|
|
Okruhy témat sledovaných ve výslechových protokolech tajných nekatolíků z Pelhřimovska z konce předtoleranční doby
DIEPOLDOVÁ, Zuzana
Předložená diplomová práce se zabývá zkoumáním okruhů témat, jež byla sledována a projednávána během výslechů s tajnými nekatolíky v předtoleranční době, tj. roku 1779 a později, u Hrdelního soudu v Pelhřimově, za pomoci písemně dochovaných výslechových protokolů, které jsou uloženy ve Státním okresním archivu Pelhřimov, a konkrétně se nacházejí ve fondu Archiv města Pelhřimov. Práce tak navazuje na předchozí bakalářskou práci autorky, v níž jsou vybrané výslechové protokoly z téhož archivu editovány, a doplňuje ji o nové poznatky a přesnější interpretace. Práce zpracovává šest nejčastěji vyskytujících se témat probíraných při vyslýchání osob podezřelých z tajného nekatolictví, přičemž je každému motivu věnována samostatná část textu. První kapitola je zaměřena na osobní údaje vyslýchaných, které byly vždy zaznamenány na začátku výslechu, a na popisy charakteristických rysů osob. V druhé kapitole je pohled namířen na osobní prožívání víry pronásledovaných nekatolíků a na to, jaké panovaly rozdíly ve věrouce mezi nimi a katolíky. Třetí kapitola se věnuje tématu úředního zacházení a procesu vyšetřování, stejně jako i případnými tresty usvědčených viníků. Vzájemnou sítí kontaktů mezi nekatolíky z domácího či zahraničního prostředí se zabývá čtvrtá kapitola. Dále v páté kapitole je rozebrána problematika zakázaných nekatolických knih, jejich významný vliv na nekatolíky a pokusy katolické církve o jejich odstranění. Poslední šestá kapitola se zaměřuje na společensky měnící se roli a postavení žen z převážně venkovského prostředí, jež jsou zmíněny v protokolech. Pro názorné příklady jsou uvedeny v kapitolách ukázky přepsaných úryvků z protokolů.
|
|
|
Ženy v rekatolizaci českých zemí
Jiřincová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Knoz, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se věnuje ženám v procesu rekatolizace Čech a soustředí se především na první vlnu tohoto děje, tedy na období 1. poloviny 17. století. Autorka zjišťovala, zda a nakolik se ženská zkušenost v tomto procesu lišila od té mužské, o čemž mnohem více než vznikající legislativa a vytvářené normy svědčila praktická aplikace rekatolizačních nařízení. Pro výzkum byly využity především bohaté materiály související s působením rekatolizační komise a dalších úřadů zajišťujících konverzi obyvatel, či materiály jinak s rekatolizací související. K hodnocení výsledků restaurace katolicismu badatelka zkoumala prameny statistické povahy, přičemž vzhledem k jejich rozsahu se musela omezit na regionální sondu - oblast Boleslavska. Cíl práce představovaly především měšťanky a příslušnice nižší šlechty. Jeden z hlavních výsledků výzkumu představuje zjištění, že ženy byly orgány státní a církevní moci považovány za stejně důležité pro úspěch celého procesu jako muži, ačkoliv často pro nátlak na ně úřady volily jiné postupy, zdánlivě měkčí. Tato flexibilita je pro přístup katolické církve k ženám nejen v tomto období příznačná a předkládaná práce se v tomto závěru shoduje s pracemi zahraničními na podobná témata. Předkládaná zjištění také přispívají k poznání procesu rekatolizace českých zemí, především...
|
|
|
Piotr Skarga and his literary work Kazania Sejmowe
Pastuszek, Ján ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Práca sa zameriava predovšetkým na osobu poľského jezuitského kazateľa Piotra Skargu a jeho najznámejšie dielo z roku 1597. V úvodnej časti sa zaoberáme oblasťou Poľsko litovskej únie na prelome 16. a 17. storočia s bližším pohľadom na politické a kultúrne dejiny a opisujeme život, pôsobenie a tvorbu Piotra Skargu. V rámci jadra práce analyzujeme vybrané časti diela ďalšími dielami zo stredoeurópskeho priestoru. Cieľ práce je priblížiť osobnosť a dielo, ktoré majú v poľskej kultúre pevné miesto, a porovnať ich s ďalšou dobovou stredoeurópskou
|
|
| |
|
|
Jan Jiří Hering, malíř počínající protireformace
MATĚJKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se bude zabývat osobností pražského malíře Jana Jiřího Heringa, jehož tvorba spadá do 1. poloviny 17. století. Umělcovu ranou polohu úzce pojí rámec inspirovaný rudolfínskou manýristickou kresbou, zatímco pozdější malířské formy vykazují spíše strnulý rukopis. Lze předpokládat, že v Heringově výtvarném projevu sehrál významnou roli několikaletý pobyt v Římě během pontifikátu Sixta V., dále umělecky podněcující atmosféra porudolfínské Prahy a následující umělecké objednávky zaměřené na výbavu katolických kostelů. Jako první pražský malíř počínající protireformace řešil Hering nový druh umělecké objednávky více způsoby. Na jedné straně využíval klasických vzorů, kterým vdechl barokní výraz, dynamiku a expresi a na druhé straně komponoval obrazy světců dle středověkých schémat spojením několika scén do jednoho obrazového prostoru. Vzhledem k diametrálně odlišnému projevu v kresebné produkci rudolfínského typu a v malířské pobělohorské tvorbě, působí Hering jako umělec dvou tváří. Práce se pokusí objasnit Heringovu tvorbu a její vazby k první etapě protireformace, dále se zaměří na malířovu bipolárnost v uměleckém výrazu s hledáním možných paralel a se zařazením do kontextu pražské malířské produkce.
|
|
|
Ženy v rekatolizaci českých zemí
Jiřincová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Knoz, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se věnuje ženám v procesu rekatolizace Čech a soustředí se především na první vlnu tohoto děje, tedy na období 1. poloviny 17. století. Autorka zjišťovala, zda a nakolik se ženská zkušenost v tomto procesu lišila od té mužské, o čemž mnohem více než vznikající legislativa a vytvářené normy svědčila praktická aplikace rekatolizačních nařízení. Pro výzkum byly využity především bohaté materiály související s působením rekatolizační komise a dalších úřadů zajišťujících konverzi obyvatel, či materiály jinak s rekatolizací související. K hodnocení výsledků restaurace katolicismu badatelka zkoumala prameny statistické povahy, přičemž vzhledem k jejich rozsahu se musela omezit na regionální sondu - oblast Boleslavska. Cíl práce představovaly především měšťanky a příslušnice nižší šlechty. Jeden z hlavních výsledků výzkumu představuje zjištění, že ženy byly orgány státní a církevní moci považovány za stejně důležité pro úspěch celého procesu jako muži, ačkoliv často pro nátlak na ně úřady volily jiné postupy, zdánlivě měkčí. Tato flexibilita je pro přístup katolické církve k ženám nejen v tomto období příznačná a předkládaná práce se v tomto závěru shoduje s pracemi zahraničními na podobná témata. Předkládaná zjištění také přispívají k poznání procesu rekatolizace českých zemí, především...
|
|
| |
|
|
Terezie z Avily a Augustin: Bůh v nitru
Čadilová, Anna ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Zatlkajová, Katarína (oponent)
Práce se věnuje tématu Boží přítomnosti v duši člověka u sv. Terezie z Ávily s přihlédnutím k téže myšlence u sv. Augustina. Zasazuje autorku do kontextu společenských proměn v 16. století a pak do kontextu literárního. Ten je sledován nejprve z diachronního hlediska, jakožto tradice mystické literatury, do níž patřili Augustin i Terezie, poté z hlediska synchronního, tedy jako španělská mystická literatura Zlatého věku. Dále je vylíčeno rodinné prostředí sv. Terezie, které ji vedlo k duchovní literatuře i k rytířským románům, vstup do kláštera a "druhá konverze" spojená s Augustinovými Vyznáními. Poté je popsána Tereziina tvorba a hlavně autorčina pozice ve společnosti, která vyžadovala poslušnost autoritám, ale přitom dovolovala i šíření vlastních názorů a jisté potěšení z psaní. Je zvláště zajímavý fakt, že se Terezie mohla dostat k původně latinsky psanému Augustinovu dílu, proto je představena nejprve celkově její četba, která zahrnovala vedle duchovní literatury také rytířské romány, poté konkrétně Augustinovo dílo, na které se Terezie přímo odvolávala jen výjimečně, ale zato v průběhu celé tvůrčí kariéry. Nakonec se práce zaměřuje přímo na Augustinova Vyznání, Tereziin Život a Hrad v nitru a v nich sleduje téma Boží přítomnosti v nitru člověka. Zjišťuje, že autorům jsou společné některé...
|
|
|
Osvícenství a jeho vliv na duchovní a národní formování lidí v českých zemích 18. a 19. století
Karasová, Ivana ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o duchovním vývoji směřujícímu k národnímu sebevědomí v době osvícenství v českých zemích od počátku vlády Marie Terezie až do revolučního roku 1848. Osvícenství- evropský fenomén, který je charakteristický změnou myšlení, sebeuvědomováním se, ideou tolerance a emancipace člověka přispěl v důsledku reforem k zásadním společenským, politickým i církevním změnám. Tyto změny vycházejí nejen z filozofických vlivů, ale také z panovnických reforem za doby vlády Marie Terezie a především Josefa II. Tereziánský osvícenský katolicizmus a josefínský reformizmus plně nastartovaly cestu od osvícenství k liberalizmu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Cesty zakázaných knih do pobělohorských Čech
Pourová, Miroslava ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Večeřová, Petra (oponent)
Bakalářská práce představuje téma kolportáže zakázaných knih po pobělohorské rekatolizaci do Čech. V první části práce autorka definuje základní pojmy, zakázané knihy a cenzuru. Pozornost je věnována cenzuře církevní, provádění cenzury a cenzurní opatření. V druhé části práce rozebírá vznik a historii prohibit ve světovém i českém kontextu a vytváření jejich seznamů. Závěrečná část popisuje nakládání se zakázanou literaturou, možnosti jejího získávání domácími čtenáři ze zahraničí i oběh domácí produkce.
|
host ::
RSS.