|
|
Zavinění v trestním právu
Schmalzová, Kateřina ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Zavin ní v trestním právu Diplomová práce se v nuje tématu zavin ní v trestním právu, které je obligatorním znakem subjektivní stránky skutkové podstaty trestného inu. Charakterizuje psychiku pachatele ve vztahu k trestnému inu. V eském trestním právu platí zásada odpov dnosti za zavin ní (nullum crimen sine culpa), podle které není trestného inu bez zavin ní. Diplomová práce je rozd lena do p ti kapitol. První kapitola je v nována obecnému úvodu, ve kterém je pojednáno o trestném inu a jeho skutkové podstat . Nejširší prostor je ponechán výkladu o subjektivní stránce trestného inu a jejím obligatorním a fakultativním znak m. Kapitola je zakon ena pojednáním o pojmu viny v trestním právu. Druhá kapitola se v nuje historickému vývoji institutu zavin ní v trestních zákonech, které d íve platily na našem území, a to od období vymezené platností zákona o zlo inech, p e inech a p estupcích až po trestní zákon z roku 1961, který byl v roce 2010 nahrazen sou asným trestním zákoníkem. T etí kapitola pojednává o aktuální úprav zavin ní v trestním právu, v níž je nejv tší ást ponechána výkladu o obecných poznatcích o úprav zavin ní v platném trestním zákoníku, a už jde o zásady, na kterých úprava spo ívá, nebo rozbor ustanovení souvisejících s popisovanou problematikou. Kapitola se však neomezuje pouze na...
|
|
|
Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli
Hinterbuchner, Lukáš ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Název diplomové práce: Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli Tématem dané práce je odpovědnost zaměstnance za škodu. Práce nabízí především ucelený pohled na současnou právní úpravu dané oblasti pracovního práva. Hlavním cílem práce je analyzovat současnou pracovněprávní úpravu odpovědnosti zaměstnance za škodu, kterou způsobí zaměstnavateli, kdy za tímto účelem jsou rozebrány jednotlivé typy odpovědností, které Zákoník práce rozlišuje. Detailně se u každého typu odpovědnosti práce zaobírá především konkrétními podmínkami, které musejí být splněny, aby byla založena odpovědnost zaměstnance za škodu, kdy není opomenuto případné možnosti zaměstnance se liberovat. Práce je rovněž zaměřena na hlavní rozdíly, kterými se od sebe jednotlivé typy odpovědností navzájem odlišují. Velká pozornost je v práci věnována rovněž provázanosti pracovního práva s ostatními právními odvětvími, zejména pak s právem občanským, se kterým má vztah nejbližší, kdy pochopení tohoto vzájemného vztahu je velmi podstatné pro pochopení celé dané problematiky. Práce není koncipována pouze jako teoretická, ale je zahrnut i praktický pohled na dané téma, které se prolíná zejména s rozhodovací praxí soudů, která tak poskytuje odpovědi na některé nejasnosti vzniklé při výkladu právních norem zakotvených především...
|
|
|
Zavinění v trestním právu
Dao, Bich Lien ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Zavinění v trestním právu Abstrakt Zavinění je základní institut trestního práva, neboť je obligatorním znakem subjektivní stránky trestného činu. Zavinění je nezbytné pro naplnění kterékoli skutkové podstaty trestného činu, jelikož platí základní zásada odpovědnosti za zavinění, ze kterého vyplývá, že není trestného činu bez zavinění. Tato diplomová práce komplexně pojednává o zavinění v trestním právu a je rozdělena do šesti kapitol včetně úvodu a závěru. Po úvodu následuje kapitola o obecném úvodu, zejména zasazení zavinění do skutkových podstat trestného činu. V této části jsou vysvětleny rozdíly mezi vinou a zaviněním, dále podrobně pojednává o obsahu zavinění, tedy rozsah skutečností zahrnutých zaviněním, a též se zabývá intenzitou a stupni jednotlivých forem zavinění neboli mírou zavinění. Vedle výše uvedeného je součástí této kapitoly též část věnující se otázce dokazování zavinění v trestním právu. V další kapitole je shrnut historický vývoj zavinění. Počínaje úpravou v říšském zákoně o zločinech, přečinech a přestupcích z roku 1852, dále trestní zákoník z roku 1950, přes trestní zákon z roku 1961 až po trestní zákoník z roku 2009, který je v účinnosti v současné době. V kapitole s názvem "Zavinění v platném právu" je nejdříve vysvětlena zásada odpovědnosti za zavinění, což patří mezi základní...
|
|
|
Problematika zaviněné nepříčetnosti
Jechová, Veronika ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Problematika zaviněné nepříčetnosti Cílem práce je komplexně postihnout problematiku zaviněné nepříčetnosti. Práce v jedenácti kapitolách analyzuje tuto oblast trestního práva. Téma trestní odpovědnosti nepříčetných osob, byť zaviněně, je v rámci trestního práva velice zajímavé. Zvláště pak proto, že řešení otázky trestní odpovědnosti nepříčetných osob se může vymykat jedné ze základních zásad trestního práva - zásady trestní odpovědnosti za zavinění, eventuálně nemusí plnit jednu ze základních funkcí trestního práva - ochranu společnosti a společenských statků před nejnebezpečnějším jednáním stanoveným zákonem. Text se zaměřuje především na současnou právní úpravu zaviněné nepříčetnosti na území České republiky. Platná právní úprava převzala teoretické řešení zaviněné nepříčetnosti v podobě speciální skutkové podstaty a plné trestní odpovědnosti za konstrukci actio libera in causa. Příslušná ustanovení řeší situace, kdy si pachatel nepříčetnost přivodil aplikací návykových látek a v tomto stavu následně spáchal čin vykazující všechny znaky trestného činu s výjimkou příčetnosti. Podle psychického vztahu k činu v nepříčetnosti spáchaném je možné rozlišit právě trestný čin Opilství dle § 360 odst. 1 TZ a případy actio libera in causa, u nichž na rozdíl od Opilství existoval k činu spáchaném v...
|
|
|
Trestný čin podvodu, pojistného, úvěrového a dotačního podvodu podle § 209 až 212 trestního zákoníku
Votava, Petr ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
VIII. Abstrakt Trestný čin podvodu, pojistného, úvěrového a dotačního podvodu podle § 209 až 211 trestního zakoníku Trestní zákoník, zákon č. 40/2009 Sb., obsahuje trestný čin podvodu (§ 209) a zvláštní případy pojistného (§ 210 TZ), úvěrového (§ 211TZ) a dotačního podvodu (§ 212) - tedy celkem čtyři samostatné trestné činy zabývající se podvodnou delikvencí. Autor se v diplomové práci zabývá charakteristikou podvodových skutkových podstat. Trestný čin Podvodu dle § 209 TZ je poruchovým trestným činem, zatímco jeho zvláštní formy vykazují znaky předčasně dokonaného trestného činu (přípravy). Trestní odpovědnost pachatele za zvláštní podvody je tedy širší, než trestní odpovědnost za podvod obecný. Součástí diplomové práce je i rozbor judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu České republiky. Analýzou sledované judikatury Nejvyššího soudu autor dochází k závěru, že trestní odpovědnost osoby, která podá pod smyšlenou záminkou žalobní návrh na zaplacení fingovaného dluhu, je pokusem trestného činu podvodu. Rozdíl mezi zvláštním druhem podvodu (pojistným, úvěrovým nebo dotačním dle § 210 až § 212 TZ) a obecným Podvodem dle § 209 TZ je patrný i v rovině dokazování. Zavinění u klasického podvodu musí zahrnovat úmysl ke způsobení škody, úmysl neoprávněně se obohatit a obsahovat i příčinnou souvislost mezi...
|
|
|
Omyl v trestním právu
Tylšarová, Kateřina ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o omylu v trestním právu a jeho problematice. Cílem je vyzdvihnout důležitost tohoto institutu a objasnění jeho role v trestním právu. Vyplývá z ní také velmi úzké spojení právního omylu a zásady subsidiarity trestní represe, na kterou se v některých případech omylu musí klást zvláštní zřetel. Omyl pachatele trestného činu je pro právní teorii podstatný. A má význam i pro pachatele, jelikož má vliv na jeho trestní odpovědnost. V první části nejprve definuji některé pojmy, které jsou podstatné pro pochopení omylu a bez nichž se dále neobejdeme. V první kapitole je to trestný čin. V druhé kapitole pak subjektivní stránka trestného činu a pojmy jako zavinění, úmysl, nedbalost, pokus, příprava a další. Tedy pojmy hojně užívané v souvislosti s omylem v trestním právu. Ve třetí kapitole krátce představuji také okolnosti vylučující protiprávnost. Stručně uvádím, jaké to jsou a co si pod nimi můžeme představit. Ve čtvrté kapitole rozkrývám jednotlivé druhy omylu jako nesouladu něčí představy a reality v souvislosti s trestním právem. Jak se dělí a co znamenají. V jakých situacích se s nimi můžeme setkat v praxi. Představuji skutkový omyl, při němž se některé okolnosti neshodovaly s pachatelovou představou. Také právní omyl, který se týká pachatelovy představy o právu....
|
|
| |
|
|
Omyl v trestním právu
Semrád, Matyáš ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Cílem této diplomové práce je komplexní rozbor problematiky omylu v trestním právu, nalezení slabých stránek současné úpravy a nastínění příslušného řešení. Omylem je myšlen jakýkoliv nesoulad něčí představy s realitou. Poznání omylu pachatele trestného činu je pro právní teorii velmi podstatné, v případě trestněprávně relevantních omylů jde o velmi závažný důsledek pro subjektivní stránku trestného činu. V českém trestním právu, spočívajícím na zásadě odpovědnosti za zavinění, se jedná o problematiku, bez níž by tento koncept nebyl úplný a jehož smysl by se vytrácel. Tato práce třídí problematiku omylu z pohledu aktuální právní úpravy, právní nauky a příslušné judikatury. První kapitola této práce se věnuje vysvětlení samotného pojmu omylu, jeho teoretickému zařazení do kontextu trestního práva a vysvětlení jeho důsledků. Zaměřuje se na pojem zavinění, zvláště jeho význam a složky, druhy samotného zavinění, což jsou úmysl a nedbalost (včetně jejich forem), či pojem vina, což jsou pojmy, které je třeba znát pro další orientaci v problematice omylů, a vlastně trestního práva vůbec. Ve druhé kapitole se práce zaměřuje na historický vývoj trestněprávního pojetí omylu na straně pachatele na našem území. Mé srovnání začíná v roce 1918, při vzniku samostatného Československa, a dále je členěno vždy na...
|
host ::
RSS.