|
|
Stíny
Králová, Balbína ; Kovář, Petr (oponent) ; Fexová, Patricie (vedoucí práce)
Výstupem mé diplomové práce je soubor maleb suchým pastelem na plátně. Skrze záměrnou deformaci postav, kterou využívám jako výtvarný výrazový prostředek, se snažím zachytit křehkou povahu lidské existence, charakterizovanou nestabilitou a pomíjivostí. Náměty vzniklých maleb jsou portréty, které zobrazují mé sestry a mě.
|
|
| |
|
|
Kontroverze obrazu ve veřejném prostoru na příkladu Lennonovy zdi v Praze (V perspektivě distribuce moci, destrukce a komunikace)
Kotrlá, Jitka ; Hájek, Václav (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Následující diplomová práce se zabývá destrukcí obrazu ve veřejném prostoru, konkrétně se zaměřuje na její vybrané fragmenty, jež mohou být posuzovány jako komunikační sdělení. Práce poskytuje synchronní a diachronní analýzu předmětu výzkumu i transformaci jeho statusů, čímž se soustředí na nabývání, proměnu a zánik symbolických významů objektu v rámci kulturně-historického celku. Vzorem destrukce obrazu ve veřejném prostoru je zvolena Lennonova zeď v Praze, jejíž neustálé vizuální i významové přetváření, se - na pozadí historického, mocenského a kulturního kontextu - odehrává dodnes. Teoretické východisko spočívá v analýze proměny na základě pojetí "diskurzu" a "diskursivní formace" Michela Foucaulta, jakož i na zakotvení metodologie v KDA Normana Fairclougha a DHA Ruth Wodak. Klíčová slova Obraz ve veřejném prostoru, Lennonova zeď, navazování, diskurz, destrukce, komunikace, moc.
|
|
|
Pomocí ničeho chceme změnit svět
Lacina, Štěpán ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem dadaismu a jeho projevy v české literatuře především ve dvacátých letech dvacátého století, ale také projevy pozdějšími. Zaměřuje se také na hlavní znaky dadaismu, jako jsou odpor k technice, mystičnost a rituálnost, destrukce, univerzálnost, dada jazyk či humor. Bez vymezení těchto znaků by aplikace do českého prostředí byla téměř nemožná. V českém kontextu se práce zabývá skutečnými nebo potenciálními dadaistickými projevy a teoretickou recepcí dadaismu, která je reprezentována Karlem Teigem na straně odpůrců a brněnským okruhem Devětsilu na straně příznivců. Poslední kapitola je věnována vztahu dadaismu a karnevalu na základě Bachtinovy teorie. Sleduje především shodné znaky a prvky. Klíčová slova Dadaismus, karneval, humor, destrukce, manifest.
|
|
|
Téma zkázy světů v hispanoamerické literatuře
Flanderka, Milan ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
(česky) Tato diplomová práce pojednává o tématu zkázy světů v hispanoamerické literatuře. Její hlavní částí je detailní analýza románu ekvádorského autora Jorgeho Icazy, Indiánská pole a kubánského spisovatele Aleja Carpentiera, Království z tohoto světa. Další součástí práce je stručný přehled významných děl hispanoamerické literatury, ve kterých je přítomna tématika zkázy světů a krátká korpusová analýza porovnávající četnost některých výrazů spojených s tímto tématem v hispanoamerické a španělské literatuře. Práce řeší otázky jako zda je téma zkázy světů pro danou literaturu charakteristické, v jakých formách se v ní zkoumaná tématika vyskytuje, jak se ve vybraných dílech projevuje a jaké v nich jsou společné znaky. Diplomová práce také zkoumá vztah mezi hispanoamerickou realitou a přítomností dané tématiky v literárních manifestacích autorů narozených v této části světa. Důležitý pro vypracování diplomové práce je vztah mezi analyzovanými díly a historickým pozadím doby, ve které byla sepsána. Podstatné jsou také životní osudy autorů, které samozřejmě do jisté míry determinovaly jejich literární tvorbu.
|
|
|
Kulturní památky v ozbrojených konfliktech: Typické motivace k jejich ničení
Pelikánová, Eva ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Bruner, Tomáš (oponent)
Ochrana kulturních památek v době ozbrojených konfliktů se zejména v posledních letech stala často skloňovaným tématem. Ukazuje se, že i přes širokou základnu mezinárodně-právní kodifikace principů, které mají zabránit ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech, jsou kulturní památky ničeny. V debatě o jejich ochraně není věnována dostatečná pozornost hodnotám kulturních památek, které nejen v ozbrojených konfliktech pro zainteresované aktéry památky představují, ale také motivacím, které aktéry k samotnému ničení vedou. Práce vychází ze současného stavu poznání jak v akademické či mezinárodně-právní oblasti a zaměřuje se na zkoumání motivací, které vedou aktéry k ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech. K zodpovězení výzkumné otázky: "Jaké motivace vedou aktéry k aktivnímu ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech?" je vycházeno z analýzy literatury, která odkrývá motivace vysvětlující ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech. Tyto motivace budou pro účely práce chápány jako teoretická vysvětlení ničení a na základě pěti případových studií bude ověřována jejich platnost. Následná syntéza závěrů případových studií bude reflektovat všechna teoretická vysvětlení, tedy škálu motivací, které vedou aktéry k ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech....
|
|
| |
|
|
Kulturní památky v ozbrojených konfliktech: Typické motivace k jejich ničení
Pelikánová, Eva ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Bruner, Tomáš (oponent)
Ochrana kulturních památek v době ozbrojených konfliktů se zejména v posledních letech stala často skloňovaným tématem. Ukazuje se, že i přes širokou základnu mezinárodně-právní kodifikace principů, které mají zabránit ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech, jsou kulturní památky ničeny. V debatě o jejich ochraně není věnována dostatečná pozornost hodnotám kulturních památek, které nejen v ozbrojených konfliktech pro zainteresované aktéry památky představují, ale také motivacím, které aktéry k samotnému ničení vedou. Práce vychází ze současného stavu poznání jak v akademické či mezinárodně-právní oblasti a zaměřuje se na zkoumání motivací, které vedou aktéry k ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech. K zodpovězení výzkumné otázky: "Jaké motivace vedou aktéry k aktivnímu ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech?" je vycházeno z analýzy literatury, která odkrývá motivace vysvětlující ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech. Tyto motivace budou pro účely práce chápány jako teoretická vysvětlení ničení a na základě pěti případových studií bude ověřována jejich platnost. Následná syntéza závěrů případových studií bude reflektovat všechna teoretická vysvětlení, tedy škálu motivací, které vedou aktéry k ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech....
|
|
|
Kulturní památky v ozbrojených konfliktech: Typické motivace k jejich ničení
Pelikánová, Eva ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Bruner, Tomáš (oponent)
Ochrana kulturních památek v době ozbrojených konfliktů se zejména v posledních letech stala často skloňovaným tématem. Ukazuje se, že i přes širokou základnu mezinárodně-právní kodifikace principů, které mají zabránit ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech, jsou kulturní památky ničeny. V debatě o jejich ochraně není věnována dostatečná pozornost hodnotám kulturních památek, které nejen v ozbrojených konfliktech pro zainteresované aktéry památky představují, ale také motivacím, které aktéry k samotnému ničení vedou. Práce vychází ze současného stavu poznání jak v akademické či mezinárodně-právní oblasti a zaměřuje se na zkoumání motivací, které vedou aktéry k ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech. K zodpovězení výzkumné otázky: "Jaké motivace vedou aktéry k aktivnímu ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech?" je vycházeno z analýzy literatury, která odkrývá motivace vysvětlující ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech. Tyto motivace budou pro účely práce chápány jako teoretická vysvětlení ničení a na základě pěti případových studií bude ověřována jejich platnost. Následná syntéza závěrů případových studií bude reflektovat všechna teoretická vysvětlení, tedy škálu motivací, které vedou aktéry k ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech....
|
|
|
Kontroverze obrazu ve veřejném prostoru na příkladu Lennonovy zdi v Praze (V perspektivě distribuce moci, destrukce a komunikace)
Kotrlá, Jitka ; Hájek, Václav (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Následující diplomová práce se zabývá destrukcí obrazu ve veřejném prostoru, konkrétně se zaměřuje na její vybrané fragmenty, jež mohou být posuzovány jako komunikační sdělení. Práce poskytuje synchronní a diachronní analýzu předmětu výzkumu i transformaci jeho statusů, čímž se soustředí na nabývání, proměnu a zánik symbolických významů objektu v rámci kulturně-historického celku. Vzorem destrukce obrazu ve veřejném prostoru je zvolena Lennonova zeď v Praze, jejíž neustálé vizuální i významové přetváření, se - na pozadí historického, mocenského a kulturního kontextu - odehrává dodnes. Teoretické východisko spočívá v analýze proměny na základě pojetí "diskurzu" a "diskursivní formace" Michela Foucaulta, jakož i na zakotvení metodologie v KDA Normana Fairclougha a DHA Ruth Wodak. Klíčová slova Obraz ve veřejném prostoru, Lennonova zeď, navazování, diskurz, destrukce, komunikace, moc.
|
host ::
RSS.