, která byla provedena formou anonymních dotazníků. Dotazník je složen z 28 otázek, z nichž je 12 otázek uzavřených a 16 otázek otevřených. Východiskem vyhodnocení výsledku dodržování dialyzačního režimu byly otázky číslo 6 - 27. Respondent, který dietu dodržuje, by musel odpovědět z 22 otázek více jak na 12 otázek správně. Ze vzorku vyplynulo, že 25 respondentů dietní režim při dialýze nedodržuje a 15 respondentů dodržuje. Nedodržování dialyzační diety negativně ovlivňuje nejen prognózu léčby, ale především zhoršuje zdravotní stav pacienta. Pro zlepšení tohoto problému bych doporučovala konzultace s nutričním terapeutem, který by provedl podrobnou edukaci, týkající se hlavních zásad při dialyzační léčbě a pro každého pacienta by individuálně sestavil jídelníček dle jeho aktuálního zdravotního stavu.
|
|
|
Specifika ve výživě pacientů s chronickým selháváním ledvin v predialyzačním a dialyzačním programu.
PAVLÍKOVÁ, Andrea
Chronická renální insuficience, často i přes nastavenou adekvátní léčbu, má tendenci se postupně zhoršovat až dospěje do stavu ledvinného selhání. Toto období nefrologické dispenzarizace může trvat různě dlouho. Ledviny během desítky let ztrácí svoji očišťovací schopnost, což vede k hromadění odpadních látek metabolismu v těle. Pokud primární renální onemocnění vygraduje do konečného stádia, je pacient odkázán na náhradní ledvinnou terapii v podobě hemodialýzy, peritoneální dialýzy nebo transplantace. Léčba ledvinného selhávání se odvíjí od stupně postižení renálních funkcí. S tímto faktem úzce souvisí i úprava stravovacích návyků. V první etapě nedostatečnosti se dieta nijak zvlášť neodlišuje od běžných zásad zdravého stravování. Teprve posléze dochází k postupnému omezování v příjmu jednotlivých nutrientů. Cílem této teoretické bakalářské práce bylo zmapování specifických nároků na výživu u pacientů, kteří se potýkají s chronickým selháváním ledvin a ještě nejsou zařazeny do dialyzačního programu, oproti jedincům, kteří již navštěvují dialyzační středisko a pravidelně podstupují očistu krve. K získání potřebných informací pro sestavení odpovídajícího jídelníčku bylo zapotřebí prostudování velkého množství naučné literatury. Čerpáno bylo jednak z vědeckých bibliografických publikací předních českých i zahraničních autorů. Dále bylo nutné hledat nejnovější poznatky, které pramení z randomizovaných multicentrických studií v odborných časopisech zaměřených na ledvinné nemoci a výživu. V neposlední řadě se vycházelo z Guidelines mezinárodních nadací, které se zabývají touto problematikou. Na základě zjištěných informací byla pro pacienty s chronickým selhávání ledvin vytvořena výživová doporučení, která jsou rozdělena na nízkobílkovinnou dietu při konzervativní terapii a na omezení v příjmu živin u pacientů zařazených do hemodialyzačního programu.
|
host ::
RSS.