|
|
Role a využití baletního souboru v pořadech Československé televize v 70. a 80. letech 20. století
Horáková, Karolína ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí a využitím baletního souboru v pořadech Československé televize v 70. a 80. letech 20. století. Autorka nejprve uvádí čtenáře do kontextu zvoleného tématu. Pomocí literární rešerše představuje odbobí normalizace a fungování Českoskoslovenské televize v té době, dále zachycuje různé definice a dělení tance nebo charakteristiky televizních žánrů, konkrétněji zábavy jako televizního žánru. V analytické části autorka mapuje vznik a fungování baletního souboru a jeho roli v pořadech ČST. Jedná se o pořady Televarieté nebo Kabaret u dobré pohody. V analýze autorka věnovala prostor také proměně tance jako prvku televizní zábavy. Informace, které byly potřeba ke zpracování této práce byly dostupné primárně ve Spisovém archivu a programových fondech České televize. Mimo to autorka využila platformu iVysílání.
|
|
|
Armáda a bezpečnost: Role Ústřední redakce armády, bezpečnosti a brannosti Československé televize v letech 1958 - 1990
Krušinová, Karolína ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá historií a fungováním Ústřední redakce armády bezpečnosti a brannosti Československé televize v letech 1958-1990. Autorka nejprve uvádí čtenáře do historického kontextu a mapuje proměny, kterými Československá televize procházela v souvislosti se soudobými politickými změnami s důrazem na období pražského jara, srpna 1968 a následného nástupu normalizace. Tato část práce čtenářům přibližuje také postavení médií v politickém mechanismu Československa a jeho zásahům do fungování médií. Práce se dále detailně věnuje samotné Redakci armády, bezpečnosti a brannosti, jejím hlavním úkolům, historii a smluvně zabezpečenému napojení na Federální ministerstvo vnitra a Federální ministerstvo obrany. V této části práce je zároveň přiblížen způsob financování redakce a její organizační struktura, včetně úkolů jednotlivých pracovníků a šéfredaktora redakce Miloslava Broumského. Autorka čerpá nejen z dostupných knižních pramenů, ale převážně také z interních primárních pramenů získaných během archivního výzkumu v archivech České televize, Národního archivu a Vojenského historického archivu. Informace získané archivním bádáním jsou doplněny o poznatky z rozhovorů s bývalými pracovníky redakce. V praktické části autorka analyzuje obsah vybraných dílů vojenského magazínu Azimut a...
|
|
|
Mistři komunikace. Profese televizních programových hlasatelů
Rusová, Michaela ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem Mistři komunikace. Profese televizních programových hlasatelů se věnuje vzniku, vývoji a reflexi profesní činnosti televizních programových hlasatelů a hlasatelek, kteří působili v Československé a následně České televizi od roku 1956 do roku 2005. Práce se snaží odkrýt, jaké faktory ovlivňovaly vznik, institucionalizaci a následný průběh této dnes již neexistující profese. Autorka vychází z teoretického rámce, který se věnuje komunikační situaci televize a vymezení komunikační role televizních hlasatelů. Pro zpracování předkládané diplomové práce byla využita metoda orální historie, v rámci které byly uskutečněny rozhovory se čtyřmi pamětníky z řad tehdejších televizních programových hlasatelů a hlasatelek. Díky této metodě je v práci rozebraná reflexe profesní činnosti na základě vzpomínek pamětníků. Dále byly pro uchopení historicko-dobového kontextu, který vykonávání této profese ovlivňoval, využity dobové dokumenty získané z Archivu a programových fondů a také Spisového archivu České televize.
|
|
|
Obraz socialistického občana v normalizačních seriálech Československé televize
Müllerová, Anne-Marie ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vybranými seriály Československé televize z období tzv. normalizace v 70. a 80. letech 20. stol., které zkoumá na základě předem definovaných kategorií. V seriálech se autorka zaměřuje na zkoumání života v každodennosti postav, a to zejména ve dvou kategoriích, v osobním a pracovním životě hlavních hrdinů. V období normalizace byli běžní televizní diváci vystaveni každodenní propagandě poplatné vedoucí úloze Komunistické strany Československa, která tak pronikala i do televizní tvorby. V dramatické tvorbě měli hlavní hrdinové seriálů představovat a vytvářet vzory chování pro každého socialistického občana. K bádání byly vybrány konkrétně seriály Muž na radnici (1976), Žena za pultem (1977), Nemocnice na kraji města (1978 a 1981) a Inženýrská odysea (1979). Autorka nejprve čtenáře uvádí do historického kontextu, který je pro toto téma zásadní. Analytická část práce se zabývá popisem a rozborem jednotlivých seriálů a je v ní odpovězeno na výzkumné otázky. Je zde prezentována realita seriálová, ale ta je konfrontována s tehdejší normalizační skutečností a jejími projevy v běžném životě socialistické společnosti. Na základě rozboru bylo potvrzeno to, že hlavní hrdinové seriálů představovali určité vzory pro diváky, pro které byl televizní program většinou jediným zdrojem...
|
|
| |
|
|
Svaz českých novinářů v období Pražského jara
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Svazu českých novinářů v období Pražského jara. Cílem práce je nejen detailně rozebrat situaci v rámci svazu novinářů, který v roce 1968 prošel významnou ideologickou změnou; ale také se na problematiku svazu novinářů podívat z dlouhodobého hlediska. Zaměřit se na vývoj svazu do roku 1968, a pokusit se tak nalézt odpověď na otázky: Kdy se svaz stal orgánem, který podporoval reformní myšlenky konce 60. let? a Proč nastal zlom mezi členy novinářské organizace? Kromě toho by práce měla rozkrýt vztah mezi obecným vývojem situace v Československu a svazem novinářů, objasnit některé z postojů novinářské organizace v dané době. V neposlední řadě práce neopomíjí ani mediální oblast, neboť Československou televizi, Československý rozhlas i veškeré tiskoviny utvářeli vždy především novináři. I proto se práce zabývá těsným vztahem mezi svazem novinářů a mediální oblastí obecně. Obzvláště je pak tento vztah v práci vyzdvihnut v období prvních dní po okupaci, která Československo postihla 21. 8. 1968 a během níž se média, díky neutuchající práci novinářů, stala nepostradatelnými organizátory společenského dění.
|
|
|
Nástup normalizace v Československé televizi
Slunečková, Karin ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nástupem tzv. normalizace v Československé televizi v letech 1969-1975. Autorka nejprve uvádí čtenáře do historického kontextu a mapuje dramatické proměny, kterými Československá televize v tomto období prošla. Práce dále pojednává o jednom z hlavních představitelů normalizace ve sdělovacích prostředcích, ústředním řediteli Janu Zelenkovi, který funkci zastával v letech 1969-1989. Autorka čerpá ve své práci nejen z publikovaných pramenů, ale také z interních dokumentů a databází Československé televize a z dokumentů Národního archivu. V analytické části autorka popisuje funkci a strukturu Ideově tematických plánů, které tvořily základní programový rámec a směrnici vysílání Československé televize. Na příkladu Ideově tematického plánu pro rok 1973 čtenáři přibližuje jejich obsah. V závěrečné části autorka detailně analyzuje tři pořady z Ideově tematického plánu pro rok 1973. Jedná se o pořady různých žánrů - o publicistický pořad pro mládež Mladýma očima, devítidílný seriál Matka a hraný celovečerní film …a pozdravuji vlaštovky. Analýzou primárních zdrojů autorka dokládá, jak důležitou roli sehrála Československá televize jako ideologický nástroj Komunistické strany Československa v průběhu normalizace.
|
|
|
Televizní klub mladých v letech 1973-1984: témata, aktéři, ideologie.
Koláčková, Terezie ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Tématem práce je Televizní klub mladých v letech 1973 - 1984. Práce se nejdříve zabývá vznikem redakce pro děti a mládež až do roku 1968. Poté popisuje Hlavní redakci vysílání pro děti a mládež v počátcích normalizace - její složení, tvorbu a hodnocení jejích pořadů. Zejména se ale věnuje Televiznímu klubu mladých. Sleduje jeho vznik a vývoj, analyzuje témata pořadu a jejich ideologii, zastavuje se u tvůrčího týmu, rozebírá ohlasy (diváků i nadřízených orgánů) jakož i odstraňování některých členů původního týmu. Na tomto konkrétním příkladě práce ukazuje to, jakým způsobem vznikaly v Československé televizi pořady a jaké poměry v televizi panovaly. Ale také to, že nevznikala pouze díla nekvalitní a prvoplánově ideologická, ale že vždy záleželo na složení lidí, kteří pořad tvořili. Klíčová slova: Televizní klub mladých, Hlavní redakce vysílání pro děti a mládež, publicistika, pořady pro mládež, Československá televize
|
|
|
Jiří Chalupa dětem. Jeho pohádková tvorba v Československé a České televizi
Valová, Nikola ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Diplomová práce zachycuje osobnost Jiřího Chalupy a jeho pohádkovou tvorbu v Československé a České televizi. Předkládá stručnou biografii tohoto zástupce dětské televizní tvorby a zkoumá jeho osobní autorský styl. Vedle analýzy osmi Chalupových pohádek se tato práce zabývá televizními pohádkami obecně, jejich proměnou i významem. V první části studie shrnuje teorii pohádky jako literárního žánru. Následuje historický exkurz do Československé a České televize s důrazem na politický vliv. V samostatné kapitole se pak zaměřuje na dětskou tvorbu, její zástupce, proměny a důležitost. V další části se pozornost přesouvá na pohádku z pohledu filmového a televizního zpracování. Druhá polovina práce je věnovaná životu a dílu Jiřího Chalupy a rozboru televizních pohádek natočených podle jeho scénářů.
|
|
|
Socialistický realismus a normalizace v archivu Československé televize v Ostravě a jejich reflexe po roce 1989
Bednář, Marek ; Hrdina, Jiří (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na fotografie ve tvorbě Televizního studia Ostrava, součásti Československé televize, v období normalizace, na reflexi tohoto období po revoluci v roce 1989 a na archiv fotografií této instituce. Lze předpokládat, že komunistická propaganda a další normalizační snahy budou na dokumentární a publicistické tvorbě, kam se zkoumané pořady s tématem fotografie řadí, viditelné. Ostravsko je také specifické svou převážně industriální povahou, charakterizuje ho těžba uhlí a hutnictví. Dá se tedy také předpokládat, že v tomto regionu bude komunismus zakořeněn silněji než v některých jiných oblastech. Práce obsahuje také teoretický rámec, popisující socialistický realismus ve fotografii a normalizaci jak ve fotografii, tak i v prostřední ostravského televizního studia. Pro potvrzení či vyvrácení hypotéz nastíněných výše byla provedena obsahová analýza tvorby Televizního studia Ostrava zaměřené na fotografii z doby normalizace a z doby po revoluci v roce 1989 a rovněž, a to zejména, archivu fyzických fotografií ostravského studia ČT. Archiv TS Ostrava, jak filmový, tak i fotografický, utrpěl vážné škody při povodních v roce 1997 a řada záznamů v něm byla zničena, přesto se však podařilo získat materiál ke zkoumání. Nálezy u každého dokumentu jsou popsány v odpovídajících...
|
host ::
RSS.