|
|
Učební pomůcka pro vizualizaci asymetrické kryptografie
Kužela, Jan ; Rosenberg, Martin (oponent) ; Ležák, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou kryptografických protokolů, zejména asymetrických. Cílem této práce bylo vytvořit aplikaci pro vizualizaci průběhu matematických operací v asymetrických kryptosystémech. Nejvíce porostoru je věnováno asymetrickým kryptosystémům typu Diffie-Hellman, DSA a RSA. V teoretické části práce je popsána historie a vývoj kryptografie, dále jsou popsány moderní kryptosystémy používané pro ochranu digitálních dat. Praktická část představuje návrh a tvorbu aplikace. Je zde popsána problematika tvorby aplikace a implementace aplikace v programovacím jazyku Java s využitím JavaFX. Výstupem práce je aplikace, která vizualizuje protokoly DH, DSA a RSA. Tyto systémy jsou vizualizovány s hodnotami, které zadá uživatel do vstupních polí, nebo je nechá vygenerovat. Aplikace krok za krokem zobrazuje výpočty, které jsou použité v daném protokolu.
|
|
|
Post-kvantová kryptografie na omezených zařízeních
Matula, Lukáš ; Dzurenda, Petr (oponent) ; Malina, Lukáš (vedoucí práce)
V posledních letech dochází k velkému technologickému vývoji, který mimo jiné přináší návrhy a realizace kvantových počítačů. V případě využití kvantových počítačů je dle Shorova algoritmu velmi pravděpodobné, že matematické problémy, o které se opírají dnešní kryptografické systémy, budou vypočitatelné v polynomiálním čase. Je tedy nezbytné věnovat pozornost vývoji post-kvantové kryptografie, která je schopna zabezpečit systémy vůči kvantovým útokům. Práce zahrnuje souhrn a porovnání různých typů post-kvantové kryptografie a následně měření a analyzování jejich náročnosti za účelem implementace na omezená zařízení, jako jsou čipové karty. Měřené hodnoty na PC jsou využity na určení nejvhodnější implementace na čipovou kartu a poté je samotná verifikační metoda na čipovou kartu implementována.
|
|
|
Softwarová podpora výuky kryptosystémů založených na problému diskrétního logaritmu
Kříž, Jiří ; Zeman, Václav (oponent) ; Burda, Karel (vedoucí práce)
Potřeby mezilidské komunikace v současné době dospěly do stavu, kdy většina přenášených zpráv je důvěrné povahy a jejich přenos po sdílených nezabezpečených linkách v otevřené podobě není možný. Z toho důvodu vzniklo velké množství metod pro šifrování zpráv a přenos v zabezpečené podobě. Vytvořily se dva hlavní vývojové proudy, symetrická a asymetrická kryptografie. Druhá zmíněná skupina je založena na využití dvou informací – klíčů, kdy jeden je veřejně znám a druhý je tajný. Použitím veřejného klíče lze snadno určit kryptogram zprávy, k jeho dešifrování je však třeba znát tajný klíč. Tyto metody jsou založeny na matematických problémech, pro které současná matematika nezná časově efektivní algoritmus výpočtu. Práce se zaměřuje na kryptosystémy, založené na problému diskrétního logaritmu, kdy šifrování zpráv lze provést z veřejně známých parametrů – veřejného klíče velmi rychle, ale dešifrování bez znalosti tajné informace – tajného klíče, je časově extrémně náročné. Je zde rozebrán samotný matematický problém diskrétního logaritmu, jeho vlastnosti a metody, které se jej snaží řešit. Popsána je také komunikace s využitím kryptosystémů na diskrétním logaritmu založených, jako ElGamalův kryptosystém, Diffie-Hellmanův protokol nebo DSA. Druhá část práce se pak zaměřuje na webovou aplikaci vytvořenou pro podporu výuky problému diskrétního logaritmu a kryptosystémů na něm založených. Popisuje jak funkční a grafické rozhraní, tak práci s ním a možnosti, které uživateli nabízí. Obsahuje také úkoly, které by měly pomoci uživateli v pochopení dané problematiky a k jejímu procvičení.
|
|
|
Elektronická podatelna VUT 2
Beran, Martin ; Křena, Bohuslav (oponent) ; Marušinec, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje problematice elektronické podatelny pro VUT. Rozebírá princip fungování elektronické podatelny, elektronického podepisování a porovnává nabídku komerčních podatelen. Věnuje se návrhu a realizaci e-podatelny pro VUT. Od chvíle, kdy bylo uzákoněno používání e-podatelny na všech úřadech veřejné zprávy, nabízí občanům možnost osvobození od dlouhých front na úřadech a úředníka chrání od stresu, zažívajícího především před uzávěrkami odevzdání řady důležitých dokumentů. Při komunikaci prostřednictvím elektronické podatelny hraje velkou roli elektronický podpis. Je téměř plnohodnotnou, zákonem uznávanou alternativou k fyzickému podpisu. Pro svoji bezpečnost a funkčnost využívá asymetrických šifer a hashovacích algoritmů. V současnosti se ve většině států, kde je elektronický podpis uzákoněn, využívá podpisu ve spojení se standardem X.509. Formát určený standardem definuje formát certifikátů, organizaci a jednání certifikačních autorit. Certifikační autorita zajišťuje důvěryhodné spojení osoby a veřejného klíče k využití pro elektronický podpis.
|
|
|
O DSA
Čadová, Veronika ; Drápal, Aleš (vedoucí práce) ; Jedlička, Přemysl (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice porovnávání bezpečnosti a složitosti digitalních podpisů DSA a Schnorr. Digitálni podpis je téměř plnohodnotnou, zákonem uznávanou alternativou k fyzickému podpisu, určenou pro využití v digitálním prostředí. Princip využívá asymetrických šifer a hašovacích funkcí, které jsou zde jednoduše popsány, stejně jako další základní pojmy, mezi něž patří problém diskrétního logaritmu a cyklické grupy. Práce se zabývá analýzou některých možných útoků na DSA a porovnáním DSA a Schnorrova algoritmu. Součásti textu je i pohled do historie a vlastní implementace digitálního podpisu.
|
|
|
O DSA
Čadová, Veronika ; Drápal, Aleš (vedoucí práce) ; Jedlička, Přemysl (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice porovnávání bezpečnosti a složitosti digitalních podpisů DSA a Schnorr. Digitálni podpis je téměř plnohodnotnou, zákonem uznávanou alternativou k fyzickému podpisu, určenou pro využití v digitálním prostředí. Princip využívá asymetrických šifer a hašovacích funkcí, které jsou zde jednoduše popsány, stejně jako další základní pojmy, mezi něž patří problém diskrétního logaritmu a cyklické grupy. Práce se zabývá analýzou některých možných útoků na DSA a porovnáním DSA a Schnorrova algoritmu. Součásti textu je i pohled do historie a vlastní implementace digitálního podpisu.
|
|
|
Elektronická podatelna VUT 2
Beran, Martin ; Křena, Bohuslav (oponent) ; Marušinec, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje problematice elektronické podatelny pro VUT. Rozebírá princip fungování elektronické podatelny, elektronického podepisování a porovnává nabídku komerčních podatelen. Věnuje se návrhu a realizaci e-podatelny pro VUT. Od chvíle, kdy bylo uzákoněno používání e-podatelny na všech úřadech veřejné zprávy, nabízí občanům možnost osvobození od dlouhých front na úřadech a úředníka chrání od stresu, zažívajícího především před uzávěrkami odevzdání řady důležitých dokumentů. Při komunikaci prostřednictvím elektronické podatelny hraje velkou roli elektronický podpis. Je téměř plnohodnotnou, zákonem uznávanou alternativou k fyzickému podpisu. Pro svoji bezpečnost a funkčnost využívá asymetrických šifer a hashovacích algoritmů. V současnosti se ve většině států, kde je elektronický podpis uzákoněn, využívá podpisu ve spojení se standardem X.509. Formát určený standardem definuje formát certifikátů, organizaci a jednání certifikačních autorit. Certifikační autorita zajišťuje důvěryhodné spojení osoby a veřejného klíče k využití pro elektronický podpis.
|
|
|
Post-kvantová kryptografie na omezených zařízeních
Matula, Lukáš ; Dzurenda, Petr (oponent) ; Malina, Lukáš (vedoucí práce)
V posledních letech dochází k velkému technologickému vývoji, který mimo jiné přináší návrhy a realizace kvantových počítačů. V případě využití kvantových počítačů je dle Shorova algoritmu velmi pravděpodobné, že matematické problémy, o které se opírají dnešní kryptografické systémy, budou vypočitatelné v polynomiálním čase. Je tedy nezbytné věnovat pozornost vývoji post-kvantové kryptografie, která je schopna zabezpečit systémy vůči kvantovým útokům. Práce zahrnuje souhrn a porovnání různých typů post-kvantové kryptografie a následně měření a analyzování jejich náročnosti za účelem implementace na omezená zařízení, jako jsou čipové karty. Měřené hodnoty na PC jsou využity na určení nejvhodnější implementace na čipovou kartu a poté je samotná verifikační metoda na čipovou kartu implementována.
|
|
|
O DSA
Čadová, Veronika ; Drápal, Aleš (vedoucí práce) ; Jedlička, Přemysl (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice porovnávání bezpečnosti a složitosti digitalních podpisů DSA a Schnorr. Digitálni podpis je téměř plnohodnotnou, zákonem uznávanou alternativou k fyzickému podpisu, určenou pro využití v digitálním prostředí. Princip využívá asymetrických šifer a hašovacích funkcí, které jsou zde jednoduše popsány, stejně jako další základní pojmy, mezi něž patří problém diskrétního logaritmu a cyklické grupy. Práce se zabývá analýzou některých možných útoků na DSA a porovnáním DSA a Schnorrova algoritmu. Součásti textu je i pohled do historie a vlastní implementace digitálního podpisu.
|
|
|
O DSA
Čadová, Veronika ; Drápal, Aleš (vedoucí práce) ; Jedlička, Přemysl (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice porovnávání bezpečnosti a složitosti digitalních podpisů DSA a Schnorr. Digitálni podpis je téměř plnohodnotnou, zákonem uznávanou alternativou k fyzickému podpisu, určenou pro využití v digitálním prostředí. Princip využívá asymetrických šifer a hašovacích funkcí, které jsou zde jednoduše popsány, stejně jako další základní pojmy, mezi něž patří problém diskrétního logaritmu a cyklické grupy. Práce se zabývá analýzou některých možných útoků na DSA a porovnáním DSA a Schnorrova algoritmu. Součásti textu je i pohled do historie a vlastní implementace digitálního podpisu.
|
host ::
RSS.